4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Ministr vnitra Ivan Langer v minulých dnech řekl, že pokud se podaří prokázat, že policista opravdu snímky pořídil a prodal, nemá u policie co dělat........ No tak toho asi teda nepropustí, protože fotky nepořídil jak se ukázalo. že?

to by tam muselo být :

1 pořídil nebo prodal
2. poskytnul, udal jiným

:-)))) MV je dylina. ale s pravnickym vzdelanim. a takovejch skvelejch pravniku je spousta

Ty jsi tomu dal korunu, kdy víš že na tom záleží, protože zkušený polda pozná z chování dotyčného, že se může poškodit a nebo pokusit o sebevraždu. Také záleží na přístupu každého z nás, kdy průsery se většinou staly z podcenění situace nebo ponecháním pašíka o samotě na chodbě bez dozoru.

Na teletextu TV Prima je mimo jiné napsané že 5.2.2007 k nám přijede president mezinárodní odborové centrály Eurokop Heinz Kiefer, který se má také setkat s ministrem vnitra. Protože mu ministr a naše odbory určitě nakecají ty svoje nesmysly a polopravdy chtělo by této návštěvy využít k seznámení ho se situací u nás. Nevíte někdo jak to realizovat? Určitě by se to nemělo promarnit!

Zapomněl jsem dodat, že jejich kolegové co začínali na ulici je hlídat nepotřebují a mají více spisů, kdy mě osobně nevadí, že nemají vzdělání, ale mají zkušenosti a hlavně respekt nás na obvodech a také u šmejdů.

Asi to není o tom, jestli je vyšetřovák vystudovanej učitel nebo
zkušenej polda. Je to o tom, že dnes různý blázni skáčou na odděleních a SKPV z oken i za použití násilí a policajtovi, kterýmu takovej zločinec uteče reálně hrozí, že ho vyhoděj. Tak se raději jistí, že si ho nechá v době co musí psát zahajovačku atd. hlídat.

To se kolego moc pleteš oni šmejdi mají zejména k starším kolegům, kteří něco zažili přirozený respekt. S tím, že některé agresivní jedince je nutné pohlídat s tím s tebou souhlasím, ale nevím proč musí kolega z hlídkové střežit někoho, kdo je stíhaný za alimenty a po výslechu jde domů.

Víš, pokud se jedná skutečně o zločince tak je mu jedno, komu uteče. Před nějakou dobou utekl čorkař z CPZ starýmu policajtovi, no a tomu nic nezbylo, než aby sám podal výpověd. Nikdy nikdo neví co těm čorkářům a loupežníkům probíhá v hlavě. A k tomu střežení jsou taky vydávány vnitřní pokyny přímo na okresech, takže, kdyby třeba ten vyšetřovák nenechal hlídat toho alimentáře, tak by zase porušoval nařízení ředitele. Je to prostě pořád dokola. Samozřejmě, že však nevím jaké jsou pravidla u vás.

To jsem uváděl, že ten hlídkář co ho musel střežit měl být s kolegou v celách, kde zůstal jeden polda na 6 pašíků a přitom v té kanceláři byli dva vyšetřováci, kdy jeden mu to měl sdělit a ten druhý ho mohl střežit, ale to by bylo pro pana s Bc. podřadná práce. Je divné, že minule to šlo, ale to byli jiný vyšetřovácí co prošli hlídkovou i obvodem a jeden ho hlídal a druhý mu to sdělil a šlo to.

Jak pozoruju naší SKPV, v jakém stavu přebírají spisy z OOP, tak jim zbývá sdělit a pak spis zabalit. Ve většině případů nic jiného, co by nezvládl vrchní asisten neudělaj. A to si říkají páni vysokoškoláci.

Reakce na Jana :

Kdo myslíš, že nám ho hlídá na obvodě ? Vyšetřovák není policista jako my ? Nám ho přeci také nehlídá například nějaký " nižší článek, třeba Městská policie. Tohle je jen dlouholeté privilegium vyšetřovaček, že tam musí hnít polda z hlídkové nebo z obvodu.
U nás jsme na obvodě na šichtě také třeba jen 2-3 a najednou se nám někde poperou dva pitomci, což znamená výjezd na místo, zajistit-zadržet tyhle dvě ožralý hovada ( 2 x zadržovačka nebo zajištění ), přepravit je na oddělení, prohledat, dát za mříže, provést na místě ohledání ( další papír ), sehnat svědky na místě události - sepsat úřední záznam z místa ( další papír ), na oddělení vypsat papíry na vyšetření ovlivnění alkoholem ( 2 další papíry ), vypsat vyučtování pro oba, než je člověk odveze na krev ( další dva papíry ), vypsat rozhodnutí o eskortě do policejní cely, protože se nebudou vyslýchat pod vlivem alkoholu ( další papír ), vypsat použití donucovacích prostředků pokud byly užity ( další papír ) - A do této činnosti, ještě lítáš ke mřížím do kterých jedno z těch hovad kope, že se vychčije na zem , jestli jej okamžitě neodvedem na záchod. Po návratu stejně kope do mříží a musíš k němu lítat a umravňovat jej s tím, že nemůžeš ani v klidu psát zahájení ukonů v trestním řízení, vyslýchat oznamovatele - poškozeného a pod. Nám už nemá pomoci kdo a musíme si poradit sami, samozřejmě za určitých rizik, které musíme běžně podstoupit, abychom dali papíry " dohromady ".

- A teď si srovnej to na vyšetřovačce, sedím v kanceláři jako vyšetřovák, přivedou mě tyhle hajzly, kteří se již mezitím zklidnili a přemýšlejí co z toho budou mít a já řeknu obvoďákům, hele potřebuju je hlídatm abych si mohl připravit sdělovačku atd. klídek klídek.

Samozřejmě, že tento případ dělá ve zkráceném řízení obvod.

A nikdo mě nemusí říkat, jaké jsou obrovské rozdíly v tom co všechno musí vymést ten obyčejný obvoďák a s čím si musí všeobecně umět poradit v těchto nárazových konfliktních situacích. My přijímáme většinu trestních oznámeních a přefiltrované to jde na SKPV a to se ještě kolikrát vrací k vůli takovým prkotinám na obvod, že člověk jen žasne zda se tam chtějí na vyšetřovačce jen v uvozovkách podepsat a poslat to na státní zastupitelství.
Přitom u nás to jede jak na drátkách a ke spisům se člověk dostane jednou za týden a to ještě tak na polovoně šichty, kdy už zase člověk sepisuje další oznámení. U nás to je přijímací šroubkárna, kdo další, kdo další. To co si myslí na SKPV, tedy ti co nikdy nebyli na obvodech, je někde vedle od reality a každou šichtu člověk zpracovává nápad - jak máme být ještě venku. Nezpochybňuji úroveň kvalifikace vyšetřovatelů, ale čas dělat poskoky opravdu nemáme

Pro Poctivý polda
Naprosto s tebou kolego souhlasím.

To Nezval:Jdi si to zkusit,ale dle Tvého příspěvku mám tušení,že neprojdeš ani přijímacím pohovorem natož vším ostatním!!!

http://www.novinky.cz/domaci/od-policie-utika-stale-vic-nespokoj enych-zamestnancu_108294_0e3ll.html

Fascinuje mě nářek policistů jak špatně na tom jsou. Bratránek ( čerstvý maturant ) dostal nástupní plat vyšší než mám já s VŠ a praxí jako středoškolský odborný učitel. A argumenty typu "rizikové povolání" moc neberu. Mám odpovědnost za cca 30 mladých lidí a to také není málo. O život jde pomalu stejně ( už se nám studenti i pobodali ) tak co máme říkat mi ??? Asi půjdu k policajtům a rád si s jejich mzdou poláču ....

Nastupte prosím, stavy jdou dolů a nemá kdo na ulici, pak pochopíte....

To Nezval:Jdi si to zkusit,ale dle Tvého příspěvku mám tušení,že neprojdeš ani přijímacím pohovorem natož vším ostatním!!!

To víš, že jo, už tam na tebe všichni čekaj. Dostaneš obušek, pistoli a vyrazíš do ulic.

To je bída co?

Pojď k nám a budeš mít v noci zodpovědnost s kolegou nad městem s 20.000 obyvateli.

Jinak bývalých učitelů je u nás plné SKPV, ale jsou to takový slušňáčkové, že neumí ani na nikoho zakřičet a šmejdi si z nich dělají dobrý den a proto jim je kluci z hlídkový musí hlídat.

Hele a co jste udělali, když se ti studenti pobodali, nevolali jste policii, že ne? Určitě jste to vyřídili sami. To je přece jednoduché.

Jinak to s tebou vyhrajeme, když si neumíš získat respekt 30 puberťáků co chceš dělat u nás ? Jak uklidníš třeba 10 opilých trvale opálených spoluobčanů.

Klidně pojď k nám u nás je to krásné jak na zámku to jsou samé parádičky, přehlídky a hlavně peníze.

Takový člověk jako jsi ty, by se ani neměl ozývat. Shodou okolností jsem měl tu čest se dvěma bývalými učiteli sloužit. Oba Mgr a pěkný pitomci. Všechna čest, nebyli to zlí lidé, nikdo mi z nich osobně nic neudělal, ale když si vzpomenu jak jeden z nich na OOP dělal výslech (občanské soužití) cca 5 hodin s přestávkami, kdy volal staršímu kolegovi s maturitou a neustále se ho ptal, jak to má vyslýchat a pak dokonce hledal ve spisch na sekretu vzor, tak doteď nevycházím z údivu, a to měl odslouženo takových pět let. No a když si vzpomenu, když jsem s ním byl na týden staré mrtvole v bytě, kdy u dveří zavětřil, zmizel a nechal všechno na mě, to už byl vrchol. On tehdy npor. já nstržm. velený do DS. Nebyl zlý, ale pro policejní práci naprosto nepoužitelný. Dnes si užívá "zaslouženou" rentu po deseti letech a raději se vrátil učit.

Co 10, taky jsem zažil celou "opálenou" ubytovnu. Opusť vytopenou třídu a pojď si to zkusit.

Nezvale, Nezvale. Nejdříve přemíšlej, než něco napíšeš. Vždyť jsi nemusel jako vysokoškolák jít učit, ale mohl jsi jít taky k policii do důstojnické hodnosti, ačkoli by jsi uměl ... . Zaspal jsi dobu. Teď, pokud by jsi neměl nějakého dobře postaveného strejdu, tak bys měl správně začít v 3 PT s nástupním platem cca. 16.000 hrubého. Tak nevím ještě o policii budeš přemýšlet jako o tom nejlepším.

Pane učiteli nikdo Vám nebere, že vytváříte vzdělanost národa a že máte být za toto řádně ohodnocen, ale to jak uvádíte, že to riziko u nás neberete a srovnáváte to s 30 dětmi, za které jistě odpovědnost máte a mezi kterými uznávám máte jistě i začínající gaunery, se kterými možná nevíte co dělat a je to zlé. Tyto zvadové děti ( nekteré )ostatně řešíme také, když provedenou " něco " závažnějšího, ale srovnávat to s naším rizikem, je opravdu komické, ale tak trochu omluvitelné neznalost, co skutečně ta Policie ČR řeší. Dám několik příkladů :

1. S kolegou jsem předvedl nám známého " delikventa " - 120 kg róma, který dostal za vraždu 18 let a po 14 letech v base jej propustili. Na svobodě měl poměrně krátce za sebou 2 loupežná přepadení na občanech SRN, dále jedno čerstvé loupežné přepadení s nožem v baru ( chlapovi sebral klíčky od auta ) a my jej akorát objevili při projíždění služebním autem, jak se nahýbá do auta, které popisem odpovídalo tomu odcizenému. Tento delikvent mě a mého kolegu dobře znal, protože všude dělal problémy a neřešili jsme ho poprvé a každý z něj sral magi. Věřte, kdyby Vám řekl, že si to s Vámi vyřídí, tak již klidně spát nebudete - to byl skutečný psychopat - bylo mu jedno co provede. Když jsme ho tedy s problémy převezli na oddělení, kdy byl rozpumpovaný drogou, tak jsme ho ještě jednou prohlíželi opřeného o zeď a protože to byl skutečně nadprůměrně vyrostlý člověk ( já mám 97 kilo a kolega 94 kilo ), tak při tom prohlížení se nám vytrhnul a rozeběhnul se proti dveřím, které hlavou proděravěl skrz na skrz, kdy potom se na nás otočil za našeho uklidňování, kdy se postavil proti mě, zda chceme ještě vidět, jak skočí do skleněné výplně okna, protože chtěl naplnit to co řekl, tak jsme ho ve třech umravnostili.
Výsledek - dveře jsou opravené oplechováním, nás přijel vyšetřovat důstojník, jak k té situaci s poškozením dveří došlo a zda jsme nebyli brutální a nehodili s tímhle šmejdem do dveří.
Jinak naštěstí tohodlen hajzla, se kterým jsem se ve svém služebním působišti běžně potkával v prodejnách, kdy mě v četně mé manželky zdravil a podával mě u ruku, zavřeli na 17 let - hodně lidem se ulevilo, protože moc podle mě nescházelo, aby někohol " kuchnul. Pokud budete chtít další příklady mojí nerizkové práce, mám jich v rukávu za 12 let nepočítaně a i rizikovějších.
Takže pane učiteli, jestli chcete mít menší riziko při Vašich žácích a nezvládání třidních gaunerů ze sociálně problémových rodin, pojďte k nám, zde je to pohoda. Vůbec nebudete mít strach, že se píchnete při prohlídce pachatelů o jehlu a další a další negativa. Buďtě rád, že děláte to svoje poslání a náši práci nepodceňujte, ač to ze své třídy a z domova nevidíte, parchantů je moc a moc a my se snimi skutečně za všechny lidi pereme, není to ale vidět, mnoho těchto našich konliktů se odehrává mimo zraky okolí.

Kolegové mě prominou, musel jsem to naše nerizikování uvést tím mým příspěvkem na pravdivou míru, aby takto naivní myšlení bylo srovnáno s realitou.

Tohle je občane jen z části ( opravdu jen kousíček ) život poldy v přímém výkonu na ulici - jsem obyčejný policista na obvodním oddělení, běžná pleva, jak nás vnímá panstvo nahoře a spousta naivních lidí v civilu co o téhle práci neví ani prd.

1. Učiteli zadržel jsi někdy osobu, která měla připravenou nabitou postoli pod polštářem - na koho asi ? (víš co to je za stres, když je opravdová realita, že tě někdo může zastřelit a během okamžiku tady necháš za sebou rodinu s dětmi ? )
2. Učiteli prohledávali jsi někdy okolí nalezeného vozidla od kterého do okolního porostu bezprostředně utekl pachatel s odcizenou nabitou pistolí ČZ 75 ? (víš co to je za stres, když je opravdová realita, že tě někdo může zastřelit a během okamžiku tady necháš za sebou rodinu s dětmi ? )
3. Učiteli prohledával jsi někdy starý dům s mnoha místnostmi a komůrkami, kde jsem našel po vlezení 1 patrem zavražděnou ženu a čekal jsem, že se na mě někde vyřítí nějakej magor ? ( víš co to je za stres, když očekáváš v nepřehledném domě výpad s nožem, sekyrkou nebo vidlemi a pod. ? )
4. Učiteli byl si nepočítaně poslán do bytu, kde došlo k nějaké drsnější šarvátce mezi manžely s krví po zemi a s „ uvítáním „ roztřesené zakrvácené ženy v obličeji, která ti hlásí, že ji zmlátil manžel a má u sebe asi nůž a sedí v vedle v pokoji ? ( i v těchto situacích je stresu až až )
5. Učiteli jel si nepočítaně za nějakým podezřelým ujíždějícím vozidlem v dobré víře, že si děláš svou práci a zadržíš krypla co někomu odcizil auto, ale také s vědomím, že když se vybouráš, tak to odneseš na zdraví nebo na životě nebo zraníš kolegu a budeš stíhán za ublížení na zdraví, případně " jen " poškodíš služební vozidlo, kdy se potom na tebe sesypou, aby si uhradil způsobenou škodu ?
6. Učiteli chtěl tě někdy srazit řidič - opilec, když jsi ho stavěl ?
7. Učiteli stál si někdy proti noži, který drží takový již letitý slušně omalovaný pachatel ?
8. Učiteli - další a další situace, kterých již bylo dost a při kterých jsem se popravdě i potil ve stresu - jsou ale i jiné nepříjemné situace.
9. Učiteli byl jsi někdy sdělit chlapovi po dvou infaktech, že syn spáchal sebevraždu, kdy i jeho druhý syn před lety rovněž spáchal sebevraždu.
10. Učiteli byl jsi někdy takhlen kolem 22.00 hod. sdělit ženě, že již nepřijde její manžel na kterého čeká až přijde z práce a on již nikdy nepřijde, protože ho srazilo auto a tahlen žena, která tomu nechce věřit si klekne, chytne tě okolo nohou a prosí tě ať řekneš, že to není pravda.

Dále je ve hře úmorná administrativní práce s výslechama, pachatelů, toxikomanů nakažených žloutenkou, výslechama dobitých lidí, nálezů mrtvol ve hnilobném rozkladu a jiných sakra nepříjemných věcí, kterými se zabýváme a chtě nechtě si to ukládáme do hlavy a vracíme se potom k rodinám, kdy stejně o tom ještě i v domácím prostředí přemýšlíme než z toho prožitku „ odvětráme “.

Tak co učitelskej jdeš k nám ?

Pane učiteli a kolik "čistého" času denně toto riziko jak říkáte provozujete "přímo zapojen"??? A aby to bylo přesné, vemte to rovnou včetně prázdnin.. Dobrý příspěvek ale trochu "mimo"..

Chcete-li ale nastoupit, naučte se nejdřív pravopis, ať projdete první částí výběrového řízení: mi není my ...

http://demonstrace.blog.cz/

Pro sadaře, p.LANGRA a p. HUSÁKA:
Váženi pánové, předem Vám děkuji za Vaše erudované přednášky z oblasti ovocnářství. Vaše, v poslední době oblíbená a často Vámi používaná fráze o pletení si druhů ovoce se jaksi minula účinkem.
Copak my, loajální prosťáčci, navyklí z různých školení na vymývání mozků, my bychom to nějak ze zvyku zkousli, ale Váš výklad o jablkách a hruškách, jaksi nechtějí pochopit zaměstnanci řůzných státních a polostátních institucí, které po nás, bez ohledu na Váš výklad problematiky, chtějí pravidelně každý měsíc stejné a od nového roku mnohdy i navýšené odvody. Vůbec je nějak nechce zajímat naše ujišťování, že prognózy ovocnářských expertů pro tento rok jsou příznivé a že ke konci roku budou výnosy vyšší než v roce předešlém. Tito nechápavci po nás chtějí totiž své příděly ovoce pravidelně každý měsíc již nyní a světe div se, je jim srdečně jedno jestli tyto příděly jsou v podobě hrušek, nebo jablek.
Jim totiž nejde o druh, ale o množství ovoce.
Tak a nyní mi vážení páni sadaři zkuste vysvětlit, kde se stala chyba. Že by špatná prognóza pro tento rok ?

Předpovědi o hromadných odchodech policistů do civilu se v posledních dnech začínají pomalu naplňovat. Zatímco v polovině ledna bylo na odchodu zhruba 200 policistů, dnes už mají personalisté po celé republice na svých stolech více než 600 výpovědí a další zřejmě budou přibývat.
2.2. 2007 07:07

PRAHA - Podle policejního prezidia odcházejí hlavně starší funkcionáři, kteří čekali na vyšší výsluhy, zároveň ale policii opouští i stovky těch mladých. Ti se totiž i přes sliby vedení resortu obávají, že kvůli novému služebnímu zákonu budou brát méně než loni. Právě kvůli tomu se také někteří policisté chystají zhruba v polovině tohoto měsíce demonstrovat před pražskou budovou ministerstva vnitra.

Policejního prezidenta Vladislava Husáka zatím podle jeho slov nechávají odchody policistů do civilu klidným. "Není to nic, z čeho bych byl nadšený a doufám, že už se toto číslo nebude nijak výrazně navyšovat. Ale beru to jako realitu, měli jsme již dříve k dispozici studie, které očekávaly odchody několika tisíců lidí. Právě proto jsme koncem loňského roku rozjeli náborovou kampaň, díky které se nám daří úbytek kompenzovat," řekl Právu Husák.

Zároveň dodal, že podle policejních statistik slouží zhruba dvě třetiny z odcházejících policistů déle než třicet let. "To je přitom efekt, který nový služební zákon předpokládal. Jde o to, aby ti opotřebovaní délesloužící funkcionáři přenechali svá místa mladším a perspektivnějším kolegům," uvedl Husák s tím, že zhruba polovina z odcházejících policistů slouží u pořádkové policie a polovina u kriminálky.
Odcházejí i bodyguardi

Podle informací Práva však lidé opouštějí i další policejní složky. "Od nás už od začátku roku z celkového počtu více než jedenácti set lidí odešlo padesát. To je velký nárůst, loni od nás odešlo za celý rok 68 policistů," řekl např. šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že policejní bodyguardy, kteří podali výpověď, bude muset nahradit novými lidmi, nejčastěji z jednotlivých krajských správ. Tím se ovšem roztáčí spirála, protože právě z nich v současné době odchází nejvíc mladých policistů, většinou pochůzkářů nebo příslušníků motorizovaných jednotek.

Těchto mladých policistů se totiž nejvíc týkají obavy z platového propadu, většina z nich proto vyčkává na to, jak budou vypadat jejich únorové výplatní pásky. "To bude klíčové, spousta lidí na to čeká s vyplněnou žádostí o propuštění do civilu," řekl Právu jeden z příslušníků pražské pořádkové jednotky.

Jestli to půjde takhle dál tak Langr bude mít rekord, že za něho odešlo více policistů jak za všechny ministry ČSSD. Výborně Ivana jen tak dál.

...je odochod a odchod, jsem jenom zvědavej jestli to někdo od PČRky zvládné jak bejvalej kolega Turpák. Pro jeho placku - a mám za to že i pro služební devítku - jelo tehdejší vedení MV do Bruselu, jelikož tam ten dobrý policista emigroval... :-))

Pánové nic se neděje, se vším jsme počítali. Pokud by všichni odešli tak s tím taky počítáme. Ujišťuji Vás, že se vůbec nic neděje. Hezký den.

Všichni odcházejí, ale my co jsme ve funkcích, berem důchod i plat a máme odslouženo přes 30 let, nastopili jsme k PČR ještě za bývalého režimu neodejdem, na nás se může pan ministr Langr spolehnout. My vydržíme až do roztrháni těla a na ty okresní ředitelství nás budou muset vozit na invalidních vozících. My našeho ministra nezklamem.