4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Podivné poměry v české policii

Hydepark

Jen několik týdnů platí nový zákon o služebním poměru a možná se dočkáme úplně první demonstrace policistů, hasičů a pracovníků Vězeňské služby. Nebudu se divit. Zákon je nevlídný k těm, kdo nasazují život přímo na ulici a jež opravdu potřebujeme, tedy k řadovým pracovníkům těchto složek. Protestují, že jim zákon peníze sebral. Desetitisíce přidal přebujelému, mnohde přestárlému a nevzdělanému managementu, do kterého počítám i mnohá tzv. metodická pracoviště.

Mužstvo se oprávněně cítí podvedeno. Spravedlivý systém nočních příplatků, příplatků za soboty, neděle a svátky byl zrušen. Je to krok zpět, podobný systém platil za komunistů a všichni si oddechli, když byl zrušen. Dnes budou téměř stejně odměněni ti, kdo chodí do práce od pondělí do pátku, skončí denně ve čtyři, jako ti, kteří jsou ve službě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Policie ČR je zralá k reorganizaci. Bafuňáři, jak vzletně nazývají zkostnatělé velení někteří vysocí představitelé ministerstva, sami neodejdou. Naopak. Budou sedět na svých židlích co nejdéle, protože potřebují vysoký roční průměr. Z toho se jim pak vypočte renta. Neprošel totiž návrh poslance Kalouska, který předpovídal ve Sněmovně koncem loňského roku atak na státní rozpočet v budoucnosti a snažil se maximální výši renty omezit na rozumnou mez. Jako nový ministr financí se s těmito výdaji bude muset poprat.

Jeho návrh nezískal většinu, a tak se bafuňáři po roce dočkají. Po odsloužení 25–30 let budou do smrti pobírat až 50 procent z hrubého platu v čistém. Mají-li dnes okresní či krajský ředitel a jeho zástupci, ředitelé všech možných služeb, oddělení a pododdělení na policejním prezidiu přes 50 000 hrubého (stačí se podívat do tabulek a nasčítat příslušnou třídu, příplatek za vedení až 14 tisíc, zvláštní příplatek až 4 tisíce, osobní příplatek až 100 procent platového tarifu), pak lze očekávat výsluhové příspěvky vyšší než 25 tisíc měsíčně u pětačtyřicetiletých až padesátiletých vysloužilců, kteří statečně v kanceláři čekali, až tento štědrý zákon začne platit. Odejdou, ale až za rok. A bude jich hodně. Nechci domýšlet, co na to řekne rozpočet.

Mladí si počkají

Mladým zákon také dopřál. Po nástupu je čeká služební (pracovní) poměr na dobu určitou, a tak tři roky nedosáhnou ani na půjčku, v kombinaci s tristním platem sekretářky malého podniku a perspektivou dlouhého stoupání po žebříčku tříd. Mohou se snad jen radovat z pracovní doby o půl hodiny kratší, než máme my ostatní podle zákoníku práce, a ze 42 dnů dovolené.

Hodnosti, to je kapitola sama pro sebe. Do loňského roku to byl odraz doby služby, vzdělání a někdy i systému odměny za příkladné činy. V současnosti máme případy, kdy hodnost podplukovníka má středoškolsky vzdělaný chlapec na policejním prezidiu, který nastoupil doslova před měsícem. Z podplukovníka na nadporučíka pak spadl dlouholetý pracovník na základním útvaru s vynikajícími výsledky a vysokou školou. Komické? Ne, smutné a nesmyslné.

Vztahy uvnitř sboru nebyly dobré před zákonem. Jak se budou vyvíjet nyní, když na centrálních útvarech budou za stejnou práci odměňováni (a hodnostmi preferováni) policisté, kteří dělají úplně stejnou práci jako ti na okresních ředitelstvích, jen na jiném území. Není totiž rozdíl v práci vyšetřovatele okresu, kraje a centrály. Všichni musí pracovat se špínou, pachateli a mnohdy riskovat i život. Ti v organizační struktuře nejvýše nejsou ti nejchytřejší ani nejlepší. Koneckonců jimi zbabrané případy zná celý národ – připomenu jen akci Krejčíř. Těžko se těmto přeplaceným lidem bude spolupracovat s dělným policejním mužstvem na nejnižších útvarech.

Kdo nic nedělá...

Systém by mohl fungovat, kdyby třídy byly nastaveny přísně podle druhu vykonávané práce. Mezi kriminalistou na okrese, kraji či centrále nemůže být rozdíl násobku platu. Kritika je však u sboru brutálně potlačována, takže k žádné demonstraci ani jinému projevu nesouhlasu asi nedojde. Jen lumpové se mohou radovat. Policisté se budou raději dívat jinam.

Výsledky činnosti, která závisí na iniciativě, osobním nasazení a erudici, budou minimální. Vlastně už jsou. A přebujelý velitelský aparát se na to může z kanceláře jen dívat, ostatně i jim tento stav vyhovuje. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jediný, kdo na to doplatí, je občan.

***

Nový zákon o služebním poměru je k policejnímu mužstvu velmi nevlídný

O autorovi| Stanislav Huml bývalý dopravní policista

... byl to pan Polda, člověk, který se nebál postavit za své podřízené, ikdyž mu za to hrozil přímý postih. A v tom článku velice slušně a inteligentně popsal to, komu vlastně nový zákon slouží a kdo z něj nejvíc profituje. Našim příjemcům dávek důchodového zabezpečení, úspěšně dělící svoji pracovní dobu mezi karetními hrami na svém služebním pc a zuřivými diskuzemi se stejně obdarovanými kolegy, jak je to vlastně s nutností odsloužit dle 361 celý rok 07 jako základnu pro výpočet výsluhových nároků a odchodného. Tohle jsme opravdu všichni chtěli?

Jen tak pro upřesnění náměstek krajského ředitele před novou úpravou pobíral více jak 75.000,-Kč hrubého, no a kolik má asi teď. Když si vezmete do jaké výše se může dostat s osobním příplatkem, jde už celkem o astronomické peníze. Ani si však nedovoluji tuto částku vyslovit - to se nesmí.

Proboha, copak nevidíte že pan Huml si tímto dělá mediální kampaň pro svou politickou karieru. Copak nevíte kdo je jeho kamarád ??? Pan Severa, který je jeden z těch kteří zákon o sl. poměru okleštili jak se dá ? Že pan Severa je ten jenž by nám chtěl sebrat výsluhy a renty ? A takovým lidem jako je pan Huml teď tleskáte ??? Věřím tomu že kdyby byl pan Huml v parlamentu nebo senátu byl by schopen hlasovat aby bezpečnostním složkám vzali i to málo co jím zbylo ( odchodné, renty a určo by hlasobalů pro bezplatných 450 přesčasovek, pro snížení dovolené na 1 týden atd .... :-)) )

Gogolande, odhalil jsem tě, jseš to ty MUDr. Ivan Langer?

SUPER článek pana Humla v MF Dnes:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=nazorya&v=005&c=676482

Huml na hrad...nebo alespoň místo Husáka. Pánové a takového člověka z policie vyštvali. Není divu, takového tam potřebovat nemohou. Kapříci na PP si sami sobě rybník nevypustí, ale věřím, že on by jim ho vypustil.

ano, Huml na hrad - Špilberk.

Na základě opakovaných dotazů a v reakci na šířící se fámy znovu sdělujeme, že "zaručené informace" o plánované novelizaci zákona č. 361/2003 Sb., kterou by mělo dojít k omezení nebo k úplnému odstranění výsluhových nároků,

jsou nepodložené a nezakládají se na pravdě.

V případě, že by se podobná iniciativa objevila v Parlamentu, budeme o ní informovat.

01. 02. 2007

Za poslední týdny u této branže na našem oddělení nevěříme už ničemu. Nejdřív vyhrožování kvůli odvoláním a pak další podrazy ze směností.

nvbnnbnbn b

hjhjjh

Jseš su jistej, že se to včas dozvíš, že změny nebudou přilepený k jinému zákonu. Já osobně si myslím, že NOS PČR by se měl spojit s eurokomisařem, který má tuto problematiku na starosti. Pokud EU řídí a stanovuje kvóty pěstování rostliné a živočišné výroby, jistě má erokomisaře, který má v rámci EU na starosti policisty, kde legislativou jsou určovány výsluhové nároky policistů v jednotlivých zemích, Alespoň se tak domnívám, pokud se mýlím, tak se omlouvám. Myslím si, že tudy by měla vést cesta k udržení policejního zákona. Nový zákon platí 1 měsíc a už se mluví, že se připravuje jeho změna v 1.7.2007. Na DF intranetu policie jsou pokládány otázky jak je to s pravdivostí informací o připravované změně zákona o policii. Žádný z funkcionářů PP ani ministr vnitra tyto informace veřejně nevyvrátil. Zřejmě na tom bude něco pravda. Myslím si, že NOS PČR by měl od ministra vnitra požadovat jasné stanovisko pro uklidnění situace u policie.

Neboj se, nemusíš sledovat zákony, od toho tu máš PP a vysoké funkcionáře, jak uvidíš že houfně berou kramle, pak začni zjišťovat, copak se děje a co se chystá v zákoně. Navíc koukám-li na nový zákon, tak by se měli platové náležitosti probírat s odbory....sice se jim to loni nějak nepodařilo vyřešit a na NOSP zapoměli, ale i proto sem přijede Kiefer EUROCOP

to jsme viděli již v roce 2006 jak jsme byli včas informováni o tom, že valorizace výsluh se bude krátit. Přidali to k zákonu o odpadech aby to prošlo a hotov. vše v tichosti. Ten kdo nemá čas sedět pořád na netu tak se to jen tak nedozví. pochybuji o tom, že by nadřízení řekli, kluci za 3 měsíce bude platit novela o výsluhách kdo chce může si podat žádost , samozřejmě mu vyjdeme vstříc a pustíme ho dohodou třeba za měsíc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

PAN LANGER POHŘBÍ TUTO SLOŽKU BĚHEM PÁR MĚSÍCŮ S PANEM KALOUSKEM A NA ULICI MU NEZŮSTANE ŽIVÝ ČLOVĚK.

Tak jsem četl myslím na teletextu, že to bohužel byl policista, že je již známé i jeho jméno a že se shromažďují důkazy

tušil jsem také, že to bude kolega policista. Jádro problému se musí ale hledat jinde. Kdyby byl tento policista řádně zaplacen, dobře by si rozmyslel, jestli to udělá, nebo ne. Jestli měl ten policista nějakou finanční krizi, to nevíme, ale určitě se to dostane ven, pokud tomu tak bylo.
Tvrdím stále jedno, zaplaťte policisty pořádně, a při prokázané korupci, nebo takovémto jednání by měl přijít tvrdý trest. Každý by si pak rozmyslel něco takového dělat. Když bude mít polda slušný plat a jistoty, pak ho úplatek v řádu několika desítek tisic nedožene k takovým excesům!!!

Byli to hovada, to není ve výšce platu. Proboha netvrď, že výška platu absolutně odradí pracovníky jakýkoliv instituce od úplatku. Rozhodně, pokud má všech pět pod čepicí, tak za pětikilo se nikdo ani neotočí. Ale pro někoho je ale 10 litrů takovej ranec, že mu budou oči vysílat jak strýčkovi Skrblíkovi, ikdyby bral 40 litrů měsíčně. A potom provede i takovou prasečinu. No ale koneckonců, lidi u policie, to není přece nějaká naklonovaná skupina z Marsu, to je normální vzorek naší společnosti. A ta vypadá tak, jak všichni víme, nebo ne? Pravda je, že aspoň u policie mají být takový kontrolní mechanismy, aby pokud možno takovýhle hovada nekazili jméno druhým

Na lidským neštěstí, se kterým se v práci setkáváme může chtít vydělat opravdu jen lidský dobytek - je to hyena nic víc.

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

Langr je ministr, který se zapíše do dějin policie černým písmem, je to první ministr, který jde úmyslně proti svým lidem, svoji politickou kariéru, si založil na neoblíbenosti policie, v očích občanů, bude ten který konečně těm pakům policejním utáhl kohoutek, tak se na ty parchanty policejní musí řekne si každý druhý občan, a zřejmě si myslí, že ho lidé budou volit, možná ano možná ne, každopádně ministr takových to kvalit a takových to úmyslů nemá u policie co dělat peníze nasral funkcionářům a klukům na ulici sebral kus toho málo co za tu pakárnu mají, k tomuto bych ovšem řekl rád toto, vše se otočí proti němu i proti všem lidem jestliže nyní se hovořilo o zkorumpované policii, jak tomu bude nyní, bude to desetkráte horší, napřiklad včera v TV jsem slyšel jak paní Svobodová, vdova po Karlu Svobodovi řekla, že fotky jejího zesnulého manžela musel médiím dát nějaký policista, za prvé nemusel to být vůbec policista, mohl to být kdokoli z těch, kteří se nacházeli na místě této události a za druhé ano vážení občané a pane " ministře" i kdyby to byl někdo z policistů, upřímně se ani nedivím, když Vám totiž média za tyto fotky nabídnou sumu takovou odhaduji, která se rovně směšnému měsíčnímu příjmu kluků na ulici, sáhne po tom každý a jsme u jádra problému okradl jste kluky na ulici..... Vrátí se vám to tisíckrát .....

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

....že tě to pořád baví!

Nebaví.

Idiote, co to zase děláš. Seš chorej mozek, jdi se léčit.

Podíval jsem se na Tvé stránky (www.legalnivrazda.cz), kterým děláš neustále reklamu..... Juro z Brna, to je ubohost, jdi se léčit.

Myslím, že v prohlášení k protestu chybí jeden zásadní bod a to OKAMŽITÉ ODSTOUPENÍ MINISTRA VNITRA A POLICEJNÍHO PREZIDENTA.

nepleť politiku do PČR, jako by to nestačilo od šéfů, kteří si na apolitičnost jen hrají....

odsup sám, obvodní řediteli zeměkoule

Nevím,myslím že na tom něco je myslím odstoupení ministra.

Karierní řád :

Podstata karierního řádu, svět peněz, materiální svět, začni se drát do těchto míst, kde budeš koukat z okna na ten dělnický lid tam dole s těmito penězi nahoře, udělej to všemi možnými dobře osvědčenými metodami - usmívej se na šéfy za každých okolností, poslouchej co si kolegové povídají a co se jim nelíbí a taktně se o tom zmiň nadřízenému, běž na pivo s nadřízeným, nevynechej žadnou situaci, kterou by jsi nevyužil ve svůj prospěch, zapomeň na slovo podraz a jiné negativní stránky člověka a soustřeď se jen k jedinému cíli - brát tyto peníze.
Toto je zkrátka cesta do míst, kde se všichni smějí, zatímco ostatním do smíchu není. Je to o tom na to mít i žaludek protože v dnešní době musí takový Chief říci svým poddaným, že to o čem si myslí, že je nespravvedlivé je ve skutečnosti spravedlivé a jen to nedokázali správně vyhodnotit

Podmínky policisty ČR :

1. Pro samotné přijetí je třeba splnit jasně definované požadavky na zdravotní, fyzickou a osobnostní způsobilost stanovené nad rámec jiných zaměstnaneckých vztahů a průměr populace.

2. Uchazeč bude přijímán do služebního poměru na dobu určitou a do tří let jej lze na základě kladného hodnocení a úspěšného vykonání služební zkoušky zařadit do služebního poměru na dobu neurčitou.

3. Příslušník bezpečnostního sboru je povinen pravidelným přezkušováním, fyzickými testy, zdravotními prohlídkami a psychologickými vyšetřeními tuto způsobilost i v průběhu služebního poměru prokazovat.

4. Vyšší tarif vyjadřuje mimo jiné práci přesčas až o 150 hodin nad roční fond pracovní doby, službu o sobotách, nedělích, v noci a ve svátek, nepravidelnost služby a s výkonem služby často související špatné hygienické podmínky.

5. Právní úprava služebního poměru příslušníků bude jako jediná v českém právním řádu založena na bezvýjimečném požadavku splnění stanoveného stupně vzdělání, a dokonce i na požadavku potřebného oboru nebo zaměření.

6. Až na výjimky typu umělecké nebo pedagogické činnosti je příslušníkům bezpečnostních sborů zakázáno vykonávat jinou výdělečnou činnost.

7. Nový zákon stanovuje široký okruh základních povinností, které se vztahují i na dobu, kdy příslušník nevykonává službu. Je například povinen chovat se, vystupovat a jednat i v době mimo službu tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

8. Některé druhy deliktů mohou být posuzovány jako vojenský trestný čin. Jedná se z tohoto hlediska opět o stav nesrovnatelný s úpravami ostatních zaměstnaneckých vztahů.

9. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

10. Může být kdykoli převeden na služební místo v jiném místě služebního působiště, a to i bez jeho souhlasu nebo proti jeho vůli.

11. Navržený vyšší průměr služebního příjmu (u Policie ČR o sedm nikoliv často účelově medializovaných osm tisíc Kč) a výsluhových nároků je vnímán jako kompenzace výše uvedených zásadních omezení služebního poměru, permanentního rizika při výkonu služby

Faktická poznámka :

Bod číslo č. 11 nebyl realizován ( u některých došlo ke snížení příijmu případně vstup do nového roku se stejným příjmem jako v roce 2006 bez každoročního valorizačního navýšení ) pro policisty sloužící na ulici, tedy pro ty, kteří jsou v přímém výkonu ruku v ruce s problémy společnosti - tedy občanů.