4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

občan

Páni policisté, pokud je Váš nástupní plat opravdu tak nízký, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL, tak se nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů.
občan

Páni policisté, pokud jsou vaše platy opravdu tak nízké, jak pořád uvádíte, tak mi zbývá jediné: "Pane Bože, opatruj naši vlast!!"
Za takhle mrzkou mzdu může nastoupit k vaší složce jenom DEBIL! Pak se ale taky nedivím Vašim výstupům - jsou hodné výkonům opravdových debilů - viz. foto zemřelého Svobody.

Měl by jsi se spíš léčit než brouzdat po internetu. Jestli máš komplexy tak jdi k psychiatrovi on se na tebe podívá. Už jsem ti to jednou psal, ale neposlechl jsi.

Pokud se ti zdá náš nástupní plat a mzdy tak skvělé, můžeš se k nám přidat nebo radši néééé byl bys vlastně taky debil ... na to se opravdu nedá nic říct

.....OSLE.....

Myslím že by pan MUDr, PUDr, a já nevím co ale pan ministr vnitra Langer měl rezignovat na svou funkci, protože stát se něco podobného za vlády ČSSD vyzval by celou vládu k demisi, protože v tom případě by se jednalo " o selhání celého systému PČR ", ale za vlády ODS, pardon trojkoalice je to pochybení jedince, maximálně tak ředitele okresu. Vyzveme Langra k vyvození osobní odpovědnosti a k jeho rezignaci ??

Doplňuji že se jedná o fotky zesnulého skladatele Svobody, kdy tyto fotky měl pořídit a následně novinám prodat nejmenovaný policista.

Když jde o celý okres tak jde určitě o SYSTEMOVOU CHYBU a kdo odpovídá za systém, měl by přijmout osobní odpovědnost.

Za to on přeci nemůže ... , vždyť nám všem přeci přidal .... , tím se nechci zastávat kolegu teda pokud to byl on je to fakt hnus

CHlapi,teď jsem koukal na Nově na Langera a musím Vás o něco poprosit. Dejte do petice bod č. 15 a na něm trvejte. Bod č.15 - odvolání Langera z funkce ministra. V životě jsem neviděl většího narcistu a populistu. Ten člověk si snad platí někoho, kdo mu radí co, jak a kdy říkat aby se co nejvíc zalíbil. Ten člověk prostě NEMÁ RÁD POLICAJTY a čím déle bude ministr, tím hůř pro policii. Vím, že je špatné to co se stalo v případě sebevraždy p. Svobody, ale co o tom teď Langer říká, to je prostě mazec. Nejraději by potrestal celý okres, ze kterého byl ten policajt. A to co dnes předvedl na rádiu IMPULS, k tomu nemám komentář. Langer je největší zlo v dějinách policie.

To taky nechápu, co má společnýho okres s nějakým troubou kterej na MČ neoprávněně fotí. Ty jeho slova se zase proti němu můžou obrátit, až bude větší průser. Bude taky říkat, že se má zkoumat MV?

Svůj názor jsem vyjádřil v příspěvku viz výše

Že si nevidí do úst, to je pravda! Dnes v TV mimo jiné ministr řekl, že ten policista je zodpovědný ze zveřejnění těch fotografií! Buď neví, co říká, nebo si plete POJMY s DOJMY! Zodpovědnost za zveřejnění jedné fotografie má pouze a jen redakce Blesku!!! Policista může mít jedině zodpovědnost za únik fotografií z místa a následný nelegální prodej!!!

Bohužel bude podobných excesů přibývat, za těchhle podmínek se k PČR inteligentní lidé opravdu hrnout nebudou a jejich místa nahradí kreténi (viz. Svobodovy fotky. Pokud to teda vyfotil policajt...)

Slyšeli jste, policisté fotografové budou vyhozeni bez výsluh. To je totiž to co každýmu leží v hlavě - výsluhy. Nic jinýho je pomalu nezajímá. Když udělali takový výborný motivující zákon, můžou čekat další podobné fotografy. Fór je totiž v tom, že se výsluhy nevztahují na poměrně velkou část policistů a to právě těch co slouží na ulici. Těm (některým z nich) vzhledem k tomu co s nimi provedli novým zákonem bude asi ukradené jestli je vyhodí, nebo ne. Jo jak zaseješ tak sklidíš.

Je to hyena, ale co chtěl, to má.... A takových bude narůstat geometrickou řadou, jen přemýšlím, kdo tu zůstane sloužit....
Navíc se pan ministr chlubil opět cizím peřím, tu možnost vyhazovu nepřinesl nový zákon, ale už novela starého účinná z minulého roku

Kája z Chebu

Naprosto s tebou souhlasím, je to ubohost. To je úroveň policie, že? Za to platím daně? Ubohost naší policie je neskutečná. Plně s tebou souhlasím.

Opět pan kritik? Ještě jsi se nenaučil, jak správně kritizovat??? :-)))) To bych po tobě chtěl moc, učit se co? :-)))

To není kritik, je to psychopat kterej má schizofrenický záchvaty.

co dodat je to dement

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Zdar Jiříku, ty už nevíš, kde brečet viď? Asi malá návštěvnost, že ty bludy taháš kam se dá.

Chachachachacha

PANE MINISTŘE, KDY KONEČNĚ PŘEHODNOTÍTE TEN SVINSKÝ ZÁKON A SLAVNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD PRO HORNÍ PATRA? NA ODDĚLENÍCH TO MEZI LIDMI JEN VŘE.

Prý se ušetří hodně peněz na výsluhách a odchodném našim drahým fotografům. Teď to komentoval pan Langer na TV Prima. A pak že výplaty výsluhových nároků budou v budoucnu náročné pro státní rozpočet. Jen tak dál!

Výsluhové nároky budou v budoucnu neudržitelné, tomu věřím. Bude to až s rentami přes 25.000,-Kč začnou odcházet z prezidia. To nebude dlouho trvat.

Hlavně že p. Langr napsal knihu, nebo knihy o policejních excesech (myslím, že se jmenuje ČERNÁ KNIHA POLICEJNÍCH HŘÍCHŮ). Kladu si otázku, kdo napíše ČERNOU KNIHU LANGROVO HŘÍCHŮ. Doufám,že se najde někdo schopný a dá ji dohromady, aby se tento národ, národ konzumentů zaručených informací (viz. NOVA s býv. reportérem Tunou a jemu podobným) pobavil.

Vážený p. ministře Dnes tj 1.2.2007 jste v odpovědi na interpelaci p. poslance Bublana odpoveděl celkem jasně na to , že se snažíte udelat z Ministerstva Vnitra Ministerstvo vnitřnéch věcí.
PTÁM SE již dlopuhou dobu . PROČ SE NIKDO NEPOKUSÍ INICIOVAT TO ABY se MV rozdelilo na 2 čísti a to jak tvrdíte MINISTERSTVO VNITŘNÍCH VĚCÍ a MINISTERSTVO BEZBEČNOSTI nebo jinak nazvané ministerstvo. Jasne by se tím rozdelily jak peníze tak i pravomoci. Spousta občanů totiž pod pojmem MV vidí opravdu jen policii a bezpečnostní složky . Nikdo nevidí že finanční prostředky které do Vašeho rezortu plynou se z VELKÉ části UTÁPĚJÍ opravdu v rozpočtech obcí, správních orgánů, provozu uprchlických zařízení, a podobných aktivitách včetně VOLEB , jejich přípravy a podobně a POLICIE A OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY jsou jen a pouze PABĚRKUJÍCÍ součístí co se týče financí i materiálního vybavení.
ZAŘIĎTE PROSÍM ABY SE JIŽ KONEČNĚ tyto dve složky oddělily a celý rotpočet se zprůhlednil . Navís nyní pod Vaše ministerstvo spadlo i bývalé MINISTERSTVO INFORMATIKY a to je DALŠÍ rána do rozpočtu MV. přibyli další lidé ale peníze Vám jako rezortu nikdo nepřidal.
Jako další co si občané nedokážou vysvětlit je situace KDY ARMÁDA má pevně daný rozpočet 1,5 % HDP ROČNĚ a to snížila své stavy z 200 000 pravcovníků na 23 000, a přitom jim finance zůstaly stejné a navašují se s růstem HDP.
PROČ POLICIE a OSTATNÍ BEZPEČNOSTNÍ složky takktéž nemají pevně daný rozpočet jako armáda . PŘITOM POLICISTĚ A HASI%CI jdou daleko více v našem státě potřební a všechny zásahy při živelných událostech ODNESOU VŽDY JAKO PRVNÍ a ARMÁDY SE TOTO VÚBEC NETÝKÁ.
Potom vykládáte že je třeba dodržovat přesčasové hodiny a platovou kázeň. JAK CHCETE PO POLICISTECH aby doodržovaly tato nařízení když cokoli se stane tak V6DY V PRVNÍM SLEDU JSOU NASAZENI tito jako první a jediní kterí zajišťují veřejný pořádek a ARMÁDA se povalije a např. při POVODNÍCH se potom vytahuje že nsadila 1 ROTU cca 140 vojáků na odstranování následků povodní.
Můžete mi prosím poslat odpově%d na tyto otázky zpětně emailem s tím jak hodláte tuto situaci řešit? Jestli např předložíte návrh na rozělení stávajícího ministerstva na dve která by byla daleko pružnější a průhlednějí než jeden OBROVSKÝ MOLOCH ÚŘEDNÍKU který pracuje vlastně SÁM PRO SEBE a stačí i SˇAM SEBE DOKONALE ZAMĚSTNAT. Jsem bývalým zamestnancem tohoto molocha a velmi dobře vím o čem hovořím a jk se v této instituci hospodaří jak s majetkem tak i s živýmí zdroji na nejnižších postech .
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚĎ. kdybych mel na Vás osobní email nepsal bych veřejně do diskuze ale proč vlastně ne ať si i ostatní udělají názpr jak to vypadá.
Svoboda

langer@psp.cz

Veřejná emailová adresa
Kdo ale ví, kdo panu ministrovi vyřizuje emailovou poštu!

stačilo by zveřejnit rozpočet na jednotlivé složky, naco navíc úředníků a víc ministerstev? Dej pokoj

ODPOVEĎ PRO ADF anonyma když už se chcete zučastnit diskuze tak se neschovávejte a dejt alespon emailovou adresu aby bylo kam Vám odpovědět.
Jinak PRO EMAIL NA MINISTRA je to email na poslaneckou sněmovnu na sekretariát mnistra byl ješt vloni email cernohor@mvcr.cz na sekretářku jinak další spojení je na http://www.mvcr.cz/kontakty/index.html
Bylo špatně pochopeno stačilo by jednoho neprůhlednýho molocha rozpustit na 3 kusy
Min. vnitř věcí

Min. bezpečnosti

Min. informatiky a spojů

a trochu ohoblovat stavy a udělat z něj tři průhledná minosterstva jako "křišťál"

Dnes v tom molochu totiž neví nikdo co vlastně nařídil a vydal někdo jiný a je tolik předpisů co chudáci policisté musí podepsat že s nimi byli seznámení a znát je že to snad ani právník nepotřebuje nosit v hlavě tolik věcí jako policista na ulici. Navíc policista si je musí vybavit ve vteřině při zákroku a nenmá čas na příppravu jao právník neo soudce. Řeší věc teď hned protož mu jde občas a dnes cím dál víc o holý život a přežití. Taprv potom má čas rozmýšlet o tom co mel udělat jinak Točit klikou u soustruhu je o nečem jiném a to zcela úplně.
A jen trochu pozapomene už se veze, bezvadná práce z
jedné strany vedení které tlačí na co nejvíc objasněnosti

z druhé strany občané kteří nespolupracuji a praci ztěžují

další strana státní zástupci a soudci kteří spoustu případů shodi ze stolu např i po půlroční zbytečné práci vyšetřovatele

za krkem věčně inspekce a jedna noha stále nakročená do krminálu

soboty neděle noční bez příplatku

24 hodinové služby nebo denní a noční 12 hodinové na ulici za jakéhokoli počasí

při pohledu na platy a výhody třeba v armádě

náplň práce armády , hraní si na vojáčky a občas nejaké cvičení a práce policisty na ulici se nedá srovnat jejich platové ohodnocení s armádou která vlastně nedělá nic

celá léta také nic armáda nedělala. Mnichov apod. nikdy vlastně stát nechránili a nebránili protože to vždycky někdo politicky uhrál někam jinam aby se ozbrojenému střetu vyhnul takže

na co siarmádu vlastně tak královsky platíme?

bylo by levnější si v případě potřeby najmout žoldáky někde jinde i s vybavením a výstrojí.

Když měla dojet k RFE s transpoterem tak v půli cesty kleknul a pak z tekl olej ,

Kde jsou ty peníze co se do nich rok co rok cpou?

základní služba která byla pro armádu největší finanční zátěží ,
strava
ošacení
otop
elektřína,
výbava
byla zrušena ale peníze jim zůstally stejné i na 1/5 stavu vojáků
Kam zmizel veškerý materiál, po voj. zákl služby? auta na přepravu
nádobí
odstatní výstrojní součástky?
někde po soukromých bazarech a dojná kráva platí stále dál.
Když jsou potřeba stihačky tak je zase zaplatíme všichni
Proč si na ně neušetří ministerstvo obrany ze svých peněz a když na ně nemá tak zkrátka nebudou a ne že na ne stát dá další peníze snad armáda ví kdy ji u čeho končí životnost.
Vám také nnikdo nepřidá jako osobě nebo firmě na nové auto když vám staré odejde musíte s tím počítat dopředu a našetřit si na něj.

Vnitru nikdo navíc nedá ani korunu vše si musí platit ze svého a podle toho to vypadá .
Jak píšu výše prachy co jdou na MV nikdy nejdou tam kam by měly tj na Policii ale záhadně se rozplynou po státní správě
po úřadech,
ubytovnách pro berzdomovce a
podobých prospěšných institucích.
Z čeho myslíte že se platí ta ona slavná lodní ubytovna na vltavě?
Samozřejmě že z rozpočtu MV i když to nikdo nevidí, protože neví že peníze magistrátu jsou vlastně dotace státu prostřednictvím Min vnitra.
Taktéž téměř všichni úředníci na
Mč
okresních
a krajských úřadech
berou platy z rozpočtu MV a že jich tam je naprosto zbytečných a přitom na přepážkách nikde nikdo věčně není.
Sestěhování všech částí magistrátu v Praze do jedné budouvy je taky opičí služby pro občany .
Zaparkovat není kde u okének fronty i když je tam pořadník .

Je to jen v přebujelosti a neschopnosti organizace .

Začnu vydávat lístky u okénka a vím že denně neoblsložím víc než 200 osob.

Tak po vydání 200 lístků se přepne atum na další den a jede se dál.
Dostanete lístek s objednávkou třeba za měsíc jako u lékaře.
Ten vás nevyřídí tentýž den bez objednání.
Buď máte štěstí a je volno , nebo si zkrátka počkáte na jindy .
Toto řešení ale nikoho z vedení ani nenapadlo natož aby jej zavedl.
Potom se diví, že cizinci na jednom jediném místě v Praze z celé republiky stojí denně fronty.
Kdyby se dalo si vyzvednout objednávku na dobu třeba tak že dnes dostanu lístek na 15 března 10:00 hodin, tak zkrátka přijdete 15 března v danou hodinu.

Budete vyřízení během 1/2 hodiny bez fronty a bez nervů.

Ale to by bylo moc jednoduché.
Další příklad - na Mč je otevřeno celý den jen 2x v týdnu po a st. ostatní dny jen dopoledne a to ještě jen na některých Mč.
Co dělají úředníci ve zbylém čase , když je veškerá agenda zpracovávána v počítačích a další práce krom vyplnění formulářů na přepážce se dál již nekoná

Vše je již zpracováno při řízení s občanem.

Totiž odpoledne se produkují různé tabulky součty nesmyslných čísel a přehledy pro vedení a statistiky . Zkrátka práce pro aparát, který si pro sebe vždycky vymyslí tolik činnosti, aby zaměstnal sám sebe.

Kapři si rybník nevypustí a čím je vetší organiozace a víc odborů a oddělení tím hůř.
Každý po těch dole chce výkazy ,
statistiky
a podobné nesmysly ,
než by zvedl s prominutím pr... ze židle a došel si to někam zpracovat , tak sedí 3/4 měsíce na židli a jak vidime i v televizi hraje karty a přijímá další pracovníky, s tvrzením že se práce nedá zvládnout, aby pak koncem
měsíce
čtvrtletí
nebo roku a podobně honí ty dole, kde že má výsledky .

Mohl by si je klidně z počítače těch lidí dole pod ním zpracovávat průběžně sám, po vceláý měsíc, ale ono je jednodušší a příjemnejší "hrát ony karty a dělat jeden týden na konci měsíce a zbytek proflákat.

To samé např. u soudu po vynesení rozsudku který vám soudce přečte z papíru vytištěného na počítači těsně po ukončení jednání, potom čakáte nejméně jeden měsíc, ne li déle na to, než Vám ho někdo pošle poštou.

Přitom by jste ho mohl dostat hned na místě po přečtění. protože je celý napsaný.

Podobně jako občaský průkaz , čekáte měsíc na to než se vám vrátí zhotovený z nějaké výrobny (což je naíc ještě najatá civilní firma) .

Přitom je to jen o tom,
nascanovat jeden list papíru do databáze i s fotografií
vložit do tiskárny jeden prázdý kus formuláře OP a
vytiskout jej na oboustranné tiskárně a nechat projet laminátorem
poté zadat data do PC databáze
Suma sumárum práce na 1/2 hodiny a hotovo.
Co se dělá po zbytek měsíce jde mimo lidské chápání.
Něco jiného je pas to beru to není jedna stránka ale složitější vazba se spoustou kontrolních znaků apod. tam pochopím že výroba může trvat delší dobu.


Ale třeba u soukromé firmy vydání průkazu zaměstnance s čipem v kartě a zavedení do systému vstupu trvá maximálně tu 1/2 hodinu a je to stejný systém jako OP jeden lístek papíru zatavený v laminační folii.

Tolik k myšlence rozdělení ministerstev , máte-li zájem probírat věci více dopodrobna můžete mi poslat Email a budeme si věci rozebírat podrobněji
Veřejně jen zatěžujeme ostatní kteří musí číst spoustu věcí o kterých nemají ani ponětí jak vlastně probíhají a z jakých důvodů.
Ale rozebrat to mailem klidně můžeme
Třeba systém ajk se na ministerstvu vnitra pohybuje pošta tzv. Kurýrem - PPod tímto označením se dnes vyskytujeí oni cyklisté a znamená to rychlé doručení pošty z jednoho místa na druhé za co nejrychlejší dobu. Ovšem v tomto rezortu je toto slovo a celá služby chápáma naprosto jinak. Třeba dopis kurýrem z jednoho oddělení v Praze na MV a zpátky putuje až 14 dnů. a do jiného kraje i déle. Obyčejná pošta záslilky po praze doručuje dpoporučeně a i s doručenkou a návratkou do 24 hodin. a po republice max do 3 dnů i do poslední zapadlé vesnice. Ale kurýr MV daleko déle. Je to na delší debatu a mohlo by to náhosou ještě být i tajné aby se o tom nikdo nedozvěděl. Jak to chodí . To je príve to že kdo má do .. někam díru musí všecho vedět , ke všemu se vyjádřit , všechno podepsat, a ke všemu zaujmout názor a napsat připomínku i když tomu vůbec nerozumí.
To jsou přispěvky níže o nástupech Sektretážek na posplikovnická místa a podobně s praxí 1 měsíc a odpovědností za chod celorepublokového útvaru, jak takováto osoba která ani neví kde je v budově sklad materálu výdejna kantyna a podobně. Nikoho nezná ani v budove natož po republice může mít na starosti chod útvaru s celorepublikovou pravomocí když nemá anio tušení oč vlastně běží .

Ale má dvě vysoké školy , jednu jako Doktor výsadby stromů a druhou právnickou se vzděláním Bc. aby prošla podmínkami pro přijetí , absolutně bez právní nebo bezpečnostní praxe a už řídí plovičku republiky. Přitom praporčíci i mnozí rotní s 20 a více lety praxe ji strčí znalostmi jak zákonů tak i řízení prace do kapsy ihned.
Svobod