Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ministr vnitra Ivan Langer v minulých dnech řekl, že pokud se podaří prokázat, že policista opravdu snímky pořídil a prodal, nemá u policie co dělat........ No tak toho asi teda nepropustí, protože fotky nepořídil jak se ukázalo. že?

to by tam muselo být :

1 pořídil nebo prodal
2. poskytnul, udal jiným

:-)))) MV je dylina. ale s pravnickym vzdelanim. a takovejch skvelejch pravniku je spousta

Ty jsi tomu dal korunu, kdy víš že na tom záleží, protože zkušený polda pozná z chování dotyčného, že se může poškodit a nebo pokusit o sebevraždu. Také záleží na přístupu každého z nás, kdy průsery se většinou staly z podcenění situace nebo ponecháním pašíka o samotě na chodbě bez dozoru.

Na teletextu TV Prima je mimo jiné napsané že 5.2.2007 k nám přijede president mezinárodní odborové centrály Eurokop Heinz Kiefer, který se má také setkat s ministrem vnitra. Protože mu ministr a naše odbory určitě nakecají ty svoje nesmysly a polopravdy chtělo by této návštěvy využít k seznámení ho se situací u nás. Nevíte někdo jak to realizovat? Určitě by se to nemělo promarnit!

Zapomněl jsem dodat, že jejich kolegové co začínali na ulici je hlídat nepotřebují a mají více spisů, kdy mě osobně nevadí, že nemají vzdělání, ale mají zkušenosti a hlavně respekt nás na obvodech a také u šmejdů.

Asi to není o tom, jestli je vyšetřovák vystudovanej učitel nebo
zkušenej polda. Je to o tom, že dnes různý blázni skáčou na odděleních a SKPV z oken i za použití násilí a policajtovi, kterýmu takovej zločinec uteče reálně hrozí, že ho vyhoděj. Tak se raději jistí, že si ho nechá v době co musí psát zahajovačku atd. hlídat.

To se kolego moc pleteš oni šmejdi mají zejména k starším kolegům, kteří něco zažili přirozený respekt. S tím, že některé agresivní jedince je nutné pohlídat s tím s tebou souhlasím, ale nevím proč musí kolega z hlídkové střežit někoho, kdo je stíhaný za alimenty a po výslechu jde domů.

Víš, pokud se jedná skutečně o zločince tak je mu jedno, komu uteče. Před nějakou dobou utekl čorkař z CPZ starýmu policajtovi, no a tomu nic nezbylo, než aby sám podal výpověd. Nikdy nikdo neví co těm čorkářům a loupežníkům probíhá v hlavě. A k tomu střežení jsou taky vydávány vnitřní pokyny přímo na okresech, takže, kdyby třeba ten vyšetřovák nenechal hlídat toho alimentáře, tak by zase porušoval nařízení ředitele. Je to prostě pořád dokola. Samozřejmě, že však nevím jaké jsou pravidla u vás.

To jsem uváděl, že ten hlídkář co ho musel střežit měl být s kolegou v celách, kde zůstal jeden polda na 6 pašíků a přitom v té kanceláři byli dva vyšetřováci, kdy jeden mu to měl sdělit a ten druhý ho mohl střežit, ale to by bylo pro pana s Bc. podřadná práce. Je divné, že minule to šlo, ale to byli jiný vyšetřovácí co prošli hlídkovou i obvodem a jeden ho hlídal a druhý mu to sdělil a šlo to.

Jak pozoruju naší SKPV, v jakém stavu přebírají spisy z OOP, tak jim zbývá sdělit a pak spis zabalit. Ve většině případů nic jiného, co by nezvládl vrchní asisten neudělaj. A to si říkají páni vysokoškoláci.

Reakce na Jana :

Kdo myslíš, že nám ho hlídá na obvodě ? Vyšetřovák není policista jako my ? Nám ho přeci také nehlídá například nějaký " nižší článek, třeba Městská policie. Tohle je jen dlouholeté privilegium vyšetřovaček, že tam musí hnít polda z hlídkové nebo z obvodu.
U nás jsme na obvodě na šichtě také třeba jen 2-3 a najednou se nám někde poperou dva pitomci, což znamená výjezd na místo, zajistit-zadržet tyhle dvě ožralý hovada ( 2 x zadržovačka nebo zajištění ), přepravit je na oddělení, prohledat, dát za mříže, provést na místě ohledání ( další papír ), sehnat svědky na místě události - sepsat úřední záznam z místa ( další papír ), na oddělení vypsat papíry na vyšetření ovlivnění alkoholem ( 2 další papíry ), vypsat vyučtování pro oba, než je člověk odveze na krev ( další dva papíry ), vypsat rozhodnutí o eskortě do policejní cely, protože se nebudou vyslýchat pod vlivem alkoholu ( další papír ), vypsat použití donucovacích prostředků pokud byly užity ( další papír ) - A do této činnosti, ještě lítáš ke mřížím do kterých jedno z těch hovad kope, že se vychčije na zem , jestli jej okamžitě neodvedem na záchod. Po návratu stejně kope do mříží a musíš k němu lítat a umravňovat jej s tím, že nemůžeš ani v klidu psát zahájení ukonů v trestním řízení, vyslýchat oznamovatele - poškozeného a pod. Nám už nemá pomoci kdo a musíme si poradit sami, samozřejmě za určitých rizik, které musíme běžně podstoupit, abychom dali papíry " dohromady ".

- A teď si srovnej to na vyšetřovačce, sedím v kanceláři jako vyšetřovák, přivedou mě tyhle hajzly, kteří se již mezitím zklidnili a přemýšlejí co z toho budou mít a já řeknu obvoďákům, hele potřebuju je hlídatm abych si mohl připravit sdělovačku atd. klídek klídek.

Samozřejmě, že tento případ dělá ve zkráceném řízení obvod.

A nikdo mě nemusí říkat, jaké jsou obrovské rozdíly v tom co všechno musí vymést ten obyčejný obvoďák a s čím si musí všeobecně umět poradit v těchto nárazových konfliktních situacích. My přijímáme většinu trestních oznámeních a přefiltrované to jde na SKPV a to se ještě kolikrát vrací k vůli takovým prkotinám na obvod, že člověk jen žasne zda se tam chtějí na vyšetřovačce jen v uvozovkách podepsat a poslat to na státní zastupitelství.
Přitom u nás to jede jak na drátkách a ke spisům se člověk dostane jednou za týden a to ještě tak na polovoně šichty, kdy už zase člověk sepisuje další oznámení. U nás to je přijímací šroubkárna, kdo další, kdo další. To co si myslí na SKPV, tedy ti co nikdy nebyli na obvodech, je někde vedle od reality a každou šichtu člověk zpracovává nápad - jak máme být ještě venku. Nezpochybňuji úroveň kvalifikace vyšetřovatelů, ale čas dělat poskoky opravdu nemáme

Pro Poctivý polda
Naprosto s tebou kolego souhlasím.

To Nezval:Jdi si to zkusit,ale dle Tvého příspěvku mám tušení,že neprojdeš ani přijímacím pohovorem natož vším ostatním!!!

http://www.novinky.cz/domaci/od-policie-utika-stale-vic-nespokoj enych-zamestnancu_108294_0e3ll.html

Fascinuje mě nářek policistů jak špatně na tom jsou. Bratránek ( čerstvý maturant ) dostal nástupní plat vyšší než mám já s VŠ a praxí jako středoškolský odborný učitel. A argumenty typu "rizikové povolání" moc neberu. Mám odpovědnost za cca 30 mladých lidí a to také není málo. O život jde pomalu stejně ( už se nám studenti i pobodali ) tak co máme říkat mi ??? Asi půjdu k policajtům a rád si s jejich mzdou poláču ....

Nastupte prosím, stavy jdou dolů a nemá kdo na ulici, pak pochopíte....

To Nezval:Jdi si to zkusit,ale dle Tvého příspěvku mám tušení,že neprojdeš ani přijímacím pohovorem natož vším ostatním!!!

To víš, že jo, už tam na tebe všichni čekaj. Dostaneš obušek, pistoli a vyrazíš do ulic.

To je bída co?

Pojď k nám a budeš mít v noci zodpovědnost s kolegou nad městem s 20.000 obyvateli.

Jinak bývalých učitelů je u nás plné SKPV, ale jsou to takový slušňáčkové, že neumí ani na nikoho zakřičet a šmejdi si z nich dělají dobrý den a proto jim je kluci z hlídkový musí hlídat.

Hele a co jste udělali, když se ti studenti pobodali, nevolali jste policii, že ne? Určitě jste to vyřídili sami. To je přece jednoduché.

Jinak to s tebou vyhrajeme, když si neumíš získat respekt 30 puberťáků co chceš dělat u nás ? Jak uklidníš třeba 10 opilých trvale opálených spoluobčanů.

Klidně pojď k nám u nás je to krásné jak na zámku to jsou samé parádičky, přehlídky a hlavně peníze.

Takový člověk jako jsi ty, by se ani neměl ozývat. Shodou okolností jsem měl tu čest se dvěma bývalými učiteli sloužit. Oba Mgr a pěkný pitomci. Všechna čest, nebyli to zlí lidé, nikdo mi z nich osobně nic neudělal, ale když si vzpomenu jak jeden z nich na OOP dělal výslech (občanské soužití) cca 5 hodin s přestávkami, kdy volal staršímu kolegovi s maturitou a neustále se ho ptal, jak to má vyslýchat a pak dokonce hledal ve spisch na sekretu vzor, tak doteď nevycházím z údivu, a to měl odslouženo takových pět let. No a když si vzpomenu, když jsem s ním byl na týden staré mrtvole v bytě, kdy u dveří zavětřil, zmizel a nechal všechno na mě, to už byl vrchol. On tehdy npor. já nstržm. velený do DS. Nebyl zlý, ale pro policejní práci naprosto nepoužitelný. Dnes si užívá "zaslouženou" rentu po deseti letech a raději se vrátil učit.

Co 10, taky jsem zažil celou "opálenou" ubytovnu. Opusť vytopenou třídu a pojď si to zkusit.

Nezvale, Nezvale. Nejdříve přemíšlej, než něco napíšeš. Vždyť jsi nemusel jako vysokoškolák jít učit, ale mohl jsi jít taky k policii do důstojnické hodnosti, ačkoli by jsi uměl ... . Zaspal jsi dobu. Teď, pokud by jsi neměl nějakého dobře postaveného strejdu, tak bys měl správně začít v 3 PT s nástupním platem cca. 16.000 hrubého. Tak nevím ještě o policii budeš přemýšlet jako o tom nejlepším.

Pane učiteli nikdo Vám nebere, že vytváříte vzdělanost národa a že máte být za toto řádně ohodnocen, ale to jak uvádíte, že to riziko u nás neberete a srovnáváte to s 30 dětmi, za které jistě odpovědnost máte a mezi kterými uznávám máte jistě i začínající gaunery, se kterými možná nevíte co dělat a je to zlé. Tyto zvadové děti ( nekteré )ostatně řešíme také, když provedenou " něco " závažnějšího, ale srovnávat to s naším rizikem, je opravdu komické, ale tak trochu omluvitelné neznalost, co skutečně ta Policie ČR řeší. Dám několik příkladů :

1. S kolegou jsem předvedl nám známého " delikventa " - 120 kg róma, který dostal za vraždu 18 let a po 14 letech v base jej propustili. Na svobodě měl poměrně krátce za sebou 2 loupežná přepadení na občanech SRN, dále jedno čerstvé loupežné přepadení s nožem v baru ( chlapovi sebral klíčky od auta ) a my jej akorát objevili při projíždění služebním autem, jak se nahýbá do auta, které popisem odpovídalo tomu odcizenému. Tento delikvent mě a mého kolegu dobře znal, protože všude dělal problémy a neřešili jsme ho poprvé a každý z něj sral magi. Věřte, kdyby Vám řekl, že si to s Vámi vyřídí, tak již klidně spát nebudete - to byl skutečný psychopat - bylo mu jedno co provede. Když jsme ho tedy s problémy převezli na oddělení, kdy byl rozpumpovaný drogou, tak jsme ho ještě jednou prohlíželi opřeného o zeď a protože to byl skutečně nadprůměrně vyrostlý člověk ( já mám 97 kilo a kolega 94 kilo ), tak při tom prohlížení se nám vytrhnul a rozeběhnul se proti dveřím, které hlavou proděravěl skrz na skrz, kdy potom se na nás otočil za našeho uklidňování, kdy se postavil proti mě, zda chceme ještě vidět, jak skočí do skleněné výplně okna, protože chtěl naplnit to co řekl, tak jsme ho ve třech umravnostili.
Výsledek - dveře jsou opravené oplechováním, nás přijel vyšetřovat důstojník, jak k té situaci s poškozením dveří došlo a zda jsme nebyli brutální a nehodili s tímhle šmejdem do dveří.
Jinak naštěstí tohodlen hajzla, se kterým jsem se ve svém služebním působišti běžně potkával v prodejnách, kdy mě v četně mé manželky zdravil a podával mě u ruku, zavřeli na 17 let - hodně lidem se ulevilo, protože moc podle mě nescházelo, aby někohol " kuchnul. Pokud budete chtít další příklady mojí nerizkové práce, mám jich v rukávu za 12 let nepočítaně a i rizikovějších.
Takže pane učiteli, jestli chcete mít menší riziko při Vašich žácích a nezvládání třidních gaunerů ze sociálně problémových rodin, pojďte k nám, zde je to pohoda. Vůbec nebudete mít strach, že se píchnete při prohlídce pachatelů o jehlu a další a další negativa. Buďtě rád, že děláte to svoje poslání a náši práci nepodceňujte, ač to ze své třídy a z domova nevidíte, parchantů je moc a moc a my se snimi skutečně za všechny lidi pereme, není to ale vidět, mnoho těchto našich konliktů se odehrává mimo zraky okolí.

Kolegové mě prominou, musel jsem to naše nerizikování uvést tím mým příspěvkem na pravdivou míru, aby takto naivní myšlení bylo srovnáno s realitou.

Tohle je občane jen z části ( opravdu jen kousíček ) život poldy v přímém výkonu na ulici - jsem obyčejný policista na obvodním oddělení, běžná pleva, jak nás vnímá panstvo nahoře a spousta naivních lidí v civilu co o téhle práci neví ani prd.

1. Učiteli zadržel jsi někdy osobu, která měla připravenou nabitou postoli pod polštářem - na koho asi ? (víš co to je za stres, když je opravdová realita, že tě někdo může zastřelit a během okamžiku tady necháš za sebou rodinu s dětmi ? )
2. Učiteli prohledávali jsi někdy okolí nalezeného vozidla od kterého do okolního porostu bezprostředně utekl pachatel s odcizenou nabitou pistolí ČZ 75 ? (víš co to je za stres, když je opravdová realita, že tě někdo může zastřelit a během okamžiku tady necháš za sebou rodinu s dětmi ? )
3. Učiteli prohledával jsi někdy starý dům s mnoha místnostmi a komůrkami, kde jsem našel po vlezení 1 patrem zavražděnou ženu a čekal jsem, že se na mě někde vyřítí nějakej magor ? ( víš co to je za stres, když očekáváš v nepřehledném domě výpad s nožem, sekyrkou nebo vidlemi a pod. ? )
4. Učiteli byl si nepočítaně poslán do bytu, kde došlo k nějaké drsnější šarvátce mezi manžely s krví po zemi a s „ uvítáním „ roztřesené zakrvácené ženy v obličeji, která ti hlásí, že ji zmlátil manžel a má u sebe asi nůž a sedí v vedle v pokoji ? ( i v těchto situacích je stresu až až )
5. Učiteli jel si nepočítaně za nějakým podezřelým ujíždějícím vozidlem v dobré víře, že si děláš svou práci a zadržíš krypla co někomu odcizil auto, ale také s vědomím, že když se vybouráš, tak to odneseš na zdraví nebo na životě nebo zraníš kolegu a budeš stíhán za ublížení na zdraví, případně " jen " poškodíš služební vozidlo, kdy se potom na tebe sesypou, aby si uhradil způsobenou škodu ?
6. Učiteli chtěl tě někdy srazit řidič - opilec, když jsi ho stavěl ?
7. Učiteli stál si někdy proti noži, který drží takový již letitý slušně omalovaný pachatel ?
8. Učiteli - další a další situace, kterých již bylo dost a při kterých jsem se popravdě i potil ve stresu - jsou ale i jiné nepříjemné situace.
9. Učiteli byl jsi někdy sdělit chlapovi po dvou infaktech, že syn spáchal sebevraždu, kdy i jeho druhý syn před lety rovněž spáchal sebevraždu.
10. Učiteli byl jsi někdy takhlen kolem 22.00 hod. sdělit ženě, že již nepřijde její manžel na kterého čeká až přijde z práce a on již nikdy nepřijde, protože ho srazilo auto a tahlen žena, která tomu nechce věřit si klekne, chytne tě okolo nohou a prosí tě ať řekneš, že to není pravda.

Dále je ve hře úmorná administrativní práce s výslechama, pachatelů, toxikomanů nakažených žloutenkou, výslechama dobitých lidí, nálezů mrtvol ve hnilobném rozkladu a jiných sakra nepříjemných věcí, kterými se zabýváme a chtě nechtě si to ukládáme do hlavy a vracíme se potom k rodinám, kdy stejně o tom ještě i v domácím prostředí přemýšlíme než z toho prožitku „ odvětráme “.

Tak co učitelskej jdeš k nám ?

Pane učiteli a kolik "čistého" času denně toto riziko jak říkáte provozujete "přímo zapojen"??? A aby to bylo přesné, vemte to rovnou včetně prázdnin.. Dobrý příspěvek ale trochu "mimo"..

Chcete-li ale nastoupit, naučte se nejdřív pravopis, ať projdete první částí výběrového řízení: mi není my ...

http://demonstrace.blog.cz/

Pro sadaře, p.LANGRA a p. HUSÁKA:
Váženi pánové, předem Vám děkuji za Vaše erudované přednášky z oblasti ovocnářství. Vaše, v poslední době oblíbená a často Vámi používaná fráze o pletení si druhů ovoce se jaksi minula účinkem.
Copak my, loajální prosťáčci, navyklí z různých školení na vymývání mozků, my bychom to nějak ze zvyku zkousli, ale Váš výklad o jablkách a hruškách, jaksi nechtějí pochopit zaměstnanci řůzných státních a polostátních institucí, které po nás, bez ohledu na Váš výklad problematiky, chtějí pravidelně každý měsíc stejné a od nového roku mnohdy i navýšené odvody. Vůbec je nějak nechce zajímat naše ujišťování, že prognózy ovocnářských expertů pro tento rok jsou příznivé a že ke konci roku budou výnosy vyšší než v roce předešlém. Tito nechápavci po nás chtějí totiž své příděly ovoce pravidelně každý měsíc již nyní a světe div se, je jim srdečně jedno jestli tyto příděly jsou v podobě hrušek, nebo jablek.
Jim totiž nejde o druh, ale o množství ovoce.
Tak a nyní mi vážení páni sadaři zkuste vysvětlit, kde se stala chyba. Že by špatná prognóza pro tento rok ?

Předpovědi o hromadných odchodech policistů do civilu se v posledních dnech začínají pomalu naplňovat. Zatímco v polovině ledna bylo na odchodu zhruba 200 policistů, dnes už mají personalisté po celé republice na svých stolech více než 600 výpovědí a další zřejmě budou přibývat.
2.2. 2007 07:07

PRAHA - Podle policejního prezidia odcházejí hlavně starší funkcionáři, kteří čekali na vyšší výsluhy, zároveň ale policii opouští i stovky těch mladých. Ti se totiž i přes sliby vedení resortu obávají, že kvůli novému služebnímu zákonu budou brát méně než loni. Právě kvůli tomu se také někteří policisté chystají zhruba v polovině tohoto měsíce demonstrovat před pražskou budovou ministerstva vnitra.

Policejního prezidenta Vladislava Husáka zatím podle jeho slov nechávají odchody policistů do civilu klidným. "Není to nic, z čeho bych byl nadšený a doufám, že už se toto číslo nebude nijak výrazně navyšovat. Ale beru to jako realitu, měli jsme již dříve k dispozici studie, které očekávaly odchody několika tisíců lidí. Právě proto jsme koncem loňského roku rozjeli náborovou kampaň, díky které se nám daří úbytek kompenzovat," řekl Právu Husák.

Zároveň dodal, že podle policejních statistik slouží zhruba dvě třetiny z odcházejících policistů déle než třicet let. "To je přitom efekt, který nový služební zákon předpokládal. Jde o to, aby ti opotřebovaní délesloužící funkcionáři přenechali svá místa mladším a perspektivnějším kolegům," uvedl Husák s tím, že zhruba polovina z odcházejících policistů slouží u pořádkové policie a polovina u kriminálky.
Odcházejí i bodyguardi

Podle informací Práva však lidé opouštějí i další policejní složky. "Od nás už od začátku roku z celkového počtu více než jedenácti set lidí odešlo padesát. To je velký nárůst, loni od nás odešlo za celý rok 68 policistů," řekl např. šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že policejní bodyguardy, kteří podali výpověď, bude muset nahradit novými lidmi, nejčastěji z jednotlivých krajských správ. Tím se ovšem roztáčí spirála, protože právě z nich v současné době odchází nejvíc mladých policistů, většinou pochůzkářů nebo příslušníků motorizovaných jednotek.

Těchto mladých policistů se totiž nejvíc týkají obavy z platového propadu, většina z nich proto vyčkává na to, jak budou vypadat jejich únorové výplatní pásky. "To bude klíčové, spousta lidí na to čeká s vyplněnou žádostí o propuštění do civilu," řekl Právu jeden z příslušníků pražské pořádkové jednotky.

Jestli to půjde takhle dál tak Langr bude mít rekord, že za něho odešlo více policistů jak za všechny ministry ČSSD. Výborně Ivana jen tak dál.

...je odochod a odchod, jsem jenom zvědavej jestli to někdo od PČRky zvládné jak bejvalej kolega Turpák. Pro jeho placku - a mám za to že i pro služební devítku - jelo tehdejší vedení MV do Bruselu, jelikož tam ten dobrý policista emigroval... :-))

Pánové nic se neděje, se vším jsme počítali. Pokud by všichni odešli tak s tím taky počítáme. Ujišťuji Vás, že se vůbec nic neděje. Hezký den.

Všichni odcházejí, ale my co jsme ve funkcích, berem důchod i plat a máme odslouženo přes 30 let, nastopili jsme k PČR ještě za bývalého režimu neodejdem, na nás se může pan ministr Langr spolehnout. My vydržíme až do roztrháni těla a na ty okresní ředitelství nás budou muset vozit na invalidních vozících. My našeho ministra nezklamem.