Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nejbližší akce: 31.1.2007, 18:00 Ivan Langer hostem pořadu Pressklub Frekvence 1................tomuhle říkají akce? Vzal bych je na pár nočních, to by koukali teprve na akce.....a pak bych jim poslal výplatní lístek poldy na ulici, resp.i s tím poldou, aby viděli taky řádnou reakci.....

ČR je zřejmě světový unikát v kapitalistickém světě, kde policisté chodí do práce 150 hod. ZADARMO. To by stálo zapsat do GUINNESE ne pane ministře?

JE PRAVDA TI TI DOBYTCI CHTĚJÍ ODEBRAT PŘÍPLATEK ZA SMĚNNOST A V POLOVINĚ ROKU JEDNAT O KRÁCENÍ VÝSLUHOVÝCH NÁROKŮ TAK BRUTÁLNÍM ZPŮSOBEM, ŽE TO ZAVÁNÍ AŽ CELOPOLICEJNÍ TRAGEDÍÍ.

tududutum....ale to jsem měl říct já, no tak to řekni......A TO JE KONEC!!!!! :-)))) kdo s čím zachází......a boží mlýny melou......

Kolegové jsem zařazen do 3TT chtěl jsem se jen optat co je to za označení asistent. Asistent podle mě někomu při práci asistuje pomáhá, takže já vlastně nemohu být poslán do služby sám. Ale dodnes nevím komu mám asistovat.:))))))))

:-)

U nás jsme některé funkce přejmenovali, protože to lépe odpovídá současné situaci u policie a je to takové lidovější - průhlednější, takže :

1) asistent = podržtaška nebo podrždrát
2) vrchní asistent = vrchní podržtaška nebo vrchní podrždrát

Je na každém, jaká varianta mu vyhovuje. Tyhle názvy se osvědčily, akorát je bohužel nemůžeme používat, jako podpisovou doložku.

a tímhle se něco změní? Ano, jedno křeslo....
http://www.novinky.cz/domaci/pravo--policejniho-sefa-husaka-ma-v ystridat-kotlan_108097_2a2h6.html

To asi ne, protože (viz poslední odstavec) »»»

Ministr vnitra František Bublan nedávno uvedl, že neví, kolik příslušníků StB u policie pracuje, ale že jistě nezastávají důležité funkce. "On potřebné lustrační osvědčení má," uvedla o Kotlanovi mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Televizi zároveň potvrdila, že Kotlan soužil i u páté správy SNB, která byla součástí StB. Podle místopředsedy občanského sdružení Archivy Radka Schovánka měla pátá správa na starost ochranu ústavních činitelů a důležitých objektů.

"V případě mimořádných bezpečnostních opatření by tito příslušníci StB byli nasazeni
například na různé demonstrace," sdělil v České televizi Schovánek.

"U české policie by bývalí příslušníci Stání bezpečnosti sloužit neměli, a už vůbec ne v tak vysokých funkcích," řekl ČT stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer

dnes se tomu říká Ochranná služba a ex5.odbor se jmenuje prezidium, pod to právě Ochranná služba spadá....nevím pak čím se provinil.....

Začíná kolovat informace, že na jednom, zatím nejmenovaném oddělení v Čechách se zajímavým způsobem řešilo v závěru loňského roku přerozdělování osobního příplatku. Kdo o osobním příplatku rozhoduje? Samozřejmě příslušní vedoucí funkcionáři. Tak se také stalo, že dali chytré hlavy dohromady a krátce řečeno, nepřiznali od funkce ZVO níže žádné osobní ohodnocení. Balík peněz na osobní ovšem zůstal pro dané OŘ v nezměněné výši z minulého roku. Co se stalo? Tento balík si na OŘ rozdělili mezi sebe "manažeři" a na tu lůzu dole nezbylo nic. Něco v duchu věty, že musíme si to osobní přiznat teď, když o tom sami rozhodujeme, protože pak nám už nikdo nic nedá. A až se budou řadoví ozývat, kdeže je osobní, proč jim bylo odebráno, tak oni nám z kraje něco pošlou na dorovnání a to jim teprve rozdělíme s velkou slávou. Přesně v duchu NEJDŘÍV MY a po nás potopa.
Nevím na kterých OŘ bylo odebráno v závěru roku řadovým policistům kompletně osobní ohodnocení, to byste mohli vědět VY, kolegové!?!?

Pane ministře, to je to Vaše slíbené navýšení platů?
V průměru si všichni vedoucí funkcionáři polepšili.
V průměru si všichni řadoví policisté pohoršili!
V průměru budeme letos asi všichni v pr....!

SKONČÍ TO TADY ŠPATNĚ, PAKUJÍ SE TADY AKORÁT Z MANAGEMENTU NA ÚKOR LIDÍ VE VÝKONU.

Trochu české švejkovské reality, aneb proč soudruzi z ODS nechtějí dobře fungující a především zákonu sloužící policii

http://www.witzany.cz/interpelace/Stehovani_Magistratu.htm

..a vy na ně chcete jít holýma rukama. :-))

Několil dní jsem na tomto fóru nebyl, takže zdravím všechny. Dovolte mi abych se vyjádřil svým příspěvkem k jednomu konkrétnímu fenoménu v práci řadového poldy, který sice není momentálně nejaktuálnější, ale jde mi hlavně o to, že snad tyto příspěvky čte také někdo z kompetentních manažerů a snad se nad tímto zamyslí.
Před několika dny jsem se v MF Dnes dočetl, kolik z nás obyčejných poldů zemřelo při výkonu svého povolání. Nechci se zde zabývat otázkou, kolik lidí bylo zastřeleno, to bohužel k této profesi patří, i když i toto číslo by se dalo, při troše dobré vůle snížit lepší vybaveností hlídek v terénu. Mám na mysli např. používání neprůstřelných vest, kdy těchto je na základních útvarech nedostatek a hlídka je nucena jít do zákroku bez jakýchkoliv ochraných pomůcek.
Jde mi však o jinou věc. Zamyslel se již vůbec někdo z vedení policie nad využitím a efektivností činnosti řadového policisty při výkonu služby ? Nezdá se vám pánové z PP, že jste tak trochu zaspali dobu ? Mám konkrétně na mysli každodenní nařízené postávání řadových policistů u silnic ať již ve dne a hlavně v noci, kdy se tito s pomocí zastavovacího terče, případně (často nefunkční ) svítilny musí hrdině vrhat pod kola projíždějících vozidel. Tam si myslím dochází k největšímu počto úrazů a tragédií. Proboha, už se probuďte a pochopte, že jsme v 21. století a ne v 50. letech 20. století. Ta doba, kdy polda s terčíkem u silnice zastavil za dvě hodiny deset aut je pryč. Nemá cenu zde rozvádět jak v posledních, řekěme osmnácti, letech stoupl provoz a s tím pochopitelně i počet různých agresivních individuí, která se na silnicích objevují. V naší zemi to dosud nikomu asi nedošlo, že večer, kdy pomocí svítilny zastavujete na silnici proti vám přijíždějící vozidlo s rozsvícenými světly, pak do poslední chvíle netušíte, co se uvnitř vozida děje, jestli si potenciální pachatel na vás nechystá zbrań, případně zda nemá v úmyslu na poslední chvíly sešlápnout plyn a vás přizabít.
Přitom všem jsou nám však při různých příležitostech promítány různé instruktážní filmy o taktice práce policejních sborů vyspělých zemí. My si však z nich vybíráme pouze to, co se nám hodí do krámu. Tyto zásahy lze shlédnout též na různých TV stanicích, případně v pořadu 112 na Nově. S tímto mám i osobní zkušenosti v podobě policejní spolupráce s policejnímy orgány sousedních států, kde se občas pohybuji. Nikoho tam ani nenapadne zastavovat vozidla způsobem, jaký se praktikuje u nás. Toto se zásadně provádí tzv. monitorinkem silničního provozu motorizovanou hlídkou, která si na základě vytipování podezřelého vozidla za tímto vyjede a to pak následně pomocí výstražného znamení, případně jiných signalizačních prostředků, odstaví a provádí následnou kontrolu. Tím se výraznou měrou snižuje riziko potenciálního zranění nebo usmrcení policisty.
U nás však doposud jde hlavně o to, abychom byli vidět, zbytečně buzerujeme slušné řidiče a jsme nuceni za každou cenu přinést výsledek do čárkového systému v podobě KO, KV a BP. Opravdoví pachetelé TČ se nám jenom smějí, neboť v době mobilních telefonů tito nikdy nepojedou na náhodu, ale pošlou si napřed tzv. volavku, která jim potřebné informace zatelefonuje. Jediné co to vše přináší je to, že vás při troše štěstí zmrzačí nebo přizabije nějaký opilec, feťák, nebo nějaké jiné individuum.
Snad je to teď všem již jasné. Pak mne však nodvratně napadá otázka, proč jsme neustále k tomoto způsobu činnosti nuceni ? Efektivnost tohoto počínání je prakticky nulová !!! Že by snad další potěmkinovská vesnice typu: "Hlavně musí být na oko vidět a přinést výsledky ! " Dále mi to připadá jak v Rudé armádě ve II. světové válce. To nevadí, že "zařve" sto vojáků naprosto zbytečně z důvodu špatného velení, " nás mnógo", nejdůležitější je zachránit techniku.
Vážení zákonodárci a manažeři PP, my však nejsme v Rudé armádě ve II. světové válce , my jsme uvažující tvorové v 21. století a tak se zkuste snad trochu nad tímto zkostnatělým systémem zamyslet ,zjednejte nápravu a zkuste se také někdy zeptat obyčejného poldy na jeho názor. Nebo si opravdu máme myslet, že naše zdraví a životy jsou vám ukradené ? To by vám být jedno nemělo, může jednou nastat situace, kdy nás, ŘADOVÉ POLDY , budete potřebovat.

Ano připojuji se k tvému příspěvku, a je nutno zdůraznit , že komunikace vázne již delší dobu a dnešní dny to jen potvrzují. Uvedl bych alespoň známý příklad nevhodných pouzder na zbraň, které než byly dány do výkonu. Zřejmně nikdo s uniformovaných poldů nedostal možnost si je předem vyzkoušet ani je zhodnotit. Dále bych mohl pokračovat radiostanicemi MATRA, které jsou zastaralé a drahé a nefunkční.Mohl bych pokračovat vozovým parkem , který je zastaralý a vhodný jen pro převoz doručenek. Dnes hlasy a návrhy řadového nechce nikdo slyšet. Vedoucí nepřipomínkují jen kývou a jsou přinuceni říkat , že je vše v pořádku. Tímto způsobem je postupováno od ředitelů až k policejnímu prezídiu. Toto si může uvědomit při dnešním tlaku proti odvolání, kdo se odvolá tak si na něj zasedneme. Chyby na policejním prezidiu jsou drahé a platíme za to všichni. Ryba smrdí od hlavy!!!!!

nesloužím sice týden, ale ona komunikace někdy i fungovala????

A to ještě málokdo ví, jak různí funkcionáři PP a podobně zcestovali celý svět Amerikou počínaje a Holandskem konče, aby mohli zavést nové progresivní prvky. Sloužím víc jak 15 let a za tu dobu a ještě před ní se vůbec nic nezměnilo. Policajt dělá pošťáka jako za komunistů, staví auta jako za komunistů a je děvka pro všechno stejně jako za komunistů. No a aby toho nebylo málo tak administrativy ještě přibylo. Ale, co se výrazně změnilo, že respekt a vážnost už žádnou nemá. Je to tragedie.

Přicházím díky mému zaměstnání o rodinu, jsem neustále ve službě, volno díky posraným 150 hodinám nemám, jsem nevyspalý, nervózní, a po všem tom mám tak akorát na bydlení, půjčku na bydlení a zak zak na žrádlo, nějaké školní výlety , lyžařské výcviky, pro mé děti ??? Ani náhodou mají totiž fotra ubohého fízla, který žije jako socka, není vůbec doma a když je děti i manželka by byly asi rády kdyby nebyl protože je nervézní a pořád chrápe. Tato péče státu o někoho, kdo mu slouží je opravdu ubohá i za komunistů bylo lépe než za těch debilů debilních co tomu vládnou nyní, jenom doufám, že se toto dozví celý svět, jak se chvá český stát k českému policajtovi, žádám všechny kolege, ať využijí všech dostupných prostředků, aby informovali veřejnost , evropu o tom, jaké podmíky zde máme, sociální jistoty a zázemí, a než přijede ten eurokomisař ať už ví o čem to zde je protože ten usměvavý blbeček, kterému patří tyto stránky, se na něho bude akorát debilně culit a lhát mu do očí ......

Můžem si podat ruce, končím 12 rok služby je mi 41 let, mám kluka v 1 třídě, druhého kluka na gymnáziu v 1 ročníku, manželku s čistými 7.500,- Kč a na lyžák klukovi na gymplu se skládají babička s dědou, kdy já to financuji s manželkou tak z 1/3 a babička s dědou tak z 2/3 a původně jsem říkal klukovi, že prostě nepojede, že na to nemáme, protože Vánoce vždy s člověkem zatočí finačně a vždy si oddechnem, že jsou již pryč, kdy radost již člověk má jen z těch zářících oček dětí a každé blížící se Vánoce jsou před očima jen starosti, jak udělat dětem radost a jak to vykoumat s těmi penězi. Byli jsme holt vataři a teď na vatě dokonce i spíme. Jinak jsem 17 let ženatý a na dovolené jsem byl slovy dva krát. Jednou Španělsko v roce 1997 spolufinancované rodiči manželky a v roce 1999 v chatkách v ČR. Od druhého dítěte již žádná dovolená - jako 4 člená rodiny někam jet, je pro nás finanční zátěž, kterou ani neplánujeme.
Přitom jsem ještě nedávno byl spokojený a to v době, kdy jsme dostávali 1/2 platu v létě ( u nás peníze do domácnosti ) a další 1/2 platu na Vánoce ( zafinancování dárků - manželka byla vždy spokojená). Teď je to horší a horší a zjišťuji, že je u nás stále obtížnější vyjít s penězi a počítáme každou stovku. Ještě že mám dobrou manželku, té moc děkuji, že při té svinské práci co děláme s těmi šmejdy a toho svinstva co se kolem nás děje, stojí za mnou a taková podpora je v rodinném životě policisty nesmírně důležitá. Těžko bych mohl řešit mimo jiné konflikty v domácnostech jiných, kdybych to měl sám doma. Já jsem poslal 100,- Kč na konto na právníka a pošlu z další výplaty znovu, je to věc každého, buď to vyjde nebo ne, o nic kromě té stovky na které mě již nezáleží, již nemohu přijít. Takovou dobytčárnu na policisty, co v tomto státě upekli sklidí i oni, protože to látání policie těmi lidmi, co tahají z pracáku a které to z vlastního zájmu nenapadlo samotné dopadá, tak jat vidím nové příchozí, řada z nich je u policie vyloženě z nouze a to je dobrá motivace dělat policiejní práci.
Moje děti až vyrostou a již se to rýsuje, tak budou moc dobře vědět ( nebo už i ví ), co dělám pro tuhle společnost za nevděčnou práci s kriminálníky a jak je to ze strany odpovědných tohoto státu " oceňováno " a budou vědět, které politické strany s jejich tátou zametaly a tuto veřejně činnou službu degradovaly na tu dnešní podúroveň.

Kolego měj se, držte doma při sobě, co nás nespálí, to nás posílí a nebo tak nějak.

DĚKUJI TI KOLEGO, ŘEKL JSI TO ZA MNE!

NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ JÁ UŽ O RODINU PŘIŠEL, PRESTIŽ TÉTO SLOŽKY JE NA NULE A MATERIÁLNÍ STRÁNKA TAKTÉŽ.

for: poctivý polda + rodina???
Naprosto a plně souhlasím, nebudu opakovat to jste oba vystihli naprosto detailně. Jen mám obavy, že takovýchto životních příběhů plných pravdy, by dalo na celou kroniku. A kdo to ještě nepoznal, jde jen a pouze o čas...:-(
Za podmínek, které nyní máme jako nůž na krku, se podobné situace budou moc a moc množit.

Kluci je to tragedie, když to všechno čtu tak musím uznat, že máte všichni pravdu, ale to snad do nekonečna nejde, aby s námi takto vyje....... Ale asi to prostě v tomto státě jde. Myslím, že v tomto státě nám nikdo nepomůže spíše naopak, snad by to zlepšení mohlo být na základě nespokojenosti z venku, ale kdo ví. Kolego "poctivý policisto" musím uznat, že to co píšeš, tak jako bych to napsal já. Když tvůj příspěvek četla manželka, tak mi řekla, to si náhodou nepsal ty. Já jí říkal ne, je to další člověk, který je se svou rodinou a ve stejném věku na tom stejně jako my.

Zajímalo by mě k čemu jsou vlastně odbory v práci po přihlášení do počítače mi tam pořád skáče že proběhla schůzka odborů s panem Langrem a že je vlastně všechno v pořádku, že peníze se jenom přerozdělily od těch co nic nedělali a nedělají (policistě na OO PČR a kriminálka) do tzv. managmentu. Nevím jestli si z nás už dělaj srandu nebo jestli nám chtěj úplně vymejt mozky. Ještě když mě pak vedení řekne, že je vlastně vše v pořádku, že oni vlastně taky neměli příplatky za noční , so, ne a svátky (když si byli v klidu doma odpočívali, nebo spinkali), tak to už je na mě docela dost. Chtěl jsem do odboru vstoupit, ale vlastně jsem zjistil, že jsem udělal dobře, že jsem to udělal. Myslím si, že je to pravá ruka pana ministra.

neudělal

Naše "nezávislé" odbory jsou s prominutím k hovnu