4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Informaci o odhalení pachatele přivítal ministr vnitra Ivan Langer, který už dříve prohlásil, že Policii ČR jde o čest i důvěru veřejnosti.

"Prohlášení k veřejnosti po odhalení pachatele nechystám. Myslím, že to nyní není potřeba. Jsem přesvědčen, že rychlé odhalení pachatele z policejních řad a potrestání viníka je nejlepším možným vzkazem nejen směrem dovnitř policie, ale především k české veřejnosti," řekl Langer a zdůraznil, že bude trvat na exemplárním potrestání viníka.

Pane Langer, to budou ti,kterým jste sebral peníze slyšet u každého přestupce na silnici, jaké jsou hyeny v uniformách....sundejte už konečně ty růžové brýle....

Tak je to správné, vyník byl exemplárně potrestán a hlavně propuštěn bez výsluh. Cože? Neměl nárok na nějaké výsluhy? Já vám to znovu opakuji viník byl exemplárně potrestán a propuštěn bez výsluh. Už to chápete?- bez výsluh. Kdyby se někdo ptal tak mu řekněte, že bez výsluh, aby byl klidnej.

výsluhy se berou už půl roku před nástupem, když řekneš NE, KDYŽ H...O, TAK PRO VŠECHNY :-))))

a jak to, že já žádnou výsluhu nedostal ????? Že by mi něco zatajili ????? Vždyť přeci po dvou letech dostanu výsluhu 30 000,- až do smrti a ještě jsem zapomněl na odstupné 300 000,- :-))))) jejda to se ale mám, zrovna mířím na personální a dávám výpověď, ať si to řádně užiju TU VÝSLUHU, HU, HU :-)))))) ... nebo, že by bylo něco špatně ???

Máme nový zákon krásný,co měl za cíl je nám jasný,
rozpočtu měl pustit žilou, management teď chodí s kýlou, chlapci maj už plný saky, tak já zhasnu......a jdu taky..!!!

přijdou jiní viz www.mvcr.cz zákony částka 188-06 nařízení vlády č.593/2006 ze dne 12.12.2006 - bude to armáda

Překlopeno z policista.cz - tam se to celé nevešlo.

Něco o policejních standardech ... (chcisveprachy, 03. 02. 2007 22:25)
http://www.eurocop-police.org/policies/police%20ethics/05-11-03% 20Resolution%20Standards%20and%20Integrity.pdf

tady se píše o příjmech policistů, o zdravotní a sociální péči. Dále aby se nestalo, že je příslušník na úrovni chudoby a hlavně o tom, že není nutné za každou cenu zvětšovat Schengenský prostor...


Je to přeloženo PC Translatorem, takže žádná sláva:


ROZHODNUTÍ SOCIÁLNÍ DIMENZE POLICEJNÍ STANDARDY A INTEGRITA V EVROPĚ
Adoptovaný v 2005 Autumn EuroCOP výbor 3 listopad 2005
My, 28 členské organizace evropské konfederace Police, představování přes 600.000 policejní úředníci v Evropě, sešel se dnes v EuroCOP Výbor v Londýně. Zvětšení Evropské unie a následujícího rozšíření Schengenu Územní jsou nebývalá šance na zlepšit bezpečnostní prostředí všech EU členů Země skrz vytvoření společné oblasti bezpečnosti. Ať tak nebo onak tato šance potřebuje být zadržená. Úspěch běžný evropský Area Bezpečnost závisí na profesionalismus, vysoké standardy a integrita soudních orgánů na všechny úrovních, včetně agentur EU stejně jako národní policejní služby.
Lepší a zlepšený nástroje pro výměnu informací a další formy vymáhání práva spolupráce jsou moc potřebná v Evropě bez hranic. Účinné vymáhání práva spolupráce je moc potřebný k tomu, aby obstojí vítězně proti hrozby organizovaného zločinu a terorismu. Bez sdílených vysokých standardů pro integritu a profesionalismus účinné vymáhání práva
spolupráce nemůže objevit se. Běžné profesionální standardy jsou podmínkou pro účinnost v policejní spolupráci. Běžné úrovně integrity jsou podmínkou pro dosažení volného toku vymáhání práva informace napříč hranicemi protože oni jsou podmínkou pro objevení se víry.
Police Unions a Staff Organisations spojil v evropské konfederaci. Police jsou hluboce zaujatý navzdor pokračující množení přečnívajících zkřížených hraničních prostředků pro policejní spolupráci, která je následovaná nezbytným vývojem běžných profesionálních standardů a úrovní integrity mezi policejními službami v Evropské unii. Místo toho tam je nedostatek spojených profesionálních standardů stejně jako lišící se úrovně integrity policejních služeb skrz Evropská unie.
Vysoké hodnoty integrity nemohou být ustanovený skrz trestní sankce a kázeňské procedury jen. Oni jsou výsledek vyvážené reformy policejních služeb které poskytují policejní úředníky a jejich rodiny hospodářskou a sociální bezpečností, včetně vzdělání a výchova to všimne si rozhodující roli policejní služby v demokratické společnosti
• úroveň příjmu který je přiměřený pro zodpovědnost policejní úředníky převzít a
ten umožní jim utrpět slušná životní úroveň bez pádu do chudoby.
• sociální ochrana a zdravotní péče která bere do účtu specifická nebezpečí policejní práce
• rámec pro informaci, poradu a účastnictví personálu v rozhodnutích ovlivnění policejní služby
• vnitřní předpisy které chrání policejní úředníky z libovolných rozhodnutí vrchní
• transparentní propagace schémata ty práce na základě profesionální výhodnosti
To je hanby pro Evropskou unii že tyto základní podmínky nejsou naplněné ve velkém množství jeho členských států. Navíc tam je nesporně statistická souvztažnost mezi úroveň zkaženosti a ohlášený nešvary síly jedné strany a nedostatku adekvátní sociální a ekonomické jistoty policejních úředníků na druhé.
To je pohled na Evropskou konfederaci Police že tyto body potřebují být vzatý do účtu v aktuálním procesu zvětšení k většímu rozsahu než toto je cvičený
aktuálně.
A společná oblast bezpečnosti nemůže být postavený výlučně na politických vyhlášeních; to musí být postavený na profesionálních policejních službách které jsou důvěryhodné jejich příslušným obyvatelstvem.
Hospodářské a sociální bezpečnost pro policejní úředníky není jediný ale rozhodující předpoklad kvůli tomu .
Informace vymění za vymáhání práva účely a další moc potřebných nástrojů pro policii a spolupráce trestního soudnictví bude jen přijatý občany jestli oni mohou si být jist že oni setkají se se stejnými vysokými profesionálními standardy a úrovněmi integrity skrz
Evropská unie.
Evropská konfederace Police proto vyzývá ČLENSKÉ STÁTY EU a na Evropské unii instituce k tomu, aby jednaly před více zly je udělaný pro Evropský projekt. To výslovně vyzývá Evropskou unii,
• Pro ustanovit běžné minimální standardy týkající se hospodářské a sociální bezpečnosti policejních úředníků založených na Evropské radě doporučení pro
Evropský kód policejní etiky.
• Pro aktivně monitor implementace těchto standardů skrz jeho členské státy skrz nezávislý orgán.
• Ustanovte sociální dialog se zastupujícími uspořádáními policejních úředníků na Evropský vyrovnat k oslovit problémy které ovlivnit policejní služby skrz EU.
• Bude-li potřeba, zdržet zvětšení Schengenu Area k tomu, aby udělal jistý,že předpoklady pro účinnou implementaci Schengenských znalostí jsou uspokojené

Takový překlady sem můžeš klidně dávat, ale měl by jsi k tomu ještě přiložit názory pana prezidenta a potažmo jeho strany a vlády na evropskou integraci. V konečném výsledku je efekt takový, že tyto věci absolutně ignorujou. Dělaj jen to, kde jim hrozí reálně nějaká sankce. Věci založené na morálním, dobrovolném přístupu zde nikdy fungovat nebudou. Je to vše jen taková kamufláž.

To je mi jasný. V tomto státě je pro pány nahoře morálka až to poslední, co jim navíc ještě "kazí chuť". Pro ně jsme my dole jen špína, kterou potřebují jednou za 4 roky k volbám a ještě pro to, abychom platili daně.

Jsem rád, že jsti to už pochopil. To byli určitě oni.

Pojďte k nám - to jsou jen samý parády, přehlídky, a hlavně, peníze.

k tomu policistovi, co zneužil foto ze služby, nebyl tam úplně jiný oproblém ! Jak je možné, že údajné fotky někdo vůbec nekompetetně pořídil, copak si u policie může každý fotit co chce ?

To tu ještě nebylo, takže na to vyjde určitě pokyn pana policejního prezidenta, který tuto oblast upraví. Bude to další ze stovek různých pokynů a nařízení, které si stejně nikdo nepamatuje. Měli by spíš vydat jeden pokyn na zdravý rozum.....

Jestli si pamatujete pánové, tak po mediálně známé masáži a průšvihu ohledně Stodolových se i na zjevné sebevraždy jezdí jako na vraždy. Tedy vnitřní předpis již léta existuje - vydal PP Kolář. Pokud je jen sebemenší pochybnost (a to je u mrtvého téměř vždy, pokud nezemře v posteli člověk ve 104letech), tak vyjíždí výjezd jako na podezření z vraždy. Součást výjezdu jest technik, který provádí ohledání mrtvého (po MUDr.) a stejně tak okolí, pořizuje foto, zajišťuje důkazy apod. - takže prosím o vysvětlení, co je to to nekompetentní?????

Co je to nekompetentnost? To je právě to, že policista z OOP nebyl právě tím technikem co to měl fotografovat. I když fotí jiná MČ tak zde věděl, že to přísluší výjezdu a neměl tedy foťák vytahovat z kapsy - to je ta nekompetentnost.

jaký foťák z kapsy, on to ukradl z počítače na oddělení, ty nekompetentnosti...:-) nejprve si věci ověřuj a poté suď...

Dobrý, tak mě vysvětli, kdo to do toho počítače dal. Chceš říct, že krajskej výjezd, jo. Nemám samozřejmě přesný informace, ale když mě to vysvětlíš už nebudu nic psát.

IMV

Jsem rád, že už jsi to pochopil. To byli určitě oni.

Opět nerozumíš, ti prováděli vyšetřování, tam se ptej

Asi to nevyřešíme, jdu spát. čau.

Pokud u Vás funguje ETŘ, které je přístupné v okrese všem, ale na různých úrovních v jiném obsahu, tak u nově zadaného případu, by mělo být možné najet ne soubor, kam se vkládají pořízené fotografie a pokud byly provedeny digitální fotky, které tam technik nastrkal hned, tak si to asi mohl stáhnout, nejsem si ale jistý, případně to mohl blejsknout služebním digitálem někdo z obvodu, to je ale od věci, kdy je jasné, že to bude dokumentovat výjezd a obvzláště v tomto případě.

zkuste jít kluci trochu do sebe, trochu toho sebezapření, obětování pro vlast dle přísahy, apod.

a ty jim budeš platit složenky a živit manželky s dětma, fajn...

Odpovědi na otázky pana redaktora Jareše z Pražského deníku

1. Budou hasiči finančně postiženi a pokud ano, jak ?
Odpověď
Nejedná se o postih, jedná se o platové propady v důsledku nového zákona o služebním poměru. Propad hrozil až jedné třetině hasičů, a to v průměru v řádech dvou až tří tisíc korun. Zaznamenali jsme už i případy platových výměrů u některých velitelů až o sedm tisíc korun. Hlavní příčinou byla kombinace nedostatku mzdových prostředků na navýšení, které měl nový zákon přinést a špatného řízení Sboru. Na rozjezd nového zákona totiž předvolební vláda navrhla do státního rozpočtu 1,5 miliardy korun a vláda povolební z toho ubrala celou jednu třetinu. Pokud za této situace generální ředitel Sboru ještě nařídil, aby s počátkem roku byly všem hasičům nastaveny osobní příplatky na nulu, hrozily až zmíněné fatální důsledky. Naštěstí krajští ředitelé tento pokyn nedodrželi a díky tomu se propady dotknou menšího počtu lidí a budou v nižších řádech, přesto ale v první letošní výplatě nějaké propady budou. Proto jsme již 4. ledna vyvolali jednání s ministrem vnitra a bylo dohodnuto, že ministerstvo urychleně požádá o uvolnění dalších peněz z rezervy ve všeobecné pokladní správě. Od března by měl začít proces narovnávání platů tak, aby celoročně v porovnání s rokem 2006 všichni zaznamenali alespoň nárůst nad úroveň inflace.

2. Projeví se změny u všech kolegů stejně, nebo je některá ze skupin hasičů vysloveně znevýhodněná, nebo naopak ?
Odpověď
Cílem tvůrců zákona bylo nastartovat kariérní řád, tj. motivaci k postupování do vyšších funkcí. Toho mělo být docíleno takovým nastavením platového systému, aby si všichni polepšili, ale směrem výše aby to navýšení bylo atraktivnější. Systemizace služebních míst, kterou ředitel Sboru stanovil, však byla na spodních funkcích stlačena tak, že např. specialista, jakým je strojník po 15 letech služby, má stejný tarif, jako nováček. Naproti tomu u některých funkcí nevýjezdových, které obnášejí např. plánování opatření civilní ochrany pro případ krizí, byla systemizace nastavena tak, že mají nárůst v průměru kolem sedmi tisíc korun. Největší zklamání prožívají hasiči z nastavení rizikových příplatků, jejichž celostátní průměr činil vloni 2.500,- Kč a letos byly sníženy tak, že průměr v lednu vychází na 1.900,- Kč.

3. Policisté připravují demonstraci před budovou ministerstva vnitra, máte informace, jestli se hasiči připojí ?
Odpověď
Náš odborový svaz má základní organizace ve všech okresech a dohodli jsme se, že demonstrovat zatím nebudeme, neboť již na lednovém jednání s ministrem vnitra bylo dosaženo určité garance nápravy platových propadů a další jednání bude následovat koncem února hned po vyhodnocení prvních letošních výplat. Neznám situaci u pražských hasičů, ti nejsou v našem svazu organizováni a na internetu se údajně někteří vyjadřovali pro podporu demonstrace. My bychom o takovémto nátlaku někdy později mohli uvažovat, kdybychom nedostali záruky konkrétního harmonogramu navyšování rizikových příplatků pro výjezdové hasiče.

4. Hrozí odliv hasičů a může to mít vliv na výkon sboru ? Myslím podstav, nebo i úbytek kvalifikovaných hasičů.
Odpověď
Masivní odchody zatím nehrozí. O odchodu uvažují zejména ti služebně nejstarší a tudíž většinou nejkvalifikovanjěší, protože jsou unaveni a nejsou spokojeni s metodami řízení Sboru a s nárůstem administrativy. Navíc je čas od času někdo straší zaručenými fámami, že jim již brzy budou zkráceny výsluhy a že by si tedy s odchodem měli pospíšit. Každý odchod zkušeného člověka má vliv na kvalitu činnosti jím řízeného úseku. Od hasiče až po generála však platí, že nikdo není nenahraditelný a Sbor bude fungovat vždy. Drtivá většina hasičů jsou totiž blázni, kteří svoje povolání milují a obětují mu i velkou část svého soukromí. Na takovém altruismu, resp. jenom na něm, by však samozřejmě základy Sboru stát neměly.
JUDr.Vladimír Mühlfeit, předseda OS hasičů


2.2.2007

ze stránek www.osh.cz

bez komentáře!:-(

Jinak, jestli jsi podal výpověd a ještě ti běží výpovědní lhůta, tak ji můžeš klidně stáhnout, není to nic neobvyklého. Pokud už jsi pryč, tak jsi pravděpodobně odešel podle starého zákona za 25%, nepíšeš však jak jsi to přesně udělal tak nevím.

Chlapíci, jaké jsou tabulky pro výpočet odchodného? Je po 15 letech 20 % nebo 30%? Já jen, jestli jsem neodešel předčasně. Ále , teď je to už jedno.

Nemyslíš náhodou výsluhový příspěvek? Výsluhový příspěvek je podle nového zákona po 15 letech 20% + 3% za každý další odsloužený rok do 21 odsloužených let (pak 2% a nakonec 1% s max 50%). Podle starého zákona je to 20% po 10 letech + 1% za další odsl. rok. S ohledem na nárust 3% se po 15-ti letech určitě nevyplatí odejít. (tak to taky úmyslně nastavili) To jsi měl spíše odejít podle starého zákona za 25%.

Funkcionáři, či řadoví policisté, kteří nesplňují v současné době vzdělání, nemají na postech, které vyšší odbornost vyžadují, co dělat.
Služební zákon byl přijat před nekolika lety, pouze se oddalovala jejich účinnost. Všichni měli dostatek času na to, aby si patřičné vzdělání doplnili. Vyčkávali jenom vyčuránci, pro které se teď hledá ta nejschůdnější cesta.
Přeju jim jenom jediné: Z HRUŠKY DOLŮ, PÁNOVÉ!!!!! UŽ TOHO BYLO DOST!!! POLICEJNÍ "VOŠKY" JSOU VÝSMĚCHEM PRO TISÍCE NAŠICH KOLEGŮ... lANGŘE A hUSÁKU, VZBUĎTE SE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Občane,
ty dle svého vyjadřování n e j s i obyčejný občan. Ty jseš bohužel policista s VŠ, proto tolik záště a ublíženosti. Nečurej nám na pty, stačí že to dělá naše vrchní velení. Buď chlap a kápni božskou. Mohu ti říc, že pro takové zbabělé vychcánky jako jsi ty na případnou demonstraci nejdu.

Já hlupák si myslel, že demonstrace bude za srovnání platů, za renty a další nám sebrané či okleštěné tzv. výhody a ono se bude demonstrovat ta to, aby se takovejhle ksindl dostal ke korytu.