Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  03.02.2007 20:25 pepe
 
Nevíte někdo, proč se likviduje policie?
Z minula vím, že mají prázdná místa po policistech zamáznout měšťákama.
V civilu je taky dobře, jen ať nechají výsluhy tak, jak mají být. Zasloužíme si je. Hodně zdaru. B D Ě T E .
  03.02.2007 20:20 chudáci z ulice
 
TAK TO JSME VAGABUNDI A ŽEBRÁCI EVROPSKÉ UNIE - ŘADOVÝ POLICISTA ZDALEKA NEDOSÁHNE NA 1000 euro.
  03.02.2007 20:43 OHS
 
Tok to ani za 10 let!!!!
  03.02.2007 21:07 belzebub
 
Jo pane kolego, je to tak. Jsem u tohodle eseročka 22 let a až budu mít těch 1.000,-EURO, což je dneska kolem 28 táců, tak ti dám vědět. Snad v ten okamžik ještě udržím moč a stolici, neboť už budu tak akorát na hranici důchodového věku-
  03.02.2007 19:57 Drak
 
Co je pravda na tom ,že jsou u nás komisaři z EU kvůli tomu bordelu co nastal v policii.Slyšel jsem,že snad mají obvolávat Obvodní oddělení a ptát se na anonymní názory nás obyčejnech poldů. Měli snad i nadhodit, že v EU nesmí mít policajt mín než 1000 euro.
  04.02.2007 09:10 C4
 
5 února je tady prezident EUROCOP na schůzce s pol. prezidentem a šéfem pol. odborů
  03.02.2007 19:47 samson
 
Ŕadový polda při tomto stresu a období plném podrazů nemůže vydržet do důchodu.
  03.02.2007 21:27 L
 
SOPŤÍCI TAKY NE
  03.02.2007 19:16 karel
 
Pak se z naší práce stane práce jako každá jiná ze vším všudy co z toho také vyplývá, budeš muste sakra zpomalit, aby jsi to vydržel do důchodu. To bude taky realita.
  03.02.2007 19:30 vr
 
do důchodu to nejde!neblbni!Už jsi viděl 65 letýho výjezdovýho hasiče?
  03.02.2007 19:31 Jarda Hornik <Jardahornik@seznam.cz>
 
No právě, kdyby nebyly u Policie výsluhy, tak je to zaměstnání jako každé jiné. Jenže proč by k tomu řemeslu vůbec někdo chodil? Proto je renta vláčena na špagátě před frňákem každého poldy jako buřt před ohařem celý život. A když už někteří ohaři ztrácejí rychlost a očekávají, že se konečně zastaví a ochutnají, tak se najde spousta podrazáků, kteří mu toho buřta seberou. Dotáhl jsi, tak tu máš kopanec do prd..le.
  04.02.2007 09:19 C4
 
Jo to je klasika - byl jsi u policie 30-35 let ? Šel jsi z té psychárny a stresu postupně s nervama do hazlu, uhnal jsi infarkt myokardu, zestárnul jsi předčasně těmi 35 lety na nočních a pod. Co teď s tebou ?, že by ti někdo alespoň poděkoval, podal ruku za tolik let práce s těmi zlodějskými ksindly. Nasr.t - tady máš kopanec a táhni ať už tě tady nevidíme. Dnešní realita
  03.02.2007 19:11 123
 
Jsem přesvědčený, že s tímhle přístupem k nám, jednoho dne vstaneme a dozvíme se, že výsluhový příspěvek byl zrušen a tím to skončí. Ať si nikdo nemyslí, že to nejde udělat tak rychle jak je potřeba. Do dvou měsíců se dá stihnout ledasco. Jo taková je realita.
  03.02.2007 19:31 j
 
nestraš jen to ne!
  03.02.2007 19:41 podrazy u MV
 
To by pan KALOUSEK A LANGER asi museli požádat o azyl v dalekých vodách karibiku, protože tento podraz by se dal srovnat jedině s kuponovou privatizací.
  03.02.2007 19:51 Jarda Horník <jardahornik@seznam.cz>
 
No právě proto někde na severu z jednoho OŘ podalo přes 40 lidí během týdne. Vypadá to, že opravdu poslední zhasne
  03.02.2007 19:52 adf
 
taková malá sebevražda....:-) museli by odstěhovat celou sněmovnu i se senátem a prezidentem....:-)))
  03.02.2007 20:58 aa
 
to někde na severu je v děčíně a je tam už 41, včetně komplet vedení okresního ředitelství
  03.02.2007 19:07 a
 
Stále se bavíte o možnosti snižování nebo zrušování výsluhových nároků a odchodného. Ze strany politiků je to samozřejmě popíráno a to i jakákoliv dosavadní úvaha nad touto možností. Zamyslel se někdo nad tím, z jakého důvodu nyní PČR naplňuje ZOŠ novými uchazeči a z jakého důvodu probíhají nové a nové nábory a to v rekordních počtech?
Já jsem nic neřekl.. nic nepotvrzuji.. nic nevyvracím...Tento příspěvek nemůže být brán vážně, neobsahuje taktéž žádné dvojsmysly a podoba s čímkoliv je čistě náhodná...-:))
  03.02.2007 19:10 adf
 
spousta z těch, co nastupují podle mě uvěřila těm žvástům, jak má každý 32 hrubého.....
  03.02.2007 19:42 lži a nepravdy
 
POLITICI LŽOU, ALE NA SEBE NIKDY NEZAPOMENOU, BA ANI NA ASISTENTY.
  03.02.2007 21:05 regan
 
Asi máš pravdu, klidně změny přilepí k jinému zákonu a polda bude ten poslední kdo se to doví, viz přílepky k z.186
  03.02.2007 17:41 polda
 
dokáže mi někdo v současné době říci , zda je pravda story, že chtějí předělat výsluhy: děkuji
  03.02.2007 18:31 Harda Horník <jardahornik@seznam.cz>
 
To ti právě nikdo neřekne. Langer s Kalouskem ví moc dobře, že jakmile podají návrh do parlamentu na změnu výsluh, tak do nabytí účinnosti přestane PČR existovat. Pokud by odcházeli všude tak jak se k tomu chystají na našem pracovišti, znamenalo by to mezi čtvrtinou a polovinou stavu. Zatím jen unikají z řad spřátelných poslanců útržkovité informace, že se snaží tuto dobu (od podání návrhu - po schválení) obejít tím, že to přilepí k jinému zákonu, o kterém policajti netuší, že by se měl týkat jich. Pokud MV v nejbližší době tyto záměry věrohodně nevyvrátí, rozpadne se značná část Policie. Mladí utíkají pro snížení platů a ti délesloužící z kriminálky a vyšetřovačky proto, že je chtějí po celoživotním obětování se, tímto úskokem odrbat. Ale kdo ví? Na jednu stranu potřebují Policii uchovat akceschopnou, na druhou stranu je zde stranický úkol ušetřit co nejvíc peněz. Uvidíme co vyhraje
  03.02.2007 19:09 adf
 
Toho se neboj, lidi, co takovou věc přilepenou k jinému zákonu pustí mezi příslušníky je dost i ve sněmovně a senátu, takže to uvidíš jak začnou utíkat stovky a tisíce lidí (hlavně vedení)
  03.02.2007 19:44 FALEŠNÉ VÁBENÍ
 
JESTLI ŠÁHNOU NA RENTY TAK SE JIM SHROUTÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOST TÉTO ZEMĚ.
  03.02.2007 20:30 kobra
 
for: adf...
Já myslím, že stovky už zdrhají a vedení taky...!Takže to o něčem svědčí, ne?......Čus
  03.02.2007 21:40 pro kobru
 
někteří jsou dotčeni tím názorem ministra o opotřebovanosti, někteří na to čekali a někteří už toho mají plné zuby a čekali na impuls....což je současný stav....
  03.02.2007 17:16 najk
 
pane ministře Vašim asistentům (poslaneckým) jste přidali, ja mám na útvaru 6 asistentů a oni nic?
  03.02.2007 17:34 pn
 
A máš je taky jako posranci na živnostňák? Nemáš! Tak se nediv!
  03.02.2007 19:11 pro pn
 
živnosťák jsme museli zrušit - zákaz podnikání.... :-(
  03.02.2007 20:08 666
 
Ty máš asistenty, jenže oni maj asistenty darmožrouty a to je rozdíl!!
  03.02.2007 17:11 podrazy u MV
 
PO REPUBLICE SE ZAČÍNAJÍ ZŘIZOVAT VELICE RYCHLE ŠVINDLKURSY TYPU VOŠ, ABY MOHLI FEŠÁCI ZŮSTAT VE SVÝCH TŘÍDÁCH A S TITULEM DIS SPLNILI PODMÍNKU VZDĚLÁNÍ-VLK SE NAŽRAL.............
  03.02.2007 18:06 :-))
 
Nazdar poldové, já těm starším fandím. Aspoň se na jejich místě nebude rozvalovat nějaký zemědělský ing s mlíkem na bradě, co vyšel ze školy a policejní práci zná pouze z filmu. Je to smutné pozorovat mladé policajty během služby. Mistři světa, samej borec a vyčurá s nima kdejakej drban. Měl jsem je pochybnou čest zažít na jejich dopravní akci. Panebože ta odbornost. Tří se dohadovali co ten řidič vlastně porušil a jaký je to paragraf. Nakonec se ten chytrák podepisoval s Mgr. Jistě se taky tlačí na funkci. Další zase prodává fotky sebevraha, pro něho bohužel mediálně známého a tak pohořel. Je to jako v té pohádce Sůl nad zlato, vám zase chybí starší policajti. Žádná škola nedává patent na rozum /ani stáří/, ale co se na MV poslední dobou děje to je k nevíře. Je vůbec na MV tolik koryt, co je vás Bc, Mgr a podobných taky odborníků?
Mě jako občana nezajímá zda máš před, nebo za, ale jak pracuješ, když tě potřebuji. Všechno je o lidských vztazích a tady pánové prohráváte na celé čáře i s panem PP. Když nemáte jeden k druhému úctu, jak máme mít úctu k vám.
  03.02.2007 18:22 kobra
 
for :-))
Sice nevím od kolika let počítáš "ty starší",kterým fandíš. Po dlouhé době musím ale konstatovat, že sem napsal občan s poměrně dost střízlivým názorem. Nebudu ti v žádném případě vyvracet to, co si celkem dobře vystihl a pravdivě vystihl. Stejně tak máš pravdu v tom, že vztahy mezi lidmi dělají hodně. Ale na druhou stranu, tak jako např. u AČR, MP, na školách všech stupňů, ...atd. tak i u Policie se schází vzorek celé společnosti. Jak ti dobří, tak se najdou i špatní. Těch by mělo být minimum, ale přesto se najdou "exoti" i mezi námi. Nikdy nedocílíš toho, aby se ten špatný vyloučil. A je úplně jedno, jestli je bez titulu nebo jestli má Ing, Mgr, Bc apod. Titul ještě nedává právo k dokonalosti a všeumění. To ve vyžaduje čas, praxi a zkušenosti. S tím postupně začneš přemýšlet zcela jinak než např. ve 20-22-30-..... Ale Policie je díky svému postavení "na ráně" a toho lze dost dobře i zneužít, i médii.
P.S. Je mi 47, a tobě? Čus......
  03.02.2007 18:26 odepisovaný
 
Doporučuji uznat jako VOŠ důstojnické školy a nemusí se vymýšlet žádné švidlkurzy, chodili jsme do nich pět let, dělali zkoušky před komisí ze všech potřebných předmětů!!!
Jejich úroveň byla minimálně na úrovni VOŠ !!!
  03.02.2007 18:46 :-))
 
for kobra

Abych byl celkem upřimnej, nejsem tak docela normální vzorek civilního obyvatelstva. V roce 1976 jsem nastoupil do PŠ SNB v Jihlavě, jako třídního učitele jsem měl kpt. Minkse a v roce 1979 jsem odešel do civilu na vlastní žádost dohodou. Ne, že by se mě práce nelíbila, ale měl jsem názorový konflikt s pracovníkem StB. Nebyl na mě dělán nějaký nátlak z jeich strany, či nějaké šikanování, ale měl jsem určité výhrady k jednomu případu a byl jsem tím znechucen. Že je chyba házet staré poldy přes palubu, to je stará pravda. Vždycky si vzpomenu na pana kpt. Minkse, když se rozpovídal o svých začátcích, kdy se učil od starých poldů z první republiky. Co to stálo dřiny po jejich nucených odchodech a teď jak to vypadá je stejná situace. To asi tak trošku na dokreslení toho, kdo se zde prezentuje se svým názorem. Jinak mě je 52 let. Měj se fajn a dík za zájem.
Nstržm. v.v. J.X.Š.
  03.02.2007 19:01 kobra 2
 
for :-))
Těch názorových střetů začíná přibývat přímo geometrickou řadou. Nedopadne to dobře!! A tomu finále já přihlížet nebudu. Měj se taky fajn a drž nám palce. Tuto epizodu ale dotáhnu až do konce a pak uvídím (jestli k 1.5.-1.6.-1.7.) čus....
  03.02.2007 19:04 jarda
 
Souhlasím s kolegou, ano měli by uznat důstojnické školy. Rozhodně to mělo pro práci u policie větší přínos, než niní když budou uznávat VOŠ typu - dřevařská výroba, zemědělec, stavárna. To nemá s policejní prací nic společného
  03.02.2007 19:07 jarda
 
oprava - nyní