Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

POLICIE ZAŽÍVÁ KRUŠNÉ OBDOBÍ, kdy už tak zdecimovaným bezpečnostním složkám teď došly peníze. Existenční problémy maji mimo dalších složek i specializované útvary, které vyšetřují nejzávažnější trestnou činnost. Detektivové musí šetřit schůzky s informátory jim musí schvalovat a peníze předávat jen za dohledu nadřízených. Až 20% podstavy vypovídají o katastrofální situaci u České policie.

Níže uvedený článek jsem zkopíroval/ pod hlavičkou Hammer Pecina/. Problémy u policie setrvávají již delší dobu, je na čase, aby zákonodárci shodili paskvil z.č. 361/2003
Sb .Paskvil napáchal moc škody. S pozdravem rentiér.

se nemusí líbit žádným looserům vysedávajícím v hospodách a brečíčích jak se mají špatně. Docela jasně to řekl a někteří to tady taky pochopili: bude se propouštět. A nebudou to ti shora. On udělá toho špatného, po něm přijdou ti "hodní"... straníci.
V roce 1990 řekl Sacher, aby se policie zaplatila, nebo ji zaplatí někdo jiný. Po nějaké době přišel k veslu Ruml a ten tak dlouho všude opakoval, že na práci pořád nijak nenavyšovaný rozpočet policii stačí, až v roce 1997 od šetření benzínu zachránily četnictvo na Moravě potopy. V roce 1998 už nikoliv, ale pasák volů měl pořád dost. Pak se pomalu sestrouhávalo kdeco, ale na platy nám nikdo pořád nesáhnul. V roce 2007 nám už na platy sáhli, i když to nazvali jinak. Následoval exodus. Teď je skoro jisté, že dojde i k tomu, že se začne propouštět. Ten Titanic se potápí pomalu, ale velmi jistě. V zemi, kde vážnost policie je někde na mínusových hodnotách, kde ji občan vnímá jako něco mezi černým kašlem a filckama, to u nikoho pobouření nevyvolá. Následující ministr v pohodě využije Langerových krků, kdy se prodrbala spousta peněz a na tomto základě udělá z policajtů zase blbce: nerozumě si vyhazovali z kopýtka, tady je holt trest. Přesně jak to bylo jeden čas s útokem médií na naše výsluhy. Venku jsme to od lidí schytávali úplně na každém kroku. Všichni na nás byli naštvaní.
Všimněte si, že se už sáhlo na poslední platové rezervy, což ty platy na mrtvé duše byly. To je prostě konec. Systém dosedl na dno. Teď se začnou vypouštět duše.
I když nebylo by od věci ty osmnáctileté puberťáky vypoklonkovat....

Zdravím všechny poctivé lidi.K pánovi pod hlavičkou / jen blbněte/ chci uvést, ať nestraší. Kdo si chce práci najít, tak si ji najde. Měl se ponechat starý zákon č. 186/1982 Sb, kde se platily přesčasy, soboty, neděle, svátky, tyto jsem nenasluhoval, noční příplatky. Platil se hodnostní příplatek. U mne by to v současné době dělalo ccc 5000-6000,-Kč hrubého do mínusu, než jsem měl před třemi lety ve výplatě. Když jsem sloužil jako SNB v Praze rok 1982-3, tak mne vni tro platilo luxusní ubytovnu, jízdné, ženatým odlučné. Jak to tu čtu, toto již asi neexistuje, proč.Pochopitelně policista ČR, hasiči, bachaři, justiční stráž pochopitelně křičí, protože se jim rapidně snižuje životní úroveň. Též pochopitelně křičí zdravotníci lékaři, učitelé a další státní zaměstnanci. Každý si hají svoje životní jistoty.Stát by měl toto zaručit. To nepočítám valorizaci platu. U rentiérů poloviční valoriace, proč, asi jsme špatně platili daně, ne malé, špatně sloužili. Dlouho diskutovaná renta, je to jen sociální dávka, za nasazování života, zdraví ve službě, na úkor svého času, rodiny, koníčků a dalších negativ.Tato dávka je všude v Evropě u policistů, hasičů, bachačů, vojáků. Každou chvíli se střídá vláda, levice a pravice se nenávidí, ale toto odnáší prostý občan. Nové volby budou stát zase zbytečně velké peníze,byl by na chod policie, hasičů a dalších, ještě by zbylo pro sociálně potřebné, přestárlé občany. Může se stát, že za čas nebude na důchody, na sociální dávky pro potřebné. Bylo by zajímavé, kolik za rok stojí provoz parlamentu, senátu, platy všech poslanců, zbytečných senátorů, různé loby, masa státní institucích, paláce na úrovni okresů, krajů, luxusní budovy zdravotních pojišťoven .Stačila by jenom jedna. Jsem jenom občan, mám jenom odmakaných 33 let, ještě před sebou 15 let do důchodu, snad se jej ve zdraví dožiji. Doufám, že nebudeme makat do 70 ti let. Stát je vykradený, justice nestačí stíhat velkozloděje. Co nový zákon, to paskvil. Přeji současným policistům a dalším, aby se dožili spravedlivého zákona, poplatný době, dejte na sebe pozor, mějte se dobře, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy.Jak to v civilu vidím, není to jenom můj názor, ale většiny občanů této země.

Vážený rentiére! Nevím na co si neustále stěžuješ. Jsem v obdobné situaci jak ty, přesněji řečeno ve shodné situaci jako ty. Nevím proč jsi odešel ty, ale u mě to nebyly žádné závažné důvody a u policie jsem si nemohl na nic stěžovat, měl jsem se vcelku dobře a to jsem sloužil jako ty - začínal jsem na ulici, noční, výjezdy apod. však to určitě znáš líp jak já. Náhle jsem pocítil však změnu že mohu být společnosti potřebný i v jiné profesi. V současné době když hovořím s těmi, kteří sloužili za platnosti starého zákona a v současné době dle tebe jak nazýváš "paskvil" tak mohu říct, že někteří poldové se dnes mají ještě líp než za starého zákona /a mohu říct, že jde i o obyčejné poldy z ulice jako sme byli my/. Já po svém odchodu jsem si našel obyčejnou práci, kam chodím s chutí a rád. Nevím co děláš ty nyní, ale po odchodu jsem zůstal pár dnů doma a bylo to neúnosné. Mohu ti říct že nyní makám jako dělník 8 hodin a nic mi v mé práci nevadí a to makám rukama. Co děláš ty ? Myslim že si to nechce jen stěžovat na vše, na všechny a na všechno, ale začít uplně znova jinde a jinak a sám uvidíš, že radost a potěšení se dostaví samo. Přehodnoť svá sdělení a uvidíš.

... rentiér má pravdu! Za novýho zákona se mají dobře akorát vedoucí, manageři, koordinátoři atd, my řadoví jsme biti :-(

rentiére, myslím, že děláš ze všech hlupáky, jestli máš odslouženo 33 let, tak Ti nemůže důchod vycházet za 15 let, ale v cca v 57 - 58 letech a do tohoto věku můžeš mít max. 7 let. K ostatnímu nemá cenu se vyjadřovat...

Jenom bulíte, tak běžte do civilu a až jeden měsíc přinesete o 30% domů méně mzdy a budete ještě rádi, že máte práci. Nebo běžte k soukromníkovi a tam poznáte, co je práce. Mimichodem kolik z Vás splní povinné fyzické testy.

Neboli viz. UBS Ano vím, že se Vám to nelíbí, ale bohužel musím stále dokola opakovat, že se máte ještě dobře. Samozřejmě bojovat se musí, ale věřte, že i přes tu nespravedlnost Vám každý měsíc přistane slušný balík peněz. Neboli nelíbí se ti to, odejdi a zkus třeba podnikat a nebo se nech zaměstnat a to nejlépe u soukromníka. To tedy budeš koukat, co je vše možné. Znám ve svém okolí několik expolicistů a většina by se vrátila zpět. Můj odhad je takový, že odejde minimum a když tak určitě ne z příhraničí a kde je vyšší nezaměstnanost.

Ale, ale Jeníčku ty jsi se zapomněl podepsat nezdá se Ti. To by ale nemělo stávat. Přece si za svým názorem stojíš, nebo ne?

POLICIE ZAŽÍVÁ KRUŠNÉ OBDOBÍ, kdy už tak zdecimovaným bezpečnostním složkám teď došly peníze. Existenční problémy maji mimo dalších složek i specializované útvary, které vyšetřují nejzávažnější trestnou činnost. Detektivové musí šetřit schůzky s informátory jim musí schvalovat a peníze předávat jen za dohledu nadřízených. Až 20% podstavy vypovídají o katastrofální situaci u České policie.

To, že nejsou peníze na provoz Policie je opravdu tragedie. Ovšem jsou skupiny lidí v tomto státě, kterým to náramě vyhovuje, protože alespoň policisté niho z těchto skupin neotravují. Informátoři přestanou informovat, proptože dnes zadarmo ani kuře nehrabe, natož informátoři, kteří tímto riskují svoje postavení a někdy i život.

Na druhou stranu si aspoň lidi uvědomí, že potřebují fungující policii a komu za současnou tragédii u PČR můžou poděkovat.

Na druhou stranu si aspoň lidi uvědomí, že potřebují fungující policii a komu za současnou tragédii u PČR můžou poděkovat.

for Ronin
Rád bych tomu co jsi napsal uvěřil, ale nějak mi to neštimuje. Lidé jsou banda nevděčná. Dnes někomu pomůže a on ti zítra vrazí kudlu do zad, vše podle hesla "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán".

Nový služební zákon přináší policistům výhody. Mimo jiné zkracuje pracovní dobu tak, že za rok policisté odpracují o 150 hodin méně než před rokem 2007,“ trvá na svém Langer.
Ty pitko křivohubá, už někde zalez do kanálu, víš o všem akorát kulový!!!Jen lžeš, lžeš a zase lžeš!!!

mimopražský a dojíždím do prahy do práce,150 hodin jsem dělal na vrub státu s pokorou a půl roku víkendy svátky a jiné bez rodiny,už ani nevím,co je to si posedět s přáteli u vínka,anebo nějaký koníček fitness,nebo jít někam s rodinou,dřou tě jak koně a když makáš a doděláš 150hodin,tak ti neřeknou ani vyliž si pr...nechci si stěžovat,ale začínám zvažovat,že pujdu do hajzlu,balím rentu a chci žít jinak,tento způsob života je pro mne nevyhovující.

Jenom bulíte, tak běžte do civilu a až jeden měsíc přinesete o 30% domů méně mzdy a budete ještě rádi, že máte práci. Nebo běžte k soukromníkovi a tam poznáte, co je práce. Mimichodem kolik z Vás splní povinné fyzické testy.

Neboli viz. UBS Ano vím, že se Vám to nelíbí, ale bohužel musím stále dokola opakovat, že se máte ještě dobře. Samozřejmě bojovat se musí, ale věřte, že i přes tu nespravedlnost Vám každý měsíc přistane slušný balík peněz. Neboli nelíbí se ti to, odejdi a zkus třeba podnikat a nebo se nech zaměstnat a to nejlépe u soukromníka. To tedy budeš koukat, co je vše možné. Znám ve svém okolí několik expolicistů a většina by se vrátila zpět. Můj odhad je takový, že odejde minimum a když tak určitě ne z příhraničí a kde je vyšší nezaměstnanost.

OPĚT NENÍ NA NIC A OPĚT SE BUDE ŠETŘIT KDE SE DÁ. DAL BYCH TO ZAPLATIT MODRÉMU SVAZÁKOVI Z OLOMOUCE.

Pan Langer utopil obrovské peníze do kampaní a recepcí a policii to prakticky nepřineslo vůbec nic. Nač plazmové TV, nač metalizované vozy, nač kampaně pro současný stop stav novým policistům.

Pro rentiéra. Nejsem provokatér, ale napsal jsem ze života, jak to tu chodí.Pan Langer rozházel zbytečně miliony korun na nábor nováčků k PČR, za zajímavé televize, které se nesmějí zapínat. Dole je článek, že plukovníci využili pro ně výhodný zákon č. 361/2003 Sb, a odešli v klidu. Odsloužil jsem 25 let v přímém výkonu, a dále odpracoval 6 let v civilním sektoru. Na internetu je článek, že lidé mají obavu , zda bude na lékařskou péči a na důchody. Republika se vesele nadále rozkrádá , pan Janota bude muset udělat celoplošné škrty ve výdajích. Třeba mocipány napadne snížit na minimum mateřskou,zrušit invalidní důchody, nevalorizovat nic ,zrušit policistům, hasičům, bachařům, vojákům diskutovanou sociální dávku. Snížit platy této skupině občanů. Stačí se podívat na televizi, honosná sídla na okresní, krajské úrovni, úřadů státní správy, masa úředníků s nemalými platy. Nehorázné platy senátorů, poslanců, když škrty, tak začít od sebe. O tom se nehovoří.Je zde přechodné období, dále spousta nováčků v přechodné době, aby nedošlo k prudkému odchodu této skupiny lidí do civilního sektoru. Jak pán dole píše, abych neprovokoval, a užíval rentičku, je to jenom sociální dávka, do důchodu mám ještě 15 let. Přeji bývalým kolegům zdraví, dejte na sebe ve službě pozor, věřím, že bude za nějaký pátek lépe, bývalý kolega z České Lípy. Je to můj názor.

Rentiére prosím tě NEBREČ pořád jen a nenadávej - dle mého jsi tedy neměl ODCHÁZET a zůstat sloužit dál a nemusel siˇteď nadávat na to jak tě odíraj tou rentou !!! NEBUĎ ZÁVISLEJ NA TÉ SOCIÁLNÍ DÁVCE, ty svoje prachy z renty přenech těm kdo ty prachy skutečně potřebujou. Snad nejsi živ jen z té sociální dávky, zanech nářků a radči nám sem napiš co děláš teď, cím a co tě živí a zkus vychválit svoji novou práci !!!