Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení kolegové, po přečtení několika posledních stránek mi to nedalo a musím reagovat.
1. Kauza s odprodanými fotografiemi p. Svobody je sice z hlediska lidského selhání, ale myslím si, že to není to nejpodstatnější, co se u policie děje. Jak zde bylo již uvedeno vždy se v nějakém kolektivu najde jedinec, který lidsky selže, i kdyby byl, bůh ví jak zaplacen. Otázkou je jestli se dají tato selhání snížit na co možná nejnižší možnou míru, formou zkvalitnění práce náborářů a celého systému práce PČR. Tam si myslím je zakopaná nejdůležitější část problému.
A komu tato kauza v této době nejvíce vyhovuje? Přeci panu Langrovi, aby odvedl pozornost veřejnosti od nejdůležitějšího problému těchto dní a tou je přijetí zákona č. 361, a prezentoval nás obyčejné poldy jako tupce, kteří jenom rebelují a přitom si zaslouží jen a pouze ten pověstný bič.
Ačkoli je z lidského hlediska toto pochybení nešťastné, myslím si, že v porovnání s některými systémovými a dlouhodobě úmyslně neřešenými problémy v činnosti PČR, je tato kauza poměrně nepodstatná. V očích normálně uvažujícího občana nemůže pochybení kolegy poškodit nijak naší protestní akci, neboť je jasně patrno, že se v tomto případě jedná o selhání jedince a ne o selhání systému jako takového.
Vyzývám vás proto, nenechme odvést naší pozornost od nejdůležitějších problémů, kvůli kterým zde diskutujeme.

2. Dalším problémem, na který chci reagovat, jsou zde vyslovené názory o generačním střetu u policie.
Předem předestírám, že jsem policista, který nastoupil k PČR v první polovině devadesátých let, je mi přes čtyřicet let, mám rodinu, nemám dokončené VŠ studium a sloužím jako řadový polda na ulici. Říkám to proto, aby zde někdo nenabyl dojmu, že zde hájím určitou skupinu lidí.
To, co zde chci říct se vůbec netýká starších kolegů poctivě sloužících v přímém výkonu služby. Před těmito, za ty roky odsloužených na ulici, klobouk dolů.
Slyším zde názory, že vysoká škola ( je jedno, jestli se jedná o civilní nebo resortní ) není automaticky patent na rozum, a že všichni ti staří nejsou stejní a nelze je házet do jednoho pytle. To je sice pravda. Ale zabýval se někdo už také tím kolik takových světlých vyjímek je možno u naší firmy najít ? Za svojí karieru u PČR mohu zodpovědně říct, že jsem takových moc neviděl.
Jak jsem zde již jednou uvedl mnoho z těchto tzv. managerů se minimálně svým chováním a arogantím vystupováním vůči svým podřízeným na tomto systému podíleli a vůbec jim to nevadilo. Přitom s hrůzou člověk zjišťuje, že jejich jedinou kvalifikací jsou mnohdy jen a pouze švindl kurzy typu maturita nebo VŠ tzv. z rozkazu, dodělávané po nástupu K VB. Tito dnes pochopitelně poukazují na to, že ti mladí bez praxe otravují a chtějí také v rámci kariérního řádu v pomyslném žebříčku postupovat.
Jak jsem již uvedl, neznamená to, že každý nový mladý vysokoškolák má automaticky nárok na teplé místečko v kanceláři. Problém je ale v tom, že mu doposavad nikdo
( pokud neměl protekci ) a nyní dle nového kariérního řádu již vůbec nedal šanci ukázat co v něm je. A přitom různí rádoby manageři mají svá místa jistá, zproštěná všech konkurenčních tlaků. Pro tyto lidi platí výše zmiňovaná fráze o patentu na rozum. Pak ať se tito nediví, že se v těchto pohnutých časech konečně manšaft probudil a začal nahlas vykřikovat své oprávněné požadavky. Rada pro naše bossy: Trocha sebepokory by neškodila a naučte naslouchat hlasu z lidu. Ono totiž i dnes platí: " Vox populi. vox dei "

Dobrý den pane ministře a všichni co píšete a čtete diskusi, jsem hasič a sleduji že do této diskuse se hodně zapojují policisté. Kluci jedni, přál bych vám rozhodně více peněz a podpory od vašich nadřízených a hlavně politiků. Pokud se zaměřím na Ameriku tak tam policisté mají napsáno na vozidlech "pomáháme a sloužíme" Pomáháme.....pokud uvidí policista jak je řidič v nesnázích tak mů pomůže, aby se mohl s nákladním vozidlem otočit, pomohl stařence přejít přes silnici a jsou doopravdy vidět na každém rohu. A potom SLOUŽÍME.....to je nulová tolerance k vítržníkům, nebo osobám, které napadnou policistu a nemají odvolání...prostě někdo musí být autorita a z policie by měl být respekt. Ale pokud si vy příslušníci došlápnete na někoho (demonstrace, technoparty..atd.) tak to rozebírají média, politici, právníci...a to rozhodně nepomáhá k získání vašeho respektu. Na demostracích nebo jiných akcích slušní lidé dostanou možnost odejít, ale ty co provokují a vyvolávají šarvátky by měli být nekompromisně potrestáni. Vy musíte mít služební číslo viditelně umístěné, ale co ty co si schovávájí tvář pod šátky...
Pane Langer, když jste přišel do funkce ministra rozesílal jste e-mail, kde jste psal o potápející se lodi. Ale pokud se nepostavíte za kluky co dělají na ulici tak se loď potopí. Jelikož pokud plavčík, kormidelník nedostane podporu jak peněžní tak psychologickou (důvěra ve svého nadřízeného) tak kapitán s lodí nikdy nevypluje. Proč nenecháte udělat audit na GŘ jak PČR, HZS. Jistě je tam víc lidí než musí, kterí vytvářejí práci pro práci, aby něco konali a ostatní zahrnují formuláři. A kluci na výjezdu jsou stále podstav.

Ahoj kolegáčku plně s tebou souhlasím

Předělat kompletně zák.361.Paskvil jeden

Ne předělat....ale zrušit a napsat novej!!!!

Jo uplně jsem zapoměl napsat,že v pátek u nás byl na kontrole pan STUPKA z PP a řekl,že jim to je jedno jestli si někdo pohoršil a ať nikdo nepočítá,že nám obyčejným policistům někdo přidá.Jo maximálně miliardu DBA a nočních do 150 hodin zdarma.Od září okrájejí výsluhy a počet hrubých platů pro odchod bude pouze jenom 2 místo 6.

a když už chtějí okrájet výsluhy, nezmínil se opět o retroaktivitě? Budou krájet opět se zpětnou platností??? A když už okrájejí výsluhy, přidají přitom na platu, nebo opět uberou 3000,-/měs.???

pro.
Udělali si z toho rodiný podnik.Já si osobně myslím,že příští rok to bude ještě horší,protože jestli teď nejsou peníze tak příští rok nezbude už vůbec nic na nás obyčejné

Když to tady všechno čtu, tak je mi z těch pánů na PP na zvracení. Je to hnus co s náma provádějí. Musíme konečně vyjít do ulic a ukázat jim, že se jich nebojíme a že máme také nějaká práva. Jednoznačně jsem pro demonstraci a nejen já, ale my všichni z Vyškova. Myslím, že máme podporu i na správě, že pane Kotlane? Vy jste určitě šel také s platem dolů a určitě vám není jedno, že v noci a o víkenech sloužíte zdarma. Takže čau v Praze.

to jediné co je fajn je renta a tu chtějí sebrat pokrátit a podobně?Hm dobrý šikulové jsou to,takže kdejakej STB je v pohodě a směje se tomu co se děje.

Kdyby podmínky pro rentu upravili a začlenili do ni roky odsloužené v ulicích a roky v kancelářích a udělali to s rozumem... Jsem bláhovej, to nikdy neudělaj, byli by sami proti sobě.

Teda pánové a dámy co se děje v tomto státě je opravdu už vrchol.Obyčejným policajtům vzali všechno a budeme chodit na sociálku žebrat,ale hlavně že v tichosti přidali asistentům poslanců.Bordel a výsměch největšího kalibru

Víš kolik mají poslanci práce ??? To si obyčejní smrtelníci v tomto statě ani nedoukáží představit. A vůbec poldové na ulici jsou taky ASISTENTI, tak by jim taky měli v tichosti přidat ne ???

Dotaz - za kolik se prodávaj fotky z místa činu? No jestli si ten chytrý příslušník aspoň dorovnal plat, kterej mu byl ze zákona zkrácen. Je pravdou, že teď bude mít zase nějaké vydání - právník, finanční sankce, atd.

Nemotej sem tuhle kauzu. Myslím, že v TV už tak skloňují policii dost často. Co chceš a od koho slyšet? Jak to tady budeme pitvat a dokola říkat, jaký to byl v.l, jestli mu za to ty lowe stály,...atd? Seš na omylu, ale není to vhodné téma a nech si to někam do hospody k pivu!.....čus

Tak jsem se právě vrátil z noční služby. Opravdu super ukázka naší nerizikové práce. Dvakrát jsme v noci jeli záchytku a jeden opilec se léčí na svrab a drůhý žlouteka typu C. Můžu vám říct pane Langr, že je to opravdu skvělý pocit, když jdete domů a nevíte zda jste se nenakazil a nenakazíte následně svoji ženu a děti, rodinu se kterou se vídáte. Přál bych vám to zažít na vlastní kůži !!! Hlavně, že očkujete nevím už ani proti čemu všemu naše parťáky, kteří prochází super výběrovým řízením a potom sedí dva roky ve škole. Ti to opravdu potřebují !!! My co se s těmito opilci denodeně taháme to vlastně ani nepotřebujem, proč taky. Není čas se nad tím trošku zamyslet ??? Není náhodou někde v systému chyba ??? Co vy na to ??? Od nového roku je to už čtvrtý člověk se žloutenkou !!! Jó ja vím je vlastně málo peněz a co kdyby jste nám " spodině, povlu nebo co pro vás vůbec jsme" vzali další 3 000,-Kč ze mzdy a za to nás naočkovali ???? ( to je jen pokus o žert ... cha, cha, cha )

To jseš ale pěkně udřenej za tu noční

for civil

Jsi opravdu ubožák.

i civilové jsou dementi, ty jsi toho zářný příklad....

Táhněte makat a nefňukejte, parazitujete za peníze slušných lidí

no to je praxe a zkušenosti, poznám dementa na sto honů.....že civile? :-)))

Civile, jestli parazituju za peníze slušných lidí, tak Ty můžeš bejt klidnej, za Tvý to není...

U nás měli očkování proti žloutence všichni na okrese, ale má to jeden háček musíš být u zdravotní pojišťovny MV ČR.

Pro civila
Pravě jsem se vyspal a jdu na další noční a reakce tohoto člověka mluví opravdu za vše !!! Na to se nadá pravdu nic říct možná jen to, že z těchto lidí jsou vybírání naši potencionální parťáci... bože chraň nás a lidi co jim bude takovej parťák pomáhat a sloužit !!!

A ještě jeden názor. Připravovanou demonstraci můžete v klidu a pohodě odepsat jako neúspěšnou akci, a to díky onomu prodejci fotografií z místa činu. Veřejností, ale i policisty, je něco takového odsuzováno. Demonstrací za situace, kdy v našich řadách jsou lidé, kteří jsou ochotni prodat části spisů, části odposlechů, výňatky ze svědeckých výpovědí, fotografií, včas informot média o nápadu zájmové trestné činnosti atd., nic nezískáte. Naopak, veřejnost se postaví proti. A zcela právem. Naopak. Nejdřív se zbavte svých "parťáků", kteří škodí, berou úplatky od přestupujících řidičů, nekompromisně dodržujte zákon a jeho dodržování vyžadujte po občanech, kteří ho přestupují či obcházejí. Pak můžete demonstrovat. Ale dokud nezačne fungovat samočistící funkce PČR, bude to špatně.

Bohužel takoví lidé se najdou v každé profesi, jenže naši politici si za vydatné pomoci sdělovacích prostředků vybrali Policii ČR, protože co nejlépe působí na lidi? No přece když se jich někdo zastane. A proti komu? No proti REPRESI přece. A policie BYLA, JE A BUDE represivní složka a jako taková bude i vždy vnímána. Jenže naši krátkozrací politici, místo aby pro posílení nejen své pozice tuto represivní složku zaštítili a vlastně tím občanovi sdělili:" MY VÁS CHRÁNÍME ZA POMOCI POLICIE PROTI ZLOČINU", tak občanovi říkají, že oni jsou ta nejhodnější vláda, která jim vlastně všechno dovolí a policie, která je, ubohé podnikatele, hodné řidiče a jen tak trošku si přilepšující si defraudanty NESPRAVEDLIVĚ šikanuje, stíhá a buzeruje, je vlastne to nejhorší zlo.
Ono se náramně hodí, když vrchnost může něčím odvést pozornost od vlastních činů.
Selže jedinec, ale už je chyba celé složky. Ach jo.

A pro Jardu:

Víš, ono to samočištění funguje a kéž by fungovalo všude tak, jak u policie.

Pro Jardu
hlavní problém já vidím v tom, že nějvíc proti policii zbrojí ti co zákony nedodržují a obcházejí jak píšeš. Protože občan, který se nedostal do křížku s policií ( např. pokuta ) nebo se zákonem, tak ten nemá na policii námitek.
A hlavně policie je taková, jaký je národ. Vždyť jsou vybráni z nás běžných občanů. To přeci nejsou žádní nad lidi nebo stroje!!! Jen jsou všude vidět a tak se do nich dobře trefuje a to poslancům nebo médiím.

Samočistící funkce funguje, ale zdá se mě, že jen u Policie.

Víte, co by mě zajímalo? Kolik bylo tomu blbovi, který chtěl prodat fotky mrtvého Svobody Blesku. A jak dlouho sloužil. Na těchto stránkách se dozvídám, jací jsou ti staří policajti lotři, že myslí jenoum na svoji rentu atd. Ale na druhé straně při čtení statistik zjišťuji, že nejvíce tresnté činnosti se dopouští policisté, kteří nastoupili po roce 1989. Tak nevím. Buď to ti staří umí maskovat tak, že jim nikdo na nic nepřijde, nebo jsou poctiví. A ti mladí jsou buď blbí, takže se u nich všechno hned zjistí, nebo jsou ve své podstatě nepoctiví. A v tom případě mi dost naskakuje husí kůže, protože tato generace nás staré má nahradit. jestliže nás má nahradit generace prohnilých, tak, občane, boj se!

to jezajímavý, že každý odsuzuje toho poldu. jasně beru je to vůl, když chtěl zbohatnout, jestli se tomu tak dá vůbec říct na těch fotkách, ale už se vůbec nikdo nepozastavuje nad tím, že Blesk ty fotky koupil. TOHLE NENÍ HYENISMUS ??

Když se tehle průser proti lidskosti stal a já si rovněž myslím, že je to selhání jedince a tak se k tomu musí přistupovat a ne to zase házet na všechny, tak jsem se na noční s kolegou o tomto bavil, kdy jsme to samozřejmě odsuzovali a oba jsme se shodli, že to bude mladý nevyzrálý pitomec s neprofesionálním duchem, který je odkojený dnešní senzachtivostí a nutkáním chovat se za každou cenu podnikavě. Odhadnul jsem, že to bude policista tak do 25 let věku a do 3 odsloužených let a jak výše tip ?

- tento policista nastoupil v dubnu 2005, věk 22 let, takže sloužil na obvodě pár měsíců. Již jen ta naivita, kdy si myslel, že jako kamufláž stačí koupit na chvíli do svého mobilního telefonu jinou kartu SIM a pak ji zničit, přičemž naprosto neznal operativní možnosti a byl tak vlastně napůl nepolicajtem. Prostě lidsky hyena a profesně elév. Nechápu jej, kde se v něm vzala chuť zbohatnout na tragické smrti člověka, kdy my jsme přeci lidi, kteří u těchto věcí, kdy provádíme nějaké úkony, máme vždy v hlavě i prosté myšlenky - že je to lidská tragedie ať už z jakýchkoliv příčin.

Ten blbec sloužil teprve dva roky.Policajtskej bažant a hlavně idiot,udělal ostudu nám všem:(

těch, co nastoupili po 89 je drtivá většina, to jen k vysvětlení proč ten nepoměr a k tomu joudovi expolicistovi, jestli si slovo policista vůbec zaslouží - 22 let, 2 roky služby

Každý slušný polda takovou ohavnost odsoudí a je rád, že jde mezi vás ostatní, slušné spoluobčany.... nauč se kritizovat, nejde ti to a kolektivní vina do kritiky nepatří, opakuji nepatří.....:-)))

kdybys to nepochopil, tak to byl přesně ten příklad, kterým se tu prezentuješ ty: kolektivní kritika - jde mezi vás, slušné občany, taky ti to nevoní co????

4 bar bar bar - a nezapoměň, že když sloužil dva roky, tak z toho byl přes rok a půl v ZOP a pak na "výpomoci" v Praze, takže toho ve výkonu na OOP odsloužil .....?

NEJDULEŽITĚJŠÍ JE INFORMOVANOST!!!!!!!! řekněte o všem dění tady na stránkách a kolem nás každý alespoň dvěma dalším kolegům, protože se stále setkávám s policisty kteří něco o nějaké demonstraci zaslechli ale víc k tomu neví, je nutné šířit to dál, protože dnes je již jasné že vše bylo naplánované a připravené a je také zjevné že to Langrovi a všem u kormidla zatím vychází tak jak si to vymysleli ( zrušení FIPO, Kalousek ministrem financí atd...), stojíme před silným protivníkem a musíme mluvit stejnou řečí, někde tady již padlo že tvoříme dějiny - to je to pravé