Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

A zase je to tady ta naše neriziková práce

http://www.novinky.cz/krimi/opily-ridic-ujizdel-policistum-nocni m-mestem_108361_gak5f.html

Můj kolega stavěl vozidlo a je už 1/2 roku na pracovní neschopnosti a hrozí trvalé následky.

můj kolega je rok mimo,přetrhané vazy v achilovce, druhý má koleno po 2 operacích atd....

pro poctivého neúplatného poldu

myslím, že na to máme stejný názor a hlavně jak říkáš ty je to hrůza co chodí. Sřílejí nám po chodbách a pak ti řenou, že ani neví proč...ono to samo vystřelilo. A o autoritě ani nemluvím, když oni sami neví co to slovo znamená, jak si ji můžou vůbec zjískat !!! Zdarec naši práce snad bude líp

Sice trošku víc odeběhnu od tématu,ale vzhledem k tomu,že tuto diskuzi čtou i civilisti a defacto lidé,kteří potřebují naši práci,budu rád ,když si přečtou můj příspěvek.Týká se toho,jak si skoro každý stěžuje na to,za co mají dostat policisté přidáno,když skoro vůbec nejsou vidět v ulicích.Bohužel souhlasím stím, že na ulici potkat někdy policistu je skutečně zázrak,ale NIKDO !!!! NIKDY !!!!! A NIKDE !!!! nenapíše proč tomu tak je.
1.aspektem je , že je nás skutečně málo.A to se nedá změnit ze dne na den a díky novému zákonu bude situace daleko ,daleko horší.Nikdo z těch ,kteří na policisty nadávají,že se flákaj a podobný řeči,k policii dobrovolně nenastoupí. Stali by se okamžitě těmi terči pomluv také.Jednodušší je nadávat a nic proto nedělat.
2.aspektem a skutečnou realitou je,jestli pak skutečně občané vědí jakou práci MUSÍ !!!!! v rámci výkonu služby ten zbytek policistů co ještě na té ulici zůstali,skutečně vykonávat. Zná někdo z vás pravdu o tom, jaká je náplň práce běžného poldy ??? Já vám to povím.
Nejdůležitější prací policisty je přebujelá administrativa,psaní stohů papírů a nic jiného. Dennodenně ,když nastoupí hlídka např.v Praze na denní službu,která je většinou od 08:00 hod do 20:00 hod.první co ráno u šéfa vyfasují,je několik doporučených dopisů od obvodních soudů,které policista povinnen doručovat.V tu chvíli je degradován na poštovního doručovatele. Několikrát za směnu musí oběhnout tyto adresy a zkouší najít člověka,kterému je dopis do vlastních rukou určen. Na všechno musí samozřejmě psát výsledek šetření a obálku.Není žádným tajemstvím,že když jednomu a tomu samému soudu odepíšete, že pan XY na uvedené adrese již 5 let nebydlí,vůbec se nedivíte tomu, že další měsíc přijde jedna a ta samá žádost o doručení znovu. A teď si zpočítejte kolik měsíčně hodin stráví policista touto bezvýznamnou činností,místo toho ,aby hlídal na ulici.
Další lahůdkou je když policista několikrát za den vykonává funkci likvidátora pojišťovny. Ten kdo to nezná,nepochopí,kolik času se strávilo např. nad všemi možnými oznámeními,které byli po nedávné vichřici,jednoznačně docházelo ke škodě na majetku vlivem povětrnostních podmínek,ale na vše museli psát tuny papíru obyčekní policisté.Jakoby nestačilo,aby si k tomu vyjížděli sami pojišťovny.
Dalším nesmyslelm je např. nahlášení ztráty RZ (SPZ)Chápu , že se každý bojí zneužití-je-li RZ skutečně odcizena a někdo si na ní u benziny natankuje plnou,ale oznámení by stačilo udělat na příslušném odboru a ne prostřednictvím policie. Kvůli takto banálnímu oznámení policista vypíše klidně i 14 A4 papíru a to nepočítám ohledání místa činu a fotodokumentaci. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna.
Policista v přímém výkonu,díky nadměrné administrativě a díky zbytečným úkonům a mnohdy nesmyslným šetřením opravdu stráví na ulici z 12-ti hodinové směnu úplné minimum !!!!! Jediné co za to však slyší,je , že se někde jistojistě fláká a nic nedělá.To je obrovský omyl,vážení,nikde se nefláká,jen dělá práci za druhé (viz. pošťák a likvidátor pojišťovny)

Jestliže nebude upraven současný zákon,ku prospěchu policistů,jestliže tato společnost nezačne brát svého policistu tak jako je tomu běžně ve světě,nezbyde u policejního sboru už ani nikdo,kdo by alespoň toho pošťáka ,nebo likvidátora dělal.
A nesmím zapomínat na případy,kdy nám lidé oznámí,že jim někdo vykrádá např. jejich osobní automobil a jako jediná hlídka v rajónu,chytneme pachatele na místě. Co následuje ??? Ti samí policisté ,co pachatele chytí sním následně stráví X !!! hodin úkony , které by vůbec nemuseli dělat. Takový člověk se přiveze na místní oddělení.Stálá služba využije hlídku k sepsání ÚZ,seznamu věcí a červeňáků,s člověkem se jede na AFIS,k doktorovi,a pak se střeží do doby,než si ho někdo převezme.To někdy trvá i několik hodin.Hlídka po celou dobu není v ulici,ale stará se o jednoho zlodějíčka,který stejně ve finále dostane maximálně pár obecněprospěšných hodin na úklid obce,které z 99 % stejně neodpracuje,a druhý den jde vesele dál krást.Jestliže je znovu chycen,následuje stejný kolotoč nesmyslných úkonů a hlídka celý den znovu zabije na oddělení,než aby střežila venku,kde je to potřeba. A takto to chodí den po dni,službu po službě.

No a podobný oznámení typu "na balkoně mi sedí holub, přijeďte mi ho zahnat, možná má ptačí chřipku" - "ale paní, tak na něj udělejte kšá a on odletí" - "já žádný kšá dělat nebudu, na balkon nepůjdu, bojím se" - "tak si vezměte koště a násadou zabouchejte na zábradlí" - "tak vy nepřijedete jo? Tak to bude mít pokračování".... A za půl hodony zvoní telefon z policejního prezidia...

O tom,na co na všechno,dokážou lidi policisty zavolat,na kdejaké kuriozity a já nevím co ještě,na to by se dal napsat román a následně z toho románu vytvořit klidně i muzikál :-) Stejně jako když vyjíždíme na kdejakého ožralého člověka a nebo volně polehávajícího bezdovce,voláme jim záchranky a odvozová vozidla pro opilce,ale běda jak si obyčejný člověk v malé vesnici,chce přivolat RZS pro nemocné dítě. Kdykoliv jsem volal, že má moje dítě vysokou teplotu,nebo nějaký úraz,vždy mi bylo do telefonu řečeno,jestli mám auto a jestli by nebylo lepší,kdybych své dítě přivezl sám,že sanity jsou zaneprázdněné a na vysokou horečku nevyjíždějí,ale že vyjedou v Praze na kdejakou sprominutím chujovinu,to mi hlava nebere. Stačí,když se např. dva mladí snobáci porvou na diskotéce a jeden druhému zlomí ruku. Né aby si dotyčný zajel po své ose na ošetření (vždyt chodit může a horečkou se nikde nezmítá) nechá si pěkně zavolet sanitku na místo a ta ho odveze na ošetření. To je hnus velebnosti,normální hnus.

Je to bohužel přesně tak jak říká kolega poldík. Takový lump, který ve finále dostane od soudce pár hodin veřejně prospešných hodin ,zaměstná celou hlídku často i půl večera. Na hlídkové službě menšího města (cca 20 tisíc obyvatel )se to pak odraží tak, že prostě po dlouhé hodiny je počet hlídkových policistů v ulicích roven NULE!!

2.2. 2007 05:00 - 15:41 Aktualizováno
PRAHA - Podle zdroje ČTK se jedná o dvaadvacetiletého muže, který u policie slouží dva roky. Podezřelý policista dostane možná ještě v pátek výpověď. Za zneužití pravomoci veřejného činitele mu hrozí šest měsíců až tři roky vězení, nebo zákaz činnosti.
.....................................

Tak je jsem se strefil ve věku i v odsloužených letech

PROBLÉM BUDE V TOM JAKÉ PODIVNÉ LIDI V TÍŽIVÉ SITUACI PLNÉ ODCHODŮ NÁBORUJE POLICIE DO SVÝCH ŘAD.

Poctivý neúplatný polda
no vidíš jak jsi šikovný !!!! Měl si pravdu, jen ať mu dají co si zaslouží !!!!

for pet
to s Langrem a případnou účinností jsem vedoucímu taky naznačil a říkal něco o tom, že by to mohli stihnout do dubna. Co je na tom pravdy nevim, ale u nás rozhodně na nic nečekaj a mažou pryč dokud to jde výhodně...

hmmm, tak to bude poslední hřebíček do rakve....

Je to tak. U nás po dnešku taky trpělivost přetekla a podalo si to hned několik lidí. VSČR

Jj, pravda pravdoucí. Už jsem se svym šéfem mluvil a potvrdil, že jdou dohodou na konci února.

tak oni mají dohodu????? Normálnímu poldovi dají tak prd a ne dohodu na měsíč....když se parťák kvůli nástupu do jiného zaměstnání ptal, jestli může už po měsíci, tak mu řekli ať na to zapomene.....samozřejmě o místo přišel

Jestli to je pravda tak to bude zajímavé.

Tak jsem přišel do práce a zjistil jsem, že je revoluce. Někde se objevila informace, že ještě letos zrušej (omezej) výsluhový nároky a celý vedení ředitelem počínaje a mym vedoucím konče jde do céčka. Všichni tzv. přesloužilý policajti. Včera se u personalistky netrhly dveře...

Tak to bude novelou zadarmo nejmíň 500 hodin přesčasů.

Tak to aby začali dávat dohromady důchodce nebo aby již otevřeli ty brány tísícům zájemců o službu u policie.
Bude to mít taky jeden klad. Sbor se alespoň vyčistí, neboť všichni pohlaváři odejnou. Jen civilní zaměstnanci u policie zůstanou, ty jsou tu spokojení a je jich dost.

Přijmou rómy, ti mají s kriminalitou již praktické zkušenosti a nemusí chodit na praxi, tím zkrátí školu.

No něco takovýho se už řešilo a Langr veřejně prohlásil, že je to lež, musel by seupravit zákon. Tzn. návrh čtení hlasování atp. myslím, že bude dost času odejít před případnou účinností. Jenom si nejsem jistý jestli tím, že když odejdou "důchodci" bude něco lepší. Už dnes máme v našem "managmetu" 30ti leté kluky, kteří jsou horší jak "staré struktůry". To se týká slavné VSČR, kde sloužím.

Ve včerejší MFDNES jsem prezentoval svůj článek, jímž jsem chtěl podpořit poctivé policejní příslušníky!!!! Myslím si, že je krajně nespravedlivé, co nám ten pózer Langer provádí.

nám?

Kdo Vás platí ?

Zajímalo by mne, jestli se pan BUBLAN omluví kriminalistickým technikům?

Asi nikdy, tolik cti v sobě určitě mená, někoho z něčeho nařknout je podstatně jednodušší.

oprava NEMÁ

Zajímal by mě věk toho našeho již pseudokolegy, věřil bych tomu, že je to nějaký mladý pitomec do 2-3 let služby, který jaksi nevyzrál profesionálně za okolností vlivu okolního prostředí - peníze, peníze, peníze atd. Doma ho asi málo učili, že z lidského neštěstí nejde dělat kšeft

To, by mě taky zajímalo jak dlouho slouží. Něco takhle geniálního to by jen tak někoho nenapadlo. Teď o tom může přemýšlet.

Jsem pro ať ho opepřej v té horní hranici a né v té spodní a nebo jak to dnes i bývá v tét podspodní. Je to holt debil, neschopný se v cítit do situace poškozených. Takový debil nemá u nás normálních policistů co dělat, prostě kretén neprofesionální hovado, znám i sprostější slova, ale tady ne.

A proč by to musel být nějakej mladej ??? Sloužím taky 3 roky a nikdy nic takového by mě nenepadlo. Není to o tom jak dlouho kdo slouží, ale v lidech a hlavně ve výchově !!!!!! A hlavně v tom co se dnes prochází výběrovým řízení !!!!! U nás na OHS je to vidět, to co chodí to je hrůza !

Čekal jsem, že se ozve někdo do těch tří let, ale není to samozřejmě paušalizovatelné, ale " někteří nově příchozí " odkojení dobou peněz a nedobrým základem obecných lidských vlastností za současného všudy-přítomného podnikavectví - ve všem vidět peníze, dospěje do tohoto stádia hyenismu. Nemůžu si pomoci, ale nově příchozí policisté mají dost často posunuté hodnoty života někam jinam, než by měli mít. Důchodce vnímají jako parazity společnosti, kteří by zde již raději ani neměli být, aniž by si uvědomili, že to byli kdysi lidi, kteří byli také mladí, život jednoduchý asi neměli, prostě úcta ke starším lidem, kterou mě rodiče vždy vštěpovali, pustil jsem je sednout v autobuse a pod. Nejsem žádný " starý prďola, ale dnešní lidé kolem těch 20 - 25 let, kteří byli silně formováni nově vzniklou dobou po roce 1989 ( mě bylo 24 let a k policii jsem šel z přesvědčení v 27 letech ze stabilního zaměstnání, které existuje dodnes) mají často jak to vidím " pokřivené " soucítění s jinými, ale podotýkám nelze to paušalizovat na všechny. Záleží z jakého rodinného zázemí přišli a jak na ně citově doma působili. Toť vše. Proto si myslím, že to byl nějaký mlaďas, který chtěl ! jen " vydělat " a přemýšlel " podnikatelsky " .

For Haf :

A v tom máš pravdu, ti co teď chodí - hrůza 18 letí mladíčci, autoritu nemůžou mít i kdyby dělali sebelíp, ale kus je kus a to teď jde, aby se mohli na PP pochválit, že ty díry po zkušených policistech úspěšně látají těmito lacinými " náhražkami ", kteří budou čekat na svou autoritu a zkušenosti těch všeobecně známých minimálně 5-7 let. Tak se měj a nezlob se, jestli jsem ti šlápnul na nohu, nebyl v tom úmysl, ale jen vědomá nedbalost.

pro poctivého neúplatného poldu
kolego, nemyslím si že máš tak úplně pravdu. Nejde to paušalizovat na odsloženou dobu, ale spíše věk. Rodiče mě vychovali dobře a jsem na ně právem pyšný. Proti staří nic nemám, taky mě to jednou čeká a za rady (pokud jsou dobré) jsem vždy rád a umím za ně i poděkovat. Mě je letos 30 let k policii jsem šel taky s přesvědčením a odešel jsem ze zaměstnání, které taky stále funguje. Chci tuto práci dělat pro blaho tohoto nevděčného národa ( v některých případech ), ale za ty tři roky co jsem taky zažil, by se dala napsat myslím docela úspěšná kniha. Hlavně o tom jak se tady zachází s financema a materiálem. Tohle by si nikdo v soukromém sektoru nemohl dovolit. A kolik klacků ti hážou nadřízení pod nohy ... škoda mluvit. Taky jsem pro řádné potrestání toho rádoby kolegu, ale hlavní problém vidím v tom, že těm mladým chybí vojna a nějakej řád.

pro poctivého neúplatného poldu

myslím, že na to máme stejný názor a hlavně jak říkáš ty je to hrůza co chodí. Sřílejí nám po chodbách a pak ti řenou, že ani neví proč...ono to samo vystřelilo. A o autoritě ani nemluvím, když oni sami neví co to slovo znamená, jak si ji můžou vůbec zjískat !!! Zdarec naši práce snad bude líp

Pro Haf
To o době služby neplatí třeba u Vás na OHS, ale na obvodě ano. Zkušenosti a administrativní zručnost nezískáš za rok. A to nemluvím o místní a osobní znalosti, kdy zkušeného policistu s 12 lety možná nahradí tak 5 rychlokvašek. To je pak úspora.