4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

POLICIE ZAŽÍVÁ KRUŠNÉ OBDOBÍ, kdy už tak zdecimovaným bezpečnostním složkám teď došly peníze. Existenční problémy maji mimo dalších složek i specializované útvary, které vyšetřují nejzávažnější trestnou činnost. Detektivové musí šetřit schůzky s informátory jim musí schvalovat a peníze předávat jen za dohledu nadřízených. Až 20% podstavy vypovídají o katastrofální situaci u České policie.

Níže uvedený článek jsem zkopíroval/ pod hlavičkou Hammer Pecina/. Problémy u policie setrvávají již delší dobu, je na čase, aby zákonodárci shodili paskvil z.č. 361/2003
Sb .Paskvil napáchal moc škody. S pozdravem rentiér.

se nemusí líbit žádným looserům vysedávajícím v hospodách a brečíčích jak se mají špatně. Docela jasně to řekl a někteří to tady taky pochopili: bude se propouštět. A nebudou to ti shora. On udělá toho špatného, po něm přijdou ti "hodní"... straníci.
V roce 1990 řekl Sacher, aby se policie zaplatila, nebo ji zaplatí někdo jiný. Po nějaké době přišel k veslu Ruml a ten tak dlouho všude opakoval, že na práci pořád nijak nenavyšovaný rozpočet policii stačí, až v roce 1997 od šetření benzínu zachránily četnictvo na Moravě potopy. V roce 1998 už nikoliv, ale pasák volů měl pořád dost. Pak se pomalu sestrouhávalo kdeco, ale na platy nám nikdo pořád nesáhnul. V roce 2007 nám už na platy sáhli, i když to nazvali jinak. Následoval exodus. Teď je skoro jisté, že dojde i k tomu, že se začne propouštět. Ten Titanic se potápí pomalu, ale velmi jistě. V zemi, kde vážnost policie je někde na mínusových hodnotách, kde ji občan vnímá jako něco mezi černým kašlem a filckama, to u nikoho pobouření nevyvolá. Následující ministr v pohodě využije Langerových krků, kdy se prodrbala spousta peněz a na tomto základě udělá z policajtů zase blbce: nerozumě si vyhazovali z kopýtka, tady je holt trest. Přesně jak to bylo jeden čas s útokem médií na naše výsluhy. Venku jsme to od lidí schytávali úplně na každém kroku. Všichni na nás byli naštvaní.
Všimněte si, že se už sáhlo na poslední platové rezervy, což ty platy na mrtvé duše byly. To je prostě konec. Systém dosedl na dno. Teď se začnou vypouštět duše.
I když nebylo by od věci ty osmnáctileté puberťáky vypoklonkovat....

Zdravím všechny poctivé lidi.K pánovi pod hlavičkou / jen blbněte/ chci uvést, ať nestraší. Kdo si chce práci najít, tak si ji najde. Měl se ponechat starý zákon č. 186/1982 Sb, kde se platily přesčasy, soboty, neděle, svátky, tyto jsem nenasluhoval, noční příplatky. Platil se hodnostní příplatek. U mne by to v současné době dělalo ccc 5000-6000,-Kč hrubého do mínusu, než jsem měl před třemi lety ve výplatě. Když jsem sloužil jako SNB v Praze rok 1982-3, tak mne vni tro platilo luxusní ubytovnu, jízdné, ženatým odlučné. Jak to tu čtu, toto již asi neexistuje, proč.Pochopitelně policista ČR, hasiči, bachaři, justiční stráž pochopitelně křičí, protože se jim rapidně snižuje životní úroveň. Též pochopitelně křičí zdravotníci lékaři, učitelé a další státní zaměstnanci. Každý si hají svoje životní jistoty.Stát by měl toto zaručit. To nepočítám valorizaci platu. U rentiérů poloviční valoriace, proč, asi jsme špatně platili daně, ne malé, špatně sloužili. Dlouho diskutovaná renta, je to jen sociální dávka, za nasazování života, zdraví ve službě, na úkor svého času, rodiny, koníčků a dalších negativ.Tato dávka je všude v Evropě u policistů, hasičů, bachačů, vojáků. Každou chvíli se střídá vláda, levice a pravice se nenávidí, ale toto odnáší prostý občan. Nové volby budou stát zase zbytečně velké peníze,byl by na chod policie, hasičů a dalších, ještě by zbylo pro sociálně potřebné, přestárlé občany. Může se stát, že za čas nebude na důchody, na sociální dávky pro potřebné. Bylo by zajímavé, kolik za rok stojí provoz parlamentu, senátu, platy všech poslanců, zbytečných senátorů, různé loby, masa státní institucích, paláce na úrovni okresů, krajů, luxusní budovy zdravotních pojišťoven .Stačila by jenom jedna. Jsem jenom občan, mám jenom odmakaných 33 let, ještě před sebou 15 let do důchodu, snad se jej ve zdraví dožiji. Doufám, že nebudeme makat do 70 ti let. Stát je vykradený, justice nestačí stíhat velkozloděje. Co nový zákon, to paskvil. Přeji současným policistům a dalším, aby se dožili spravedlivého zákona, poplatný době, dejte na sebe pozor, mějte se dobře, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy.Jak to v civilu vidím, není to jenom můj názor, ale většiny občanů této země.

Vážený rentiére! Nevím na co si neustále stěžuješ. Jsem v obdobné situaci jak ty, přesněji řečeno ve shodné situaci jako ty. Nevím proč jsi odešel ty, ale u mě to nebyly žádné závažné důvody a u policie jsem si nemohl na nic stěžovat, měl jsem se vcelku dobře a to jsem sloužil jako ty - začínal jsem na ulici, noční, výjezdy apod. však to určitě znáš líp jak já. Náhle jsem pocítil však změnu že mohu být společnosti potřebný i v jiné profesi. V současné době když hovořím s těmi, kteří sloužili za platnosti starého zákona a v současné době dle tebe jak nazýváš "paskvil" tak mohu říct, že někteří poldové se dnes mají ještě líp než za starého zákona /a mohu říct, že jde i o obyčejné poldy z ulice jako sme byli my/. Já po svém odchodu jsem si našel obyčejnou práci, kam chodím s chutí a rád. Nevím co děláš ty nyní, ale po odchodu jsem zůstal pár dnů doma a bylo to neúnosné. Mohu ti říct že nyní makám jako dělník 8 hodin a nic mi v mé práci nevadí a to makám rukama. Co děláš ty ? Myslim že si to nechce jen stěžovat na vše, na všechny a na všechno, ale začít uplně znova jinde a jinak a sám uvidíš, že radost a potěšení se dostaví samo. Přehodnoť svá sdělení a uvidíš.

... rentiér má pravdu! Za novýho zákona se mají dobře akorát vedoucí, manageři, koordinátoři atd, my řadoví jsme biti :-(

rentiére, myslím, že děláš ze všech hlupáky, jestli máš odslouženo 33 let, tak Ti nemůže důchod vycházet za 15 let, ale v cca v 57 - 58 letech a do tohoto věku můžeš mít max. 7 let. K ostatnímu nemá cenu se vyjadřovat...

Jenom bulíte, tak běžte do civilu a až jeden měsíc přinesete o 30% domů méně mzdy a budete ještě rádi, že máte práci. Nebo běžte k soukromníkovi a tam poznáte, co je práce. Mimichodem kolik z Vás splní povinné fyzické testy.

Neboli viz. UBS Ano vím, že se Vám to nelíbí, ale bohužel musím stále dokola opakovat, že se máte ještě dobře. Samozřejmě bojovat se musí, ale věřte, že i přes tu nespravedlnost Vám každý měsíc přistane slušný balík peněz. Neboli nelíbí se ti to, odejdi a zkus třeba podnikat a nebo se nech zaměstnat a to nejlépe u soukromníka. To tedy budeš koukat, co je vše možné. Znám ve svém okolí několik expolicistů a většina by se vrátila zpět. Můj odhad je takový, že odejde minimum a když tak určitě ne z příhraničí a kde je vyšší nezaměstnanost.

Ale, ale Jeníčku ty jsi se zapomněl podepsat nezdá se Ti. To by ale nemělo stávat. Přece si za svým názorem stojíš, nebo ne?

POLICIE ZAŽÍVÁ KRUŠNÉ OBDOBÍ, kdy už tak zdecimovaným bezpečnostním složkám teď došly peníze. Existenční problémy maji mimo dalších složek i specializované útvary, které vyšetřují nejzávažnější trestnou činnost. Detektivové musí šetřit schůzky s informátory jim musí schvalovat a peníze předávat jen za dohledu nadřízených. Až 20% podstavy vypovídají o katastrofální situaci u České policie.

To, že nejsou peníze na provoz Policie je opravdu tragedie. Ovšem jsou skupiny lidí v tomto státě, kterým to náramě vyhovuje, protože alespoň policisté niho z těchto skupin neotravují. Informátoři přestanou informovat, proptože dnes zadarmo ani kuře nehrabe, natož informátoři, kteří tímto riskují svoje postavení a někdy i život.

Na druhou stranu si aspoň lidi uvědomí, že potřebují fungující policii a komu za současnou tragédii u PČR můžou poděkovat.

Na druhou stranu si aspoň lidi uvědomí, že potřebují fungující policii a komu za současnou tragédii u PČR můžou poděkovat.

for Ronin
Rád bych tomu co jsi napsal uvěřil, ale nějak mi to neštimuje. Lidé jsou banda nevděčná. Dnes někomu pomůže a on ti zítra vrazí kudlu do zad, vše podle hesla "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán".

Nový služební zákon přináší policistům výhody. Mimo jiné zkracuje pracovní dobu tak, že za rok policisté odpracují o 150 hodin méně než před rokem 2007,“ trvá na svém Langer.
Ty pitko křivohubá, už někde zalez do kanálu, víš o všem akorát kulový!!!Jen lžeš, lžeš a zase lžeš!!!

mimopražský a dojíždím do prahy do práce,150 hodin jsem dělal na vrub státu s pokorou a půl roku víkendy svátky a jiné bez rodiny,už ani nevím,co je to si posedět s přáteli u vínka,anebo nějaký koníček fitness,nebo jít někam s rodinou,dřou tě jak koně a když makáš a doděláš 150hodin,tak ti neřeknou ani vyliž si pr...nechci si stěžovat,ale začínám zvažovat,že pujdu do hajzlu,balím rentu a chci žít jinak,tento způsob života je pro mne nevyhovující.

Jenom bulíte, tak běžte do civilu a až jeden měsíc přinesete o 30% domů méně mzdy a budete ještě rádi, že máte práci. Nebo běžte k soukromníkovi a tam poznáte, co je práce. Mimichodem kolik z Vás splní povinné fyzické testy.

Neboli viz. UBS Ano vím, že se Vám to nelíbí, ale bohužel musím stále dokola opakovat, že se máte ještě dobře. Samozřejmě bojovat se musí, ale věřte, že i přes tu nespravedlnost Vám každý měsíc přistane slušný balík peněz. Neboli nelíbí se ti to, odejdi a zkus třeba podnikat a nebo se nech zaměstnat a to nejlépe u soukromníka. To tedy budeš koukat, co je vše možné. Znám ve svém okolí několik expolicistů a většina by se vrátila zpět. Můj odhad je takový, že odejde minimum a když tak určitě ne z příhraničí a kde je vyšší nezaměstnanost.

OPĚT NENÍ NA NIC A OPĚT SE BUDE ŠETŘIT KDE SE DÁ. DAL BYCH TO ZAPLATIT MODRÉMU SVAZÁKOVI Z OLOMOUCE.

Pan Langer utopil obrovské peníze do kampaní a recepcí a policii to prakticky nepřineslo vůbec nic. Nač plazmové TV, nač metalizované vozy, nač kampaně pro současný stop stav novým policistům.

Pro rentiéra. Nejsem provokatér, ale napsal jsem ze života, jak to tu chodí.Pan Langer rozházel zbytečně miliony korun na nábor nováčků k PČR, za zajímavé televize, které se nesmějí zapínat. Dole je článek, že plukovníci využili pro ně výhodný zákon č. 361/2003 Sb, a odešli v klidu. Odsloužil jsem 25 let v přímém výkonu, a dále odpracoval 6 let v civilním sektoru. Na internetu je článek, že lidé mají obavu , zda bude na lékařskou péči a na důchody. Republika se vesele nadále rozkrádá , pan Janota bude muset udělat celoplošné škrty ve výdajích. Třeba mocipány napadne snížit na minimum mateřskou,zrušit invalidní důchody, nevalorizovat nic ,zrušit policistům, hasičům, bachařům, vojákům diskutovanou sociální dávku. Snížit platy této skupině občanů. Stačí se podívat na televizi, honosná sídla na okresní, krajské úrovni, úřadů státní správy, masa úředníků s nemalými platy. Nehorázné platy senátorů, poslanců, když škrty, tak začít od sebe. O tom se nehovoří.Je zde přechodné období, dále spousta nováčků v přechodné době, aby nedošlo k prudkému odchodu této skupiny lidí do civilního sektoru. Jak pán dole píše, abych neprovokoval, a užíval rentičku, je to jenom sociální dávka, do důchodu mám ještě 15 let. Přeji bývalým kolegům zdraví, dejte na sebe ve službě pozor, věřím, že bude za nějaký pátek lépe, bývalý kolega z České Lípy. Je to můj názor.

Rentiére prosím tě NEBREČ pořád jen a nenadávej - dle mého jsi tedy neměl ODCHÁZET a zůstat sloužit dál a nemusel siˇteď nadávat na to jak tě odíraj tou rentou !!! NEBUĎ ZÁVISLEJ NA TÉ SOCIÁLNÍ DÁVCE, ty svoje prachy z renty přenech těm kdo ty prachy skutečně potřebujou. Snad nejsi živ jen z té sociální dávky, zanech nářků a radči nám sem napiš co děláš teď, cím a co tě živí a zkus vychválit svoji novou práci !!!