4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

To snad už není ani možný. Tak nám na poradě řekli, že když nastoupí nový policista a bude mít "nějakou" VŠ půjde ihned na kriminálku. No to si snad už dělají srandu. Kde je nějaká praxe, to už nikoho nezajímá.

Neboj kolego, to je pitomost, neveřím tomu. Vždyť i v zákoně je stanovena doba praxe. A jak to myslí, že půjde. Vždyť na SKPV jsou šestky a sedmičky a od páté třídy výš musí být výběrové řízení. A už vidím vysokoškoláky ( také jednu mám, dokonce PA a k tomu 16 let na obvodě) jak se hrnou za 15.000 hrubého k policii. Nebude to tak horké. Měj se.

opravdu blafujou. Mám před sebou zákon.
Bez praxe max. 3 TT
na 4 TT je potřeba min. 2 roky praxe
na 5 TT je potřeba min. 3 roky praxe
na 6 TT je potřeba min. 5 let praxe
na 7 TT je potřeba min. 6 let praxe - služebního poměru

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

Neblafujou, alespoň ne úplně. Ta doba a TT je správně, ale je tam klička. Pokud máš VŠ, tak můžeš přeskočit třídy a nemusíš splňovat dobu služby, ALE nesmíš být ve zkušební době a dále, pokud se přihlásíš ty ( řekněme VŠ a 6 let praxe ) a on ( VŠ a 4 roky ) musíš vyhrát výběrové řízení. Jinak stížnost a pokud na to nemáš odvahu, tak anonym na IMV.

to je sice moc hezké, co píšeš, ale ty se tyhle věci vůbec nedozvíš, stejně tak se kolikrát nedozvíš o konkrétním výběrovém řízení. Když nebudou chtít, tak to potichu nechají někde v šupleti a "je tvůj problém, že jsi to nevěděl".......

A náborová akce NAJDI HLUPÁKA pokračuje náborem nekvalitních lidí, kteří dělají jenom ostudu.

To tě nemusí trápit, protože půl druhého roku budou viset na školách, aby rádoby old policisté měli nějakou činnost.

TAK KOLEGA CO FOTIL NEBOŠTÍKA PANA SVOBODU POCHYBIL PO VŠECH STRANKÁCH, ALE ZAMYSLÍ SE NĚKDO NAD TÍM, JAK DLOUHO SLOUŽIL A JAKÉ LIDI SE NABÍRAJÍ POSLEDNÍ DOBOU K POLICII?

Fotograf pana Svobody je pouze výplod nekvalitní práce náborářů a ubohého stavu české policie. Neumí zaplatit své lidi.

V tom máš naprostorou pravdu, jen s tebou musím souhlasit. Jen tak dál a policie se za chvíli rozpadne celá

KAM SPĚJE TENTO RESORT, KAŽDÝ NA PRACOVIŠTÍCH JEN NADÁVÁ, NEMÁ O COKOLI ZÁJEM, JE ÚPLNĚ DEMOTIVOVÁN SVINSKOU SITUACÍ ZA POSLEDNÍ TÝDNY U POLICIE?

Tak, pane ministře, máte to, co jste chtěl!
Dnes bylo zveřejněno na TV Prima, že odchází vedení jednoho velkého okresního ředitelství v počtu 20 policistů. Už se Vám rozpadá Policie před očima! Řadové policisty nechcete zaplatit, tak se nedivte, že odcházejí také! Ještě si pořád myslíte, že číslo 600 doposud podaných žádostí o odchod v tomto roce je konečné? Chudáci občané, ti už se budou muset v noční době bát vyjít ven, a když budou chtít vidět plicistu, tak budou muset zajít na exkurzi na Policejní prezídium. Tam uvidí očeň mnóga baľšoj hvězd.

Těch lidí bude daleko více a nejistoty ještě více. Policie nemá dobrou budoucnost a odchází už i vzdělaní a mladí kolegové.

xcxvdcx

Stewe tak to není, je vidět, že nic nevíš o problému, který vznikl v souvislosti s účinností zákona o sl. poměru příslušníků bezp. sborů, tedy policistů, hasičů, celníků a vezeňské služby. Totiž s tímto zákonem vzniklo velké množství problémů. Pokusím se jen krátce. Dle starého zákona policistům náležel příplatek za službu v noci, so+ne, svátky a přesčasy. Dnes tomu tak není. Je jedno, jestli sedíš celý den v kanceláři, nebo děláš na ulici tu pravou policejní práci, v noci, o víkendech a svátcích. Vlastně není, protože v souvislosti s novým zákonem právě ten policista, který není ohrožen na životě či zdraví si s platem polepšil, kdežto policista, který to nejcenější riskuje, si pohoršil. A právě s těmi budeš ty i ostatní nejvíce v kontaktu. Nám policistům je jasné, že naši nadřízení musí mít větší peníze než-li my, tak je to správně a nikdo jim to nezávidí. Ale velkému množstvfí policistů na ulici, se od nbového roku snížil plat a po blamáži, že se jim plat výrazně zvýší se cíti podvedeni. Tolik jen krátce na vysvětlenou. Jestli se o problém zajímáš, mohu Ti poskytnout více informací. A závěrem. my policistě ČR jsme občané tohoto států, jsme občané v uniformách a jsem tu pro Vás, lidi. Hezký večer. Jihočech.

ještě doplním! Vrchnosti, nebo-li vedoucím funkcionářům se dost přidalo a řadovým policistům ubrali. Na konci roku se bude pan ministr chvástat, že v průměru mají policisté stejný plat. To si pamatujte! To slovo PRůMĚR bude z jeho úst slyšet koncem roku často! Ty rozdíly, díky kterým ten průměr zůstane stejný ale neřekne!!!

Pane ministře. Vy jste politik a všechno vaše jednání je politikařením. Možná to tak má být, nevím já politik nejsem. Jsem policista České republiky, nastoupil jsem v roce 1991 a celou dobu sloužím na Obvodním oddělení. Dodělal jsem si vysokou školu, to píši jen proto, že vy si na tom zakládáte a pro vaši orientaci jsem spíše levicově zaměřený občan této země. Vím ale, že i ve Vašem programu je řada věcí ke zvážení a tak když jste nastoupil do své fuknce, nechtěl jsem Vás zatracovat jen proto, že jste vysoce postaveným členem pravicové strany. Bláhově jsem se domníval, že uděláte ve svém rezortu kus pořádné práce, která bude vidět i třeba na tom našem obvodním oddělení policie. Musím vám ale říct, že si vás už nyní vůbec nevážím.Zastávanou funkcí jste uspokojil jen své ambice a vše ostatní je vám lhostejné. Vy jako ministr by jste se měl totiž starat kromě jiného o své lidi, v tom smyslu, aby byli spokojení. Protože musíte vědět, že pouze lidé spokojení mohou dosahovat výborných výsledků. Policista je člověk, na kterého jsou kladeny vysoké požadavky a ke splnění težkých úkolů musí být i policista spokojený. Domníváte-li se, že tomu tak je, že většina policistů je spokojena tak vám musím napsat novinu : není tomu tak!!! A právě policisté, kteří jsou v každodenním styku s občany jsou nespokojení a cítí se podvedení. Vy na toto neslyšíte, máte kolem sebe několik našeptávačů, kterým nový zákon zajistil výrazné navýšení platů, ale uvědomte si, že by stálo za to, sestoupit z výšin ministerských a přijít si poslechnout názory obyčejných policistů. Není Vám hanba, když takhle sedíte jako vláda v současné době poblíž paní ministryně obrany pí. Parkanové a tato má pod sebou tak velmi dobře zaplacené lidi a vy ubožátka, která mají existenčí problémy? Já mezi ně nepatřím, ale vím o mnoho policistech, kteří na tom takto jsou. Není to tak dávno, co jste reagoval na článek srovnávající policii a armádu. Vaší odpověď bych posoudil jako : bla,bla. Až srovnáte, nebo alespoň přiblížíte podmínky služby u policie těm v armádě tak řeknu: Langer, to je frajer. Dokázal to, co nikdo před tím. Je pěkné, že si myslíte, že práce policisty je stejně náročná, možná ještě náročnější něž služba v armádě. Ale co proto děláte. Nic, nic a zase nic. Zkuste si zjistit statistické údaje o ohodnocení policisty ČR a vojenského policisty!!! Budete koukat, jaký je v tom rozdíl. Počínaje platem + příspěvkem na bydlení, přes výsluhy a ostatní výhody. Neříkejte, že je Vám to jedno, ale asi ano. Chcete šetřit na výdajích státu. Zkrátíte mateřskou,vezmete peníze maminkám s dětmi. To jste frajeři!!! Kdyby jste zkrátili nebo zrušili příspěvek na bydlení vojákům, ušetříte stejné peníze. Ale na takový krok vy asi nemáte, toho se bojíte, to raději obereme tu maminku s malým miminkem. Nevážím si Vás a nikdy Vás nebudu volit, protože když jste byl v opozici, neustále jste volal k rezignaci p. Bublana za sebemenší prohřešek policisty. Ale nyní, když náš blbý kolega prodá foto z tak nešťastné události jako je sebevražda, nejde o systémovou chybu, ale o chybu jenotlivce. Je zajímavé, jak s výměnou vlád, vše u policie je chyba jednotlivce, ale dříve byla vše chyba systémová. Přijďte se podívat mezi nás, až budeme ohledávat mrtvolu měsíc tlející v bytě, kdy smradem blijeme, až budeme ohledávat sebevraha, skočícího pod vlak, kdy začínáme ohledání rozplesklého mozku na mašině a zbytky sbíráme 500 metrů v kolejišti, kdy ohledáváme usmrcené lidi v rozmlácených autech, zasahujeme proti opilcům, feťákům z nichž každý má minimálně žloutenku, často i horší nemoci, kdy mrzneme na dopravních akcích (někdy si hrajeme zastavovacími terči tenis), řešíme psychicky zátěžové situace, které odborníci psychologové svou náročností řadí po pilotech letounů na druhé místo. A nebudu se zde rozšiřovat o dalších činnostech se službou souvisejících. Rádi vás mezi sebou přivítáme a až skutečně uvidíte co je naší náplní práce, myslím, že se konečně zamyslíte, nezávislou firmou si necháte vypracovat zprávu hodnotící náročnost práce policisty a vojáka a pak se za nás bude rvát. Ale asi ne, to si raději řeknete zase jeden fňukající, kašlu na to. Nefňukám, jsem policista, ještě mám v sobě trochu hrdosti a policisté nefňukají. Přeji si jen jedno : spravedlivé ohodnoce práce policisty a vojáka!!! Děkuji jestli jste tento článek dočetl až do konce a moc děkuji, jestli s tím něco uděláte.Co takhle při počtu vojáků a ostatníc příslušníků bezpečnostních sborů zkrátit příspěvek na bydlení vojákům na třetinu a ušetřenými penězi ohodnotit třeba ve formě stejného příplatku ostatní zmiňované? S vaší intelegencí bych jste to dokázal ve vládě prosadit. Ještě jednou díky a přeji Vám jen to nejlepší.

jo na spodinu si vždycky došlápnout umí... jó a ještě si zapomněl zmínit, jak si zase přidali chudáčci jedni, oni se totiž mají tak strašně špatně. Je to opravdu těžké vyžít ze 70 000,-Kč... hanba, fuj, že se nestydíte

Když si to tak čtu, tak jsem zjistil, že řadoví policisté chtějí mít vyšší platy než jejich šéfové. To tedy znamená, že i bankovní úředník za přepážkou by měl mít nejvyšší plat, zedník atd. To mi jen tak připomíná Marxe aspol. .... Dále tu zdůvodňují kolik mají práce, o které se občanům ani nesní. Ale ihned kritizují nadřízené, že ti nic nedělají. To jako když ODS říká, že za vše špatné může ČSSD a naopak...:-)

Pro Stewa
Přečti si několik článků a pochopíš o co nám jde. O to, že těch vedoucích je zbytečně moc a někteří nic nedělají a proč mají za to nic nedělání brát mzdu. Jestli jsi rozumně myslící člověk tak uznáš, když se má šetřit tak na těchto lidech.

Pro Stewa
Já osobně nejsem proti tomu, aby můj vedoucí měl vyšší plat, ale musí dělat svojí práci a né, že to za něho dělají dva jeho poskoci za které pak musí dělat práci zbytek oddělení. U PČR to totiž nefunguje kapitalistickým způsobem, ale feudalistickým způsobem Rozděl a panuj.

ty OSLE, náš zástupce bere 40 000 za to, že každý den zapíše do posrané tabulky kdo je vpráci, a kdo není....

Stewe špatně si to pochopil, já to vysvětlím :

Nikdo z nás se nechce platově srovnávat, jak to tady již dříve někdo naznačoval s nějakým ředitelem, který sedí na Okresním ředitelství policie a je o mnoho stupínku nad námi. Tak to není, ale představ si, že jako je v civilním zaměstnání mistr výroby, který má pod sebou zaměstnance, tak náš nejbližší nadřízený je vedoucí oddělení a jeho zástupce. Je to zhruba porovnatelné s tím mistrem výroby, který se těmi penězi od svých podřízených sice liší, ale jak ? Nejsou to žádné astronomické částky, ale jde třeba o 3-4 tisíce, případně něco navíc. To samé ale můžeš dát do měřítka k nám, kdy základní mzdový tarif má vedoucí a zástupce vedoucího rovněž od podřízených v odstupu.
Rozdíl je ale v tom, že tito nadřízení nepracují o nočních, sobotách, nedělích, svátcích a mají maximálně odpolední. Mistr v továrně má ale všechny směny stejné jako jeho podřízení, protože je s nimi na směně a kontroluje jejich činnost.
No a teď to hlavní představ si, že mám základní tarif třeba 22.000,- Kč a můj přímý nadřízený má základní tarif navýšený o ty 3.000,- Kč, jako tem mistr výroby, tedy vyšší než já, tedy má 25.000. Já celý měsíc chodím na směny a tak mám proplaceny příplatky za soboty, neděle, kdy rodina trčela doma beze mě, zatímco nadřízený byl s rodinou na chatě. Dále jsem odpracoval noční, byl jsem v práci i ve svátek, kdy rodina zase trčela doma beze mě a nadřízený byl zase s rodinou na chatě.
Takže v součtu mám na konci měsíce proplaceny tyto směnové příplatky ve výši 3.500-Kč, které jsou za normální odsloužené služby - nic navíc a stejně jako pracovníci v civilu dle zakoníku práce ( do konce roku 2006 ). Tedy v součtu mám potom plat ve výši 25.500,- Kč a můj nadřízený " jen " ve výši 25.000,- Kč. Pokud by ale pracoval (sloužil) jako ten mistr výroby, tedy jako jeho pořízení, tak by měl jako já proplaceny směnové příplatky ve výši 3.500,- Kč a o tuto částku by měl větší plat než já.
Tak tohle vadilo panovi Langerovi, že takovýto řídící pracovník nejnižší úrovně ( ne ředitel, ten je finančně ve výšinách a nikdo z řadových polcistů se s ním nemůže srovnávat ) má někdy méně než jeho podřízený, který se k této o trochu vyšší častce dostal směnovými příplatky, které on neměl proplacené - protože je neodsloužil a byl hezky doma s rodinou - za to ty příplatky snad jsou, jako kompenzace.
No a od nového roku je vše jinak. Sloužíme stejně, příplatky oproti zakoníku práce ubrali, tihle vedoucí a zástupci mohou býti spokojeni, že zatímco je polda na svátek v práci, tak on je na chatě s rodinou a má i tak vyšší plat - je tohle ten spravedlivý model ?

Pro hydromen
Toho osla si nech a laskavě mě neurážej. Poukázal jsem na problém našeho zbytečného vedení, kdy je potřeba ho ztenčit a dosadit tam schopné lidi, kteří se nebojí pracovat a hlavně něco udělat pro své podřízené. Potom ať mají vyšší plat, protože si ho zaslouží, kdy toto mě osobně problém nedělá. Vadí mi pouze současný stav.
Jinak nejsem žádný VO nebo ZVO, ale obyčejný četník z obvodu.

Oni ti řadoví ani tak nechtějí mít vyšší plat newž jejich šéfové, ale hlavně ten plat nechtějí mít nižší než měli. Sám jsem "šéf" ale protože musím sloužit soboty neděle a noční spolu s ostatními, budu mít tak o 3000 míň než vloni.

Zdravím všechny, kteří se chtějí účastnit možné demonstrace v Praze. Jsem ze sev. Čech a zde již na 15.2.2007 plánují tzv. Kryštofa a plánují dále práci pro pořádkové jednotky. Je to nejspíš náhoda, že zrovna na 15.2.2007? Zřejmě mají informace o tom, že by demonstrace měla být zrovna tento den. že by se vedení obávalo toho, že i my ze severu přijedeme podpořit úpravy týkající se nového sl. zákona?

Jsou to darebáci, kteří jenom vyhrožují a kritizují, sami by za ty peníze nepracovali ani minutu.

Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít. Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné...Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci. Ale práce mě baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi spokojená a daří se nám. Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600 korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám, počítám...jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8 800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá. Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jeden týdně, Na každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám,počítám...Z mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Pani, nechejte si ten formulář... Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.
Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3 000 měsíčně, vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing. A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok nazpět. Potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7 000, možná bychom si pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing lehce z těch 35 800 čistého utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, nějak ten měsíc vždycky přežiju...to víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do akvaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mě to přejde, vždyť se máme tak dobře a já jsem nevděčný! Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což nechápu. Makají a stále jim nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...
Díky státe, díky vládo!