4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

........Já bych doporučil kolegu Rathovi, pokud bude mít ten zájem, seznámit se detailně s problematikou odměňování policistů. Nemůže dojít k situaci, že by někomu nepropadla mzda v případě, pokud jeho odměňování v roce 2006 probíhalo standardně. Může dojít k propadu např. u těch příslušníků Policie České republiky, kteří vedle základního tarifu měli extrémně vysoký počet odsloužených přesčasových hodin. V okamžiku, kdy toto existovalo, v okamžiku, kdy existovali policisté, kteří měli obzvlášť vysoký počet odsloužených služeb o svátcích, nedělích a sobotách, při normálním výkonu služby, do kterého by měli být zařazeni - a ten výkon by takto měl odpovídat - nemůže, jestliže byli odměňováni normálně a standardně, pracovali stejně jako všichni ostatní, dojít k tomu propadu. Může dojít k propadům, kdy špatně fungoval policejní managementa kdy někteří příslušníci měli stovky odpracovaných přesčasových hodin, což vy jako lékař víte, že není dobré, protože takovýto policista potom nemůže podávat výkony. Nicméně u srovnatelného objemu práce, který je standardní se srovnatelným objemem práce v roce 2007, jsem přesvědčen o tom, že v okamžiku, jak začnou nabíhat nadtarifní, resp. mimotarifní složky mzdy, dojde k vyrovnání toho počátečního propadu, který je způsoben srovnáváním platových tarifů s platem a s příjmem. A ten příjem se skládá právě z těchto složek. Jsem přesvědčen, že celkové srovnání - a to srovnání je korektní - příjmů za rok 2006 a příjmů za rok 2007 u těch policistů, kteří byli standardně zařazováni do služeb a měli standardně zařazený objem přesčasových hodin a služeb o víkendech a svátcích, srovnání dopadne dobře.

a proč měli stovky odpracovaných přesčasových hodin???

PROTOŽE JE NĚKDO POTŘEBOVAL!!!!!!!!!!

dodatek:
a že byli unavení, přepracovaní(dle lékařského hlediska), neměli čas na své rodiny.....to nikomu nevadilo.
Zaveleli ,,jdeš!" a oni šli, ale měli to (možná) zaplacené.
Teď budou zrovna tak makat, ale nejdřív zadarmo a když nepadnou, tak jim (možná) ty další přesčasy zaplatí.

a v....vvvv.....vo tom to je!

Nezaplatí. Budou si moct vzít náhradní volno, tedy jestli bude v pořádku papírová činnost a oni v náhradním volnu nebudou dávat do pořádku stohy hlášení, oběžníků a dalších nesmyslů.

LŽEŠ LANGŘE, LŽEŠ AŽ SE TI OD HUBY KOUŘÍ.....

Po přečtení interpelace (viz násl. odkaz: http://www.nosp.cz/index.php?co=82 ), je mi jasné, že si tady někdo možná "šlehnul pěkný svinstvo". Jinak si to nedokážu přebrat. Jenom tajně doufám, že to byl ten, kdo to přepisoval. V opačném případě by to totiž vypadalo, že MV šéfuje "sjetej magor", který ani pořádně neví, co se kolem něj děje. Možná by stálo za úvahu, zavést v Parlamentu povinné testování na alkohol a drogy... Co se u nás poslední dobou děje, by odpovídalo zaostalé rozvojové zemi tzv. třetího světa a navíc ještě hodně dávno... brrrrrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!

Za chvíli bude nová náborová kampaň BEREME VŠECHNO CO MÁ RUCE A NOHY.

Děkuji tímto tomu dnes již zaplaťpánbůh bývalému kolegovi z Kostelce nad Černými Lesy jak to všechno podělal. To možná něco málo co se udělalo pro veřejné mínění je zase nechci říct kde. A odskáčeme to zase v konečné fázi všichni protože to přece neudělal jeden blbec ale policie. Také nemohu nereagovat na některé příspěvky typu budu dělat do výše svého platu - pánové, kteří takto přemýšlíte, nebo spíš nepřemýšlíte, protože by jste něco takového nenapsali, raději odejděte, když ani neznáte svoje povinnosti a ještě to takhle prezentujete na veřejných stránkách. Pokud nás tedy neskolí nový zákon, dokážeme to sami, ale to je pro čechy typické!

je to smutné, že v době, kdy policie bojuje o svoji prestiž(a to policii fandím), se stane taková věc - asi policista nového typu.I v civilním sektoru jsou hyeny tohoto ražení.
Ale faktem je,že pokud by to byly snímky ne-mediálně známého občana, určitě by v nějakém bulváru vyšly a nic by se nedělo.

naprostý souhlas

A jak říká policejní prezident, potrestáme mnohem více policistů. Za to, že měli mezi sebou blba, mohou všichni na okrese, tak jim tam posíláme hloubkovou kontrolu!!!
U policie je přeci vždy kolektivní vina !!! Tedy, chceš se zbavit šéfa ? Udělej průser !

Ještě jeden příspěvek kolegové.Za 16 let služby nebyla Policie ČR v takovém srabu a rozvrácená jako je teď.Jsem jen pouhý civil,ale vzhledem k tomu,že znám poměry uvnitř Policie ,pomalu se začínám bát o bezpečnost svou a své rodiny.Kluci,stačí se jen podívat,kdo podal výpověď na OŘP Děčín a prý je to samé na Mělníku.Kdo bude velet,myslím,že se zpouští lavina,která je schopna pohříbít bezpečí občanů v této republice. Vy,kteří jste zůstali,dělejte prosím práci tak,abych se nemusel bát v noci usnout.Langře,Kalousku a vám podobní táhněte z vlády,všechno je vaše vina.

asi pozdě.....,,dobří holubi.....................odcházejí " :-(

V Děčíně prý je lepší mluvit o tom kdo z velení zůstává, protože se neztratí tolik času a dá se to stihnout za 3 vteřiny.

klik

Nic proti vedení, ale ti na ulici nejsou a tento systém je nastaven tak, že funguje i bez nich. To neomlouvá ty zhovadilosti, co vypouští ministr s PP o "opotřebovaných" a div ne sešlých lidem u PČR.....Tohle se dotýká i těch, co potřebné vzdělání mají, stejně jako se dotýká každého slušného poldy na ulici, když na policii jako celek každý plive.....:-(

Vážený pane Ministře Langre ,


Rád bych vás seznámil s kauzou dvou estékáků , kteří roky neomezeně řídí českou atletiku.
Jedná se o arogantní panovačné soudruhy, kteří bojovali s vnitřním nepřítelem


· FIŠER VÁCLAV r.n 9.7.1947 , krycí jméno Skokan agent VKRV

Šéf trenér Českého atletického svazu

· Pilný Karel r.n. 19.5.1944 (vymazáno ze spisů – kým?) ,krycí jméno Tekla agent STB

Předseda Českého atletického svazu


Ptám se , jak je možné , že 18 let v klidu a pokoji tito darebáci se smějí poctivým lidem do očí? Dlouhodobě je tu narušena demokracie , protože řídí a ovládají mladé nic netušící sportovce v naší zemi.

Věřím že s nimi zatočíte a sjednáte alespoň mediální zveřejnění děkuji.


Šedivý Karel
Praha 10

Jinak náš ministr Ivan Langr si za to své lhaní zaslouží Oskara, kdo se mnou souhlasí ať klikne pod tento příspěvek.

klik

klik

klik

Vážení policisté musím Vás požádat, aby jste vyčkali konce roku a nikdo z Vás nebude mít v průměru nižší mzdu než v roce 2006, nelze srovnávat jablka s hruškami.
Vše je v pořádku, vítr fouká, plachty jsou napnuté, kormidelník na zádi sice již není, ale někdo jej nahradí a plujeme dál. Opakuji vyčkejte na výplatu se všemi prémiemi.

Váš MV Ivan Langer

klik

+
klik

klik

klik .... a malý doplněk. Myslím, že existuje nějaká anketa, nebo "soutěž" na nejneoblíbenější osobu, že? Máme, myslím, kandidáta.

klik

Naprostý souhlas

přepis z vedlejší diskuse,,Volné"
.....Mj. o tom svědčí dnešní zpravodajství TV kdy téměř celé vedení OŘP Mělník podává "výpověď ", aby tzv. nebrzdilo Váš tzv. personální audit, o jehož záměru jsem informován z Vaší a p. Policejního presidenta porady či "konference" s vedením přísl. územních pol. org..
.......
že by i Mělník????
Na Tv Prima mluvili o Děčíně....????

Přidej si tam ještě jižní Čechy celé oddělení, přihoď si k tomu pyrotechniky z prezidia, přihoď si k tomu několik desítek lidí z ochranné služby atd..................................už nevím, co se musí stát, aby se probudili..........................asi pár facek

.....pár facek a zařvat...... B..Ú..D..Í..Č..É..K

Oni moc dobře vědí, že musí hrát tu známou hru na to, jak je všechno v pořádku. Vždyť tuhlen hru hrajou celá léta a říkají jen to co se líbí - pravdu ale nikdy neřeknou. Ledaže by je někdo vyčutnul a pak by s hořkostí řekli, jakže to je všechno prohnilé a že sytém jim našeptával, jak mají mluvit. On pan Langer chce také slyšet, že je vše v pořáku a tak mu profesionální manipulátoři, kteří mají strach o koryta, sdělují ne pravdu, ale polopravdu a to stačí na jistou další hratelnost na citlivých strunkách oblíbenosti, neznelíbenosti a pod.

Přihoď ochranou službu. Chybí asi 60 lidí

Hoši,že vás všechny ještě překvapuje,co se děje u Policie.Nějakou dobu jsem tam také pobýval,přišel jsem krátce po převratu a odešel loni na podzim.Víte proč kvůli z.č.361 a pánům Kalouskovi a Langerovi.Kluci jen jedna věc,sáhněte si každý do svědomí a popravdě si řekněte,po jaké době jste porozuměli práci,kterou vykonáváte a jestli ji umíte tak,aby jste byli sami s odvedenou prací spokojeni.Proč se ptám?Vemte si to,že třeba přijdete ve 2O letech k Policii ,nejlepší leta jí věnujete a přijde nějaký Langer a Husák a začnou říkat, že po 3O letech u Policie jste pro tutu práci staří a nepotřební.Vemte v potaz,že v tu dobu Vám bude 50 let.Budete mít třeba slušnou výsluhu,ale myslíte,že v 50 letech se budete chtít válet doma?Asi těžko ,že?Jenže ouha v civilu se nečapete.Můj názor Langer,Kalousek a jim podobní zabíjí POLICII ČR.Podívejte se jen na ten přiblblý a arogantní úsměv na tomto chatu.Vždyť ten kdo má rozum nikdy nebude rušit Finanční policii.Proč jí ruší,protože sám je zloděj a lump a tato Policie mu šlape na paty.To je vše co jsem měl na srdci.Držím palce vám všem kolegové.

For all,

ještě několik dní a od 1.4.2007 budu opět svobodný člověk. Policejní práci jsem dělal rád a dobře pro občany skoro 33 let v přímém výkonu služby. Již nevidím smysl dále v této celoživotní práci pokračovat. Mám již plné zuby nesmyslných příkazů, rozkazů, pokynů, nařízení, Sbírek interních aktů řízení, interních aktů řízení, závazných pokynů PP, Správ krajů, Okresních ředitelů a hlavně manažerských perliček svého VO a ZVO. Mám již dost několikaletých štvavých akcí našich politiků, všech masmédií a hlavně celodobou nenávisti značné většiny občanů ČR k naší profesi. Navíc jsem se rozhodl, že pod diletantem a packalem jako je Langer nebudu sloužit a teď, když je konečně u "moči" zásluhou nějakých dvou žluťáků z ČSSD mi již nic morálně nebránilo dát žádost o propuštění do "C". Těch pár denních směn, stálých a dozorčích služeb již doklepu. V souvislosti s tím, co jsem v předchozím textu uvedl, necítím se již v současné době vázán přísahou nebo nějakým etickým kodexem PČR.

Vzkaz pro odcházející, předposlední ať zhasne a poslední samozřejmně vypne jističe.

Váš R e n t i e r.

Ps: Držím Vám palce ať demonstrace v únoru vyjde a Schengen a Eurocop ať nakope policejním manažerům do ř . . i !
Ps: Občanům doporučuji, majmněte si bodyguardy, přižeňte se do rodiny Městského strážníka, kupte si zbraně, pepřové spreye, pálky a pod. Policie ČR je ve velkém srabu, lépe již nebude.

Já jsem z těchle důvodů odešel k 31.12.2006. Měl jsem odslouženo pouze 12 let. Aby se lidi ve vedení udrželi u svých korit, tak při odchodu jsem měl psát dotazník " proč jsem odešel od policie ". Uvedený dotazník jsem ani neviděl a personalista jej vypsal za mně. Napsal tam důvod " vyhoření ". Aby jsem nemohl napsat, že odcházím pro shnilé vedení OŘ a těch lidí co jsou ve funkcích a berou důchody a platy a musí v těch funkcích vydržet ještě rok, aby měli krásné doživotní renty. Fandím všem mladým, kteří to tam ještě vydrží, já pro ten hnus, který vevnitř policie vládne jsem to již nemohl vydržet. Je to z toho důvodu, že velí staří komunisté metodou zastrašování lidí aby si udrželi své dobře placené místa. Tito lidé vůbec nepříjdou do kontaktu s lidmi na ulici, jak s občany, tak i s policisty sloužící na chodníku, neví vůbec, co se ve společnosti děje a uměle řeší vnitřní problémy v PČR, aby vykazovali nějakou činnost a pan Langr MV jim to ještě sní i s navyjákem a přidá jim na platech ( pro mamagement ).

?