Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

občan

Páni policisté, pokud je Váš nástupní plat opravdu tak nízký, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL, tak se nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů.
občan

Páni policisté, pokud jsou vaše platy opravdu tak nízké, jak pořád uvádíte, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL! Pak se ale taky nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů - viz. foto zemřelého Svobody.

Měl by jsi se spíš léčit než brouzdat po internetu. Jestli máš komplexy tak jdi k psychiatrovi on se na tebe podívá. Už jsem ti to jednou psal, ale neposlechl jsi.

Pokud se ti zdá náš nástupní plat a mzdy tak skvělé, můžeš se k nám přidat nebo radši néééé byl bys vlastně taky debil ... na to se opravdu nedá nic říct

.....OSLE.....

Myslím že by pan MUDr, PUDr, a já nevím co ale pan ministr vnitra Langer měl rezignovat na svou funkci, protože stát se něco podobného za vlády ČSSD vyzval by celou vládu k demisi, protože v tom případě by se jednalo " o selhání celého systému PČR ", ale za vlády ODS, pardon trojkoalice je to pochybení jedince, maximálně tak ředitele okresu. Vyzveme Langra k vyvození osobní odpovědnosti a k jeho rezignaci ??

Doplňuji že se jedná o fotky zesnulého skladatele Svobody, kdy tyto fotky měl pořídit a následně novinám prodat nejmenovaný policista.

Když jde o celý okres tak jde určitě o SYSTEMOVOU CHYBU a kdo odpovídá za systém, měl by přijmout osobní odpovědnost.

Za to on přeci nemůže ... , vždyť nám všem přeci přidal .... , tím se nechci zastávat kolegu teda pokud to byl on je to fakt hnus

CHlapi,teď jsem koukal na Nově na Langera a musím Vás o něco poprosit. Dejte do petice bod č. 15 a na něm trvejte. Bod č.15 - odvolání Langera z funkce ministra. V životě jsem neviděl většího narcistu a populistu. Ten člověk si snad platí někoho, kdo mu radí co, jak a kdy říkat aby se co nejvíc zalíbil. Ten člověk prostě NEMÁ RÁD POLICAJTY a čím déle bude ministr, tím hůř pro policii. Vím, že je špatné to co se stalo v případě sebevraždy p. Svobody, ale co o tom teď Langer říká, to je prostě mazec. Nejraději by potrestal celý okres, ze kterého byl ten policajt. A to co dnes předvedl na rádiu IMPULS, k tomu nemám komentář. Langer je největší zlo v dějinách policie.

To taky nechápu, co má společnýho okres s nějakým troubou kterej na MČ neoprávněně fotí. Ty jeho slova se zase proti němu můžou obrátit, až bude větší průser. Bude taky říkat, že se má zkoumat MV?

Svůj názor jsem vyjádřil v příspěvku viz výše

Že si nevidí do úst, to je pravda! Dnes v TV mimo jiné ministr řekl, že ten policista je zodpovědný ze zveřejnění těch fotografií! Buď neví, co říká, nebo si plete POJMY s DOJMY! Zodpovědnost za zveřejnění jedné fotografie má pouze a jen redakce Blesku!!! Policista může mít jedině zodpovědnost za únik fotografií z místa a následný nelegální prodej!!!

Bohužel bude podobných excesů přibývat, za těchhle podmínek se k PČR inteligentní lidé opravdu hrnout nebudou a jejich místa nahradí kreténi (viz. Svobodovy fotky. Pokud to teda vyfotil policajt...)

Slyšeli jste, policisté fotografové budou vyhozeni bez výsluh. To je totiž to co každýmu leží v hlavě - výsluhy. Nic jinýho je pomalu nezajímá. Když udělali takový výborný motivující zákon, můžou čekat další podobné fotografy. Fór je totiž v tom, že se výsluhy nevztahují na poměrně velkou část policistů a to právě těch co slouží na ulici. Těm (některým z nich) vzhledem k tomu co s nimi provedli novým zákonem bude asi ukradené jestli je vyhodí, nebo ne. Jo jak zaseješ tak sklidíš.

Je to hyena, ale co chtěl, to má.... A takových bude narůstat geometrickou řadou, jen přemýšlím, kdo tu zůstane sloužit....
Navíc se pan ministr chlubil opět cizím peřím, tu možnost vyhazovu nepřinesl nový zákon, ale už novela starého účinná z minulého roku

Kája z Chebu

Naprosto s tebou souhlasím, je to ubohost. To je úroveň policie, že? Za to platím daně? Ubohost naší policie je neskutečná. Plně s tebou souhlasím.

Opět pan kritik? Ještě jsi se nenaučil, jak správně kritizovat??? :-)))) To bych po tobě chtěl moc, učit se co? :-)))

To není kritik, je to psychopat kterej má schizofrenický záchvaty.

co dodat je to dement

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Zdar Jiříku, ty už nevíš, kde brečet viď? Asi malá návštěvnost, že ty bludy taháš kam se dá.

Chachachachacha

PANE MINISTŘE, KDY KONEČNĚ PŘEHODNOTÍTE TEN SVINSKÝ ZÁKON A SLAVNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD PRO HORNÍ PATRA? NA ODDĚLENÍCH TO MEZI LIDMI JEN VŘE.

Prý se ušetří hodně peněz na výsluhách a odchodném našim drahým fotografům. Teď to komentoval pan Langer na TV Prima. A pak že výplaty výsluhových nároků budou v budoucnu náročné pro státní rozpočet. Jen tak dál!

Výsluhové nároky budou v budoucnu neudržitelné, tomu věřím. Bude to až s rentami přes 25.000,-Kč začnou odcházet z prezidia. To nebude dlouho trvat.

Hlavně že p. Langr napsal knihu, nebo knihy o policejních excesech (myslím, že se jmenuje ČERNÁ KNIHA POLICEJNÍCH HŘÍCHŮ). Kladu si otázku, kdo napíše ČERNOU KNIHU LANGROVO HŘÍCHŮ. Doufám,že se najde někdo schopný a dá ji dohromady, aby se tento národ, národ konzumentů zaručených informací (viz. NOVA s býv. reportérem Tunou a jemu podobným) pobavil.

Vážený p. ministře Dnes tj 1.2.2007 jste v odpovědi na interpelaci p. poslance Bublana odpoveděl celkem jasně na to , že se snažíte udelat z Ministerstva Vnitra Ministerstvo vnitřnéch věcí.
PTÁM SE již dlopuhou dobu . PROČ SE NIKDO NEPOKUSÍ INICIOVAT TO ABY se MV rozdelilo na 2 čísti a to jak tvrdíte MINISTERSTVO VNITŘNÍCH VĚCÍ a MINISTERSTVO BEZBEČNOSTI nebo jinak nazvané ministerstvo. Jasne by se tím rozdelily jak peníze tak i pravomoci. Spousta občanů totiž pod pojmem MV vidí opravdu jen policii a bezpečnostní složky . Nikdo nevidí že finanční prostředky které do Vašeho rezortu plynou se z VELKÉ části UTÁPĚJÍ opravdu v rozpočtech obcí, správních orgánů, provozu uprchlických zařízení, a podobných aktivitách včetně VOLEB , jejich přípravy a podobně a POLICIE A OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY jsou jen a pouze PABĚRKUJÍCÍ součístí co se týče financí i materiálního vybavení.
ZAŘIĎTE PROSÍM ABY SE JIŽ KONEČNĚ tyto dve složky oddělily a celý rotpočet se zprůhlednil . Navís nyní pod Vaše ministerstvo spadlo i bývalé MINISTERSTVO INFORMATIKY a to je DALŠÍ rána do rozpočtu MV. přibyli další lidé ale peníze Vám jako rezortu nikdo nepřidal.
Jako další co si občané nedokážou vysvětlit je situace KDY ARMÁDA má pevně daný rozpočet 1,5 % HDP ROČNĚ a to snížila své stavy z 200 000 pravcovníků na 23 000, a přitom jim finance zůstaly stejné a navašují se s růstem HDP.
PROČ POLICIE a OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ složky takktéž nemají pevně daný rozpočet jako armáda . PŘITOM POLICISTĚ A HASI%CI jdou daleko více v našem státě potřební a všechny zásahy při živelných událostech ODNESOU VŽDY JAKO PRVNÍ a ARMÁDY SE TOTO VÚBEC NETÝKÁ.
Potom vykládáte že je třeba dodržovat přesčasové hodiny a platovou kázeň. JAK CHCETE PO POLICISTECH aby doodržovaly tato nařízení když cokoli se stane tak V6DY V PRVNÍM SLEDU JSOU NASAZENI tito jako první a jediní kterí zajišťují veřejný pořádek a ARMÁDA se povalije a např. při POVODNÍCH se potom vytahuje že nsadila 1 ROTU cca 140 vojáků na odstranování následků povodní.
Můžete mi prosím poslat odpově%d na tyto otázky zpětně emailem s tím jak hodláte tuto situaci řešit? Jestli např předložíte návrh na rozělení stávajícího ministerstva na dve která by byla daleko pružnější a průhlednějí než jeden OBROVSKÝ MOLOCH ÚŘEDNÍKU který pracuje vlastně SÁM PRO SEBE a stačí i SˇAM SEBE DOKONALE ZAMĚSTNAT. Jsem bývalým zamestnancem tohoto molocha a velmi dobře vím o čem hovořím a jk se v této instituci hospodaří jak s majetkem tak i s živýmí zdroji na nejnižších postech .
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚĎ. kdybych mel na Vás osobní email nepsal bych veřejně do diskuze ale proč vlastně ne ať si i ostatní udělají názpr jak to vypadá.
Svoboda

langer@psp.cz

Veřejná emailová adresa
Kdo ale ví, kdo panu ministrovi vyřizuje emailovou poštu!

stačilo by zveřejnit rozpočet na jednotlivé složky, naco navíc úředníků a víc ministerstev? Dej pokoj

ODPOVEĎ PRO ADF anonyma když už se chcete zučastnit diskuze tak se neschovávejte a dejt alespon emailovou adresu aby bylo kam Vám odpovědět.
Jinak PRO EMAIL NA MINISTRA je to email na poslaneckou sněmovnu na sekretariát mnistra byl ješt vloni email cernohor@mvcr.cz na sekretářku jinak další spojení je na http://www.mvcr.cz/kontakty/index.html
Bylo špatně pochopeno stačilo by jednoho neprůhlednýho molocha rozpustit na 3 kusy
Min. vnitř věcí

Min. bezpečnosti

Min. informatiky a spojů

a trochu ohoblovat stavy a udělat z něj tři průhledná minosterstva jako "křišťál"

Dnes v tom molochu totiž neví nikdo co vlastně nařídil a vydal někdo jiný a je tolik předpisů co chudáci policisté musí podepsat že s nimi byli seznámení a znát je že to snad ani právník nepotřebuje nosit v hlavě tolik věcí jako policista na ulici. Navíc policista si je musí vybavit ve vteřině při zákroku a nenmá čas na příppravu jao právník neo soudce. Řeší věc teď hned protož mu jde občas a dnes cím dál víc o holý život a přežití. Taprv potom má čas rozmýšlet o tom co mel udělat jinak Točit klikou u soustruhu je o nečem jiném a to zcela úplně.
A jen trochu pozapomene už se veze, bezvadná práce z
jedné strany vedení které tlačí na co nejvíc objasněnosti

z druhé strany občané kteří nespolupracuji a praci ztěžují

další strana státní zástupci a soudci kteří spoustu případů shodi ze stolu např i po půlroční zbytečné práci vyšetřovatele

za krkem věčně inspekce a jedna noha stále nakročená do krminálu

soboty neděle noční bez příplatku

24 hodinové služby nebo denní a noční 12 hodinové na ulici za jakéhokoli počasí

při pohledu na platy a výhody třeba v armádě

náplň práce armády , hraní si na vojáčky a občas nejaké cvičení a práce policisty na ulici se nedá srovnat jejich platové ohodnocení s armádou která vlastně nedělá nic

celá léta také nic armáda nedělala. Mnichov apod. nikdy vlastně stát nechránili a nebránili protože to vždycky někdo politicky uhrál někam jinam aby se ozbrojenému střetu vyhnul takže

na co siarmádu vlastně tak královsky platíme?

bylo by levnější si v případě potřeby najmout žoldáky někde jinde i s vybavením a výstrojí.

Když měla dojet k RFE s transpoterem tak v půli cesty kleknul a pak z tekl olej ,

Kde jsou ty peníze co se do nich rok co rok cpou?

základní služba která byla pro armádu největší finanční zátěží ,
strava
ošacení
otop
elektřína,
výbava
byla zrušena ale peníze jim zůstally stejné i na 1/5 stavu vojáků
Kam zmizel veškerý materiál, po voj. zákl služby? auta na přepravu
nádobí
odstatní výstrojní součástky?
někde po soukromých bazarech a dojná kráva platí stále dál.
Když jsou potřeba stihačky tak je zase zaplatíme všichni
Proč si na ně neušetří ministerstvo obrany ze svých peněz a když na ně nemá tak zkrátka nebudou a ne že na ne stát dá další peníze snad armáda ví kdy ji u čeho končí životnost.
Vám také nnikdo nepřidá jako osobě nebo firmě na nové auto když vám staré odejde musíte s tím počítat dopředu a našetřit si na něj.

Vnitru nikdo navíc nedá ani korunu vše si musí platit ze svého a podle toho to vypadá .
Jak píšu výše prachy co jdou na MV nikdy nejdou tam kam by měly tj na Policii ale záhadně se rozplynou po státní správě
po úřadech,
ubytovnách pro berzdomovce a
podobých prospěšných institucích.
Z čeho myslíte že se platí ta ona slavná lodní ubytovna na vltavě?
Samozřejmě že z rozpočtu MV i když to nikdo nevidí, protože neví že peníze magistrátu jsou vlastně dotace státu prostřednictvím Min vnitra.
Taktéž téměř všichni úředníci na
Mč
okresních
a krajských úřadech
berou platy z rozpočtu MV a že jich tam je naprosto zbytečných a přitom na přepážkách nikde nikdo věčně není.
Sestěhování všech částí magistrátu v Praze do jedné budouvy je taky opičí služby pro občany .
Zaparkovat není kde u okének fronty i když je tam pořadník .

Je to jen v přebujelosti a neschopnosti organizace .

Začnu vydávat lístky u okénka a vím že denně neoblsložím víc než 200 osob.

Tak po vydání 200 lístků se přepne atum na další den a jede se dál.
Dostanete lístek s objednávkou třeba za měsíc jako u lékaře.
Ten vás nevyřídí tentýž den bez objednání.
Buď máte štěstí a je volno , nebo si zkrátka počkáte na jindy .
Toto řešení ale nikoho z vedení ani nenapadlo natož aby jej zavedl.
Potom se diví, že cizinci na jednom jediném místě v Praze z celé republiky stojí denně fronty.
Kdyby se dalo si vyzvednout objednávku na dobu třeba tak že dnes dostanu lístek na 15 března 10:00 hodin, tak zkrátka přijdete 15 března v danou hodinu.

Budete vyřízení během 1/2 hodiny bez fronty a bez nervů.

Ale to by bylo moc jednoduché.
Další příklad - na Mč je otevřeno celý den jen 2x v týdnu po a st. ostatní dny jen dopoledne a to ještě jen na některých Mč.
Co dělají úředníci ve zbylém čase , když je veškerá agenda zpracovávána v počítačích a další práce krom vyplnění formulářů na přepážce se dál již nekoná

Vše je již zpracováno při řízení s občanem.

Totiž odpoledne se produkují různé tabulky součty nesmyslných čísel a přehledy pro vedení a statistiky . Zkrátka práce pro aparát, který si pro sebe vždycky vymyslí tolik činnosti, aby zaměstnal sám sebe.

Kapři si rybník nevypustí a čím je vetší organiozace a víc odborů a oddělení tím hůř.
Každý po těch dole chce výkazy ,
statistiky
a podobné nesmysly ,
než by zvedl s prominutím pr... ze židle a došel si to někam zpracovat , tak sedí 3/4 měsíce na židli a jak vidime i v televizi hraje karty a přijímá další pracovníky, s tvrzením že se práce nedá zvládnout, aby pak koncem
měsíce
čtvrtletí
nebo roku a podobně honí ty dole, kde že má výsledky .

Mohl by si je klidně z počítače těch lidí dole pod ním zpracovávat průběžně sám, po vceláý měsíc, ale ono je jednodušší a příjemnejší "hrát ony karty a dělat jeden týden na konci měsíce a zbytek proflákat.

To samé např. u soudu po vynesení rozsudku který vám soudce přečte z papíru vytištěného na počítači těsně po ukončení jednání, potom čakáte nejméně jeden měsíc, ne li déle na to, než Vám ho někdo pošle poštou.

Přitom by jste ho mohl dostat hned na místě po přečtění. protože je celý napsaný.

Podobně jako občaský průkaz , čekáte měsíc na to než se vám vrátí zhotovený z nějaké výrobny (což je naíc ještě najatá civilní firma) .

Přitom je to jen o tom,
nascanovat jeden list papíru do databáze i s fotografií
vložit do tiskárny jeden prázdý kus formuláře OP a
vytiskout jej na oboustranné tiskárně a nechat projet laminátorem
poté zadat data do PC databáze
Suma sumárum práce na 1/2 hodiny a hotovo.
Co se dělá po zbytek měsíce jde mimo lidské chápání.
Něco jiného je pas to beru to není jedna stránka ale složitější vazba se spoustou kontrolních znaků apod. tam pochopím že výroba může trvat delší dobu.


Ale třeba u soukromé firmy vydání průkazu zaměstnance s čipem v kartě a zavedení do systému vstupu trvá maximálně tu 1/2 hodinu a je to stejný systém jako OP jeden lístek papíru zatavený v laminační folii.

Tolik k myšlence rozdělení ministerstev , máte-li zájem probírat věci více dopodrobna můžete mi poslat Email a budeme si věci rozebírat podrobněji
Veřejně jen zatěžujeme ostatní kteří musí číst spoustu věcí o kterých nemají ani ponětí jak vlastně probíhají a z jakých důvodů.
Ale rozebrat to mailem klidně můžeme
Třeba systém ajk se na ministerstvu vnitra pohybuje pošta tzv. Kurýrem - PPod tímto označením se dnes vyskytujeí oni cyklisté a znamená to rychlé doručení pošty z jednoho místa na druhé za co nejrychlejší dobu. Ovšem v tomto rezortu je toto slovo a celá služby chápáma naprosto jinak. Třeba dopis kurýrem z jednoho oddělení v Praze na MV a zpátky putuje až 14 dnů. a do jiného kraje i déle. Obyčejná pošta záslilky po praze doručuje dpoporučeně a i s doručenkou a návratkou do 24 hodin. a po republice max do 3 dnů i do poslední zapadlé vesnice. Ale kurýr MV daleko déle. Je to na delší debatu a mohlo by to náhosou ještě být i tajné aby se o tom nikdo nedozvěděl. Jak to chodí . To je príve to že kdo má do .. někam díru musí všecho vedět , ke všemu se vyjádřit , všechno podepsat, a ke všemu zaujmout názor a napsat připomínku i když tomu vůbec nerozumí.
To jsou přispěvky níže o nástupech Sektretážek na posplikovnická místa a podobně s praxí 1 měsíc a odpovědností za chod celorepublokového útvaru, jak takováto osoba která ani neví kde je v budově sklad materálu výdejna kantyna a podobně. Nikoho nezná ani v budove natož po republice může mít na starosti chod útvaru s celorepublikovou pravomocí když nemá anio tušení oč vlastně běží .

Ale má dvě vysoké školy , jednu jako Doktor výsadby stromů a druhou právnickou se vzděláním Bc. aby prošla podmínkami pro přijetí , absolutně bez právní nebo bezpečnostní praxe a už řídí plovičku republiky. Přitom praporčíci i mnozí rotní s 20 a více lety praxe ji strčí znalostmi jak zákonů tak i řízení prace do kapsy ihned.
Svobod