Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Podivné poměry v české policii

Hydepark

Jen několik týdnů platí nový zákon o služebním poměru a možná se dočkáme úplně první demonstrace policistů, hasičů a pracovníků Vězeňské služby. Nebudu se divit. Zákon je nevlídný k těm, kdo nasazují život přímo na ulici a jež opravdu potřebujeme, tedy k řadovým pracovníkům těchto složek. Protestují, že jim zákon peníze sebral. Desetitisíce přidal přebujelému, mnohde přestárlému a nevzdělanému managementu, do kterého počítám i mnohá tzv. metodická pracoviště.

Mužstvo se oprávněně cítí podvedeno. Spravedlivý systém nočních příplatků, příplatků za soboty, neděle a svátky byl zrušen. Je to krok zpět, podobný systém platil za komunistů a všichni si oddechli, když byl zrušen. Dnes budou téměř stejně odměněni ti, kdo chodí do práce od pondělí do pátku, skončí denně ve čtyři, jako ti, kteří jsou ve službě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Policie ČR je zralá k reorganizaci. Bafuňáři, jak vzletně nazývají zkostnatělé velení někteří vysocí představitelé ministerstva, sami neodejdou. Naopak. Budou sedět na svých židlích co nejdéle, protože potřebují vysoký roční průměr. Z toho se jim pak vypočte renta. Neprošel totiž návrh poslance Kalouska, který předpovídal ve Sněmovně koncem loňského roku atak na státní rozpočet v budoucnosti a snažil se maximální výši renty omezit na rozumnou mez. Jako nový ministr financí se s těmito výdaji bude muset poprat.

Jeho návrh nezískal většinu, a tak se bafuňáři po roce dočkají. Po odsloužení 25–30 let budou do smrti pobírat až 50 procent z hrubého platu v čistém. Mají-li dnes okresní či krajský ředitel a jeho zástupci, ředitelé všech možných služeb, oddělení a pododdělení na policejním prezidiu přes 50 000 hrubého (stačí se podívat do tabulek a nasčítat příslušnou třídu, příplatek za vedení až 14 tisíc, zvláštní příplatek až 4 tisíce, osobní příplatek až 100 procent platového tarifu), pak lze očekávat výsluhové příspěvky vyšší než 25 tisíc měsíčně u pětačtyřicetiletých až padesátiletých vysloužilců, kteří statečně v kanceláři čekali, až tento štědrý zákon začne platit. Odejdou, ale až za rok. A bude jich hodně. Nechci domýšlet, co na to řekne rozpočet.

Mladí si počkají

Mladým zákon také dopřál. Po nástupu je čeká služební (pracovní) poměr na dobu určitou, a tak tři roky nedosáhnou ani na půjčku, v kombinaci s tristním platem sekretářky malého podniku a perspektivou dlouhého stoupání po žebříčku tříd. Mohou se snad jen radovat z pracovní doby o půl hodiny kratší, než máme my ostatní podle zákoníku práce, a ze 42 dnů dovolené.

Hodnosti, to je kapitola sama pro sebe. Do loňského roku to byl odraz doby služby, vzdělání a někdy i systému odměny za příkladné činy. V současnosti máme případy, kdy hodnost podplukovníka má středoškolsky vzdělaný chlapec na policejním prezidiu, který nastoupil doslova před měsícem. Z podplukovníka na nadporučíka pak spadl dlouholetý pracovník na základním útvaru s vynikajícími výsledky a vysokou školou. Komické? Ne, smutné a nesmyslné.

Vztahy uvnitř sboru nebyly dobré před zákonem. Jak se budou vyvíjet nyní, když na centrálních útvarech budou za stejnou práci odměňováni (a hodnostmi preferováni) policisté, kteří dělají úplně stejnou práci jako ti na okresních ředitelstvích, jen na jiném území. Není totiž rozdíl v práci vyšetřovatele okresu, kraje a centrály. Všichni musí pracovat se špínou, pachateli a mnohdy riskovat i život. Ti v organizační struktuře nejvýše nejsou ti nejchytřejší ani nejlepší. Koneckonců jimi zbabrané případy zná celý národ – připomenu jen akci Krejčíř. Těžko se těmto přeplaceným lidem bude spolupracovat s dělným policejním mužstvem na nejnižších útvarech.

Kdo nic nedělá...

Systém by mohl fungovat, kdyby třídy byly nastaveny přísně podle druhu vykonávané práce. Mezi kriminalistou na okrese, kraji či centrále nemůže být rozdíl násobku platu. Kritika je však u sboru brutálně potlačována, takže k žádné demonstraci ani jinému projevu nesouhlasu asi nedojde. Jen lumpové se mohou radovat. Policisté se budou raději dívat jinam.

Výsledky činnosti, která závisí na iniciativě, osobním nasazení a erudici, budou minimální. Vlastně už jsou. A přebujelý velitelský aparát se na to může z kanceláře jen dívat, ostatně i jim tento stav vyhovuje. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jediný, kdo na to doplatí, je občan.

***

Nový zákon o služebním poměru je k policejnímu mužstvu velmi nevlídný

O autorovi| Stanislav Huml bývalý dopravní policista

... byl to pan Polda, člověk, který se nebál postavit za své podřízené, ikdyž mu za to hrozil přímý postih. A v tom článku velice slušně a inteligentně popsal to, komu vlastně nový zákon slouží a kdo z něj nejvíc profituje. Našim příjemcům dávek důchodového zabezpečení, úspěšně dělící svoji pracovní dobu mezi karetními hrami na svém služebním pc a zuřivými diskuzemi se stejně obdarovanými kolegy, jak je to vlastně s nutností odsloužit dle 361 celý rok 07 jako základnu pro výpočet výsluhových nároků a odchodného. Tohle jsme opravdu všichni chtěli?

Jen tak pro upřesnění náměstek krajského ředitele před novou úpravou pobíral více jak 75.000,-Kč hrubého, no a kolik má asi teď. Když si vezmete do jaké výše se může dostat s osobním příplatkem, jde už celkem o astronomické peníze. Ani si však nedovoluji tuto částku vyslovit - to se nesmí.

Proboha, copak nevidíte že pan Huml si tímto dělá mediální kampaň pro svou politickou karieru. Copak nevíte kdo je jeho kamarád ??? Pan Severa, který je jeden z těch kteří zákon o sl. poměru okleštili jak se dá ? Že pan Severa je ten jenž by nám chtěl sebrat výsluhy a renty ? A takovým lidem jako je pan Huml teď tleskáte ??? Věřím tomu že kdyby byl pan Huml v parlamentu nebo senátu byl by schopen hlasovat aby bezpečnostním složkám vzali i to málo co jím zbylo ( odchodné, renty a určo by hlasobalů pro bezplatných 450 přesčasovek, pro snížení dovolené na 1 týden atd .... :-)) )

Gogolande, odhalil jsem tě, jseš to ty MUDr. Ivan Langer?

SUPER článek pana Humla v MF Dnes:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=nazorya&v=005&c=676482

Huml na hrad...nebo alespoň místo Husáka. Pánové a takového člověka z policie vyštvali. Není divu, takového tam potřebovat nemohou. Kapříci na PP si sami sobě rybník nevypustí, ale věřím, že on by jim ho vypustil.

ano, Huml na hrad - Špilberk.

Na základě opakovaných dotazů a v reakci na šířící se fámy znovu sdělujeme, že "zaručené informace" o plánované novelizaci zákona č. 361/2003 Sb., kterou by mělo dojít k omezení nebo k úplnému odstranění výsluhových nároků,

jsou nepodložené a nezakládají se na pravdě.

V případě, že by se podobná iniciativa objevila v Parlamentu, budeme o ní informovat.

01. 02. 2007

Za poslední týdny u této branže na našem oddělení nevěříme už ničemu. Nejdřív vyhrožování kvůli odvoláním a pak další podrazy ze směností.

nvbnnbnbn b

hjhjjh

Jseš su jistej, že se to včas dozvíš, že změny nebudou přilepený k jinému zákonu. Já osobně si myslím, že NOS PČR by se měl spojit s eurokomisařem, který má tuto problematiku na starosti. Pokud EU řídí a stanovuje kvóty pěstování rostliné a živočišné výroby, jistě má erokomisaře, který má v rámci EU na starosti policisty, kde legislativou jsou určovány výsluhové nároky policistů v jednotlivých zemích, Alespoň se tak domnívám, pokud se mýlím, tak se omlouvám. Myslím si, že tudy by měla vést cesta k udržení policejního zákona. Nový zákon platí 1 měsíc a už se mluví, že se připravuje jeho změna v 1.7.2007. Na DF intranetu policie jsou pokládány otázky jak je to s pravdivostí informací o připravované změně zákona o policii. Žádný z funkcionářů PP ani ministr vnitra tyto informace veřejně nevyvrátil. Zřejmě na tom bude něco pravda. Myslím si, že NOS PČR by měl od ministra vnitra požadovat jasné stanovisko pro uklidnění situace u policie.

Neboj se, nemusíš sledovat zákony, od toho tu máš PP a vysoké funkcionáře, jak uvidíš že houfně berou kramle, pak začni zjišťovat, copak se děje a co se chystá v zákoně. Navíc koukám-li na nový zákon, tak by se měli platové náležitosti probírat s odbory....sice se jim to loni nějak nepodařilo vyřešit a na NOSP zapoměli, ale i proto sem přijede Kiefer EUROCOP

to jsme viděli již v roce 2006 jak jsme byli včas informováni o tom, že valorizace výsluh se bude krátit. Přidali to k zákonu o odpadech aby to prošlo a hotov. vše v tichosti. Ten kdo nemá čas sedět pořád na netu tak se to jen tak nedozví. pochybuji o tom, že by nadřízení řekli, kluci za 3 měsíce bude platit novela o výsluhách kdo chce může si podat žádost , samozřejmě mu vyjdeme vstříc a pustíme ho dohodou třeba za měsíc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

PAN LANGER POHŘBÍ TUTO SLOŽKU BĚHEM PÁR MĚSÍCŮ S PANEM KALOUSKEM A NA ULICI MU NEZŮSTANE ŽIVÝ ČLOVĚK.

Tak jsem četl myslím na teletextu, že to bohužel byl policista, že je již známé i jeho jméno a že se shromažďují důkazy

tušil jsem také, že to bude kolega policista. Jádro problému se musí ale hledat jinde. Kdyby byl tento policista řádně zaplacen, dobře by si rozmyslel, jestli to udělá, nebo ne. Jestli měl ten policista nějakou finanční krizi, to nevíme, ale určitě se to dostane ven, pokud tomu tak bylo.
Tvrdím stále jedno, zaplaťte policisty pořádně, a při prokázané korupci, nebo takovémto jednání by měl přijít tvrdý trest. Každý by si pak rozmyslel něco takového dělat. Když bude mít polda slušný plat a jistoty, pak ho úplatek v řádu několika desítek tisic nedožene k takovým excesům!!!

Byli to hovada, to není ve výšce platu. Proboha netvrď, že výška platu absolutně odradí pracovníky jakýkoliv instituce od úplatku. Rozhodně, pokud má všech pět pod čepicí, tak za pětikilo se nikdo ani neotočí. Ale pro někoho je ale 10 litrů takovej ranec, že mu budou oči vysílat jak strýčkovi Skrblíkovi, ikdyby bral 40 litrů měsíčně. A potom provede i takovou prasečinu. No ale koneckonců, lidi u policie, to není přece nějaká naklonovaná skupina z Marsu, to je normální vzorek naší společnosti. A ta vypadá tak, jak všichni víme, nebo ne? Pravda je, že aspoň u policie mají být takový kontrolní mechanismy, aby pokud možno takovýhle hovada nekazili jméno druhým

Na lidským neštěstí, se kterým se v práci setkáváme může chtít vydělat opravdu jen lidský dobytek - je to hyena nic víc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

....že tě to pořád baví!

Nebaví.

Idiote, co to zase děláš. Seš chorej mozek, jdi se léčit.

Podíval jsem se na Tvé stránky (www.legalnivrazda.cz), kterým děláš neustále reklamu..... Juro z Brna, to je ubohost, jdi se léčit.

Myslím, že v prohlášení k protestu chybí jeden zásadní bod a to OKAMŽITÉ ODSTOUPENÍ MINISTRA VNITRA A POLICEJNÍHO PREZIDENTA.

nepleť politiku do PČR, jako by to nestačilo od šéfů, kteří si na apolitičnost jen hrají....

odsup sám, obvodní řediteli zeměkoule

Nevím,myslím že na tom něco je myslím odstoupení ministra.

Karierní řád :

Podstata karierního řádu, svět peněz, materiální svět, začni se drát do těchto míst, kde budeš koukat z okna na ten dělnický lid tam dole s těmito penězi nahoře, udělej to všemi možnými dobře osvědčenými metodami - usmívej se na šéfy za každých okolností, poslouchej co si kolegové povídají a co se jim nelíbí a taktně se o tom zmiň nadřízenému, běž na pivo s nadřízeným, nevynechej žadnou situaci, kterou by jsi nevyužil ve svůj prospěch, zapomeň na slovo podraz a jiné negativní stránky člověka a soustřeď se jen k jedinému cíli - brát tyto peníze.
Toto je zkrátka cesta do míst, kde se všichni smějí, zatímco ostatním do smíchu není. Je to o tom na to mít i žaludek protože v dnešní době musí takový Chief říci svým poddaným, že to o čem si myslí, že je nespravvedlivé je ve skutečnosti spravedlivé a jen to nedokázali správně vyhodnotit

Podmínky policisty ČR :

1. Pro samotné přijetí je třeba splnit jasně definované požadavky na zdravotní, fyzickou a osobnostní způsobilost stanovené nad rámec jiných zaměstnaneckých vztahů a průměr populace.

2. Uchazeč bude přijímán do služebního poměru na dobu určitou a do tří let jej lze na základě kladného hodnocení a úspěšného vykonání služební zkoušky zařadit do služebního poměru na dobu neurčitou.

3. Příslušník bezpečnostního sboru je povinen pravidelným přezkušováním, fyzickými testy, zdravotními prohlídkami a psychologickými vyšetřeními tuto způsobilost i v průběhu služebního poměru prokazovat.

4. Vyšší tarif vyjadřuje mimo jiné práci přesčas až o 150 hodin nad roční fond pracovní doby, službu o sobotách, nedělích, v noci a ve svátek, nepravidelnost služby a s výkonem služby často související špatné hygienické podmínky.

5. Právní úprava služebního poměru příslušníků bude jako jediná v českém právním řádu založena na bezvýjimečném požadavku splnění stanoveného stupně vzdělání, a dokonce i na požadavku potřebného oboru nebo zaměření.

6. Až na výjimky typu umělecké nebo pedagogické činnosti je příslušníkům bezpečnostních sborů zakázáno vykonávat jinou výdělečnou činnost.

7. Nový zákon stanovuje široký okruh základních povinností, které se vztahují i na dobu, kdy příslušník nevykonává službu. Je například povinen chovat se, vystupovat a jednat i v době mimo službu tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

8. Některé druhy deliktů mohou být posuzovány jako vojenský trestný čin. Jedná se z tohoto hlediska opět o stav nesrovnatelný s úpravami ostatních zaměstnaneckých vztahů.

9. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

10. Může být kdykoli převeden na služební místo v jiném místě služebního působiště, a to i bez jeho souhlasu nebo proti jeho vůli.

11. Navržený vyšší průměr služebního příjmu (u Policie ČR o sedm nikoliv často účelově medializovaných osm tisíc Kč) a výsluhových nároků je vnímán jako kompenzace výše uvedených zásadních omezení služebního poměru, permanentního rizika při výkonu služby

Faktická poznámka :

Bod číslo č. 11 nebyl realizován ( u některých došlo ke snížení příijmu případně vstup do nového roku se stejným příjmem jako v roce 2006 bez každoročního valorizačního navýšení ) pro policisty sloužící na ulici, tedy pro ty, kteří jsou v přímém výkonu ruku v ruce s problémy společnosti - tedy občanů.