Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

To snad už není ani možný. Tak nám na poradě řekli, že když nastoupí nový policista a bude mít "nějakou" VŠ půjde ihned na kriminálku. No to si snad už dělají srandu. Kde je nějaká praxe, to už nikoho nezajímá.

Neboj kolego, to je pitomost, neveřím tomu. Vždyť i v zákoně je stanovena doba praxe. A jak to myslí, že půjde. Vždyť na SKPV jsou šestky a sedmičky a od páté třídy výš musí být výběrové řízení. A už vidím vysokoškoláky ( také jednu mám, dokonce PA a k tomu 16 let na obvodě) jak se hrnou za 15.000 hrubého k policii. Nebude to tak horké. Měj se.

opravdu blafujou. Mám před sebou zákon.
Bez praxe max. 3 TT
na 4 TT je potřeba min. 2 roky praxe
na 5 TT je potřeba min. 3 roky praxe
na 6 TT je potřeba min. 5 let praxe
na 7 TT je potřeba min. 6 let praxe - služebního poměru

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

Neblafujou, alespoň ne úplně. Ta doba a TT je správně, ale je tam klička. Pokud máš VŠ, tak můžeš přeskočit třídy a nemusíš splňovat dobu služby, ALE nesmíš být ve zkušební době a dále, pokud se přihlásíš ty ( řekněme VŠ a 6 let praxe ) a on ( VŠ a 4 roky ) musíš vyhrát výběrové řízení. Jinak stížnost a pokud na to nemáš odvahu, tak anonym na IMV.

to je sice moc hezké, co píšeš, ale ty se tyhle věci vůbec nedozvíš, stejně tak se kolikrát nedozvíš o konkrétním výběrovém řízení. Když nebudou chtít, tak to potichu nechají někde v šupleti a "je tvůj problém, že jsi to nevěděl".......

A náborová akce NAJDI HLUPÁKA pokračuje náborem nekvalitních lidí, kteří dělají jenom ostudu.

To tě nemusí trápit, protože půl druhého roku budou viset na školách, aby rádoby old policisté měli nějakou činnost.

TAK KOLEGA CO FOTIL NEBOŠTÍKA PANA SVOBODU POCHYBIL PO VŠECH STRANKÁCH, ALE ZAMYSLÍ SE NĚKDO NAD TÍM, JAK DLOUHO SLOUŽIL A JAKÉ LIDI SE NABÍRAJÍ POSLEDNÍ DOBOU K POLICII?

Fotograf pana Svobody je pouze výplod nekvalitní práce náborářů a ubohého stavu české policie. Neumí zaplatit své lidi.

V tom máš naprostorou pravdu, jen s tebou musím souhlasit. Jen tak dál a policie se za chvíli rozpadne celá

KAM SPĚJE TENTO RESORT, KAŽDÝ NA PRACOVIŠTÍCH JEN NADÁVÁ, NEMÁ O COKOLI ZÁJEM, JE ÚPLNĚ DEMOTIVOVÁN SVINSKOU SITUACÍ ZA POSLEDNÍ TÝDNY U POLICIE?

Tak, pane ministře, máte to, co jste chtěl!
Dnes bylo zveřejněno na TV Prima, že odchází vedení jednoho velkého okresního ředitelství v počtu 20 policistů. Už se Vám rozpadá Policie před očima! Řadové policisty nechcete zaplatit, tak se nedivte, že odcházejí také! Ještě si pořád myslíte, že číslo 600 doposud podaných žádostí o odchod v tomto roce je konečné? Chudáci občané, ti už se budou muset v noční době bát vyjít ven, a když budou chtít vidět plicistu, tak budou muset zajít na exkurzi na Policejní prezídium. Tam uvidí očeň mnóga baľšoj hvězd.

Těch lidí bude daleko více a nejistoty ještě více. Policie nemá dobrou budoucnost a odchází už i vzdělaní a mladí kolegové.

xcxvdcx

Stewe tak to není, je vidět, že nic nevíš o problému, který vznikl v souvislosti s účinností zákona o sl. poměru příslušníků bezp. sborů, tedy policistů, hasičů, celníků a vezeňské služby. Totiž s tímto zákonem vzniklo velké množství problémů. Pokusím se jen krátce. Dle starého zákona policistům náležel příplatek za službu v noci, so+ne, svátky a přesčasy. Dnes tomu tak není. Je jedno, jestli sedíš celý den v kanceláři, nebo děláš na ulici tu pravou policejní práci, v noci, o víkendech a svátcích. Vlastně není, protože v souvislosti s novým zákonem právě ten policista, který není ohrožen na životě či zdraví si s platem polepšil, kdežto policista, který to nejcenější riskuje, si pohoršil. A právě s těmi budeš ty i ostatní nejvíce v kontaktu. Nám policistům je jasné, že naši nadřízení musí mít větší peníze než-li my, tak je to správně a nikdo jim to nezávidí. Ale velkému množstvfí policistů na ulici, se od nbového roku snížil plat a po blamáži, že se jim plat výrazně zvýší se cíti podvedeni. Tolik jen krátce na vysvětlenou. Jestli se o problém zajímáš, mohu Ti poskytnout více informací. A závěrem. my policistě ČR jsme občané tohoto států, jsme občané v uniformách a jsem tu pro Vás, lidi. Hezký večer. Jihočech.

ještě doplním! Vrchnosti, nebo-li vedoucím funkcionářům se dost přidalo a řadovým policistům ubrali. Na konci roku se bude pan ministr chvástat, že v průměru mají policisté stejný plat. To si pamatujte! To slovo PRůMĚR bude z jeho úst slyšet koncem roku často! Ty rozdíly, díky kterým ten průměr zůstane stejný ale neřekne!!!

Pane ministře. Vy jste politik a všechno vaše jednání je politikařením. Možná to tak má být, nevím já politik nejsem. Jsem policista České republiky, nastoupil jsem v roce 1991 a celou dobu sloužím na Obvodním oddělení. Dodělal jsem si vysokou školu, to píši jen proto, že vy si na tom zakládáte a pro vaši orientaci jsem spíše levicově zaměřený občan této země. Vím ale, že i ve Vašem programu je řada věcí ke zvážení a tak když jste nastoupil do své fuknce, nechtěl jsem Vás zatracovat jen proto, že jste vysoce postaveným členem pravicové strany. Bláhově jsem se domníval, že uděláte ve svém rezortu kus pořádné práce, která bude vidět i třeba na tom našem obvodním oddělení policie. Musím vám ale říct, že si vás už nyní vůbec nevážím.Zastávanou funkcí jste uspokojil jen své ambice a vše ostatní je vám lhostejné. Vy jako ministr by jste se měl totiž starat kromě jiného o své lidi, v tom smyslu, aby byli spokojení. Protože musíte vědět, že pouze lidé spokojení mohou dosahovat výborných výsledků. Policista je člověk, na kterého jsou kladeny vysoké požadavky a ke splnění težkých úkolů musí být i policista spokojený. Domníváte-li se, že tomu tak je, že většina policistů je spokojena tak vám musím napsat novinu : není tomu tak!!! A právě policisté, kteří jsou v každodenním styku s občany jsou nespokojení a cítí se podvedení. Vy na toto neslyšíte, máte kolem sebe několik našeptávačů, kterým nový zákon zajistil výrazné navýšení platů, ale uvědomte si, že by stálo za to, sestoupit z výšin ministerských a přijít si poslechnout názory obyčejných policistů. Není Vám hanba, když takhle sedíte jako vláda v současné době poblíž paní ministryně obrany pí. Parkanové a tato má pod sebou tak velmi dobře zaplacené lidi a vy ubožátka, která mají existenčí problémy? Já mezi ně nepatřím, ale vím o mnoho policistech, kteří na tom takto jsou. Není to tak dávno, co jste reagoval na článek srovnávající policii a armádu. Vaší odpověď bych posoudil jako : bla,bla. Až srovnáte, nebo alespoň přiblížíte podmínky služby u policie těm v armádě tak řeknu: Langer, to je frajer. Dokázal to, co nikdo před tím. Je pěkné, že si myslíte, že práce policisty je stejně náročná, možná ještě náročnější něž služba v armádě. Ale co proto děláte. Nic, nic a zase nic. Zkuste si zjistit statistické údaje o ohodnocení policisty ČR a vojenského policisty!!! Budete koukat, jaký je v tom rozdíl. Počínaje platem + příspěvkem na bydlení, přes výsluhy a ostatní výhody. Neříkejte, že je Vám to jedno, ale asi ano. Chcete šetřit na výdajích státu. Zkrátíte mateřskou,vezmete peníze maminkám s dětmi. To jste frajeři!!! Kdyby jste zkrátili nebo zrušili příspěvek na bydlení vojákům, ušetříte stejné peníze. Ale na takový krok vy asi nemáte, toho se bojíte, to raději obereme tu maminku s malým miminkem. Nevážím si Vás a nikdy Vás nebudu volit, protože když jste byl v opozici, neustále jste volal k rezignaci p. Bublana za sebemenší prohřešek policisty. Ale nyní, když náš blbý kolega prodá foto z tak nešťastné události jako je sebevražda, nejde o systémovou chybu, ale o chybu jenotlivce. Je zajímavé, jak s výměnou vlád, vše u policie je chyba jednotlivce, ale dříve byla vše chyba systémová. Přijďte se podívat mezi nás, až budeme ohledávat mrtvolu měsíc tlející v bytě, kdy smradem blijeme, až budeme ohledávat sebevraha, skočícího pod vlak, kdy začínáme ohledání rozplesklého mozku na mašině a zbytky sbíráme 500 metrů v kolejišti, kdy ohledáváme usmrcené lidi v rozmlácených autech, zasahujeme proti opilcům, feťákům z nichž každý má minimálně žloutenku, často i horší nemoci, kdy mrzneme na dopravních akcích (někdy si hrajeme zastavovacími terči tenis), řešíme psychicky zátěžové situace, které odborníci psychologové svou náročností řadí po pilotech letounů na druhé místo. A nebudu se zde rozšiřovat o dalších činnostech se službou souvisejících. Rádi vás mezi sebou přivítáme a až skutečně uvidíte co je naší náplní práce, myslím, že se konečně zamyslíte, nezávislou firmou si necháte vypracovat zprávu hodnotící náročnost práce policisty a vojáka a pak se za nás bude rvát. Ale asi ne, to si raději řeknete zase jeden fňukající, kašlu na to. Nefňukám, jsem policista, ještě mám v sobě trochu hrdosti a policisté nefňukají. Přeji si jen jedno : spravedlivé ohodnoce práce policisty a vojáka!!! Děkuji jestli jste tento článek dočetl až do konce a moc děkuji, jestli s tím něco uděláte.Co takhle při počtu vojáků a ostatníc příslušníků bezpečnostních sborů zkrátit příspěvek na bydlení vojákům na třetinu a ušetřenými penězi ohodnotit třeba ve formě stejného příplatku ostatní zmiňované? S vaší intelegencí bych jste to dokázal ve vládě prosadit. Ještě jednou díky a přeji Vám jen to nejlepší.

jo na spodinu si vždycky došlápnout umí... jó a ještě si zapomněl zmínit, jak si zase přidali chudáčci jedni, oni se totiž mají tak strašně špatně. Je to opravdu těžké vyžít ze 70 000,-Kč... hanba, fuj, že se nestydíte

Když si to tak čtu, tak jsem zjistil, že řadoví policisté chtějí mít vyšší platy než jejich šéfové. To tedy znamená, že i bankovní úředník za přepážkou by měl mít nejvyšší plat, zedník atd. To mi jen tak připomíná Marxe aspol. .... Dále tu zdůvodňují kolik mají práce, o které se občanům ani nesní. Ale ihned kritizují nadřízené, že ti nic nedělají. To jako když ODS říká, že za vše špatné může ČSSD a naopak...:-)

Pro Stewa
Přečti si několik článků a pochopíš o co nám jde. O to, že těch vedoucích je zbytečně moc a někteří nic nedělají a proč mají za to nic nedělání brát mzdu. Jestli jsi rozumně myslící člověk tak uznáš, když se má šetřit tak na těchto lidech.

Pro Stewa
Já osobně nejsem proti tomu, aby můj vedoucí měl vyšší plat, ale musí dělat svojí práci a né, že to za něho dělají dva jeho poskoci za které pak musí dělat práci zbytek oddělení. U PČR to totiž nefunguje kapitalistickým způsobem, ale feudalistickým způsobem Rozděl a panuj.

ty OSLE, náš zástupce bere 40 000 za to, že každý den zapíše do posrané tabulky kdo je vpráci, a kdo není....

Stewe špatně si to pochopil, já to vysvětlím :

Nikdo z nás se nechce platově srovnávat, jak to tady již dříve někdo naznačoval s nějakým ředitelem, který sedí na Okresním ředitelství policie a je o mnoho stupínku nad námi. Tak to není, ale představ si, že jako je v civilním zaměstnání mistr výroby, který má pod sebou zaměstnance, tak náš nejbližší nadřízený je vedoucí oddělení a jeho zástupce. Je to zhruba porovnatelné s tím mistrem výroby, který se těmi penězi od svých podřízených sice liší, ale jak ? Nejsou to žádné astronomické částky, ale jde třeba o 3-4 tisíce, případně něco navíc. To samé ale můžeš dát do měřítka k nám, kdy základní mzdový tarif má vedoucí a zástupce vedoucího rovněž od podřízených v odstupu.
Rozdíl je ale v tom, že tito nadřízení nepracují o nočních, sobotách, nedělích, svátcích a mají maximálně odpolední. Mistr v továrně má ale všechny směny stejné jako jeho podřízení, protože je s nimi na směně a kontroluje jejich činnost.
No a teď to hlavní představ si, že mám základní tarif třeba 22.000,- Kč a můj přímý nadřízený má základní tarif navýšený o ty 3.000,- Kč, jako tem mistr výroby, tedy vyšší než já, tedy má 25.000. Já celý měsíc chodím na směny a tak mám proplaceny příplatky za soboty, neděle, kdy rodina trčela doma beze mě, zatímco nadřízený byl s rodinou na chatě. Dále jsem odpracoval noční, byl jsem v práci i ve svátek, kdy rodina zase trčela doma beze mě a nadřízený byl zase s rodinou na chatě.
Takže v součtu mám na konci měsíce proplaceny tyto směnové příplatky ve výši 3.500-Kč, které jsou za normální odsloužené služby - nic navíc a stejně jako pracovníci v civilu dle zakoníku práce ( do konce roku 2006 ). Tedy v součtu mám potom plat ve výši 25.500,- Kč a můj nadřízený " jen " ve výši 25.000,- Kč. Pokud by ale pracoval (sloužil) jako ten mistr výroby, tedy jako jeho pořízení, tak by měl jako já proplaceny směnové příplatky ve výši 3.500,- Kč a o tuto částku by měl větší plat než já.
Tak tohle vadilo panovi Langerovi, že takovýto řídící pracovník nejnižší úrovně ( ne ředitel, ten je finančně ve výšinách a nikdo z řadových polcistů se s ním nemůže srovnávat ) má někdy méně než jeho podřízený, který se k této o trochu vyšší častce dostal směnovými příplatky, které on neměl proplacené - protože je neodsloužil a byl hezky doma s rodinou - za to ty příplatky snad jsou, jako kompenzace.
No a od nového roku je vše jinak. Sloužíme stejně, příplatky oproti zakoníku práce ubrali, tihle vedoucí a zástupci mohou býti spokojeni, že zatímco je polda na svátek v práci, tak on je na chatě s rodinou a má i tak vyšší plat - je tohle ten spravedlivý model ?

Pro hydromen
Toho osla si nech a laskavě mě neurážej. Poukázal jsem na problém našeho zbytečného vedení, kdy je potřeba ho ztenčit a dosadit tam schopné lidi, kteří se nebojí pracovat a hlavně něco udělat pro své podřízené. Potom ať mají vyšší plat, protože si ho zaslouží, kdy toto mě osobně problém nedělá. Vadí mi pouze současný stav.
Jinak nejsem žádný VO nebo ZVO, ale obyčejný četník z obvodu.

Oni ti řadoví ani tak nechtějí mít vyšší plat newž jejich šéfové, ale hlavně ten plat nechtějí mít nižší než měli. Sám jsem "šéf" ale protože musím sloužit soboty neděle a noční spolu s ostatními, budu mít tak o 3000 míň než vloni.

Zdravím všechny, kteří se chtějí účastnit možné demonstrace v Praze. Jsem ze sev. Čech a zde již na 15.2.2007 plánují tzv. Kryštofa a plánují dále práci pro pořádkové jednotky. Je to nejspíš náhoda, že zrovna na 15.2.2007? Zřejmě mají informace o tom, že by demonstrace měla být zrovna tento den. že by se vedení obávalo toho, že i my ze severu přijedeme podpořit úpravy týkající se nového sl. zákona?

Jsou to darebáci, kteří jenom vyhrožují a kritizují, sami by za ty peníze nepracovali ani minutu.

Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít. Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné...Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci. Ale práce mě baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi spokojená a daří se nám. Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600 korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám, počítám...jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8 800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá. Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jeden týdně, Na každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám,počítám...Z mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Pani, nechejte si ten formulář... Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.
Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3 000 měsíčně, vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing. A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok nazpět. Potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7 000, možná bychom si pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing lehce z těch 35 800 čistého utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, nějak ten měsíc vždycky přežiju...to víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do akvaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mě to přejde, vždyť se máme tak dobře a já jsem nevděčný! Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což nechápu. Makají a stále jim nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...
Díky státe, díky vládo!