A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Podivné poměry v české policii

Hydepark

Jen několik týdnů platí nový zákon o služebním poměru a možná se dočkáme úplně první demonstrace policistů, hasičů a pracovníků Vězeňské služby. Nebudu se divit. Zákon je nevlídný k těm, kdo nasazují život přímo na ulici a jež opravdu potřebujeme, tedy k řadovým pracovníkům těchto složek. Protestují, že jim zákon peníze sebral. Desetitisíce přidal přebujelému, mnohde přestárlému a nevzdělanému managementu, do kterého počítám i mnohá tzv. metodická pracoviště.

Mužstvo se oprávněně cítí podvedeno. Spravedlivý systém nočních příplatků, příplatků za soboty, neděle a svátky byl zrušen. Je to krok zpět, podobný systém platil za komunistů a všichni si oddechli, když byl zrušen. Dnes budou téměř stejně odměněni ti, kdo chodí do práce od pondělí do pátku, skončí denně ve čtyři, jako ti, kteří jsou ve službě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Policie ČR je zralá k reorganizaci. Bafuňáři, jak vzletně nazývají zkostnatělé velení někteří vysocí představitelé ministerstva, sami neodejdou. Naopak. Budou sedět na svých židlích co nejdéle, protože potřebují vysoký roční průměr. Z toho se jim pak vypočte renta. Neprošel totiž návrh poslance Kalouska, který předpovídal ve Sněmovně koncem loňského roku atak na státní rozpočet v budoucnosti a snažil se maximální výši renty omezit na rozumnou mez. Jako nový ministr financí se s těmito výdaji bude muset poprat.

Jeho návrh nezískal většinu, a tak se bafuňáři po roce dočkají. Po odsloužení 25–30 let budou do smrti pobírat až 50 procent z hrubého platu v čistém. Mají-li dnes okresní či krajský ředitel a jeho zástupci, ředitelé všech možných služeb, oddělení a pododdělení na policejním prezidiu přes 50 000 hrubého (stačí se podívat do tabulek a nasčítat příslušnou třídu, příplatek za vedení až 14 tisíc, zvláštní příplatek až 4 tisíce, osobní příplatek až 100 procent platového tarifu), pak lze očekávat výsluhové příspěvky vyšší než 25 tisíc měsíčně u pětačtyřicetiletých až padesátiletých vysloužilců, kteří statečně v kanceláři čekali, až tento štědrý zákon začne platit. Odejdou, ale až za rok. A bude jich hodně. Nechci domýšlet, co na to řekne rozpočet.

Mladí si počkají

Mladým zákon také dopřál. Po nástupu je čeká služební (pracovní) poměr na dobu určitou, a tak tři roky nedosáhnou ani na půjčku, v kombinaci s tristním platem sekretářky malého podniku a perspektivou dlouhého stoupání po žebříčku tříd. Mohou se snad jen radovat z pracovní doby o půl hodiny kratší, než máme my ostatní podle zákoníku práce, a ze 42 dnů dovolené.

Hodnosti, to je kapitola sama pro sebe. Do loňského roku to byl odraz doby služby, vzdělání a někdy i systému odměny za příkladné činy. V současnosti máme případy, kdy hodnost podplukovníka má středoškolsky vzdělaný chlapec na policejním prezidiu, který nastoupil doslova před měsícem. Z podplukovníka na nadporučíka pak spadl dlouholetý pracovník na základním útvaru s vynikajícími výsledky a vysokou školou. Komické? Ne, smutné a nesmyslné.

Vztahy uvnitř sboru nebyly dobré před zákonem. Jak se budou vyvíjet nyní, když na centrálních útvarech budou za stejnou práci odměňováni (a hodnostmi preferováni) policisté, kteří dělají úplně stejnou práci jako ti na okresních ředitelstvích, jen na jiném území. Není totiž rozdíl v práci vyšetřovatele okresu, kraje a centrály. Všichni musí pracovat se špínou, pachateli a mnohdy riskovat i život. Ti v organizační struktuře nejvýše nejsou ti nejchytřejší ani nejlepší. Koneckonců jimi zbabrané případy zná celý národ – připomenu jen akci Krejčíř. Těžko se těmto přeplaceným lidem bude spolupracovat s dělným policejním mužstvem na nejnižších útvarech.

Kdo nic nedělá...

Systém by mohl fungovat, kdyby třídy byly nastaveny přísně podle druhu vykonávané práce. Mezi kriminalistou na okrese, kraji či centrále nemůže být rozdíl násobku platu. Kritika je však u sboru brutálně potlačována, takže k žádné demonstraci ani jinému projevu nesouhlasu asi nedojde. Jen lumpové se mohou radovat. Policisté se budou raději dívat jinam.

Výsledky činnosti, která závisí na iniciativě, osobním nasazení a erudici, budou minimální. Vlastně už jsou. A přebujelý velitelský aparát se na to může z kanceláře jen dívat, ostatně i jim tento stav vyhovuje. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jediný, kdo na to doplatí, je občan.

***

Nový zákon o služebním poměru je k policejnímu mužstvu velmi nevlídný

O autorovi| Stanislav Huml bývalý dopravní policista

... byl to pan Polda, člověk, který se nebál postavit za své podřízené, ikdyž mu za to hrozil přímý postih. A v tom článku velice slušně a inteligentně popsal to, komu vlastně nový zákon slouží a kdo z něj nejvíc profituje. Našim příjemcům dávek důchodového zabezpečení, úspěšně dělící svoji pracovní dobu mezi karetními hrami na svém služebním pc a zuřivými diskuzemi se stejně obdarovanými kolegy, jak je to vlastně s nutností odsloužit dle 361 celý rok 07 jako základnu pro výpočet výsluhových nároků a odchodného. Tohle jsme opravdu všichni chtěli?

Jen tak pro upřesnění náměstek krajského ředitele před novou úpravou pobíral více jak 75.000,-Kč hrubého, no a kolik má asi teď. Když si vezmete do jaké výše se může dostat s osobním příplatkem, jde už celkem o astronomické peníze. Ani si však nedovoluji tuto částku vyslovit - to se nesmí.

Proboha, copak nevidíte že pan Huml si tímto dělá mediální kampaň pro svou politickou karieru. Copak nevíte kdo je jeho kamarád ??? Pan Severa, který je jeden z těch kteří zákon o sl. poměru okleštili jak se dá ? Že pan Severa je ten jenž by nám chtěl sebrat výsluhy a renty ? A takovým lidem jako je pan Huml teď tleskáte ??? Věřím tomu že kdyby byl pan Huml v parlamentu nebo senátu byl by schopen hlasovat aby bezpečnostním složkám vzali i to málo co jím zbylo ( odchodné, renty a určo by hlasobalů pro bezplatných 450 přesčasovek, pro snížení dovolené na 1 týden atd .... :-)) )

Gogolande, odhalil jsem tě, jseš to ty MUDr. Ivan Langer?

SUPER článek pana Humla v MF Dnes:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=nazorya&v=005&c=676482

Huml na hrad...nebo alespoň místo Husáka. Pánové a takového člověka z policie vyštvali. Není divu, takového tam potřebovat nemohou. Kapříci na PP si sami sobě rybník nevypustí, ale věřím, že on by jim ho vypustil.

ano, Huml na hrad - Špilberk.

Na základě opakovaných dotazů a v reakci na šířící se fámy znovu sdělujeme, že "zaručené informace" o plánované novelizaci zákona č. 361/2003 Sb., kterou by mělo dojít k omezení nebo k úplnému odstranění výsluhových nároků,

jsou nepodložené a nezakládají se na pravdě.

V případě, že by se podobná iniciativa objevila v Parlamentu, budeme o ní informovat.

01. 02. 2007

Za poslední týdny u této branže na našem oddělení nevěříme už ničemu. Nejdřív vyhrožování kvůli odvoláním a pak další podrazy ze směností.

nvbnnbnbn b

hjhjjh

Jseš su jistej, že se to včas dozvíš, že změny nebudou přilepený k jinému zákonu. Já osobně si myslím, že NOS PČR by se měl spojit s eurokomisařem, který má tuto problematiku na starosti. Pokud EU řídí a stanovuje kvóty pěstování rostliné a živočišné výroby, jistě má erokomisaře, který má v rámci EU na starosti policisty, kde legislativou jsou určovány výsluhové nároky policistů v jednotlivých zemích, Alespoň se tak domnívám, pokud se mýlím, tak se omlouvám. Myslím si, že tudy by měla vést cesta k udržení policejního zákona. Nový zákon platí 1 měsíc a už se mluví, že se připravuje jeho změna v 1.7.2007. Na DF intranetu policie jsou pokládány otázky jak je to s pravdivostí informací o připravované změně zákona o policii. Žádný z funkcionářů PP ani ministr vnitra tyto informace veřejně nevyvrátil. Zřejmě na tom bude něco pravda. Myslím si, že NOS PČR by měl od ministra vnitra požadovat jasné stanovisko pro uklidnění situace u policie.

Neboj se, nemusíš sledovat zákony, od toho tu máš PP a vysoké funkcionáře, jak uvidíš že houfně berou kramle, pak začni zjišťovat, copak se děje a co se chystá v zákoně. Navíc koukám-li na nový zákon, tak by se měli platové náležitosti probírat s odbory....sice se jim to loni nějak nepodařilo vyřešit a na NOSP zapoměli, ale i proto sem přijede Kiefer EUROCOP

to jsme viděli již v roce 2006 jak jsme byli včas informováni o tom, že valorizace výsluh se bude krátit. Přidali to k zákonu o odpadech aby to prošlo a hotov. vše v tichosti. Ten kdo nemá čas sedět pořád na netu tak se to jen tak nedozví. pochybuji o tom, že by nadřízení řekli, kluci za 3 měsíce bude platit novela o výsluhách kdo chce může si podat žádost , samozřejmě mu vyjdeme vstříc a pustíme ho dohodou třeba za měsíc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

PAN LANGER POHŘBÍ TUTO SLOŽKU BĚHEM PÁR MĚSÍCŮ S PANEM KALOUSKEM A NA ULICI MU NEZŮSTANE ŽIVÝ ČLOVĚK.

Tak jsem četl myslím na teletextu, že to bohužel byl policista, že je již známé i jeho jméno a že se shromažďují důkazy

tušil jsem také, že to bude kolega policista. Jádro problému se musí ale hledat jinde. Kdyby byl tento policista řádně zaplacen, dobře by si rozmyslel, jestli to udělá, nebo ne. Jestli měl ten policista nějakou finanční krizi, to nevíme, ale určitě se to dostane ven, pokud tomu tak bylo.
Tvrdím stále jedno, zaplaťte policisty pořádně, a při prokázané korupci, nebo takovémto jednání by měl přijít tvrdý trest. Každý by si pak rozmyslel něco takového dělat. Když bude mít polda slušný plat a jistoty, pak ho úplatek v řádu několika desítek tisic nedožene k takovým excesům!!!

Byli to hovada, to není ve výšce platu. Proboha netvrď, že výška platu absolutně odradí pracovníky jakýkoliv instituce od úplatku. Rozhodně, pokud má všech pět pod čepicí, tak za pětikilo se nikdo ani neotočí. Ale pro někoho je ale 10 litrů takovej ranec, že mu budou oči vysílat jak strýčkovi Skrblíkovi, ikdyby bral 40 litrů měsíčně. A potom provede i takovou prasečinu. No ale koneckonců, lidi u policie, to není přece nějaká naklonovaná skupina z Marsu, to je normální vzorek naší společnosti. A ta vypadá tak, jak všichni víme, nebo ne? Pravda je, že aspoň u policie mají být takový kontrolní mechanismy, aby pokud možno takovýhle hovada nekazili jméno druhým

Na lidským neštěstí, se kterým se v práci setkáváme může chtít vydělat opravdu jen lidský dobytek - je to hyena nic víc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

....že tě to pořád baví!

Nebaví.

Idiote, co to zase děláš. Seš chorej mozek, jdi se léčit.

Podíval jsem se na Tvé stránky (www.legalnivrazda.cz), kterým děláš neustále reklamu..... Juro z Brna, to je ubohost, jdi se léčit.

Myslím, že v prohlášení k protestu chybí jeden zásadní bod a to OKAMŽITÉ ODSTOUPENÍ MINISTRA VNITRA A POLICEJNÍHO PREZIDENTA.

nepleť politiku do PČR, jako by to nestačilo od šéfů, kteří si na apolitičnost jen hrají....

odsup sám, obvodní řediteli zeměkoule

Nevím,myslím že na tom něco je myslím odstoupení ministra.

Karierní řád :

Podstata karierního řádu, svět peněz, materiální svět, začni se drát do těchto míst, kde budeš koukat z okna na ten dělnický lid tam dole s těmito penězi nahoře, udělej to všemi možnými dobře osvědčenými metodami - usmívej se na šéfy za každých okolností, poslouchej co si kolegové povídají a co se jim nelíbí a taktně se o tom zmiň nadřízenému, běž na pivo s nadřízeným, nevynechej žadnou situaci, kterou by jsi nevyužil ve svůj prospěch, zapomeň na slovo podraz a jiné negativní stránky člověka a soustřeď se jen k jedinému cíli - brát tyto peníze.
Toto je zkrátka cesta do míst, kde se všichni smějí, zatímco ostatním do smíchu není. Je to o tom na to mít i žaludek protože v dnešní době musí takový Chief říci svým poddaným, že to o čem si myslí, že je nespravvedlivé je ve skutečnosti spravedlivé a jen to nedokázali správně vyhodnotit

Podmínky policisty ČR :

1. Pro samotné přijetí je třeba splnit jasně definované požadavky na zdravotní, fyzickou a osobnostní způsobilost stanovené nad rámec jiných zaměstnaneckých vztahů a průměr populace.

2. Uchazeč bude přijímán do služebního poměru na dobu určitou a do tří let jej lze na základě kladného hodnocení a úspěšného vykonání služební zkoušky zařadit do služebního poměru na dobu neurčitou.

3. Příslušník bezpečnostního sboru je povinen pravidelným přezkušováním, fyzickými testy, zdravotními prohlídkami a psychologickými vyšetřeními tuto způsobilost i v průběhu služebního poměru prokazovat.

4. Vyšší tarif vyjadřuje mimo jiné práci přesčas až o 150 hodin nad roční fond pracovní doby, službu o sobotách, nedělích, v noci a ve svátek, nepravidelnost služby a s výkonem služby často související špatné hygienické podmínky.

5. Právní úprava služebního poměru příslušníků bude jako jediná v českém právním řádu založena na bezvýjimečném požadavku splnění stanoveného stupně vzdělání, a dokonce i na požadavku potřebného oboru nebo zaměření.

6. Až na výjimky typu umělecké nebo pedagogické činnosti je příslušníkům bezpečnostních sborů zakázáno vykonávat jinou výdělečnou činnost.

7. Nový zákon stanovuje široký okruh základních povinností, které se vztahují i na dobu, kdy příslušník nevykonává službu. Je například povinen chovat se, vystupovat a jednat i v době mimo službu tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

8. Některé druhy deliktů mohou být posuzovány jako vojenský trestný čin. Jedná se z tohoto hlediska opět o stav nesrovnatelný s úpravami ostatních zaměstnaneckých vztahů.

9. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

10. Může být kdykoli převeden na služební místo v jiném místě služebního působiště, a to i bez jeho souhlasu nebo proti jeho vůli.

11. Navržený vyšší průměr služebního příjmu (u Policie ČR o sedm nikoliv často účelově medializovaných osm tisíc Kč) a výsluhových nároků je vnímán jako kompenzace výše uvedených zásadních omezení služebního poměru, permanentního rizika při výkonu služby

Faktická poznámka :

Bod číslo č. 11 nebyl realizován ( u některých došlo ke snížení příijmu případně vstup do nového roku se stejným příjmem jako v roce 2006 bez každoročního valorizačního navýšení ) pro policisty sloužící na ulici, tedy pro ty, kteří jsou v přímém výkonu ruku v ruce s problémy společnosti - tedy občanů.