4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Po noční 12 hodinové službě jsem měl 6 hodin poradu, která byla nařízena jako povinná. Tato končila v 13:00 hodin. v 18:00 jsem nastupoval opět na noční .. opravdu výborný biorytmus .. A aby to nebylo málo .. celá porada de do "zelených hodin" - hodiny zadarmo - a ne jen to .. proč nechat policistům po 2 dnech práce volno, když jim můžeme z volna napsat tělocvik .. opět do zelených ... funguje to skvěle ... jinak u nás na oddělení už je spousta zničených vztahů díky pracovní době což některé manželky opravdu nesnesou a není se čemu divit ...

Tomu se nedivím naprosto normální věc. Já už jsem u nás na obvodě na takové nějaké školení nebo porady rezignoval. Také jsem měl několikrát po noční a bylo školení nebo jak ty říkáš porada. Svému nadřízenému jsem sdělil, že mám před další noční směnou a právo na dostatečný odpočinek ze zákona mám. Projevilo se to další měsíc na mém osobním což činilo 0kč. Ale ať si ho nechají stejně před tím bylo jen 300Kč . Od té doby , když nastane tato situace je to pro mne pasé.

Náš zástupce udělal tento měsíc jednu odpolední směnu (přišel si do služby přečíst noviny), aby dostal příplatek 10% za směnnost! Z toho jeho tarifu to hodí opravdu krásný příplatek!

Dříve jsem doma zacpal mamině ústa alespoň penězi, když mi volal šéf, že mu někdo onemocněl a potřebuje, abych šel ihned na přesčas. Dnes již nevím, čím argumentovat, abych udržel alespoň to, co zbylo z našeho vztahu. Láska je hezká věc, ale s potomky to bez peněz prostě nejde. Když jsem drahé polovičce řekl, že když mě někdo picne, tak ani nedostane od státu žádnou kompenzaci, protože nejsme oddáni, ale pouze spolu žijeme a plníme si řádně své rodičovské povinnosti, tak to vypadá, že zůstanu sám. Alespoň se budu moci plně věnovat této krásné profesi. Navíc mi ani nebudou vadit hodiny zadarmo, protože v práci budu alespoň myslet na něco jiného. A to asi MV jde, že?

ze zákona máš v mimořádných situacích povinnost nastoupit službu už po 6hod.odpočinku (porada není mimořádná situace), navíc to nebylo ani těch 6hod., když si odečteš cestu domů a zpět (což se už do 6hodin. nazapočítává), tak jsi měl šanci na spánek tak 3hodiny. Na noční bych nastoupil, ale svému šéfovi řekl, pane vedoucí, necítím se do služby, nejsem odpočinutý, pokud mě i přesto pošlete, chci to písemně a zodpovídáte za jakoukoliv chybu, kterou při službě udělám............. Vůbec bych se s nima o poradách po nočních nebavil, prostě řekni NE, KDYŽ HO.NO, TAK PRO VŠECHNY!!!

Nedávno, naše vláda remcala o tom, že se v obchodech nebude moci prodávat i v noci, že to člověku strašně narušuje biorytmus, že je to hrozně škodlivé. Policista , zřejmě není člověk, jeliko noci ve službě tráví úplně normálně, navíc v neustálém strese. V současné době navíc zadarmo, nyní ještě 150 hodin zadarmo do půlky roku, pání poslanci nemyslíte si, že to naše manželky opravdu již nevydrží a naše rodiny se nám začnou rozpadat ??? Nejdřívě zpráva o tom, že půjdu asi o tři tisíce čistého dolů s platem, manželka na mateřské dovolené dvě děti, půjčka na bydlení, super, v naší rodině, je to jedna hádka za druhou a to jenom díky Vám Vy debilové zkurvený ano vy zkurvený poslanci a všichni ty kteří tuto situaci dopustili, jste zmrdi díky kterým se nám začínají rozpadat manželství , nemůžu manželku ani pozvat na večeři, a přitom všichni poslančtí parchanti do médií hlásají heslo rodina základ života. Přeji Vám všem aby se vše obrátilo proti Vám a to takovým způsobem, že se z toho poserete, stejně tak jak z toho nyní seru já. Nikdo nepracuje zadarmo a ani já nebudu to si buďte jistí ....

klid kolego, peníze leží na cestě, jen je sebrat...

Klid kolego, ukažme, že přesto všechno co s námi dělají a postrkují s námi jako s loutkami, jsme morálně a jinak v této společnosti hodnotnější lidé než tito političtí, chladně vychytralí kalkulátoři bez špetky myšlení a pochopení co ti lidé v unifomách na ulici mají za pracovní a rodinný život v nasazení proti odpadu společnosti. Vulgarismy nech na ty šmejdy, se kterými se za všechny lidi v republice pereme my. Na 110 % tě chápu, nejseš sám v téhle pro nás svinské době, kdy po letech slibů moderního zákona, sociálních jistot, ohodnocení a budování prestiže ve společnosti přišlo něco - co bylo již dopředu šéfovstvem označováno jako : počkejte až bude nový zákon budu Vás moci " vyhodit " za neplnění kvantitativního ukazatele ".
Přeci to bylo ve stylu - všechno zpřísníme, požadavky na Vás budou daleko větší, uděláme z Vás nevolníky se 300 hodinami zdarma, které odděláte, kdy se nám zamane, vyhazovy na minutu, ale za toto všechno Vám přidáme 8.000,-Kč. Takto bylo přeci těch 8.000 navíc zdůvodňováno veřejnosti, která si ještě dodnes myslí, že jsme se povatili a předběhli snad v platu i třeba takové pracovníky pojišťoven, bank.
No a dneska je to prostě jinak. Přísnost v zákoně je, nevolnické hodiny zdarma ve výši ne 300 hodin / 2 měsíce / nakonec nějaký osvícený poslanec asi navrhl snížit na 150 hodin, jako přijatelných hodin zdarma.
A když se člověk podívá na odpovědi našeho pana Ministra vnitra , tak si protiřečí a sám se nachytal na švestkách, neboť jeho zdůvodnění snížení platu u některých policistů bylo vysvětleno tím, že někteří policisté v roce 2006 odsloužili nadměrně, podotýkám nadměrně přesčasových hodin a on sám toto zhodnotil, jako nevhodné, neboť policista není řádně odpočinutý a nemůže tedy řádně vykonávat službu. Ale - a to je důležité již tento názor skřípe s tím, že mu nevadí odpracování 150 hodin přesčasů zdarma a pak dalších již možná proplacených, aby došlo k dorovnání propadu platu u některých policistů. Je to zkrátka ukázka, ctihodnosti, čestnosti, pravdomluvnosti, postavení se k věci čelem a dalších vlastností, které jsou všeobecně chápány jako to dobré ze špatného ce je v člověku.

Pan ninistr zapomněl asi na kodex cti, nebo tento platí pouze do hodnosti praporčíka a víše už né.

K policii jsem nastoupi teprve nedávno, přesněji k 1.10.2006, tedy za podmínek "starého" sl. zákona. Na internetových stránkách policie bylo prezentováno, že nástupní plat k PČR nečiní méně než 17 000 kč, což je v pořádku, protože můj nástupní plat byl personalistou stanoven takto: zákl.tr. 13 900 + hodn. 1 300(stržm.) + zvl. přípl. 3 300 celkem 18 500 kč + 250 kč směnnost + příplatky za službu v noci, sobotu, neděli, svátek, přesčas atd. Všichni dobře víte kolik to asi dělá! Nyní k věci. Podíval jsem se na internetové stránky policie, kolik je nástupní plat podle nového "motivujícího" sl. zákona a s chutí jsem se zasmál! Nástupní plat nově přijatého policisty činí 14 800 kč a nezapoměli dodat HRUBÉHO!!! O 10 000 méně než je nástupní plat řidiče tramvaje!!! Další novinkou je snížení náročnosti fyz. testů!

To už se může k Policii opravdu hlásit kdejaký bezdomovec. Kam jsme se to s prestiží Policie dostali? Sloužím 15 let. Za Rumla bylo špatně, ale nyní je ještě mnohem hůř.

ještě jsi zapoměl zkušební dobu na 3 roky, to se jen tak nevidí....

Já jsem za Rumla k PČR nastoupil na venkovské OOP. Není to tak dlouho, ale byla to jiná doba. Všichni jsme byli územáci ve stejné TT. Dělali stejnou práci, chodili společně na pivo, byla sranda a práce se udělala možná líp jak dnes. Lidi si vždycky záviděli, ale to s námi udělal a do budoucna udělá nový zákon, nemá obdoby. Stanou se z nás homosexuálové svých šefů, poslušné figurky, které mají strach vyjádřit svůj názor. Jako bonbonek na závěr výrok jednoho sl. funkcionáře k hlídkovým policistům ve 3TT. Doslova řekl: "To pořád chtěli pomáhat lidem na ulici a teď to maj"

Já stále kolegům vysvětluji, že podstata karierního řádu, je slintat na velký peníze šéfovstva, kteří aniž by se museli huntovat o nočních, v mrazech, deštích na dopravních akcích a utírali si nudli za nudlí a mysleli na teplý čaj za očekávání kontrolního panáčka, jak z výhřátého auta není spokojen s činností té vymrzlé hlídky nebo tropických vedrech na " vyhřátých asfaltkách ", že člověk nestíhá ani utírat pot - a tedy aby si přáli taky tento pohodový život, buzerovat podřízené a brát za to stejné rizikové a podstatně větší peníze - to je karierní řád. Jo zapomněl jsem, že to je samozřejmě o patolízalství, odhození zbytků charakteru těch co ho moc nemají a neodolají nástrahám a pokušením se svinsky chovat a jít cestou žalování a dalších lidských vlastností, která jsou co je lidstvo na světě vnímány, jako bahno.
Pro mě je šef, šéfem, pracovně sdělím co ode mě požaduje, pozdravím a ocházím. Strojené úsměvy nepoužívám a pod. Řada mezi námi má ale uvnitř bahno a a ti jsou stvořeni na tuto novou éru kariéry policistů. těmi

Oprava : před 3 týdny

Hned na první straně píšete , že žádný dotaz nesmí být nezodpovězenej . Asi před 36 týdny jsem se dotazoval co je pravdy na tom, že je v úmyslu od května nebo června předělat výsluhy a to v tom smyslu, že nárok by měl policsta až po odsloužených 20 let její výše by měla být 5.000,- Kč a měla by se vyplácet pouze na dobu pěti let. Co je na tom pravdy. Myslíte si že déle sloužící policisté, kteří v současné době nejsou oceněni jako vojáci ( kteří si hrajou v kasárnách na vojáčky a při každé své službě nenasazují život jako policisté a hasiči) neodejdou ze svých míst do civilního sektoru. Děkuji za odpověď.

Výměny na vedoucích postech resortu ministerstva vnitra by měly pokračovat. Policisté mají podle informací Práva téměř za hotovou věc, že jejich prezidenta Vladislava Husáka vystřídá Martin Kotlan. Ten už na prezídiu pracoval jako náměstek tehdejšího šéfa Jiřího Koláře.
31.1. 2007 07:07

PRAHA - Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) ale tuto informaci zlehčuje a odmítá jen jako spekulaci. Včera ve Sněmovně se na otázku Práva, zda chystá výměnu v křesle nejvyššího policisty, nejprve odmítl vyjádřit. Pak odpověděl: "Nechystám, proč bych vám to měl říkat."

Přesto po chvíli dodal: "Nikdo nic nemá mít za definitivní, neb nikdo nikdy neví, co se může stát," použil slova z písně Voskovce a Wericha.

Co si z jeho vyjádření vybrat? Langer již jednou obdobně tvrdil, že neplánuje výměnu, a přesto ji během deseti dnů udělal. Bylo to v případě šéfa rozvědky Karla Randáka. Langer totiž při nástupu do funkce prohlásil: "Neznám konkrétní důvod, proč bych se s ním (Randákem) měl loučit. Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového neplánuji." A Randák vzápětí šel.

A jak je to tedy s Husákem? Podle Langra fakt, že Husáka jmenovala minulá vláda, není pro něj důvodem, aby jej odvolal.

"Já mám jasnou představu o tom, co dělat s policií a jakým způsobem provést reformu policie. Pokud pan policejní prezident bude sdílet tuto vizi a bude se mnou spolupracovat na její realizaci, nevidím důvod, proč by měl odcházet," zopakoval slova, která na adresu Husáka použil již v září. Dodal, že důvod nenastal, neboť Husák jeho vizi sdílí a spolupracuje.
Husák: s Langrem problémy nemám

Také Husák v září Právu řekl, že s Langrovými vizemi problém nemá: ""Jeho priority odpovídají z velké části mému programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych cítil ministrovu podporu, bez ní se totiž některé změny udělat nedají," uvedl tehdy.

Policisté nicméně už mluví o nástupci, nejčastěji o zástupci jihomoravského krajského policejního ředitele Martinu Kotlanovi (49). "Takových informací lítá, nechte je lítat," reagoval Langer.

Kotlan byl v letech 1998 až 2002 prvním náměstkem prezidenta Koláře, který ho na prezídium přivedl právě z jihomoravské krajské správy, kde Kotlan předtím působil jako ekonomický náměstek a Kolář správě šéfoval.

Vztah Langra k Husákovi se během roku měnil. Loni v červenci, když se policejní prezident řítil po dálnici rychlostí 190 km/h, tehdejší opoziční místopředsedseda Sněmovny a stínový ministr vnitra Langer tvrdil, že nebude-li Husák potrestán jako každý jiný řidič, měl by sám zvážit, zda má dál setrvávat ve své funkci. O pár měsíců později to bylo jiné. Když se situace v prosinci opakovala, jen za volantem neseděl Husák osobně, ale jeho řidič, Langer pouze zvedl varovně prst, že jde o dobré jméno policie. Husák prý nebyl prý zodpovědný za rychlou jízdu svého řidiče.
Nůž na krku: důstojné služebny

K odvolání Husáka nebude Langer potřebovat ani žádný průšvih. Postačí, když se nebude plnit ministrův Program 1000, který má zlepšit pracovní podmínky policistů tím, že tisíc policejních služeben bude vypadat důstojněji, než nyní.

První etapa tří set služeben měla být hotova do konce loňského roku. Ministr na podzim pohrozil policejnímu šéfovi odvoláním, pokud vylepšení služeben nezajistí. Peníze na realizaci ale musí vnitro nalézt ve svém vlastním rozpočtu, vláda na ni nedala ani korunu.

"Měl za úkol do konce ledna proinvestovat zhruba 600 miliónů korun. Teprve teď budeme mít vyhodnocení první etapy." tvrdil včera Langer k Husákovi. A dodal, že na své pohrůžce nebude trvat: "Pro mě je důležité, jak to je nastartováno a co bude dál následovat."

Naďa Adamičková, Marie Königová, Právo

Vyhodit by měli hlavně MV. Po pořádné inspekci, jak se realizuje jeho slavný Projekt 1000. Jak se říká - Práce kvapná, málo platná a podle toho ty rekonstrukce také vypadají. Nikomu to nevadilo, v čem pracujeme, desítky let a nyní to chtělí za pár měsíců dohonit?. BTW: Mě by tento PP nechyběl.

zamyslet nad sebou by se měl hlavně ministr a celý zákonodárný sbor, co pustili mezi lidi za zákon........ Házet odpovědnost na policejního prezidenta je to nejjednodušší, co může pro své zalíbení se udělat, ale ničemu to nepomůže. Pokud je zákon nastaven tak, jak je, navíc není řádně profinancován a to hlavně díky ODS a panu Tlustému, exministrovi financí, který jedním škrtem pera sebral 500 milionů, tak s tím ani sebelepší prezident nic neudělá...... a celá policie bude mířit kam? To si každý domyslí.... :-(

proc odesel predtim z PP?? tak nejak narychlo hned po MMF. je to spolutvurce zakona. a jak to ze se mluvi o nejakem kotlanovi kdyz by melo probehnout vyberove rizeni.

chacha, výběrové řízení...další kdo tomu věří??? :-)))

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Kde jsou teda ty peníze za mzdy za těch 3 000 chybějících policistů v současné době ? Mě plat oproti loňsku klesl a to nejsem sám. Tak by mě zajímalo kde ty peníze jsou. Nebo si je na ředitelstvích rozdělili? V tom případě budou mít pěkné , bohaté vánoce.

Kde jsou ty peníze za mzdy těch 3 000 policistů, kteří v současné době chybí?

Peníze se budou vyplácet k prosincové výplatě i těm, kteří chtějí od sboru odejít a přemýšlí o tom dát výpověď. Management dělá průzkum lidí, kteří přemýšlí vzít roha.

Já je darmožrouty platil 11 let a za tu dobu jsem dostal pár lístků do bazénu.

Oni samotní policisté na okresech taky žádní chudáci nejsou, to jen ze sebe dělají. A to si legraci nedělám.

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Sori
překlep- rád ne rát.

Sorry

30.01.2007 23:19 slova česká a slova převzatá mají svůj daný pravopis

Dík