4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pan ministr skončil LIVE a chce se mi blejt, velebnosti!

Pane ministře, co jste řekl k CzekTeku, to je přímo NEHORÁZNOST. Házíte špínu na policisty obecně!

mu chybělo stát tam a viděl to live. Jen pak by byl v obraze, co se tam dělo...... Na druhou stranu má tolik policejních záběrů, že by si je jako večerníček mohl pouštět do důchodu a tak zkreslené jako při hurá akci našich médií proti policii určitě nejsou....

Dříve byla policie kritizována za to, že nechala takto svobodně " rozfetovat " a " rozpumpovat " dav někde na pláni a že s tím nic nedělá, když je tedy policie činná, tak je to zase špatné, že po sobě nenechá házet láhve a klacky a při tom, kdyby na takovéhle akci " pro děti byl můj syn ", tak bych nechápal co tam v těch sračkách dělá a styděl bych se, že tam byl. A někteří lidé se cítí ještě dotčeni, že jim člověk naznačí, jakže to myslí s výchovou svých dětí a zda je zajímá drogová scéna jejich dětí na těchto akcích alá extáze a pod.
Chtěl bych vidět pana Ministra vnitra, jakou by zvolil taktiku a jak by se domluvil se stádem opilců, nafetovaných a k jistým lidským hodnotám naprosto vlažných lidí. Potřeboval by zkrátka vystoupit z poslanecké ulity zaparkovat vozidlo, jako obyčejný občan, který dlouho šetřil na ojeté vozidlo pojištěném pouze zákonnou pojistkou nevztahující se na vandalismus a aby mu tito Czechtekoví lidé ukázali jak umí malovat na auta klíčem, sprejem a pod. - poznal by pravou stránku demokracie, tak jak ji vnímají tito lidé, kteří žádnou hodnotu ve společnosti nevytvořili, ale bezhlednost a lhostejnost k jiným jim výrazně přebývá - hodnoty mají jednoduché - stačí se pobavit na louce s maximálním odvazem za doprovodu chlastu a drog a okořenit to stylem : " hoď si flaškou na svého policistu " Běda jak zasáhne, vždyť v této republice mu to vrátíme i z úroky a bude za přispění pánů politiků zase za blbce, který chce slepě něco bránit.

Jen jestli budete postupovat proti všem stejně?! Reaguji na Vaše slova v Pressklubu. Určitě Vám to někdy připomenu!!!

Na Frekvenci 1 je právě ministr Langer LIVE, do 18:30

Kurňa, nemám rádio, nezbylo mě na něj.

Pane ministře co pro Vás znamená rodina ??? Myslíte si, že je správné, že státní zaměstnanec, který si nemůže legálně přilepšit, nemá na dárky pro děti, není schopen, bez dalších následků, zaplatit dítěti tábor, popřípadě lyžařský kurz a další zakladní věci, myslíte že život je od toho aby se dřelo od ráno do rána pro všechny nahoře aby dostavali tisícové odměny, a nic z toho nemít ? K čemu je takový život, žijeme pouze jednou a díky Vám pane ministře naše životy prožijeme dost po úroveň, bohužel od tohoto se bude odvíjet i dětství našich potomků . život pane ministře by jsme měli prožít a né pouze přežít. Je mi jasné že tento příspěvek bude jako plácnutí do moře ovšem na každého jednou dojde a doufám že dojde i na Vás , jste mladý ubožák, který leze do prdele starým, podporuje komunisty na funkcích a na ty kdo na Vás dře kůži jste se VY sprostě vysral, kdybych Vás jednou potkal přinejmenším Vám flusnu do ksichtu , já moje rodina a tisíce dalších rodin několika desítek tisíc policistů tím si sem stoprocentně jistý

.. proboha prober se a jdi se někdy vyvětrat. Možná přitom narazíš na lidi, kteří opravdu dřou od rána do večera, jak píšeš, a to za desítku čistejch. Dám Ti dobrou radu, moc před ním nekňuč a hlavně nemluv za desítky tisíc poldů. Za mě teda nemluvíš.
15 let služby, obvod, 4 PT

to ti tak žeru, že si ve čtyřce asi si ještě neokusil 150 zdarma souhlasím s rodina a vyvětrat se jdi ty zřejmě z pořádně zaprděné kanceláře magore

Chovejte se k sobě slušně - trochu úcty.

For pro rodina
Proboha co ty jsi za policajta, když se tady srovnáváš s dělníkem co bere 10.000,- Kč měsíčně, ty nejsi státní zaměstnanec tak si srovnej svojí životní úroveň třeba s vojákem z povolání, strážníkem MP nebo úředníkem. S těmito lidmi se musíš srovnávat a zjistíš, že z nich máš nejnižší příjem a děláš pro společnost méně jak oni ? Určitě né tak prosím tě příště takhle hloupě nemluv.

Občas sem zavítá nějaký policista, který dříve sloužil v republice Zair no a tam dostávali místo peněz vanilkové lusky. V tomto srovnání se máme dobře a já jej chápu, že takto uvažuje. Nezlobte se na něj zřejmě dobrý oddíl - STS Chvojkovice Brod.
Jak je ten život jednoduchý a krásný, když je tu dostatek lidí realistického smýšlení sebe sama hodnotíc ve srovnání se skladníkem v Kauflandu a ne se svým srovnávacím protipólem podobné práce. Již započítání praxe hovoří něco o práci využitelné pro službu, kdy mám proto navíc ke 12 letům u PČR započítány ještě roky u Městské policie a když srovnám kolik tam berou při mé znalosti této práce, tak zodpovědně prohlašuji všem zde příspívajícím kolegům, že jsem tam byl kdysi pobře placený turista, plat je o něco menší než u nás - o 2.000 - 3.000 menší, ale náplní práce naprosto nesrovnatelné a když to vezmu z naší stránky, tak když vezmu svou platovou odměnu za moje pracovní vytížení u PČR, tak bych skutečně musel přiznat strážníkovi podle této úměry, tak maximálně 30 procent mého platu.

Takže kolego nahoře s tímto protipólem a s jinými na naší " pozici " se srovnávej, Nejsme tady žádné nízké IQ a řešíme spousty spisových problémů, které již často nejsou 1 + 1 jsou dvě, nebo ti připadají některé oznámení případy jednoduché na právní kvalifikaci ? U městské policie jsem byl 3 roky a vím o čem mluvím, samozřejmě tam i mám do dnešní doby bývalé kolegy a s penězi se na nás slušně dotahují a o tom nikdo neví ?, to nikomu nevadí kolik berou ? Žádných 150 hodin zdarma, poplácené svátky, přesčasy. U nich se jde v pohodě na dovolenou a já jsem na ni ani v roce 2006 nemohl jít jak jsem původně chtěl z důvodu podělanejch spisovejch lhůt, protože jsem nestíhal, když byl kolega na dovolené a mě se nahrnuly spisy.

Radši končím, protože mě tyhle nesmysly zde uváděné akorát rozčilují a snad je to policista někde z vesnického oddělení, kde má tak 2 spisy do měsíce.

Dobrou noc

Změní se někdy, že policajt nebude dělat pošťáka, nebude jako kamikadze stavět auta, nebude děvka pro všechno, nebude mít tolik administrativy, bude se k němu stát chovat slušně. Změní se to někdy?

Až nás obsaděj Američani, tak tady bude každej policajt SHERIFFem :-) A platy budou jako u Kanadské královské jízdní "-)

Slyšeli jste o takzvané hard a soft verzi RENTY? Pokud tohle bude JE TO konec

Jestli něco víš, tak se poděl o informace

maximálně tak hard a soft P, myslím si, že drbů a neověřených informací běhá mezi klukama hodně a připadá mi, že to někdo šíří schválně s cílem naštvat co nejvíc lidí a donutit je k odchodu, nemyslíš?

Tento prispevek zde umistuji proto, aby laicka verejnost byla informovan o skutecne stavu, ktery panuje v Policii CR a pripadne se mohla k problemu vyjadrit ci prispet radou, jak se obdobna situace treba resi mimo resort tedy tzv. v civilu. Text byl zaslan i p. ministrovi.

Vazeny pane ministre,

jako policista delsi dobu sleduji Vase ruzna medialni vystoupeni tykajici se problematiky Policie CR. Soucasne v posledni dobe pozorne ctu diskusni prispevky a Vase odpovedi na Vasich webovych strankach. Zaujala mne jiz v preducinnostni dobe noveho sluzebniho zakona Vase nektera vyjadreni vysvetlujici nektera ustanoveni zakona. Dost policistu vkladalo velke nadeje ve vysluhovy prispevek a do aplikace tzv. karierniho radu vyplyvajiciho ze zakona a z nich vyplyvajici moznosti odchodu starych ci starsich policistu z vedoucich funkci.
Sam na svych webovych strankach jste ve vyjadreni k diskusnimu prispevku ze dne 18. 1. 2007 nicka Stenly Dubinatorowskeho uvedl, ze toto jsou faktory cituji „naopak po dosažení delší doby služby podporující generační obměnu sboru“. A i tato Vase slova mne vyprovokovala k tomuto kroku.
Jak pak mame my policiste v soucasne dobe vnimat na vysokych funkcnich postech funkcionare, kteri jiz vekem o nekolik let presahli vznik naroku na starobni duchod, ktery pritom jiz pobiraji soubezne s platem policisty a pritom ani jejich odbornost ani prace ani oni sami nejsou pro policii rozhodne prinosem?
Vime o tom, ze s takovymi funkcionari budou provedeny pohovory, ktere je maji motivovat k odchodu do zajiste zaslouzeneho duchodu. Ale je takovyto pohovor skutecne motivujici k odchodu?
Proc by tito funkcionari s vysokym platem sami ze svych vetsinou teplych kancelari odchazeli?
Proc tedy obecne po dosazeni naroku na starobni duchod takovemuto funkcionari neni nabidnuto bezne radove pracovni misto? Myslim, ze by tech tzv. deleslouzicich bylo hodne moc malo!!!
Rozhodne bez osobnich antipatii bych Vam nyni jednoho z takovychto spickovych funkcionaru predstavil. Je jim pplk. Havranek, zastupce reditelky OR PCR v Kutne Hore pro trestni rizeni. Tento policista se do teto spickove funkce dostal fatalnim rizenim osudu. Bohuzel byt je zastupcem pro trestni rizeni, jedna se o cloveka pravem a natozpak trestnim temer nedotceneho a proto po celou dobu vykonu teto funkce temer vyhradne se stara o chod ekonomickeho oddeleni OR a jine cinnosti jen ne o trestni rizeni. Jeho nektere vyroky a rozhodnuti ucinena v souvislosti s trestnim rizenim jen vyvolavaji u nas jeho podrizenych usmev, smich, povyrazeni a udiv, jak vyssi funkcionari tento fakticky stav trpi ci toleruji jiz nekolik let?
Pritom mu je jiz kolem 58 let, narok na starobni duchod mu vznikl zrejme v jeho 55 letech a zajiste pobira starobni duchod spolu s platem policisty a pokud se k tomu pripoctou naklady na denni dojizdeni sluzebnim automobilem z benesovska, tak naklady na takovouto temer zbytecnou pracovni silu u Policie CR jsou skutecne astronomicke ve srovnani s naklady na pracovni sily, ktere vlastne delaji tzv. na nej, tedy mam na mysli nas jeho podrizene.
No a zajiste pokud bychom se podivali na vetsinu okresnich a krajskych reditelstvi v republice, bude stavajici stav zrejme misty obdobny. Rozhodne ale bude urcite rozdil oproti shora uvedene situaci v Kutne Hore v kompetentnosti a erudici techto funkcionaru oproti pplk. Havrankovi.
Je jasne, ze stav u Policie CR se bude menit pomalu a obtizne, ale myslim, ze jako ministr vnitra CR byste mohl dat proverit mnou uvadene skutecnosti a nechat se informovat o zjistenem stavu a pripadne prijatych opatrenich. Rozhodne ale zde Vam nechci a ani nemuzu radit Vase rozhodnuti a kroky.
Nas radove policisty rozhodne zajima, jaci lide nam veli a vlastne rozhoduji o nasich pracovnich zalezitostech a osudech. Domnivame se, ze svych velitelu bychom si meli vazit a obdivovat je pro jejich znalosti a erudici a pristup k nam, jejich podrizenym. A proto by meli byt nasimi veliteli!!!
Bohuzel musime konstatovat, ze v soucasne dobe tomu tak u OR Kutna Hora PCR bohuzel neni.
Verime, pane ministre, ze v brzke dobe pozname Vas zasah v teto veci ci oblasti.
Predpokladam, ze vsichni ctenari pochopi mou nechut se podepsat pravym jmenem. Ale diskuse je mozna na zdejsich webovych strankach.


kutenbergsky polizist

Náhodou akce se stěhováním SKPV v jeho podání byla super:-), ale jedno mi vrtá hlavou proč si ho nevzal K. na Prahu-venkov, když tam je teď plno logistické práce se scelováním Prahy-východ a Prahy-západ.

Psal jsi to ty Honzo?

No nic stačilo, je čas opustit tyto stránky, pěkně jsem si to tu užil, ale tohle mi peníze nevydělá, takže jdu pracovat (pro pana ministra: "podnikání jste nám zakázali, takže na černo a bez řádného placení daní"ale psssssst)......:-)))

Pardon - do balíčku. Policisté chodí pracovat do balíčku ||:=)- a až bude balíček plný, tak budou smět mít placeny přesčasy ...