Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Po noční 12 hodinové službě jsem měl 6 hodin poradu, která byla nařízena jako povinná. Tato končila v 13:00 hodin. v 18:00 jsem nastupoval opět na noční .. opravdu výborný biorytmus .. A aby to nebylo málo .. celá porada de do "zelených hodin" - hodiny zadarmo - a ne jen to .. proč nechat policistům po 2 dnech práce volno, když jim můžeme z volna napsat tělocvik .. opět do zelených ... funguje to skvěle ... jinak u nás na oddělení už je spousta zničených vztahů díky pracovní době což některé manželky opravdu nesnesou a není se čemu divit ...

Tomu se nedivím naprosto normální věc. Já už jsem u nás na obvodě na takové nějaké školení nebo porady rezignoval. Také jsem měl několikrát po noční a bylo školení nebo jak ty říkáš porada. Svému nadřízenému jsem sdělil, že mám před další noční směnou a právo na dostatečný odpočinek ze zákona mám. Projevilo se to další měsíc na mém osobním což činilo 0kč. Ale ať si ho nechají stejně před tím bylo jen 300Kč . Od té doby , když nastane tato situace je to pro mne pasé.

Náš zástupce udělal tento měsíc jednu odpolední směnu (přišel si do služby přečíst noviny), aby dostal příplatek 10% za směnnost! Z toho jeho tarifu to hodí opravdu krásný příplatek!

Dříve jsem doma zacpal mamině ústa alespoň penězi, když mi volal šéf, že mu někdo onemocněl a potřebuje, abych šel ihned na přesčas. Dnes již nevím, čím argumentovat, abych udržel alespoň to, co zbylo z našeho vztahu. Láska je hezká věc, ale s potomky to bez peněz prostě nejde. Když jsem drahé polovičce řekl, že když mě někdo picne, tak ani nedostane od státu žádnou kompenzaci, protože nejsme oddáni, ale pouze spolu žijeme a plníme si řádně své rodičovské povinnosti, tak to vypadá, že zůstanu sám. Alespoň se budu moci plně věnovat této krásné profesi. Navíc mi ani nebudou vadit hodiny zadarmo, protože v práci budu alespoň myslet na něco jiného. A to asi MV jde, že?

ze zákona máš v mimořádných situacích povinnost nastoupit službu už po 6hod.odpočinku (porada není mimořádná situace), navíc to nebylo ani těch 6hod., když si odečteš cestu domů a zpět (což se už do 6hodin. nazapočítává), tak jsi měl šanci na spánek tak 3hodiny. Na noční bych nastoupil, ale svému šéfovi řekl, pane vedoucí, necítím se do služby, nejsem odpočinutý, pokud mě i přesto pošlete, chci to písemně a zodpovídáte za jakoukoliv chybu, kterou při službě udělám............. Vůbec bych se s nima o poradách po nočních nebavil, prostě řekni NE, KDYŽ HO.NO, TAK PRO VŠECHNY!!!

Nedávno, naše vláda remcala o tom, že se v obchodech nebude moci prodávat i v noci, že to člověku strašně narušuje biorytmus, že je to hrozně škodlivé. Policista , zřejmě není člověk, jeliko noci ve službě tráví úplně normálně, navíc v neustálém strese. V současné době navíc zadarmo, nyní ještě 150 hodin zadarmo do půlky roku, pání poslanci nemyslíte si, že to naše manželky opravdu již nevydrží a naše rodiny se nám začnou rozpadat ??? Nejdřívě zpráva o tom, že půjdu asi o tři tisíce čistého dolů s platem, manželka na mateřské dovolené dvě děti, půjčka na bydlení, super, v naší rodině, je to jedna hádka za druhou a to jenom díky Vám Vy debilové zkurvený ano vy zkurvený poslanci a všichni ty kteří tuto situaci dopustili, jste zmrdi díky kterým se nám začínají rozpadat manželství , nemůžu manželku ani pozvat na večeři, a přitom všichni poslančtí parchanti do médií hlásají heslo rodina základ života. Přeji Vám všem aby se vše obrátilo proti Vám a to takovým způsobem, že se z toho poserete, stejně tak jak z toho nyní seru já. Nikdo nepracuje zadarmo a ani já nebudu to si buďte jistí ....

klid kolego, peníze leží na cestě, jen je sebrat...

Klid kolego, ukažme, že přesto všechno co s námi dělají a postrkují s námi jako s loutkami, jsme morálně a jinak v této společnosti hodnotnější lidé než tito političtí, chladně vychytralí kalkulátoři bez špetky myšlení a pochopení co ti lidé v unifomách na ulici mají za pracovní a rodinný život v nasazení proti odpadu společnosti. Vulgarismy nech na ty šmejdy, se kterými se za všechny lidi v republice pereme my. Na 110 % tě chápu, nejseš sám v téhle pro nás svinské době, kdy po letech slibů moderního zákona, sociálních jistot, ohodnocení a budování prestiže ve společnosti přišlo něco - co bylo již dopředu šéfovstvem označováno jako : počkejte až bude nový zákon budu Vás moci " vyhodit " za neplnění kvantitativního ukazatele ".
Přeci to bylo ve stylu - všechno zpřísníme, požadavky na Vás budou daleko větší, uděláme z Vás nevolníky se 300 hodinami zdarma, které odděláte, kdy se nám zamane, vyhazovy na minutu, ale za toto všechno Vám přidáme 8.000,-Kč. Takto bylo přeci těch 8.000 navíc zdůvodňováno veřejnosti, která si ještě dodnes myslí, že jsme se povatili a předběhli snad v platu i třeba takové pracovníky pojišťoven, bank.
No a dneska je to prostě jinak. Přísnost v zákoně je, nevolnické hodiny zdarma ve výši ne 300 hodin / 2 měsíce / nakonec nějaký osvícený poslanec asi navrhl snížit na 150 hodin, jako přijatelných hodin zdarma.
A když se člověk podívá na odpovědi našeho pana Ministra vnitra , tak si protiřečí a sám se nachytal na švestkách, neboť jeho zdůvodnění snížení platu u některých policistů bylo vysvětleno tím, že někteří policisté v roce 2006 odsloužili nadměrně, podotýkám nadměrně přesčasových hodin a on sám toto zhodnotil, jako nevhodné, neboť policista není řádně odpočinutý a nemůže tedy řádně vykonávat službu. Ale - a to je důležité již tento názor skřípe s tím, že mu nevadí odpracování 150 hodin přesčasů zdarma a pak dalších již možná proplacených, aby došlo k dorovnání propadu platu u některých policistů. Je to zkrátka ukázka, ctihodnosti, čestnosti, pravdomluvnosti, postavení se k věci čelem a dalších vlastností, které jsou všeobecně chápány jako to dobré ze špatného ce je v člověku.

Pan ninistr zapomněl asi na kodex cti, nebo tento platí pouze do hodnosti praporčíka a víše už né.

K policii jsem nastoupi teprve nedávno, přesněji k 1.10.2006, tedy za podmínek "starého" sl. zákona. Na internetových stránkách policie bylo prezentováno, že nástupní plat k PČR nečiní méně než 17 000 kč, což je v pořádku, protože můj nástupní plat byl personalistou stanoven takto: zákl.tr. 13 900 + hodn. 1 300(stržm.) + zvl. přípl. 3 300 celkem 18 500 kč + 250 kč směnnost + příplatky za službu v noci, sobotu, neděli, svátek, přesčas atd. Všichni dobře víte kolik to asi dělá! Nyní k věci. Podíval jsem se na internetové stránky policie, kolik je nástupní plat podle nového "motivujícího" sl. zákona a s chutí jsem se zasmál! Nástupní plat nově přijatého policisty činí 14 800 kč a nezapoměli dodat HRUBÉHO!!! O 10 000 méně než je nástupní plat řidiče tramvaje!!! Další novinkou je snížení náročnosti fyz. testů!

To už se může k Policii opravdu hlásit kdejaký bezdomovec. Kam jsme se to s prestiží Policie dostali? Sloužím 15 let. Za Rumla bylo špatně, ale nyní je ještě mnohem hůř.

ještě jsi zapoměl zkušební dobu na 3 roky, to se jen tak nevidí....

Já jsem za Rumla k PČR nastoupil na venkovské OOP. Není to tak dlouho, ale byla to jiná doba. Všichni jsme byli územáci ve stejné TT. Dělali stejnou práci, chodili společně na pivo, byla sranda a práce se udělala možná líp jak dnes. Lidi si vždycky záviděli, ale to s námi udělal a do budoucna udělá nový zákon, nemá obdoby. Stanou se z nás homosexuálové svých šefů, poslušné figurky, které mají strach vyjádřit svůj názor. Jako bonbonek na závěr výrok jednoho sl. funkcionáře k hlídkovým policistům ve 3TT. Doslova řekl: "To pořád chtěli pomáhat lidem na ulici a teď to maj"

Já stále kolegům vysvětluji, že podstata karierního řádu, je slintat na velký peníze šéfovstva, kteří aniž by se museli huntovat o nočních, v mrazech, deštích na dopravních akcích a utírali si nudli za nudlí a mysleli na teplý čaj za očekávání kontrolního panáčka, jak z výhřátého auta není spokojen s činností té vymrzlé hlídky nebo tropických vedrech na " vyhřátých asfaltkách ", že člověk nestíhá ani utírat pot - a tedy aby si přáli taky tento pohodový život, buzerovat podřízené a brát za to stejné rizikové a podstatně větší peníze - to je karierní řád. Jo zapomněl jsem, že to je samozřejmě o patolízalství, odhození zbytků charakteru těch co ho moc nemají a neodolají nástrahám a pokušením se svinsky chovat a jít cestou žalování a dalších lidských vlastností, která jsou co je lidstvo na světě vnímány, jako bahno.
Pro mě je šef, šéfem, pracovně sdělím co ode mě požaduje, pozdravím a ocházím. Strojené úsměvy nepoužívám a pod. Řada mezi námi má ale uvnitř bahno a a ti jsou stvořeni na tuto novou éru kariéry policistů. těmi

Oprava : před 3 týdny

Hned na první straně píšete , že žádný dotaz nesmí být nezodpovězenej . Asi před 36 týdny jsem se dotazoval co je pravdy na tom, že je v úmyslu od května nebo června předělat výsluhy a to v tom smyslu, že nárok by měl policsta až po odsloužených 20 let její výše by měla být 5.000,- Kč a měla by se vyplácet pouze na dobu pěti let. Co je na tom pravdy. Myslíte si že déle sloužící policisté, kteří v současné době nejsou oceněni jako vojáci ( kteří si hrajou v kasárnách na vojáčky a při každé své službě nenasazují život jako policisté a hasiči) neodejdou ze svých míst do civilního sektoru. Děkuji za odpověď.

Výměny na vedoucích postech resortu ministerstva vnitra by měly pokračovat. Policisté mají podle informací Práva téměř za hotovou věc, že jejich prezidenta Vladislava Husáka vystřídá Martin Kotlan. Ten už na prezídiu pracoval jako náměstek tehdejšího šéfa Jiřího Koláře.
31.1. 2007 07:07

PRAHA - Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) ale tuto informaci zlehčuje a odmítá jen jako spekulaci. Včera ve Sněmovně se na otázku Práva, zda chystá výměnu v křesle nejvyššího policisty, nejprve odmítl vyjádřit. Pak odpověděl: "Nechystám, proč bych vám to měl říkat."

Přesto po chvíli dodal: "Nikdo nic nemá mít za definitivní, neb nikdo nikdy neví, co se může stát," použil slova z písně Voskovce a Wericha.

Co si z jeho vyjádření vybrat? Langer již jednou obdobně tvrdil, že neplánuje výměnu, a přesto ji během deseti dnů udělal. Bylo to v případě šéfa rozvědky Karla Randáka. Langer totiž při nástupu do funkce prohlásil: "Neznám konkrétní důvod, proč bych se s ním (Randákem) měl loučit. Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového neplánuji." A Randák vzápětí šel.

A jak je to tedy s Husákem? Podle Langra fakt, že Husáka jmenovala minulá vláda, není pro něj důvodem, aby jej odvolal.

"Já mám jasnou představu o tom, co dělat s policií a jakým způsobem provést reformu policie. Pokud pan policejní prezident bude sdílet tuto vizi a bude se mnou spolupracovat na její realizaci, nevidím důvod, proč by měl odcházet," zopakoval slova, která na adresu Husáka použil již v září. Dodal, že důvod nenastal, neboť Husák jeho vizi sdílí a spolupracuje.
Husák: s Langrem problémy nemám

Také Husák v září Právu řekl, že s Langrovými vizemi problém nemá: ""Jeho priority odpovídají z velké části mému programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych cítil ministrovu podporu, bez ní se totiž některé změny udělat nedají," uvedl tehdy.

Policisté nicméně už mluví o nástupci, nejčastěji o zástupci jihomoravského krajského policejního ředitele Martinu Kotlanovi (49). "Takových informací lítá, nechte je lítat," reagoval Langer.

Kotlan byl v letech 1998 až 2002 prvním náměstkem prezidenta Koláře, který ho na prezídium přivedl právě z jihomoravské krajské správy, kde Kotlan předtím působil jako ekonomický náměstek a Kolář správě šéfoval.

Vztah Langra k Husákovi se během roku měnil. Loni v červenci, když se policejní prezident řítil po dálnici rychlostí 190 km/h, tehdejší opoziční místopředsedseda Sněmovny a stínový ministr vnitra Langer tvrdil, že nebude-li Husák potrestán jako každý jiný řidič, měl by sám zvážit, zda má dál setrvávat ve své funkci. O pár měsíců později to bylo jiné. Když se situace v prosinci opakovala, jen za volantem neseděl Husák osobně, ale jeho řidič, Langer pouze zvedl varovně prst, že jde o dobré jméno policie. Husák prý nebyl prý zodpovědný za rychlou jízdu svého řidiče.
Nůž na krku: důstojné služebny

K odvolání Husáka nebude Langer potřebovat ani žádný průšvih. Postačí, když se nebude plnit ministrův Program 1000, který má zlepšit pracovní podmínky policistů tím, že tisíc policejních služeben bude vypadat důstojněji, než nyní.

První etapa tří set služeben měla být hotova do konce loňského roku. Ministr na podzim pohrozil policejnímu šéfovi odvoláním, pokud vylepšení služeben nezajistí. Peníze na realizaci ale musí vnitro nalézt ve svém vlastním rozpočtu, vláda na ni nedala ani korunu.

"Měl za úkol do konce ledna proinvestovat zhruba 600 miliónů korun. Teprve teď budeme mít vyhodnocení první etapy." tvrdil včera Langer k Husákovi. A dodal, že na své pohrůžce nebude trvat: "Pro mě je důležité, jak to je nastartováno a co bude dál následovat."

Naďa Adamičková, Marie Königová, Právo

Vyhodit by měli hlavně MV. Po pořádné inspekci, jak se realizuje jeho slavný Projekt 1000. Jak se říká - Práce kvapná, málo platná a podle toho ty rekonstrukce také vypadají. Nikomu to nevadilo, v čem pracujeme, desítky let a nyní to chtělí za pár měsíců dohonit?. BTW: Mě by tento PP nechyběl.

zamyslet nad sebou by se měl hlavně ministr a celý zákonodárný sbor, co pustili mezi lidi za zákon........ Házet odpovědnost na policejního prezidenta je to nejjednodušší, co může pro své zalíbení se udělat, ale ničemu to nepomůže. Pokud je zákon nastaven tak, jak je, navíc není řádně profinancován a to hlavně díky ODS a panu Tlustému, exministrovi financí, který jedním škrtem pera sebral 500 milionů, tak s tím ani sebelepší prezident nic neudělá...... a celá policie bude mířit kam? To si každý domyslí.... :-(

proc odesel predtim z PP?? tak nejak narychlo hned po MMF. je to spolutvurce zakona. a jak to ze se mluvi o nejakem kotlanovi kdyz by melo probehnout vyberove rizeni.

chacha, výběrové řízení...další kdo tomu věří??? :-)))

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Kde jsou teda ty peníze za mzdy za těch 3 000 chybějících policistů v současné době ? Mě plat oproti loňsku klesl a to nejsem sám. Tak by mě zajímalo kde ty peníze jsou. Nebo si je na ředitelstvích rozdělili? V tom případě budou mít pěkné , bohaté vánoce.

Kde jsou ty peníze za mzdy těch 3 000 policistů, kteří v současné době chybí?

Peníze se budou vyplácet k prosincové výplatě i těm, kteří chtějí od sboru odejít a přemýšlí o tom dát výpověď. Management dělá průzkum lidí, kteří přemýšlí vzít roha.

Já je darmožrouty platil 11 let a za tu dobu jsem dostal pár lístků do bazénu.

Oni samotní policisté na okresech taky žádní chudáci nejsou, to jen ze sebe dělají. A to si legraci nedělám.

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Sori
překlep- rád ne rát.

Sorry

30.01.2007 23:19 slova česká a slova převzatá mají svůj daný pravopis

Dík