A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

občan

Páni policisté, pokud je Váš nástupní plat opravdu tak nízký, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL, tak se nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů.
občan

Páni policisté, pokud jsou vaše platy opravdu tak nízké, jak pořád uvádíte, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL! Pak se ale taky nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů - viz. foto zemřelého Svobody.

Měl by jsi se spíš léčit než brouzdat po internetu. Jestli máš komplexy tak jdi k psychiatrovi on se na tebe podívá. Už jsem ti to jednou psal, ale neposlechl jsi.

Pokud se ti zdá náš nástupní plat a mzdy tak skvělé, můžeš se k nám přidat nebo radši néééé byl bys vlastně taky debil ... na to se opravdu nedá nic říct

.....OSLE.....

Myslím že by pan MUDr, PUDr, a já nevím co ale pan ministr vnitra Langer měl rezignovat na svou funkci, protože stát se něco podobného za vlády ČSSD vyzval by celou vládu k demisi, protože v tom případě by se jednalo " o selhání celého systému PČR ", ale za vlády ODS, pardon trojkoalice je to pochybení jedince, maximálně tak ředitele okresu. Vyzveme Langra k vyvození osobní odpovědnosti a k jeho rezignaci ??

Doplňuji že se jedná o fotky zesnulého skladatele Svobody, kdy tyto fotky měl pořídit a následně novinám prodat nejmenovaný policista.

Když jde o celý okres tak jde určitě o SYSTEMOVOU CHYBU a kdo odpovídá za systém, měl by přijmout osobní odpovědnost.

Za to on přeci nemůže ... , vždyť nám všem přeci přidal .... , tím se nechci zastávat kolegu teda pokud to byl on je to fakt hnus

CHlapi,teď jsem koukal na Nově na Langera a musím Vás o něco poprosit. Dejte do petice bod č. 15 a na něm trvejte. Bod č.15 - odvolání Langera z funkce ministra. V životě jsem neviděl většího narcistu a populistu. Ten člověk si snad platí někoho, kdo mu radí co, jak a kdy říkat aby se co nejvíc zalíbil. Ten člověk prostě NEMÁ RÁD POLICAJTY a čím déle bude ministr, tím hůř pro policii. Vím, že je špatné to co se stalo v případě sebevraždy p. Svobody, ale co o tom teď Langer říká, to je prostě mazec. Nejraději by potrestal celý okres, ze kterého byl ten policajt. A to co dnes předvedl na rádiu IMPULS, k tomu nemám komentář. Langer je největší zlo v dějinách policie.

To taky nechápu, co má společnýho okres s nějakým troubou kterej na MČ neoprávněně fotí. Ty jeho slova se zase proti němu můžou obrátit, až bude větší průser. Bude taky říkat, že se má zkoumat MV?

Svůj názor jsem vyjádřil v příspěvku viz výše

Že si nevidí do úst, to je pravda! Dnes v TV mimo jiné ministr řekl, že ten policista je zodpovědný ze zveřejnění těch fotografií! Buď neví, co říká, nebo si plete POJMY s DOJMY! Zodpovědnost za zveřejnění jedné fotografie má pouze a jen redakce Blesku!!! Policista může mít jedině zodpovědnost za únik fotografií z místa a následný nelegální prodej!!!

Bohužel bude podobných excesů přibývat, za těchhle podmínek se k PČR inteligentní lidé opravdu hrnout nebudou a jejich místa nahradí kreténi (viz. Svobodovy fotky. Pokud to teda vyfotil policajt...)

Slyšeli jste, policisté fotografové budou vyhozeni bez výsluh. To je totiž to co každýmu leží v hlavě - výsluhy. Nic jinýho je pomalu nezajímá. Když udělali takový výborný motivující zákon, můžou čekat další podobné fotografy. Fór je totiž v tom, že se výsluhy nevztahují na poměrně velkou část policistů a to právě těch co slouží na ulici. Těm (některým z nich) vzhledem k tomu co s nimi provedli novým zákonem bude asi ukradené jestli je vyhodí, nebo ne. Jo jak zaseješ tak sklidíš.

Je to hyena, ale co chtěl, to má.... A takových bude narůstat geometrickou řadou, jen přemýšlím, kdo tu zůstane sloužit....
Navíc se pan ministr chlubil opět cizím peřím, tu možnost vyhazovu nepřinesl nový zákon, ale už novela starého účinná z minulého roku

Kája z Chebu

Naprosto s tebou souhlasím, je to ubohost. To je úroveň policie, že? Za to platím daně? Ubohost naší policie je neskutečná. Plně s tebou souhlasím.

Opět pan kritik? Ještě jsi se nenaučil, jak správně kritizovat??? :-)))) To bych po tobě chtěl moc, učit se co? :-)))

To není kritik, je to psychopat kterej má schizofrenický záchvaty.

co dodat je to dement

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Zdar Jiříku, ty už nevíš, kde brečet viď? Asi malá návštěvnost, že ty bludy taháš kam se dá.

Chachachachacha

PANE MINISTŘE, KDY KONEČNĚ PŘEHODNOTÍTE TEN SVINSKÝ ZÁKON A SLAVNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD PRO HORNÍ PATRA? NA ODDĚLENÍCH TO MEZI LIDMI JEN VŘE.

Prý se ušetří hodně peněz na výsluhách a odchodném našim drahým fotografům. Teď to komentoval pan Langer na TV Prima. A pak že výplaty výsluhových nároků budou v budoucnu náročné pro státní rozpočet. Jen tak dál!

Výsluhové nároky budou v budoucnu neudržitelné, tomu věřím. Bude to až s rentami přes 25.000,-Kč začnou odcházet z prezidia. To nebude dlouho trvat.

Hlavně že p. Langr napsal knihu, nebo knihy o policejních excesech (myslím, že se jmenuje ČERNÁ KNIHA POLICEJNÍCH HŘÍCHŮ). Kladu si otázku, kdo napíše ČERNOU KNIHU LANGROVO HŘÍCHŮ. Doufám,že se najde někdo schopný a dá ji dohromady, aby se tento národ, národ konzumentů zaručených informací (viz. NOVA s býv. reportérem Tunou a jemu podobným) pobavil.

Vážený p. ministře Dnes tj 1.2.2007 jste v odpovědi na interpelaci p. poslance Bublana odpoveděl celkem jasně na to , že se snažíte udelat z Ministerstva Vnitra Ministerstvo vnitřnéch věcí.
PTÁM SE již dlopuhou dobu . PROČ SE NIKDO NEPOKUSÍ INICIOVAT TO ABY se MV rozdelilo na 2 čísti a to jak tvrdíte MINISTERSTVO VNITŘNÍCH VĚCÍ a MINISTERSTVO BEZBEČNOSTI nebo jinak nazvané ministerstvo. Jasne by se tím rozdelily jak peníze tak i pravomoci. Spousta občanů totiž pod pojmem MV vidí opravdu jen policii a bezpečnostní složky . Nikdo nevidí že finanční prostředky které do Vašeho rezortu plynou se z VELKÉ části UTÁPĚJÍ opravdu v rozpočtech obcí, správních orgánů, provozu uprchlických zařízení, a podobných aktivitách včetně VOLEB , jejich přípravy a podobně a POLICIE A OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY jsou jen a pouze PABĚRKUJÍCÍ součístí co se týče financí i materiálního vybavení.
ZAŘIĎTE PROSÍM ABY SE JIŽ KONEČNĚ tyto dve složky oddělily a celý rotpočet se zprůhlednil . Navís nyní pod Vaše ministerstvo spadlo i bývalé MINISTERSTVO INFORMATIKY a to je DALŠÍ rána do rozpočtu MV. přibyli další lidé ale peníze Vám jako rezortu nikdo nepřidal.
Jako další co si občané nedokážou vysvětlit je situace KDY ARMÁDA má pevně daný rozpočet 1,5 % HDP ROČNĚ a to snížila své stavy z 200 000 pravcovníků na 23 000, a přitom jim finance zůstaly stejné a navašují se s růstem HDP.
PROČ POLICIE a OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ složky takktéž nemají pevně daný rozpočet jako armáda . PŘITOM POLICISTĚ A HASI%CI jdou daleko více v našem státě potřební a všechny zásahy při živelných událostech ODNESOU VŽDY JAKO PRVNÍ a ARMÁDY SE TOTO VÚBEC NETÝKÁ.
Potom vykládáte že je třeba dodržovat přesčasové hodiny a platovou kázeň. JAK CHCETE PO POLICISTECH aby doodržovaly tato nařízení když cokoli se stane tak V6DY V PRVNÍM SLEDU JSOU NASAZENI tito jako první a jediní kterí zajišťují veřejný pořádek a ARMÁDA se povalije a např. při POVODNÍCH se potom vytahuje že nsadila 1 ROTU cca 140 vojáků na odstranování následků povodní.
Můžete mi prosím poslat odpově%d na tyto otázky zpětně emailem s tím jak hodláte tuto situaci řešit? Jestli např předložíte návrh na rozělení stávajícího ministerstva na dve která by byla daleko pružnější a průhlednějí než jeden OBROVSKÝ MOLOCH ÚŘEDNÍKU který pracuje vlastně SÁM PRO SEBE a stačí i SˇAM SEBE DOKONALE ZAMĚSTNAT. Jsem bývalým zamestnancem tohoto molocha a velmi dobře vím o čem hovořím a jk se v této instituci hospodaří jak s majetkem tak i s živýmí zdroji na nejnižších postech .
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚĎ. kdybych mel na Vás osobní email nepsal bych veřejně do diskuze ale proč vlastně ne ať si i ostatní udělají názpr jak to vypadá.
Svoboda

langer@psp.cz

Veřejná emailová adresa
Kdo ale ví, kdo panu ministrovi vyřizuje emailovou poštu!

stačilo by zveřejnit rozpočet na jednotlivé složky, naco navíc úředníků a víc ministerstev? Dej pokoj

ODPOVEĎ PRO ADF anonyma když už se chcete zučastnit diskuze tak se neschovávejte a dejt alespon emailovou adresu aby bylo kam Vám odpovědět.
Jinak PRO EMAIL NA MINISTRA je to email na poslaneckou sněmovnu na sekretariát mnistra byl ješt vloni email cernohor@mvcr.cz na sekretářku jinak další spojení je na http://www.mvcr.cz/kontakty/index.html
Bylo špatně pochopeno stačilo by jednoho neprůhlednýho molocha rozpustit na 3 kusy
Min. vnitř věcí

Min. bezpečnosti

Min. informatiky a spojů

a trochu ohoblovat stavy a udělat z něj tři průhledná minosterstva jako "křišťál"

Dnes v tom molochu totiž neví nikdo co vlastně nařídil a vydal někdo jiný a je tolik předpisů co chudáci policisté musí podepsat že s nimi byli seznámení a znát je že to snad ani právník nepotřebuje nosit v hlavě tolik věcí jako policista na ulici. Navíc policista si je musí vybavit ve vteřině při zákroku a nenmá čas na příppravu jao právník neo soudce. Řeší věc teď hned protož mu jde občas a dnes cím dál víc o holý život a přežití. Taprv potom má čas rozmýšlet o tom co mel udělat jinak Točit klikou u soustruhu je o nečem jiném a to zcela úplně.
A jen trochu pozapomene už se veze, bezvadná práce z
jedné strany vedení které tlačí na co nejvíc objasněnosti

z druhé strany občané kteří nespolupracuji a praci ztěžují

další strana státní zástupci a soudci kteří spoustu případů shodi ze stolu např i po půlroční zbytečné práci vyšetřovatele

za krkem věčně inspekce a jedna noha stále nakročená do krminálu

soboty neděle noční bez příplatku

24 hodinové služby nebo denní a noční 12 hodinové na ulici za jakéhokoli počasí

při pohledu na platy a výhody třeba v armádě

náplň práce armády , hraní si na vojáčky a občas nejaké cvičení a práce policisty na ulici se nedá srovnat jejich platové ohodnocení s armádou která vlastně nedělá nic

celá léta také nic armáda nedělala. Mnichov apod. nikdy vlastně stát nechránili a nebránili protože to vždycky někdo politicky uhrál někam jinam aby se ozbrojenému střetu vyhnul takže

na co siarmádu vlastně tak královsky platíme?

bylo by levnější si v případě potřeby najmout žoldáky někde jinde i s vybavením a výstrojí.

Když měla dojet k RFE s transpoterem tak v půli cesty kleknul a pak z tekl olej ,

Kde jsou ty peníze co se do nich rok co rok cpou?

základní služba která byla pro armádu největší finanční zátěží ,
strava
ošacení
otop
elektřína,
výbava
byla zrušena ale peníze jim zůstally stejné i na 1/5 stavu vojáků
Kam zmizel veškerý materiál, po voj. zákl služby? auta na přepravu
nádobí
odstatní výstrojní součástky?
někde po soukromých bazarech a dojná kráva platí stále dál.
Když jsou potřeba stihačky tak je zase zaplatíme všichni
Proč si na ně neušetří ministerstvo obrany ze svých peněz a když na ně nemá tak zkrátka nebudou a ne že na ne stát dá další peníze snad armáda ví kdy ji u čeho končí životnost.
Vám také nnikdo nepřidá jako osobě nebo firmě na nové auto když vám staré odejde musíte s tím počítat dopředu a našetřit si na něj.

Vnitru nikdo navíc nedá ani korunu vše si musí platit ze svého a podle toho to vypadá .
Jak píšu výše prachy co jdou na MV nikdy nejdou tam kam by měly tj na Policii ale záhadně se rozplynou po státní správě
po úřadech,
ubytovnách pro berzdomovce a
podobých prospěšných institucích.
Z čeho myslíte že se platí ta ona slavná lodní ubytovna na vltavě?
Samozřejmě že z rozpočtu MV i když to nikdo nevidí, protože neví že peníze magistrátu jsou vlastně dotace státu prostřednictvím Min vnitra.
Taktéž téměř všichni úředníci na
Mč
okresních
a krajských úřadech
berou platy z rozpočtu MV a že jich tam je naprosto zbytečných a přitom na přepážkách nikde nikdo věčně není.
Sestěhování všech částí magistrátu v Praze do jedné budouvy je taky opičí služby pro občany .
Zaparkovat není kde u okének fronty i když je tam pořadník .

Je to jen v přebujelosti a neschopnosti organizace .

Začnu vydávat lístky u okénka a vím že denně neoblsložím víc než 200 osob.

Tak po vydání 200 lístků se přepne atum na další den a jede se dál.
Dostanete lístek s objednávkou třeba za měsíc jako u lékaře.
Ten vás nevyřídí tentýž den bez objednání.
Buď máte štěstí a je volno , nebo si zkrátka počkáte na jindy .
Toto řešení ale nikoho z vedení ani nenapadlo natož aby jej zavedl.
Potom se diví, že cizinci na jednom jediném místě v Praze z celé republiky stojí denně fronty.
Kdyby se dalo si vyzvednout objednávku na dobu třeba tak že dnes dostanu lístek na 15 března 10:00 hodin, tak zkrátka přijdete 15 března v danou hodinu.

Budete vyřízení během 1/2 hodiny bez fronty a bez nervů.

Ale to by bylo moc jednoduché.
Další příklad - na Mč je otevřeno celý den jen 2x v týdnu po a st. ostatní dny jen dopoledne a to ještě jen na některých Mč.
Co dělají úředníci ve zbylém čase , když je veškerá agenda zpracovávána v počítačích a další práce krom vyplnění formulářů na přepážce se dál již nekoná

Vše je již zpracováno při řízení s občanem.

Totiž odpoledne se produkují různé tabulky součty nesmyslných čísel a přehledy pro vedení a statistiky . Zkrátka práce pro aparát, který si pro sebe vždycky vymyslí tolik činnosti, aby zaměstnal sám sebe.

Kapři si rybník nevypustí a čím je vetší organiozace a víc odborů a oddělení tím hůř.
Každý po těch dole chce výkazy ,
statistiky
a podobné nesmysly ,
než by zvedl s prominutím pr... ze židle a došel si to někam zpracovat , tak sedí 3/4 měsíce na židli a jak vidime i v televizi hraje karty a přijímá další pracovníky, s tvrzením že se práce nedá zvládnout, aby pak koncem
měsíce
čtvrtletí
nebo roku a podobně honí ty dole, kde že má výsledky .

Mohl by si je klidně z počítače těch lidí dole pod ním zpracovávat průběžně sám, po vceláý měsíc, ale ono je jednodušší a příjemnejší "hrát ony karty a dělat jeden týden na konci měsíce a zbytek proflákat.

To samé např. u soudu po vynesení rozsudku který vám soudce přečte z papíru vytištěného na počítači těsně po ukončení jednání, potom čakáte nejméně jeden měsíc, ne li déle na to, než Vám ho někdo pošle poštou.

Přitom by jste ho mohl dostat hned na místě po přečtění. protože je celý napsaný.

Podobně jako občaský průkaz , čekáte měsíc na to než se vám vrátí zhotovený z nějaké výrobny (což je naíc ještě najatá civilní firma) .

Přitom je to jen o tom,
nascanovat jeden list papíru do databáze i s fotografií
vložit do tiskárny jeden prázdý kus formuláře OP a
vytiskout jej na oboustranné tiskárně a nechat projet laminátorem
poté zadat data do PC databáze
Suma sumárum práce na 1/2 hodiny a hotovo.
Co se dělá po zbytek měsíce jde mimo lidské chápání.
Něco jiného je pas to beru to není jedna stránka ale složitější vazba se spoustou kontrolních znaků apod. tam pochopím že výroba může trvat delší dobu.


Ale třeba u soukromé firmy vydání průkazu zaměstnance s čipem v kartě a zavedení do systému vstupu trvá maximálně tu 1/2 hodinu a je to stejný systém jako OP jeden lístek papíru zatavený v laminační folii.

Tolik k myšlence rozdělení ministerstev , máte-li zájem probírat věci více dopodrobna můžete mi poslat Email a budeme si věci rozebírat podrobněji
Veřejně jen zatěžujeme ostatní kteří musí číst spoustu věcí o kterých nemají ani ponětí jak vlastně probíhají a z jakých důvodů.
Ale rozebrat to mailem klidně můžeme
Třeba systém ajk se na ministerstvu vnitra pohybuje pošta tzv. Kurýrem - PPod tímto označením se dnes vyskytujeí oni cyklisté a znamená to rychlé doručení pošty z jednoho místa na druhé za co nejrychlejší dobu. Ovšem v tomto rezortu je toto slovo a celá služby chápáma naprosto jinak. Třeba dopis kurýrem z jednoho oddělení v Praze na MV a zpátky putuje až 14 dnů. a do jiného kraje i déle. Obyčejná pošta záslilky po praze doručuje dpoporučeně a i s doručenkou a návratkou do 24 hodin. a po republice max do 3 dnů i do poslední zapadlé vesnice. Ale kurýr MV daleko déle. Je to na delší debatu a mohlo by to náhosou ještě být i tajné aby se o tom nikdo nedozvěděl. Jak to chodí . To je príve to že kdo má do .. někam díru musí všecho vedět , ke všemu se vyjádřit , všechno podepsat, a ke všemu zaujmout názor a napsat připomínku i když tomu vůbec nerozumí.
To jsou přispěvky níže o nástupech Sektretážek na posplikovnická místa a podobně s praxí 1 měsíc a odpovědností za chod celorepublokového útvaru, jak takováto osoba která ani neví kde je v budově sklad materálu výdejna kantyna a podobně. Nikoho nezná ani v budove natož po republice může mít na starosti chod útvaru s celorepublikovou pravomocí když nemá anio tušení oč vlastně běží .

Ale má dvě vysoké školy , jednu jako Doktor výsadby stromů a druhou právnickou se vzděláním Bc. aby prošla podmínkami pro přijetí , absolutně bez právní nebo bezpečnostní praxe a už řídí plovičku republiky. Přitom praporčíci i mnozí rotní s 20 a více lety praxe ji strčí znalostmi jak zákonů tak i řízení prace do kapsy ihned.
Svobod