Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  03.02.2007 23:46 kdo to byl
 
Informaci o odhalení pachatele přivítal ministr vnitra Ivan Langer, který už dříve prohlásil, že Policii ČR jde o čest i důvěru veřejnosti.

"Prohlášení k veřejnosti po odhalení pachatele nechystám. Myslím, že to nyní není potřeba. Jsem přesvědčen, že rychlé odhalení pachatele z policejních řad a potrestání viníka je nejlepším možným vzkazem nejen směrem dovnitř policie, ale především k české veřejnosti," řekl Langer a zdůraznil, že bude trvat na exemplárním potrestání viníka.
  03.02.2007 23:49 adf
 
Pane Langer, to budou ti,kterým jste sebral peníze slyšet u každého přestupce na silnici, jaké jsou hyeny v uniformách....sundejte už konečně ty růžové brýle....
  03.02.2007 23:54 lada
 
Tak je to správné, vyník byl exemplárně potrestán a hlavně propuštěn bez výsluh. Cože? Neměl nárok na nějaké výsluhy? Já vám to znovu opakuji viník byl exemplárně potrestán a propuštěn bez výsluh. Už to chápete?- bez výsluh. Kdyby se někdo ptal tak mu řekněte, že bez výsluh, aby byl klidnej.
  03.02.2007 23:59 asdf
 
výsluhy se berou už půl roku před nástupem, když řekneš NE, KDYŽ H...O, TAK PRO VŠECHNY :-))))
  04.02.2007 08:28 haf
 
a jak to, že já žádnou výsluhu nedostal ????? Že by mi něco zatajili ????? Vždyť přeci po dvou letech dostanu výsluhu 30 000,- až do smrti a ještě jsem zapomněl na odstupné 300 000,- :-))))) jejda to se ale mám, zrovna mířím na personální a dávám výpověď, ať si to řádně užiju TU VÝSLUHU, HU, HU :-)))))) ... nebo, že by bylo něco špatně ???
  03.02.2007 23:33 ouzbg
 
Máme nový zákon krásný,co měl za cíl je nám jasný,
rozpočtu měl pustit žilou, management teď chodí s kýlou, chlapci maj už plný saky, tak já zhasnu......a jdu taky..!!!
  04.02.2007 17:54 Janek <Nemo120@volny.cz>
 
přijdou jiní viz www.mvcr.cz zákony částka 188-06 nařízení vlády č.593/2006 ze dne 12.12.2006 - bude to armáda
  03.02.2007 23:12 Karel
 
Překlopeno z policista.cz - tam se to celé nevešlo.

Něco o policejních standardech ... (chcisveprachy, 03. 02. 2007 22:25)
http://www.eurocop-police.org/policies/police%20ethics/05-11-03% 20Resolution%20Standards%20and%20Integrity.pdf

tady se píše o příjmech policistů, o zdravotní a sociální péči. Dále aby se nestalo, že je příslušník na úrovni chudoby a hlavně o tom, že není nutné za každou cenu zvětšovat Schengenský prostor...


Je to přeloženo PC Translatorem, takže žádná sláva:


ROZHODNUTÍ SOCIÁLNÍ DIMENZE POLICEJNÍ STANDARDY A INTEGRITA V EVROPĚ
Adoptovaný v 2005 Autumn EuroCOP výbor 3 listopad 2005
My, 28 členské organizace evropské konfederace Police, představování přes 600.000 policejní úředníci v Evropě, sešel se dnes v EuroCOP Výbor v Londýně. Zvětšení Evropské unie a následujícího rozšíření Schengenu Územní jsou nebývalá šance na zlepšit bezpečnostní prostředí všech EU členů Země skrz vytvoření společné oblasti bezpečnosti. Ať tak nebo onak tato šance potřebuje být zadržená. Úspěch běžný evropský Area Bezpečnost závisí na profesionalismus, vysoké standardy a integrita soudních orgánů na všechny úrovních, včetně agentur EU stejně jako národní policejní služby.
Lepší a zlepšený nástroje pro výměnu informací a další formy vymáhání práva spolupráce jsou moc potřebná v Evropě bez hranic. Účinné vymáhání práva spolupráce je moc potřebný k tomu, aby obstojí vítězně proti hrozby organizovaného zločinu a terorismu. Bez sdílených vysokých standardů pro integritu a profesionalismus účinné vymáhání práva
spolupráce nemůže objevit se. Běžné profesionální standardy jsou podmínkou pro účinnost v policejní spolupráci. Běžné úrovně integrity jsou podmínkou pro dosažení volného toku vymáhání práva informace napříč hranicemi protože oni jsou podmínkou pro objevení se víry.
Police Unions a Staff Organisations spojil v evropské konfederaci. Police jsou hluboce zaujatý navzdor pokračující množení přečnívajících zkřížených hraničních prostředků pro policejní spolupráci, která je následovaná nezbytným vývojem běžných profesionálních standardů a úrovní integrity mezi policejními službami v Evropské unii. Místo toho tam je nedostatek spojených profesionálních standardů stejně jako lišící se úrovně integrity policejních služeb skrz Evropská unie.
Vysoké hodnoty integrity nemohou být ustanovený skrz trestní sankce a kázeňské procedury jen. Oni jsou výsledek vyvážené reformy policejních služeb které poskytují policejní úředníky a jejich rodiny hospodářskou a sociální bezpečností, včetně vzdělání a výchova to všimne si rozhodující roli policejní služby v demokratické společnosti
• úroveň příjmu který je přiměřený pro zodpovědnost policejní úředníky převzít a
ten umožní jim utrpět slušná životní úroveň bez pádu do chudoby.
• sociální ochrana a zdravotní péče která bere do účtu specifická nebezpečí policejní práce
• rámec pro informaci, poradu a účastnictví personálu v rozhodnutích ovlivnění policejní služby
• vnitřní předpisy které chrání policejní úředníky z libovolných rozhodnutí vrchní
• transparentní propagace schémata ty práce na základě profesionální výhodnosti
To je hanby pro Evropskou unii že tyto základní podmínky nejsou naplněné ve velkém množství jeho členských států. Navíc tam je nesporně statistická souvztažnost mezi úroveň zkaženosti a ohlášený nešvary síly jedné strany a nedostatku adekvátní sociální a ekonomické jistoty policejních úředníků na druhé.
To je pohled na Evropskou konfederaci Police že tyto body potřebují být vzatý do účtu v aktuálním procesu zvětšení k většímu rozsahu než toto je cvičený
aktuálně.
A společná oblast bezpečnosti nemůže být postavený výlučně na politických vyhlášeních; to musí být postavený na profesionálních policejních službách které jsou důvěryhodné jejich příslušným obyvatelstvem.
Hospodářské a sociální bezpečnost pro policejní úředníky není jediný ale rozhodující předpoklad kvůli tomu .
Informace vymění za vymáhání práva účely a další moc potřebných nástrojů pro policii a spolupráce trestního soudnictví bude jen přijatý občany jestli oni mohou si být jist že oni setkají se se stejnými vysokými profesionálními standardy a úrovněmi integrity skrz
Evropská unie.
Evropská konfederace Police proto vyzývá ČLENSKÉ STÁTY EU a na Evropské unii instituce k tomu, aby jednaly před více zly je udělaný pro Evropský projekt. To výslovně vyzývá Evropskou unii,
• Pro ustanovit běžné minimální standardy týkající se hospodářské a sociální bezpečnosti policejních úředníků založených na Evropské radě doporučení pro
Evropský kód policejní etiky.
• Pro aktivně monitor implementace těchto standardů skrz jeho členské státy skrz nezávislý orgán.
• Ustanovte sociální dialog se zastupujícími uspořádáními policejních úředníků na Evropský vyrovnat k oslovit problémy které ovlivnit policejní služby skrz EU.
• Bude-li potřeba, zdržet zvětšení Schengenu Area k tomu, aby udělal jistý,že předpoklady pro účinnou implementaci Schengenských znalostí jsou uspokojené
  03.02.2007 23:22 ***
 
Takový překlady sem můžeš klidně dávat, ale měl by jsi k tomu ještě přiložit názory pana prezidenta a potažmo jeho strany a vlády na evropskou integraci. V konečném výsledku je efekt takový, že tyto věci absolutně ignorujou. Dělaj jen to, kde jim hrozí reálně nějaká sankce. Věci založené na morálním, dobrovolném přístupu zde nikdy fungovat nebudou. Je to vše jen taková kamufláž.
  03.02.2007 23:41 Karel
 
To je mi jasný. V tomto státě je pro pány nahoře morálka až to poslední, co jim navíc ještě "kazí chuť". Pro ně jsme my dole jen špína, kterou potřebují jednou za 4 roky k volbám a ještě pro to, abychom platili daně.
  03.02.2007 23:46 555
 
Jsem rád, že jsti to už pochopil. To byli určitě oni.
  03.02.2007 23:05 náborář
 
Pojďte k nám - to jsou jen samý parády, přehlídky, a hlavně, peníze.
  03.02.2007 23:00 rádobychápající
 
k tomu policistovi, co zneužil foto ze služby, nebyl tam úplně jiný oproblém ! Jak je možné, že údajné fotky někdo vůbec nekompetetně pořídil, copak si u policie může každý fotit co chce ?
  03.02.2007 23:09 555
 
To tu ještě nebylo, takže na to vyjde určitě pokyn pana policejního prezidenta, který tuto oblast upraví. Bude to další ze stovek různých pokynů a nařízení, které si stejně nikdo nepamatuje. Měli by spíš vydat jeden pokyn na zdravý rozum.....
  03.02.2007 23:15 ůlakdafj
 
Jestli si pamatujete pánové, tak po mediálně známé masáži a průšvihu ohledně Stodolových se i na zjevné sebevraždy jezdí jako na vraždy. Tedy vnitřní předpis již léta existuje - vydal PP Kolář. Pokud je jen sebemenší pochybnost (a to je u mrtvého téměř vždy, pokud nezemře v posteli člověk ve 104letech), tak vyjíždí výjezd jako na podezření z vraždy. Součást výjezdu jest technik, který provádí ohledání mrtvého (po MUDr.) a stejně tak okolí, pořizuje foto, zajišťuje důkazy apod. - takže prosím o vysvětlení, co je to to nekompetentní?????
  03.02.2007 23:26 555
 
Co je to nekompetentnost? To je právě to, že policista z OOP nebyl právě tím technikem co to měl fotografovat. I když fotí jiná MČ tak zde věděl, že to přísluší výjezdu a neměl tedy foťák vytahovat z kapsy - to je ta nekompetentnost.
  03.02.2007 23:29 asdf
 
jaký foťák z kapsy, on to ukradl z počítače na oddělení, ty nekompetentnosti...:-) nejprve si věci ověřuj a poté suď...
  03.02.2007 23:35 555
 
Dobrý, tak mě vysvětli, kdo to do toho počítače dal. Chceš říct, že krajskej výjezd, jo. Nemám samozřejmě přesný informace, ale když mě to vysvětlíš už nebudu nic psát.
  03.02.2007 23:44 adsf
 
IMV
  03.02.2007 23:47 555
 
Jsem rád, že už jsi to pochopil. To byli určitě oni.
  03.02.2007 23:50 adf
 
Opět nerozumíš, ti prováděli vyšetřování, tam se ptej
  03.02.2007 23:57 555
 
Asi to nevyřešíme, jdu spát. čau.
  04.02.2007 09:01 C4
 
Pokud u Vás funguje ETŘ, které je přístupné v okrese všem, ale na různých úrovních v jiném obsahu, tak u nově zadaného případu, by mělo být možné najet ne soubor, kam se vkládají pořízené fotografie a pokud byly provedeny digitální fotky, které tam technik nastrkal hned, tak si to asi mohl stáhnout, nejsem si ale jistý, případně to mohl blejsknout služebním digitálem někdo z obvodu, to je ale od věci, kdy je jasné, že to bude dokumentovat výjezd a obvzláště v tomto případě.
  03.02.2007 22:45 bývalý
 
zkuste jít kluci trochu do sebe, trochu toho sebezapření, obětování pro vlast dle přísahy, apod.
  03.02.2007 23:23 asdf
 
a ty jim budeš platit složenky a živit manželky s dětma, fajn...
  03.02.2007 21:33 vhjfdhj
 
Odpovědi na otázky pana redaktora Jareše z Pražského deníku

1. Budou hasiči finančně postiženi a pokud ano, jak ?
Odpověď
Nejedná se o postih, jedná se o platové propady v důsledku nového zákona o služebním poměru. Propad hrozil až jedné třetině hasičů, a to v průměru v řádech dvou až tří tisíc korun. Zaznamenali jsme už i případy platových výměrů u některých velitelů až o sedm tisíc korun. Hlavní příčinou byla kombinace nedostatku mzdových prostředků na navýšení, které měl nový zákon přinést a špatného řízení Sboru. Na rozjezd nového zákona totiž předvolební vláda navrhla do státního rozpočtu 1,5 miliardy korun a vláda povolební z toho ubrala celou jednu třetinu. Pokud za této situace generální ředitel Sboru ještě nařídil, aby s počátkem roku byly všem hasičům nastaveny osobní příplatky na nulu, hrozily až zmíněné fatální důsledky. Naštěstí krajští ředitelé tento pokyn nedodrželi a díky tomu se propady dotknou menšího počtu lidí a budou v nižších řádech, přesto ale v první letošní výplatě nějaké propady budou. Proto jsme již 4. ledna vyvolali jednání s ministrem vnitra a bylo dohodnuto, že ministerstvo urychleně požádá o uvolnění dalších peněz z rezervy ve všeobecné pokladní správě. Od března by měl začít proces narovnávání platů tak, aby celoročně v porovnání s rokem 2006 všichni zaznamenali alespoň nárůst nad úroveň inflace.

2. Projeví se změny u všech kolegů stejně, nebo je některá ze skupin hasičů vysloveně znevýhodněná, nebo naopak ?
Odpověď
Cílem tvůrců zákona bylo nastartovat kariérní řád, tj. motivaci k postupování do vyšších funkcí. Toho mělo být docíleno takovým nastavením platového systému, aby si všichni polepšili, ale směrem výše aby to navýšení bylo atraktivnější. Systemizace služebních míst, kterou ředitel Sboru stanovil, však byla na spodních funkcích stlačena tak, že např. specialista, jakým je strojník po 15 letech služby, má stejný tarif, jako nováček. Naproti tomu u některých funkcí nevýjezdových, které obnášejí např. plánování opatření civilní ochrany pro případ krizí, byla systemizace nastavena tak, že mají nárůst v průměru kolem sedmi tisíc korun. Největší zklamání prožívají hasiči z nastavení rizikových příplatků, jejichž celostátní průměr činil vloni 2.500,- Kč a letos byly sníženy tak, že průměr v lednu vychází na 1.900,- Kč.

3. Policisté připravují demonstraci před budovou ministerstva vnitra, máte informace, jestli se hasiči připojí ?
Odpověď
Náš odborový svaz má základní organizace ve všech okresech a dohodli jsme se, že demonstrovat zatím nebudeme, neboť již na lednovém jednání s ministrem vnitra bylo dosaženo určité garance nápravy platových propadů a další jednání bude následovat koncem února hned po vyhodnocení prvních letošních výplat. Neznám situaci u pražských hasičů, ti nejsou v našem svazu organizováni a na internetu se údajně někteří vyjadřovali pro podporu demonstrace. My bychom o takovémto nátlaku někdy později mohli uvažovat, kdybychom nedostali záruky konkrétního harmonogramu navyšování rizikových příplatků pro výjezdové hasiče.

4. Hrozí odliv hasičů a může to mít vliv na výkon sboru ? Myslím podstav, nebo i úbytek kvalifikovaných hasičů.
Odpověď
Masivní odchody zatím nehrozí. O odchodu uvažují zejména ti služebně nejstarší a tudíž většinou nejkvalifikovanjěší, protože jsou unaveni a nejsou spokojeni s metodami řízení Sboru a s nárůstem administrativy. Navíc je čas od času někdo straší zaručenými fámami, že jim již brzy budou zkráceny výsluhy a že by si tedy s odchodem měli pospíšit. Každý odchod zkušeného člověka má vliv na kvalitu činnosti jím řízeného úseku. Od hasiče až po generála však platí, že nikdo není nenahraditelný a Sbor bude fungovat vždy. Drtivá většina hasičů jsou totiž blázni, kteří svoje povolání milují a obětují mu i velkou část svého soukromí. Na takovém altruismu, resp. jenom na něm, by však samozřejmě základy Sboru stát neměly.
JUDr.Vladimír Mühlfeit, předseda OS hasičů


2.2.2007
  03.02.2007 21:43 fgdhsgjh
 
ze stránek www.osh.cz
  03.02.2007 22:02 l
 
bez komentáře!:-(
  03.02.2007 21:26 123
 
Jinak, jestli jsi podal výpověd a ještě ti běží výpovědní lhůta, tak ji můžeš klidně stáhnout, není to nic neobvyklého. Pokud už jsi pryč, tak jsi pravděpodobně odešel podle starého zákona za 25%, nepíšeš však jak jsi to přesně udělal tak nevím.
  03.02.2007 20:33 pepe
 
Chlapíci, jaké jsou tabulky pro výpočet odchodného? Je po 15 letech 20 % nebo 30%? Já jen, jestli jsem neodešel předčasně. Ále , teď je to už jedno.
  03.02.2007 21:16 123
 
Nemyslíš náhodou výsluhový příspěvek? Výsluhový příspěvek je podle nového zákona po 15 letech 20% + 3% za každý další odsloužený rok do 21 odsloužených let (pak 2% a nakonec 1% s max 50%). Podle starého zákona je to 20% po 10 letech + 1% za další odsl. rok. S ohledem na nárust 3% se po 15-ti letech určitě nevyplatí odejít. (tak to taky úmyslně nastavili) To jsi měl spíše odejít podle starého zákona za 25%.
  03.02.2007 20:30 Občan
 
Funkcionáři, či řadoví policisté, kteří nesplňují v současné době vzdělání, nemají na postech, které vyšší odbornost vyžadují, co dělat.
Služební zákon byl přijat před nekolika lety, pouze se oddalovala jejich účinnost. Všichni měli dostatek času na to, aby si patřičné vzdělání doplnili. Vyčkávali jenom vyčuránci, pro které se teď hledá ta nejschůdnější cesta.
Přeju jim jenom jediné: Z HRUŠKY DOLŮ, PÁNOVÉ!!!!! UŽ TOHO BYLO DOST!!! POLICEJNÍ "VOŠKY" JSOU VÝSMĚCHEM PRO TISÍCE NAŠICH KOLEGŮ... lANGŘE A hUSÁKU, VZBUĎTE SE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  03.02.2007 22:06 prap. Pepíček
 
Občane,
ty dle svého vyjadřování n e j s i obyčejný občan. Ty jseš bohužel policista s VŠ, proto tolik záště a ublíženosti. Nečurej nám na pty, stačí že to dělá naše vrchní velení. Buď chlap a kápni božskou. Mohu ti říc, že pro takové zbabělé vychcánky jako jsi ty na případnou demonstraci nejdu.
  03.02.2007 22:20 bohužel kolega
 
Já hlupák si myslel, že demonstrace bude za srovnání platů, za renty a další nám sebrané či okleštěné tzv. výhody a ono se bude demonstrovat ta to, aby se takovejhle ksindl dostal ke korytu.