4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A zase je to tady ta naše neriziková práce

http://www.novinky.cz/krimi/opily-ridic-ujizdel-policistum-nocni m-mestem_108361_gak5f.html

Můj kolega stavěl vozidlo a je už 1/2 roku na pracovní neschopnosti a hrozí trvalé následky.

můj kolega je rok mimo,přetrhané vazy v achilovce, druhý má koleno po 2 operacích atd....

pro poctivého neúplatného poldu

myslím, že na to máme stejný názor a hlavně jak říkáš ty je to hrůza co chodí. Sřílejí nám po chodbách a pak ti řenou, že ani neví proč...ono to samo vystřelilo. A o autoritě ani nemluvím, když oni sami neví co to slovo znamená, jak si ji můžou vůbec zjískat !!! Zdarec naši práce snad bude líp

Sice trošku víc odeběhnu od tématu,ale vzhledem k tomu,že tuto diskuzi čtou i civilisti a defacto lidé,kteří potřebují naši práci,budu rád ,když si přečtou můj příspěvek.Týká se toho,jak si skoro každý stěžuje na to,za co mají dostat policisté přidáno,když skoro vůbec nejsou vidět v ulicích.Bohužel souhlasím stím, že na ulici potkat někdy policistu je skutečně zázrak,ale NIKDO !!!! NIKDY !!!!! A NIKDE !!!! nenapíše proč tomu tak je.
1.aspektem je , že je nás skutečně málo.A to se nedá změnit ze dne na den a díky novému zákonu bude situace daleko ,daleko horší.Nikdo z těch ,kteří na policisty nadávají,že se flákaj a podobný řeči,k policii dobrovolně nenastoupí. Stali by se okamžitě těmi terči pomluv také.Jednodušší je nadávat a nic proto nedělat.
2.aspektem a skutečnou realitou je,jestli pak skutečně občané vědí jakou práci MUSÍ !!!!! v rámci výkonu služby ten zbytek policistů co ještě na té ulici zůstali,skutečně vykonávat. Zná někdo z vás pravdu o tom, jaká je náplň práce běžného poldy ??? Já vám to povím.
Nejdůležitější prací policisty je přebujelá administrativa,psaní stohů papírů a nic jiného. Dennodenně ,když nastoupí hlídka např.v Praze na denní službu,která je většinou od 08:00 hod do 20:00 hod.první co ráno u šéfa vyfasují,je několik doporučených dopisů od obvodních soudů,které policista povinnen doručovat.V tu chvíli je degradován na poštovního doručovatele. Několikrát za směnu musí oběhnout tyto adresy a zkouší najít člověka,kterému je dopis do vlastních rukou určen. Na všechno musí samozřejmě psát výsledek šetření a obálku.Není žádným tajemstvím,že když jednomu a tomu samému soudu odepíšete, že pan XY na uvedené adrese již 5 let nebydlí,vůbec se nedivíte tomu, že další měsíc přijde jedna a ta samá žádost o doručení znovu. A teď si zpočítejte kolik měsíčně hodin stráví policista touto bezvýznamnou činností,místo toho ,aby hlídal na ulici.
Další lahůdkou je když policista několikrát za den vykonává funkci likvidátora pojišťovny. Ten kdo to nezná,nepochopí,kolik času se strávilo např. nad všemi možnými oznámeními,které byli po nedávné vichřici,jednoznačně docházelo ke škodě na majetku vlivem povětrnostních podmínek,ale na vše museli psát tuny papíru obyčekní policisté.Jakoby nestačilo,aby si k tomu vyjížděli sami pojišťovny.
Dalším nesmyslelm je např. nahlášení ztráty RZ (SPZ)Chápu , že se každý bojí zneužití-je-li RZ skutečně odcizena a někdo si na ní u benziny natankuje plnou,ale oznámení by stačilo udělat na příslušném odboru a ne prostřednictvím policie. Kvůli takto banálnímu oznámení policista vypíše klidně i 14 A4 papíru a to nepočítám ohledání místa činu a fotodokumentaci. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna.
Policista v přímém výkonu,díky nadměrné administrativě a díky zbytečným úkonům a mnohdy nesmyslným šetřením opravdu stráví na ulici z 12-ti hodinové směnu úplné minimum !!!!! Jediné co za to však slyší,je , že se někde jistojistě fláká a nic nedělá.To je obrovský omyl,vážení,nikde se nefláká,jen dělá práci za druhé (viz. pošťák a likvidátor pojišťovny)

Jestliže nebude upraven současný zákon,ku prospěchu policistů,jestliže tato společnost nezačne brát svého policistu tak jako je tomu běžně ve světě,nezbyde u policejního sboru už ani nikdo,kdo by alespoň toho pošťáka ,nebo likvidátora dělal.
A nesmím zapomínat na případy,kdy nám lidé oznámí,že jim někdo vykrádá např. jejich osobní automobil a jako jediná hlídka v rajónu,chytneme pachatele na místě. Co následuje ??? Ti samí policisté ,co pachatele chytí sním následně stráví X !!! hodin úkony , které by vůbec nemuseli dělat. Takový člověk se přiveze na místní oddělení.Stálá služba využije hlídku k sepsání ÚZ,seznamu věcí a červeňáků,s člověkem se jede na AFIS,k doktorovi,a pak se střeží do doby,než si ho někdo převezme.To někdy trvá i několik hodin.Hlídka po celou dobu není v ulici,ale stará se o jednoho zlodějíčka,který stejně ve finále dostane maximálně pár obecněprospěšných hodin na úklid obce,které z 99 % stejně neodpracuje,a druhý den jde vesele dál krást.Jestliže je znovu chycen,následuje stejný kolotoč nesmyslných úkonů a hlídka celý den znovu zabije na oddělení,než aby střežila venku,kde je to potřeba. A takto to chodí den po dni,službu po službě.

No a podobný oznámení typu "na balkoně mi sedí holub, přijeďte mi ho zahnat, možná má ptačí chřipku" - "ale paní, tak na něj udělejte kšá a on odletí" - "já žádný kšá dělat nebudu, na balkon nepůjdu, bojím se" - "tak si vezměte koště a násadou zabouchejte na zábradlí" - "tak vy nepřijedete jo? Tak to bude mít pokračování".... A za půl hodony zvoní telefon z policejního prezidia...

O tom,na co na všechno,dokážou lidi policisty zavolat,na kdejaké kuriozity a já nevím co ještě,na to by se dal napsat román a následně z toho románu vytvořit klidně i muzikál :-) Stejně jako když vyjíždíme na kdejakého ožralého člověka a nebo volně polehávajícího bezdovce,voláme jim záchranky a odvozová vozidla pro opilce,ale běda jak si obyčejný člověk v malé vesnici,chce přivolat RZS pro nemocné dítě. Kdykoliv jsem volal, že má moje dítě vysokou teplotu,nebo nějaký úraz,vždy mi bylo do telefonu řečeno,jestli mám auto a jestli by nebylo lepší,kdybych své dítě přivezl sám,že sanity jsou zaneprázdněné a na vysokou horečku nevyjíždějí,ale že vyjedou v Praze na kdejakou sprominutím chujovinu,to mi hlava nebere. Stačí,když se např. dva mladí snobáci porvou na diskotéce a jeden druhému zlomí ruku. Né aby si dotyčný zajel po své ose na ošetření (vždyt chodit může a horečkou se nikde nezmítá) nechá si pěkně zavolet sanitku na místo a ta ho odveze na ošetření. To je hnus velebnosti,normální hnus.

Je to bohužel přesně tak jak říká kolega poldík. Takový lump, který ve finále dostane od soudce pár hodin veřejně prospešných hodin ,zaměstná celou hlídku často i půl večera. Na hlídkové službě menšího města (cca 20 tisíc obyvatel )se to pak odraží tak, že prostě po dlouhé hodiny je počet hlídkových policistů v ulicích roven NULE!!

2.2. 2007 05:00 - 15:41 Aktualizováno
PRAHA - Podle zdroje ČTK se jedná o dvaadvacetiletého muže, který u policie slouží dva roky. Podezřelý policista dostane možná ještě v pátek výpověď. Za zneužití pravomoci veřejného činitele mu hrozí šest měsíců až tři roky vězení, nebo zákaz činnosti.
.....................................

Tak je jsem se strefil ve věku i v odsloužených letech

PROBLÉM BUDE V TOM JAKÉ PODIVNÉ LIDI V TÍŽIVÉ SITUACI PLNÉ ODCHODŮ NÁBORUJE POLICIE DO SVÝCH ŘAD.

Poctivý neúplatný polda
no vidíš jak jsi šikovný !!!! Měl si pravdu, jen ať mu dají co si zaslouží !!!!

for pet
to s Langrem a případnou účinností jsem vedoucímu taky naznačil a říkal něco o tom, že by to mohli stihnout do dubna. Co je na tom pravdy nevim, ale u nás rozhodně na nic nečekaj a mažou pryč dokud to jde výhodně...

hmmm, tak to bude poslední hřebíček do rakve....

Je to tak. U nás po dnešku taky trpělivost přetekla a podalo si to hned několik lidí. VSČR

Jj, pravda pravdoucí. Už jsem se svym šéfem mluvil a potvrdil, že jdou dohodou na konci února.

tak oni mají dohodu????? Normálnímu poldovi dají tak prd a ne dohodu na měsíč....když se parťák kvůli nástupu do jiného zaměstnání ptal, jestli může už po měsíci, tak mu řekli ať na to zapomene.....samozřejmě o místo přišel

Jestli to je pravda tak to bude zajímavé.

Tak jsem přišel do práce a zjistil jsem, že je revoluce. Někde se objevila informace, že ještě letos zrušej (omezej) výsluhový nároky a celý vedení ředitelem počínaje a mym vedoucím konče jde do céčka. Všichni tzv. přesloužilý policajti. Včera se u personalistky netrhly dveře...

Tak to bude novelou zadarmo nejmíň 500 hodin přesčasů.

Tak to aby začali dávat dohromady důchodce nebo aby již otevřeli ty brány tísícům zájemců o službu u policie.
Bude to mít taky jeden klad. Sbor se alespoň vyčistí, neboť všichni pohlaváři odejnou. Jen civilní zaměstnanci u policie zůstanou, ty jsou tu spokojení a je jich dost.

Přijmou rómy, ti mají s kriminalitou již praktické zkušenosti a nemusí chodit na praxi, tím zkrátí školu.

No něco takovýho se už řešilo a Langr veřejně prohlásil, že je to lež, musel by seupravit zákon. Tzn. návrh čtení hlasování atp. myslím, že bude dost času odejít před případnou účinností. Jenom si nejsem jistý jestli tím, že když odejdou "důchodci" bude něco lepší. Už dnes máme v našem "managmetu" 30ti leté kluky, kteří jsou horší jak "staré struktůry". To se týká slavné VSČR, kde sloužím.

Ve včerejší MFDNES jsem prezentoval svůj článek, jímž jsem chtěl podpořit poctivé policejní příslušníky!!!! Myslím si, že je krajně nespravedlivé, co nám ten pózer Langer provádí.

nám?

Kdo Vás platí ?

Zajímalo by mne, jestli se pan BUBLAN omluví kriminalistickým technikům?

Asi nikdy, tolik cti v sobě určitě mená, někoho z něčeho nařknout je podstatně jednodušší.

oprava NEMÁ

Zajímal by mě věk toho našeho již pseudokolegy, věřil bych tomu, že je to nějaký mladý pitomec do 2-3 let služby, který jaksi nevyzrál profesionálně za okolností vlivu okolního prostředí - peníze, peníze, peníze atd. Doma ho asi málo učili, že z lidského neštěstí nejde dělat kšeft

To, by mě taky zajímalo jak dlouho slouží. Něco takhle geniálního to by jen tak někoho nenapadlo. Teď o tom může přemýšlet.

Jsem pro ať ho opepřej v té horní hranici a né v té spodní a nebo jak to dnes i bývá v tét podspodní. Je to holt debil, neschopný se v cítit do situace poškozených. Takový debil nemá u nás normálních policistů co dělat, prostě kretén neprofesionální hovado, znám i sprostější slova, ale tady ne.

A proč by to musel být nějakej mladej ??? Sloužím taky 3 roky a nikdy nic takového by mě nenepadlo. Není to o tom jak dlouho kdo slouží, ale v lidech a hlavně ve výchově !!!!!! A hlavně v tom co se dnes prochází výběrovým řízení !!!!! U nás na OHS je to vidět, to co chodí to je hrůza !

Čekal jsem, že se ozve někdo do těch tří let, ale není to samozřejmě paušalizovatelné, ale " někteří nově příchozí " odkojení dobou peněz a nedobrým základem obecných lidských vlastností za současného všudy-přítomného podnikavectví - ve všem vidět peníze, dospěje do tohoto stádia hyenismu. Nemůžu si pomoci, ale nově příchozí policisté mají dost často posunuté hodnoty života někam jinam, než by měli mít. Důchodce vnímají jako parazity společnosti, kteří by zde již raději ani neměli být, aniž by si uvědomili, že to byli kdysi lidi, kteří byli také mladí, život jednoduchý asi neměli, prostě úcta ke starším lidem, kterou mě rodiče vždy vštěpovali, pustil jsem je sednout v autobuse a pod. Nejsem žádný " starý prďola, ale dnešní lidé kolem těch 20 - 25 let, kteří byli silně formováni nově vzniklou dobou po roce 1989 ( mě bylo 24 let a k policii jsem šel z přesvědčení v 27 letech ze stabilního zaměstnání, které existuje dodnes) mají často jak to vidím " pokřivené " soucítění s jinými, ale podotýkám nelze to paušalizovat na všechny. Záleží z jakého rodinného zázemí přišli a jak na ně citově doma působili. Toť vše. Proto si myslím, že to byl nějaký mlaďas, který chtěl ! jen " vydělat " a přemýšlel " podnikatelsky " .

For Haf :

A v tom máš pravdu, ti co teď chodí - hrůza 18 letí mladíčci, autoritu nemůžou mít i kdyby dělali sebelíp, ale kus je kus a to teď jde, aby se mohli na PP pochválit, že ty díry po zkušených policistech úspěšně látají těmito lacinými " náhražkami ", kteří budou čekat na svou autoritu a zkušenosti těch všeobecně známých minimálně 5-7 let. Tak se měj a nezlob se, jestli jsem ti šlápnul na nohu, nebyl v tom úmysl, ale jen vědomá nedbalost.

pro poctivého neúplatného poldu
kolego, nemyslím si že máš tak úplně pravdu. Nejde to paušalizovat na odsloženou dobu, ale spíše věk. Rodiče mě vychovali dobře a jsem na ně právem pyšný. Proti staří nic nemám, taky mě to jednou čeká a za rady (pokud jsou dobré) jsem vždy rád a umím za ně i poděkovat. Mě je letos 30 let k policii jsem šel taky s přesvědčením a odešel jsem ze zaměstnání, které taky stále funguje. Chci tuto práci dělat pro blaho tohoto nevděčného národa ( v některých případech ), ale za ty tři roky co jsem taky zažil, by se dala napsat myslím docela úspěšná kniha. Hlavně o tom jak se tady zachází s financema a materiálem. Tohle by si nikdo v soukromém sektoru nemohl dovolit. A kolik klacků ti hážou nadřízení pod nohy ... škoda mluvit. Taky jsem pro řádné potrestání toho rádoby kolegu, ale hlavní problém vidím v tom, že těm mladým chybí vojna a nějakej řád.

pro poctivého neúplatného poldu

myslím, že na to máme stejný názor a hlavně jak říkáš ty je to hrůza co chodí. Sřílejí nám po chodbách a pak ti řenou, že ani neví proč...ono to samo vystřelilo. A o autoritě ani nemluvím, když oni sami neví co to slovo znamená, jak si ji můžou vůbec zjískat !!! Zdarec naši práce snad bude líp

Pro Haf
To o době služby neplatí třeba u Vás na OHS, ale na obvodě ano. Zkušenosti a administrativní zručnost nezískáš za rok. A to nemluvím o místní a osobní znalosti, kdy zkušeného policistu s 12 lety možná nahradí tak 5 rychlokvašek. To je pak úspora.