Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Je to jeden veliký hnus co se děje u Policie.a pan ministr spolu s panem policejním prezidentem jsou podrazáci a lháři největšího kalibru.Langr má našpulenou tlamičku jako kapřík a pořád se nám jenom směje.Ale na každou sviňi se voda vaří.

MNĚ TO SPÍŠ PŘIPADÁ, ŽE TADY NIKDO NECHCE ABY TO FUNGOVALO. LIDÉ JSOU ROZHOZENI NOVÝM ZÁKONEM, KAŽDÝ MÁ JENOM ZAJEČÍ ÚMYSLY A CELKOVÁ PRESTIŽ JE NA NULE.

Na ČT 24 se právě pan Kiefel vyjádřil, že služební zákon PČR je mnohem tvrdší než jejich.

http://www.ct24.cz/vysilani/ Zprávy každou půlhodinu

Pro Nováka a jemu ostatním
Když máme takové výhody tak proč máme tvrdší zákon než je standart v EU. Kde máte ty vaše výhody, když je nevidí ani komisař EU p. Kiefel.

podle transparency internacional, je i kázeňské řešení přestupku bratříčkování, které je nepřípustné, tím že jeden kolega pustí jiného, nebo ho vyřeší domluvou se vystavuje i tomuto podezření z falešného bratříčkování...proč se TI nekoukne o patro výš? Asi by si z toho hnusu co by na ně pad zlomily vaz..

kde sou ty výhody???????????????????????????

Kázeňské řešení přestupků policistů je protiústavní a z neopodstatněného důvodu nám hrozí daleko větší tresty než ostatním občanům, tak kde je ta rovnost před zákonem, že pane policejní prezidente. Jděte s tím vaším etickým kodexem někam, nedodržujete ho ani vy ve svých televizních prohlášeních, kde lžete jak když tiskne. Fuj to jsem se naštval.

Pan Kiefer byl zase obalamucen panem Husákem a Langerem. Těmto pánům nevěřím vůbec nic a do budoucna tuhle policii položí na lopatky.

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Juro, ty trapáku, jdi už do prdrle, nebo někoho nasereš doopravdy a budeš potřebovat server " legalnivrazda II ".

jurko ty fakt máš výdrž, jseš dobrej

Už se na to vybodni. Nic lepšího nemáš????

Neotravuj už

Tak jsem si ve volné chvíli přečetl pár příspěvků a když jsem četl příspěvek od Novaka a jemu podobným, tak mi to nedá a musím zareagovat. Ukáži všem civilistům druhou stránku policie, aby jenom neviděli, že policista jenom měří rychlost, rozdává pokuty a sedí v kanceláři. Budu psát ze života policisty, který má po 20 letech něco za sebou, aby si lidé udělali obrázek co policie také dělá. Možná, že se některým udělá nevolno, ale taková je dnešní realita. Zkuste si představit, jak vstupujete do bytu a zde uvidíte otrávenou celou rodinu plynem, jak přijedete k dopravní nehodě, kde ve vozidle jsou všichni mrtví včetně dětí, jak chodíte po kolejích a sbíráte kousky lidského těla, jak vstoupíte do bytu, kde je člověk s uříznutou hlavou, jak jste v bytě 3 hodiny s mrtvolou, která je v rozkladu a druhý den čtete ze zprávy z patologie, že ten člověk měl otevřenou tuberu a vy půl roku chodíte na vyšetření a bojíte se jestli jste se náhodou nenakazili, jestli jste pak ještě nenakazli svoji manželku, svoje děti. Vstoupíte do objektu, kde jsou neznámé látky a druhý den uvidíte, jak v objektu jsou chemici v maskách a říkají vám, že tam byly velice jedovaté látky životu nebezpečné a vy si pak uvědomíte, že jste tam před tím chodil mezi těmito látkami a zase čekáte jestli jste se něčím nenakazil. Jak na pitevním stole vidíte malého človíčka, kterého matka utýrala, jak na pitevním stole vidíte mladou a krásnou dívku, která se neubránila psychopatovi. Jak večer přijdete domů a nemůžete usnout, protože jste byl na mrtvém dítěti, na oběšeném 16 letém chlapci, na znásilněné dívce. Prožíváte neštěstí s lidmi, které je postihlo. V práci uvidíte jak váš kolega se psychicky zhroutil a jen si řeknete "tak jestli mě tohle taky potká a stojí mě to vůbec za to pracovat u policie?". Jak jste v Praze na MMF a stojíte s pořádkovou jednotkou (100 policistů) proti rozvášněnému 2000 davu mladých lidí, jak na vás začnou házet zápalné lahve, dlažební kostky. Jak vidíte svého kolegu, který padá k zemi po úderu dlažební kostkou, jak kolega je v plamenech a kříčí, že potřebuje uhasit, jak křičíte, že to musíme vydržet a nesmíme zklamat a čekáte až přijde nějaká posila a každá minuta trvá nekonečné hodiny. Jak vidíte kolegu, jak na něj dopadla lahev s vápnem a on kříčí, že vůbec nic nevidí. Tímto jsem vám chtěl ukázat také druhou stránku života policisty. Někdy si zkuste zjistit jaký je průměrný věk úmrtí u jednotlivých profesí, jako je úředník, lékař, učitel, prodavačka, herec, dělník v továrně, policista. Možná se budete divit, ale na jednom z prvních míst je policista, průměrný věk úmrtí 56 roků, takže plno policistů si ani důchodu neužije a někteří se ho ani nedožijou. Jestli ale závidíte policistům jejich renty, jejich pro vás vysoké platy, tak si to pojďte vyzkoušet, každý z vás má tu možnost. Uvidíme, jak se vám to bude líbit, jak dlouho vydržíte u policie, jak budete vysvětlovat manželce a dětem, že vám zrušili dovolenou, že o víkendu musíte do práce, i když jste měl mít volno, že musíte za každého počasí jet k dopravní nehodě, řešit různé případy a to bych mohl pokračovat dál a dál. Takže pro ty co pořád jen kritizujou policii a něco pořád jenom závidí pojďte si to vyzkoušet máte možnost, protože zkušení policisté už se na to nemohou dívat a odcházejí od policie. Je to smutné, ale je to tak a pan Langer a Husák se domnívají, že je nahradí mladí a nezkušení policisté. To jsme se právě přesvědčili u mladého policisty, který prodal fotky Blesku a udělal samozřejmě ostudu celé policii a problémy nejen sobě, ale i dalším lidem. Toto se stát za pana ministra Bublana, tak pan Langer ho ihned vyzve, aby odstoupil ze své funkce. Je velice smutné, že celá policie je tak rozhádaná. A kdo za to může? Ať si každý odpoví sám.

Milane. Není co dodat.

Přesně, ještě bych přidal vyrozumívání rodičů, partnerů apod., že se jejich blízcí nevrátí domů (nehody, vraždy, úrazy apod.) :-(

Souhlas Milane, ale tohle civil nikdy nepochopí. Aby to pochopil, tak by si to musel prožít, ale to už jsi napsal sám.

Souhlas, ale jak řekli kolegové výše to běžný občan nepochopí on jen vidí to, že se vozíš v autě buzeruješ lidi, dáváš pokuty anebo bereš úplatky.

Pozor, NOVÁK je nasazený a je řízen z PP.

Tak kolegové, to čeho jsem se obával se zřejmě vyplnilo. Po přečtení článku na www. ceskenoviny.cz o návštěvě p. Kiefera u nás jsem se ujistil, že se našemu milovanému managementu zřejmě opět osvědčila úspěšná taktika "Potěmkinových vesnic ". Pan Kiefer byl zcela účelově nasměrován na jednu z nejlépe vybavených a nově zerkonstrovaných služeben v ČR. Tam na něj již čekali " naši " vybraní kolegové, kteří ho dozajista informovali ve stylu, že je vlastně vše v pořádku a není potřeba podléhat panice.
Uvědomta si kolegové, že tento pán půjde vedení našich odborů na ruku, nebot´ reprezentuje stejnou politiku, akorát v celoevropském kontextu. No a naše odbory, až snad na světlou vyjímku p. ing. Burdy, pískají písničku policejního prezidia. Hezký komplot, že ? Takže nutným výsledkem toho všeho je nakonec doporučení p. Kiefera, aby protestní akce byla zrušena.
Co nám nakonec zbývá ? Bez ohledu na doporučení p. Kiefera musíme vydržet a za žádnou cenu to nevzdat. Pokud se nám to nepovede, je konec na dlouhé roky a svých práv se pak již nikdy a nikde nedovoláme.

...Policejní prezidium tvrdí, že naprosté většině policistů se roční příjem oproti loňsku zvýší. Ohroženou skupinu prý tvoří 3000 až 5000 policistů, u kterých ale údajně připravuje několik možností, jak snížené platy kompenzovat. Nezávislý odborový svaz policistů demonstraci nepodporuje...

Pan Kiefer zde určitě nepřišel řešit interní problémy této organizace, potažmo této země, on se přišel jenom ujistit, že problém, který tady nastal v bezpečnostní složce a jeho způsob řešení, neohrozí bezpečnost a zájmy okolních zemí...nic víc, nic míň. Prostě vlastní problémy si tady budou muset lidé, příslušníci policie, vyřešit sami...a asi to nebude žádná procházka modrým sadem. :-)

Musíme teď plně podporovat Pittbulovu a Hornetovu iniciativu, jinak je po všem. A je úplně šumafuk jak se tato nazývá. Pokud není zcela právně čistý výraz " demonstrace " v názvu akce, nechť se tato nazve jinak. Celý náš protest není o názvu, ale o obsahu.

Tak šéf evr.policejních odborů přijel... a zase odejel.. ukázali mu jen to, co chtěli, ojedinělé výstavné kousky policie a vzorové oddělení.. Řekli jen mu jen to co chtěli a k čemu to bylo? Jaký bude závěr si každý domyslete.. a co bude dál? Nic! Při pomyšlení jaká je skutečnost, kterou jsem měl naposledy v reálu možnost plnými doušky vychutnat o tomto služebním víkendu, mě přepadá beznaděj.. Já nevnímám jako hlavní můj plat a myslím si, že plat je jen vrcholkem ledovce, který ale zdárně odvádí pozornost od mnohdy podstatně hlubších problémů policie, které když někdy někdo vyřeší, spokojím se i s nižším platem..

Musíme aspoň něco zkusit, myslím minimálně se zúčastnit demonstrace, může se totiž potom stát, že i ta poslední hrdost vyprchá, já půjdu, abych si mohl říct, že jsem jenom neseděl na zadku a nečekal ... toť vše kolego ...

http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=234950 - zpráva z návštěvy šéfa evropských policejních odborů v Praze

Jo jo zaplácli jsme mu hubu jedinou pořádnou služebnou v Praze (víc jich zatím nemáme) a vlk se nažral a koza .... :-)) teď pujdeme na skleničku a pěšáci (lůza) ať si řvou ...

Interpelace poslance Ratha na MV ČR Dr. Langera k platům policistů ze dne 1.2.2007 cituji vás :" Může dojít k propadům, kdy špatně fungoval policejní management kdy někteří příslušníci měli stovky odpracovaných přesčasových hodin, COŽ VY JAKO LÉKAŘ VÍTE, ŽE NENÍ DOBRÉ, protože takovýto policista potom nemůže podávat výkony....Hlavně ža pan Langer ví,že přesčasy zadarmo jsou v pohodě!!!

Ti lidé, kteří nám zde nadávají si zřejmě neuvědomují že demokracii v této zemi máme jenom na papíře a spousta politiků jí má plnou hubu ale jenom hodně málo lidí má asi páru co to vůbec je a že se to nemaže na chleba. Dneska zametli s námi a zítra to může být s kýmkoliv jiným, třeba se zde již zmiňovanými učiteli. Od té slavné revoluce se změnilo jenom to, že si neříkáme soudruhu ale pane. Není na místě dívat se na náš protest jako na nespokojené policajty ale je to odrazem dění ve společnosti a je nutné to posuzovat v širších souvislostech. Nenechte se zmást výroky pana ministra a jiných o naších výhodách, přečtěte si zákon o služebním poměru a naše příspěvky zde na těchto stránkách. Nemusíte s námi souhlasit a my respektujeme váš názor, tak respektujte ten náš a normálnímu člověku musí dojít slespoň to, že asi opravdu něco není v pořádku.

hezky napsáno, ale bohužel tak s 15-ti letým zpožděním. Některé zvyky, jak ukázala historie, se jenom politicky nedají změnit, ač jim předcházel dobrý úmysl. Krom toho, jak pravil klasik, moc se udržuje nejlépe těmi prostředky, které ji pomohly na svět a...a ty té současné vlády byly naprosto tragické.