4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nejbližší akce: 31.1.2007, 18:00 Ivan Langer hostem pořadu Pressklub Frekvence 1................tomuhle říkají akce? Vzal bych je na pár nočních, to by koukali teprve na akce.....a pak bych jim poslal výplatní lístek poldy na ulici, resp.i s tím poldou, aby viděli taky řádnou reakci.....

ČR je zřejmě světový unikát v kapitalistickém světě, kde policisté chodí do práce 150 hod. ZADARMO. To by stálo zapsat do GUINNESE ne pane ministře?

JE PRAVDA TI TI DOBYTCI CHTĚJÍ ODEBRAT PŘÍPLATEK ZA SMĚNNOST A V POLOVINĚ ROKU JEDNAT O KRÁCENÍ VÝSLUHOVÝCH NÁROKŮ TAK BRUTÁLNÍM ZPŮSOBEM, ŽE TO ZAVÁNÍ AŽ CELOPOLICEJNÍ TRAGEDÍÍ.

tududutum....ale to jsem měl říct já, no tak to řekni......A TO JE KONEC!!!!! :-)))) kdo s čím zachází......a boží mlýny melou......

Kolegové jsem zařazen do 3TT chtěl jsem se jen optat co je to za označení asistent. Asistent podle mě někomu při práci asistuje pomáhá, takže já vlastně nemohu být poslán do služby sám. Ale dodnes nevím komu mám asistovat.:))))))))

:-)

U nás jsme některé funkce přejmenovali, protože to lépe odpovídá současné situaci u policie a je to takové lidovější - průhlednější, takže :

1) asistent = podržtaška nebo podrždrát
2) vrchní asistent = vrchní podržtaška nebo vrchní podrždrát

Je na každém, jaká varianta mu vyhovuje. Tyhle názvy se osvědčily, akorát je bohužel nemůžeme používat, jako podpisovou doložku.

a tímhle se něco změní? Ano, jedno křeslo....
http://www.novinky.cz/domaci/pravo--policejniho-sefa-husaka-ma-v ystridat-kotlan_108097_2a2h6.html

To asi ne, protože (viz poslední odstavec) »»»

Ministr vnitra František Bublan nedávno uvedl, že neví, kolik příslušníků StB u policie pracuje, ale že jistě nezastávají důležité funkce. "On potřebné lustrační osvědčení má," uvedla o Kotlanovi mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Televizi zároveň potvrdila, že Kotlan soužil i u páté správy SNB, která byla součástí StB. Podle místopředsedy občanského sdružení Archivy Radka Schovánka měla pátá správa na starost ochranu ústavních činitelů a důležitých objektů.

"V případě mimořádných bezpečnostních opatření by tito příslušníci StB byli nasazeni
například na různé demonstrace," sdělil v České televizi Schovánek.

"U české policie by bývalí příslušníci Stání bezpečnosti sloužit neměli, a už vůbec ne v tak vysokých funkcích," řekl ČT stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer

dnes se tomu říká Ochranná služba a ex5.odbor se jmenuje prezidium, pod to právě Ochranná služba spadá....nevím pak čím se provinil.....

Začíná kolovat informace, že na jednom, zatím nejmenovaném oddělení v Čechách se zajímavým způsobem řešilo v závěru loňského roku přerozdělování osobního příplatku. Kdo o osobním příplatku rozhoduje? Samozřejmě příslušní vedoucí funkcionáři. Tak se také stalo, že dali chytré hlavy dohromady a krátce řečeno, nepřiznali od funkce ZVO níže žádné osobní ohodnocení. Balík peněz na osobní ovšem zůstal pro dané OŘ v nezměněné výši z minulého roku. Co se stalo? Tento balík si na OŘ rozdělili mezi sebe "manažeři" a na tu lůzu dole nezbylo nic. Něco v duchu věty, že musíme si to osobní přiznat teď, když o tom sami rozhodujeme, protože pak nám už nikdo nic nedá. A až se budou řadoví ozývat, kdeže je osobní, proč jim bylo odebráno, tak oni nám z kraje něco pošlou na dorovnání a to jim teprve rozdělíme s velkou slávou. Přesně v duchu NEJDŘÍV MY a po nás potopa.
Nevím na kterých OŘ bylo odebráno v závěru roku řadovým policistům kompletně osobní ohodnocení, to byste mohli vědět VY, kolegové!?!?

Pane ministře, to je to Vaše slíbené navýšení platů?
V průměru si všichni vedoucí funkcionáři polepšili.
V průměru si všichni řadoví policisté pohoršili!
V průměru budeme letos asi všichni v pr....!

SKONČÍ TO TADY ŠPATNĚ, PAKUJÍ SE TADY AKORÁT Z MANAGEMENTU NA ÚKOR LIDÍ VE VÝKONU.

Trochu české švejkovské reality, aneb proč soudruzi z ODS nechtějí dobře fungující a především zákonu sloužící policii

http://www.witzany.cz/interpelace/Stehovani_Magistratu.htm

..a vy na ně chcete jít holýma rukama. :-))

Několil dní jsem na tomto fóru nebyl, takže zdravím všechny. Dovolte mi abych se vyjádřil svým příspěvkem k jednomu konkrétnímu fenoménu v práci řadového poldy, který sice není momentálně nejaktuálnější, ale jde mi hlavně o to, že snad tyto příspěvky čte také někdo z kompetentních manažerů a snad se nad tímto zamyslí.
Před několika dny jsem se v MF Dnes dočetl, kolik z nás obyčejných poldů zemřelo při výkonu svého povolání. Nechci se zde zabývat otázkou, kolik lidí bylo zastřeleno, to bohužel k této profesi patří, i když i toto číslo by se dalo, při troše dobré vůle snížit lepší vybaveností hlídek v terénu. Mám na mysli např. používání neprůstřelných vest, kdy těchto je na základních útvarech nedostatek a hlídka je nucena jít do zákroku bez jakýchkoliv ochraných pomůcek.
Jde mi však o jinou věc. Zamyslel se již vůbec někdo z vedení policie nad využitím a efektivností činnosti řadového policisty při výkonu služby ? Nezdá se vám pánové z PP, že jste tak trochu zaspali dobu ? Mám konkrétně na mysli každodenní nařízené postávání řadových policistů u silnic ať již ve dne a hlavně v noci, kdy se tito s pomocí zastavovacího terče, případně (často nefunkční ) svítilny musí hrdině vrhat pod kola projíždějících vozidel. Tam si myslím dochází k největšímu počto úrazů a tragédií. Proboha, už se probuďte a pochopte, že jsme v 21. století a ne v 50. letech 20. století. Ta doba, kdy polda s terčíkem u silnice zastavil za dvě hodiny deset aut je pryč. Nemá cenu zde rozvádět jak v posledních, řekěme osmnácti, letech stoupl provoz a s tím pochopitelně i počet různých agresivních individuí, která se na silnicích objevují. V naší zemi to dosud nikomu asi nedošlo, že večer, kdy pomocí svítilny zastavujete na silnici proti vám přijíždějící vozidlo s rozsvícenými světly, pak do poslední chvíle netušíte, co se uvnitř vozida děje, jestli si potenciální pachatel na vás nechystá zbrań, případně zda nemá v úmyslu na poslední chvíly sešlápnout plyn a vás přizabít.
Přitom všem jsou nám však při různých příležitostech promítány různé instruktážní filmy o taktice práce policejních sborů vyspělých zemí. My si však z nich vybíráme pouze to, co se nám hodí do krámu. Tyto zásahy lze shlédnout též na různých TV stanicích, případně v pořadu 112 na Nově. S tímto mám i osobní zkušenosti v podobě policejní spolupráce s policejnímy orgány sousedních států, kde se občas pohybuji. Nikoho tam ani nenapadne zastavovat vozidla způsobem, jaký se praktikuje u nás. Toto se zásadně provádí tzv. monitorinkem silničního provozu motorizovanou hlídkou, která si na základě vytipování podezřelého vozidla za tímto vyjede a to pak následně pomocí výstražného znamení, případně jiných signalizačních prostředků, odstaví a provádí následnou kontrolu. Tím se výraznou měrou snižuje riziko potenciálního zranění nebo usmrcení policisty.
U nás však doposud jde hlavně o to, abychom byli vidět, zbytečně buzerujeme slušné řidiče a jsme nuceni za každou cenu přinést výsledek do čárkového systému v podobě KO, KV a BP. Opravdoví pachetelé TČ se nám jenom smějí, neboť v době mobilních telefonů tito nikdy nepojedou na náhodu, ale pošlou si napřed tzv. volavku, která jim potřebné informace zatelefonuje. Jediné co to vše přináší je to, že vás při troše štěstí zmrzačí nebo přizabije nějaký opilec, feťák, nebo nějaké jiné individuum.
Snad je to teď všem již jasné. Pak mne však nodvratně napadá otázka, proč jsme neustále k tomoto způsobu činnosti nuceni ? Efektivnost tohoto počínání je prakticky nulová !!! Že by snad další potěmkinovská vesnice typu: "Hlavně musí být na oko vidět a přinést výsledky ! " Dále mi to připadá jak v Rudé armádě ve II. světové válce. To nevadí, že "zařve" sto vojáků naprosto zbytečně z důvodu špatného velení, " nás mnógo", nejdůležitější je zachránit techniku.
Vážení zákonodárci a manažeři PP, my však nejsme v Rudé armádě ve II. světové válce , my jsme uvažující tvorové v 21. století a tak se zkuste snad trochu nad tímto zkostnatělým systémem zamyslet ,zjednejte nápravu a zkuste se také někdy zeptat obyčejného poldy na jeho názor. Nebo si opravdu máme myslet, že naše zdraví a životy jsou vám ukradené ? To by vám být jedno nemělo, může jednou nastat situace, kdy nás, ŘADOVÉ POLDY , budete potřebovat.

Ano připojuji se k tvému příspěvku, a je nutno zdůraznit , že komunikace vázne již delší dobu a dnešní dny to jen potvrzují. Uvedl bych alespoň známý příklad nevhodných pouzder na zbraň, které než byly dány do výkonu. Zřejmně nikdo s uniformovaných poldů nedostal možnost si je předem vyzkoušet ani je zhodnotit. Dále bych mohl pokračovat radiostanicemi MATRA, které jsou zastaralé a drahé a nefunkční.Mohl bych pokračovat vozovým parkem , který je zastaralý a vhodný jen pro převoz doručenek. Dnes hlasy a návrhy řadového nechce nikdo slyšet. Vedoucí nepřipomínkují jen kývou a jsou přinuceni říkat , že je vše v pořádku. Tímto způsobem je postupováno od ředitelů až k policejnímu prezídiu. Toto si může uvědomit při dnešním tlaku proti odvolání, kdo se odvolá tak si na něj zasedneme. Chyby na policejním prezidiu jsou drahé a platíme za to všichni. Ryba smrdí od hlavy!!!!!

nesloužím sice týden, ale ona komunikace někdy i fungovala????

A to ještě málokdo ví, jak různí funkcionáři PP a podobně zcestovali celý svět Amerikou počínaje a Holandskem konče, aby mohli zavést nové progresivní prvky. Sloužím víc jak 15 let a za tu dobu a ještě před ní se vůbec nic nezměnilo. Policajt dělá pošťáka jako za komunistů, staví auta jako za komunistů a je děvka pro všechno stejně jako za komunistů. No a aby toho nebylo málo tak administrativy ještě přibylo. Ale, co se výrazně změnilo, že respekt a vážnost už žádnou nemá. Je to tragedie.

Přicházím díky mému zaměstnání o rodinu, jsem neustále ve službě, volno díky posraným 150 hodinám nemám, jsem nevyspalý, nervózní, a po všem tom mám tak akorát na bydlení, půjčku na bydlení a zak zak na žrádlo, nějaké školní výlety , lyžařské výcviky, pro mé děti ??? Ani náhodou mají totiž fotra ubohého fízla, který žije jako socka, není vůbec doma a když je děti i manželka by byly asi rády kdyby nebyl protože je nervézní a pořád chrápe. Tato péče státu o někoho, kdo mu slouží je opravdu ubohá i za komunistů bylo lépe než za těch debilů debilních co tomu vládnou nyní, jenom doufám, že se toto dozví celý svět, jak se chvá český stát k českému policajtovi, žádám všechny kolege, ať využijí všech dostupných prostředků, aby informovali veřejnost , evropu o tom, jaké podmíky zde máme, sociální jistoty a zázemí, a než přijede ten eurokomisař ať už ví o čem to zde je protože ten usměvavý blbeček, kterému patří tyto stránky, se na něho bude akorát debilně culit a lhát mu do očí ......

Můžem si podat ruce, končím 12 rok služby je mi 41 let, mám kluka v 1 třídě, druhého kluka na gymnáziu v 1 ročníku, manželku s čistými 7.500,- Kč a na lyžák klukovi na gymplu se skládají babička s dědou, kdy já to financuji s manželkou tak z 1/3 a babička s dědou tak z 2/3 a původně jsem říkal klukovi, že prostě nepojede, že na to nemáme, protože Vánoce vždy s člověkem zatočí finačně a vždy si oddechnem, že jsou již pryč, kdy radost již člověk má jen z těch zářících oček dětí a každé blížící se Vánoce jsou před očima jen starosti, jak udělat dětem radost a jak to vykoumat s těmi penězi. Byli jsme holt vataři a teď na vatě dokonce i spíme. Jinak jsem 17 let ženatý a na dovolené jsem byl slovy dva krát. Jednou Španělsko v roce 1997 spolufinancované rodiči manželky a v roce 1999 v chatkách v ČR. Od druhého dítěte již žádná dovolená - jako 4 člená rodiny někam jet, je pro nás finanční zátěž, kterou ani neplánujeme.
Přitom jsem ještě nedávno byl spokojený a to v době, kdy jsme dostávali 1/2 platu v létě ( u nás peníze do domácnosti ) a další 1/2 platu na Vánoce ( zafinancování dárků - manželka byla vždy spokojená). Teď je to horší a horší a zjišťuji, že je u nás stále obtížnější vyjít s penězi a počítáme každou stovku. Ještě že mám dobrou manželku, té moc děkuji, že při té svinské práci co děláme s těmi šmejdy a toho svinstva co se kolem nás děje, stojí za mnou a taková podpora je v rodinném životě policisty nesmírně důležitá. Těžko bych mohl řešit mimo jiné konflikty v domácnostech jiných, kdybych to měl sám doma. Já jsem poslal 100,- Kč na konto na právníka a pošlu z další výplaty znovu, je to věc každého, buď to vyjde nebo ne, o nic kromě té stovky na které mě již nezáleží, již nemohu přijít. Takovou dobytčárnu na policisty, co v tomto státě upekli sklidí i oni, protože to látání policie těmi lidmi, co tahají z pracáku a které to z vlastního zájmu nenapadlo samotné dopadá, tak jat vidím nové příchozí, řada z nich je u policie vyloženě z nouze a to je dobrá motivace dělat policiejní práci.
Moje děti až vyrostou a již se to rýsuje, tak budou moc dobře vědět ( nebo už i ví ), co dělám pro tuhle společnost za nevděčnou práci s kriminálníky a jak je to ze strany odpovědných tohoto státu " oceňováno " a budou vědět, které politické strany s jejich tátou zametaly a tuto veřejně činnou službu degradovaly na tu dnešní podúroveň.

Kolego měj se, držte doma při sobě, co nás nespálí, to nás posílí a nebo tak nějak.

DĚKUJI TI KOLEGO, ŘEKL JSI TO ZA MNE!

NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ JÁ UŽ O RODINU PŘIŠEL, PRESTIŽ TÉTO SLOŽKY JE NA NULE A MATERIÁLNÍ STRÁNKA TAKTÉŽ.

for: poctivý polda + rodina???
Naprosto a plně souhlasím, nebudu opakovat to jste oba vystihli naprosto detailně. Jen mám obavy, že takovýchto životních příběhů plných pravdy, by dalo na celou kroniku. A kdo to ještě nepoznal, jde jen a pouze o čas...:-(
Za podmínek, které nyní máme jako nůž na krku, se podobné situace budou moc a moc množit.

Kluci je to tragedie, když to všechno čtu tak musím uznat, že máte všichni pravdu, ale to snad do nekonečna nejde, aby s námi takto vyje....... Ale asi to prostě v tomto státě jde. Myslím, že v tomto státě nám nikdo nepomůže spíše naopak, snad by to zlepšení mohlo být na základě nespokojenosti z venku, ale kdo ví. Kolego "poctivý policisto" musím uznat, že to co píšeš, tak jako bych to napsal já. Když tvůj příspěvek četla manželka, tak mi řekla, to si náhodou nepsal ty. Já jí říkal ne, je to další člověk, který je se svou rodinou a ve stejném věku na tom stejně jako my.

Zajímalo by mě k čemu jsou vlastně odbory v práci po přihlášení do počítače mi tam pořád skáče že proběhla schůzka odborů s panem Langrem a že je vlastně všechno v pořádku, že peníze se jenom přerozdělily od těch co nic nedělali a nedělají (policistě na OO PČR a kriminálka) do tzv. managmentu. Nevím jestli si z nás už dělaj srandu nebo jestli nám chtěj úplně vymejt mozky. Ještě když mě pak vedení řekne, že je vlastně vše v pořádku, že oni vlastně taky neměli příplatky za noční , so, ne a svátky (když si byli v klidu doma odpočívali, nebo spinkali), tak to už je na mě docela dost. Chtěl jsem do odboru vstoupit, ale vlastně jsem zjistil, že jsem udělal dobře, že jsem to udělal. Myslím si, že je to pravá ruka pana ministra.

neudělal

Naše "nezávislé" odbory jsou s prominutím k hovnu