Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

........Já bych doporučil kolegu Rathovi, pokud bude mít ten zájem, seznámit se detailně s problematikou odměňování policistů. Nemůže dojít k situaci, že by někomu nepropadla mzda v případě, pokud jeho odměňování v roce 2006 probíhalo standardně. Může dojít k propadu např. u těch příslušníků Policie České republiky, kteří vedle základního tarifu měli extrémně vysoký počet odsloužených přesčasových hodin. V okamžiku, kdy toto existovalo, v okamžiku, kdy existovali policisté, kteří měli obzvlášť vysoký počet odsloužených služeb o svátcích, nedělích a sobotách, při normálním výkonu služby, do kterého by měli být zařazeni - a ten výkon by takto měl odpovídat - nemůže, jestliže byli odměňováni normálně a standardně, pracovali stejně jako všichni ostatní, dojít k tomu propadu. Může dojít k propadům, kdy špatně fungoval policejní managementa kdy někteří příslušníci měli stovky odpracovaných přesčasových hodin, což vy jako lékař víte, že není dobré, protože takovýto policista potom nemůže podávat výkony. Nicméně u srovnatelného objemu práce, který je standardní se srovnatelným objemem práce v roce 2007, jsem přesvědčen o tom, že v okamžiku, jak začnou nabíhat nadtarifní, resp. mimotarifní složky mzdy, dojde k vyrovnání toho počátečního propadu, který je způsoben srovnáváním platových tarifů s platem a s příjmem. A ten příjem se skládá právě z těchto složek. Jsem přesvědčen, že celkové srovnání - a to srovnání je korektní - příjmů za rok 2006 a příjmů za rok 2007 u těch policistů, kteří byli standardně zařazováni do služeb a měli standardně zařazený objem přesčasových hodin a služeb o víkendech a svátcích, srovnání dopadne dobře.

a proč měli stovky odpracovaných přesčasových hodin???

PROTOŽE JE NĚKDO POTŘEBOVAL!!!!!!!!!!

dodatek:
a že byli unavení, přepracovaní(dle lékařského hlediska), neměli čas na své rodiny.....to nikomu nevadilo.
Zaveleli ,,jdeš!" a oni šli, ale měli to (možná) zaplacené.
Teď budou zrovna tak makat, ale nejdřív zadarmo a když nepadnou, tak jim (možná) ty další přesčasy zaplatí.

a v....vvvv.....vo tom to je!

Nezaplatí. Budou si moct vzít náhradní volno, tedy jestli bude v pořádku papírová činnost a oni v náhradním volnu nebudou dávat do pořádku stohy hlášení, oběžníků a dalších nesmyslů.

LŽEŠ LANGŘE, LŽEŠ AŽ SE TI OD HUBY KOUŘÍ.....

Po přečtení interpelace (viz násl. odkaz: http://www.nosp.cz/index.php?co=82 ), je mi jasné, že si tady někdo možná "šlehnul pěkný svinstvo". Jinak si to nedokážu přebrat. Jenom tajně doufám, že to byl ten, kdo to přepisoval. V opačném případě by to totiž vypadalo, že MV šéfuje "sjetej magor", který ani pořádně neví, co se kolem něj děje. Možná by stálo za úvahu, zavést v Parlamentu povinné testování na alkohol a drogy... Co se u nás poslední dobou děje, by odpovídalo zaostalé rozvojové zemi tzv. třetího světa a navíc ještě hodně dávno... brrrrrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!

Za chvíli bude nová náborová kampaň BEREME VŠECHNO CO MÁ RUCE A NOHY.

Děkuji tímto tomu dnes již zaplaťpánbůh bývalému kolegovi z Kostelce nad Černými Lesy jak to všechno podělal. To možná něco málo co se udělalo pro veřejné mínění je zase nechci říct kde. A odskáčeme to zase v konečné fázi všichni protože to přece neudělal jeden blbec ale policie. Také nemohu nereagovat na některé příspěvky typu budu dělat do výše svého platu - pánové, kteří takto přemýšlíte, nebo spíš nepřemýšlíte, protože by jste něco takového nenapsali, raději odejděte, když ani neznáte svoje povinnosti a ještě to takhle prezentujete na veřejných stránkách. Pokud nás tedy neskolí nový zákon, dokážeme to sami, ale to je pro čechy typické!

je to smutné, že v době, kdy policie bojuje o svoji prestiž(a to policii fandím), se stane taková věc - asi policista nového typu.I v civilním sektoru jsou hyeny tohoto ražení.
Ale faktem je,že pokud by to byly snímky ne-mediálně známého občana, určitě by v nějakém bulváru vyšly a nic by se nedělo.

naprostý souhlas

A jak říká policejní prezident, potrestáme mnohem více policistů. Za to, že měli mezi sebou blba, mohou všichni na okrese, tak jim tam posíláme hloubkovou kontrolu!!!
U policie je přeci vždy kolektivní vina !!! Tedy, chceš se zbavit šéfa ? Udělej průser !

Ještě jeden příspěvek kolegové.Za 16 let služby nebyla Policie ČR v takovém srabu a rozvrácená jako je teď.Jsem jen pouhý civil,ale vzhledem k tomu,že znám poměry uvnitř Policie ,pomalu se začínám bát o bezpečnost svou a své rodiny.Kluci,stačí se jen podívat,kdo podal výpověď na OŘP Děčín a prý je to samé na Mělníku.Kdo bude velet,myslím,že se zpouští lavina,která je schopna pohříbít bezpečí občanů v této republice. Vy,kteří jste zůstali,dělejte prosím práci tak,abych se nemusel bát v noci usnout.Langře,Kalousku a vám podobní táhněte z vlády,všechno je vaše vina.

asi pozdě.....,,dobří holubi.....................odcházejí " :-(

V Děčíně prý je lepší mluvit o tom kdo z velení zůstává, protože se neztratí tolik času a dá se to stihnout za 3 vteřiny.

klik

Nic proti vedení, ale ti na ulici nejsou a tento systém je nastaven tak, že funguje i bez nich. To neomlouvá ty zhovadilosti, co vypouští ministr s PP o "opotřebovaných" a div ne sešlých lidem u PČR.....Tohle se dotýká i těch, co potřebné vzdělání mají, stejně jako se dotýká každého slušného poldy na ulici, když na policii jako celek každý plive.....:-(

Vážený pane Ministře Langre ,


Rád bych vás seznámil s kauzou dvou estékáků , kteří roky neomezeně řídí českou atletiku.
Jedná se o arogantní panovačné soudruhy, kteří bojovali s vnitřním nepřítelem


· FIŠER VÁCLAV r.n 9.7.1947 , krycí jméno Skokan agent VKRV

Šéf trenér Českého atletického svazu

· Pilný Karel r.n. 19.5.1944 (vymazáno ze spisů – kým?) ,krycí jméno Tekla agent STB

Předseda Českého atletického svazu


Ptám se , jak je možné , že 18 let v klidu a pokoji tito darebáci se smějí poctivým lidem do očí? Dlouhodobě je tu narušena demokracie , protože řídí a ovládají mladé nic netušící sportovce v naší zemi.

Věřím že s nimi zatočíte a sjednáte alespoň mediální zveřejnění děkuji.


Šedivý Karel
Praha 10

Jinak náš ministr Ivan Langr si za to své lhaní zaslouží Oskara, kdo se mnou souhlasí ať klikne pod tento příspěvek.

klik

klik

klik

Vážení policisté musím Vás požádat, aby jste vyčkali konce roku a nikdo z Vás nebude mít v průměru nižší mzdu než v roce 2006, nelze srovnávat jablka s hruškami.
Vše je v pořádku, vítr fouká, plachty jsou napnuté, kormidelník na zádi sice již není, ale někdo jej nahradí a plujeme dál. Opakuji vyčkejte na výplatu se všemi prémiemi.

Váš MV Ivan Langer

klik

+
klik

klik

klik .... a malý doplněk. Myslím, že existuje nějaká anketa, nebo "soutěž" na nejneoblíbenější osobu, že? Máme, myslím, kandidáta.

klik

Naprostý souhlas

přepis z vedlejší diskuse,,Volné"
.....Mj. o tom svědčí dnešní zpravodajství TV kdy téměř celé vedení OŘP Mělník podává "výpověď ", aby tzv. nebrzdilo Váš tzv. personální audit, o jehož záměru jsem informován z Vaší a p. Policejního presidenta porady či "konference" s vedením přísl. územních pol. org..
.......
že by i Mělník????
Na Tv Prima mluvili o Děčíně....????

Přidej si tam ještě jižní Čechy celé oddělení, přihoď si k tomu pyrotechniky z prezidia, přihoď si k tomu několik desítek lidí z ochranné služby atd..................................už nevím, co se musí stát, aby se probudili..........................asi pár facek

.....pár facek a zařvat...... B..Ú..D..Í..Č..É..K

Oni moc dobře vědí, že musí hrát tu známou hru na to, jak je všechno v pořádku. Vždyť tuhlen hru hrajou celá léta a říkají jen to co se líbí - pravdu ale nikdy neřeknou. Ledaže by je někdo vyčutnul a pak by s hořkostí řekli, jakže to je všechno prohnilé a že sytém jim našeptával, jak mají mluvit. On pan Langer chce také slyšet, že je vše v pořáku a tak mu profesionální manipulátoři, kteří mají strach o koryta, sdělují ne pravdu, ale polopravdu a to stačí na jistou další hratelnost na citlivých strunkách oblíbenosti, neznelíbenosti a pod.

Přihoď ochranou službu. Chybí asi 60 lidí

Hoši,že vás všechny ještě překvapuje,co se děje u Policie.Nějakou dobu jsem tam také pobýval,přišel jsem krátce po převratu a odešel loni na podzim.Víte proč kvůli z.č.361 a pánům Kalouskovi a Langerovi.Kluci jen jedna věc,sáhněte si každý do svědomí a popravdě si řekněte,po jaké době jste porozuměli práci,kterou vykonáváte a jestli ji umíte tak,aby jste byli sami s odvedenou prací spokojeni.Proč se ptám?Vemte si to,že třeba přijdete ve 2O letech k Policii ,nejlepší leta jí věnujete a přijde nějaký Langer a Husák a začnou říkat, že po 3O letech u Policie jste pro tutu práci staří a nepotřební.Vemte v potaz,že v tu dobu Vám bude 50 let.Budete mít třeba slušnou výsluhu,ale myslíte,že v 50 letech se budete chtít válet doma?Asi těžko ,že?Jenže ouha v civilu se nečapete.Můj názor Langer,Kalousek a jim podobní zabíjí POLICII ČR.Podívejte se jen na ten přiblblý a arogantní úsměv na tomto chatu.Vždyť ten kdo má rozum nikdy nebude rušit Finanční policii.Proč jí ruší,protože sám je zloděj a lump a tato Policie mu šlape na paty.To je vše co jsem měl na srdci.Držím palce vám všem kolegové.

For all,

ještě několik dní a od 1.4.2007 budu opět svobodný člověk. Policejní práci jsem dělal rád a dobře pro občany skoro 33 let v přímém výkonu služby. Již nevidím smysl dále v této celoživotní práci pokračovat. Mám již plné zuby nesmyslných příkazů, rozkazů, pokynů, nařízení, Sbírek interních aktů řízení, interních aktů řízení, závazných pokynů PP, Správ krajů, Okresních ředitelů a hlavně manažerských perliček svého VO a ZVO. Mám již dost několikaletých štvavých akcí našich politiků, všech masmédií a hlavně celodobou nenávisti značné většiny občanů ČR k naší profesi. Navíc jsem se rozhodl, že pod diletantem a packalem jako je Langer nebudu sloužit a teď, když je konečně u "moči" zásluhou nějakých dvou žluťáků z ČSSD mi již nic morálně nebránilo dát žádost o propuštění do "C". Těch pár denních směn, stálých a dozorčích služeb již doklepu. V souvislosti s tím, co jsem v předchozím textu uvedl, necítím se již v současné době vázán přísahou nebo nějakým etickým kodexem PČR.

Vzkaz pro odcházející, předposlední ať zhasne a poslední samozřejmně vypne jističe.

Váš R e n t i e r.

Ps: Držím Vám palce ať demonstrace v únoru vyjde a Schengen a Eurocop ať nakope policejním manažerům do ř . . i !
Ps: Občanům doporučuji, majmněte si bodyguardy, přižeňte se do rodiny Městského strážníka, kupte si zbraně, pepřové spreye, pálky a pod. Policie ČR je ve velkém srabu, lépe již nebude.

Já jsem z těchle důvodů odešel k 31.12.2006. Měl jsem odslouženo pouze 12 let. Aby se lidi ve vedení udrželi u svých korit, tak při odchodu jsem měl psát dotazník " proč jsem odešel od policie ". Uvedený dotazník jsem ani neviděl a personalista jej vypsal za mně. Napsal tam důvod " vyhoření ". Aby jsem nemohl napsat, že odcházím pro shnilé vedení OŘ a těch lidí co jsou ve funkcích a berou důchody a platy a musí v těch funkcích vydržet ještě rok, aby měli krásné doživotní renty. Fandím všem mladým, kteří to tam ještě vydrží, já pro ten hnus, který vevnitř policie vládne jsem to již nemohl vydržet. Je to z toho důvodu, že velí staří komunisté metodou zastrašování lidí aby si udrželi své dobře placené místa. Tito lidé vůbec nepříjdou do kontaktu s lidmi na ulici, jak s občany, tak i s policisty sloužící na chodníku, neví vůbec, co se ve společnosti děje a uměle řeší vnitřní problémy v PČR, aby vykazovali nějakou činnost a pan Langr MV jim to ještě sní i s navyjákem a přidá jim na platech ( pro mamagement ).

?