4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Je to jeden veliký hnus co se děje u Policie.a pan ministr spolu s panem policejním prezidentem jsou podrazáci a lháři největšího kalibru.Langr má našpulenou tlamičku jako kapřík a pořád se nám jenom směje.Ale na každou sviňi se voda vaří.

MNĚ TO SPÍŠ PŘIPADÁ, ŽE TADY NIKDO NECHCE ABY TO FUNGOVALO. LIDÉ JSOU ROZHOZENI NOVÝM ZÁKONEM, KAŽDÝ MÁ JENOM ZAJEČÍ ÚMYSLY A CELKOVÁ PRESTIŽ JE NA NULE.

Na ČT 24 se právě pan Kiefel vyjádřil, že služební zákon PČR je mnohem tvrdší než jejich.

http://www.ct24.cz/vysilani/ Zprávy každou půlhodinu

Pro Nováka a jemu ostatním
Když máme takové výhody tak proč máme tvrdší zákon než je standart v EU. Kde máte ty vaše výhody, když je nevidí ani komisař EU p. Kiefel.

podle transparency internacional, je i kázeňské řešení přestupku bratříčkování, které je nepřípustné, tím že jeden kolega pustí jiného, nebo ho vyřeší domluvou se vystavuje i tomuto podezření z falešného bratříčkování...proč se TI nekoukne o patro výš? Asi by si z toho hnusu co by na ně pad zlomily vaz..

kde sou ty výhody???????????????????????????

Kázeňské řešení přestupků policistů je protiústavní a z neopodstatněného důvodu nám hrozí daleko větší tresty než ostatním občanům, tak kde je ta rovnost před zákonem, že pane policejní prezidente. Jděte s tím vaším etickým kodexem někam, nedodržujete ho ani vy ve svých televizních prohlášeních, kde lžete jak když tiskne. Fuj to jsem se naštval.

Pan Kiefer byl zase obalamucen panem Husákem a Langerem. Těmto pánům nevěřím vůbec nic a do budoucna tuhle policii položí na lopatky.

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Juro, ty trapáku, jdi už do prdrle, nebo někoho nasereš doopravdy a budeš potřebovat server " legalnivrazda II ".

jurko ty fakt máš výdrž, jseš dobrej

Už se na to vybodni. Nic lepšího nemáš????

Neotravuj už

Tak jsem si ve volné chvíli přečetl pár příspěvků a když jsem četl příspěvek od Novaka a jemu podobným, tak mi to nedá a musím zareagovat. Ukáži všem civilistům druhou stránku policie, aby jenom neviděli, že policista jenom měří rychlost, rozdává pokuty a sedí v kanceláři. Budu psát ze života policisty, který má po 20 letech něco za sebou, aby si lidé udělali obrázek co policie také dělá. Možná, že se některým udělá nevolno, ale taková je dnešní realita. Zkuste si představit, jak vstupujete do bytu a zde uvidíte otrávenou celou rodinu plynem, jak přijedete k dopravní nehodě, kde ve vozidle jsou všichni mrtví včetně dětí, jak chodíte po kolejích a sbíráte kousky lidského těla, jak vstoupíte do bytu, kde je člověk s uříznutou hlavou, jak jste v bytě 3 hodiny s mrtvolou, která je v rozkladu a druhý den čtete ze zprávy z patologie, že ten člověk měl otevřenou tuberu a vy půl roku chodíte na vyšetření a bojíte se jestli jste se náhodou nenakazili, jestli jste pak ještě nenakazli svoji manželku, svoje děti. Vstoupíte do objektu, kde jsou neznámé látky a druhý den uvidíte, jak v objektu jsou chemici v maskách a říkají vám, že tam byly velice jedovaté látky životu nebezpečné a vy si pak uvědomíte, že jste tam před tím chodil mezi těmito látkami a zase čekáte jestli jste se něčím nenakazil. Jak na pitevním stole vidíte malého človíčka, kterého matka utýrala, jak na pitevním stole vidíte mladou a krásnou dívku, která se neubránila psychopatovi. Jak večer přijdete domů a nemůžete usnout, protože jste byl na mrtvém dítěti, na oběšeném 16 letém chlapci, na znásilněné dívce. Prožíváte neštěstí s lidmi, které je postihlo. V práci uvidíte jak váš kolega se psychicky zhroutil a jen si řeknete "tak jestli mě tohle taky potká a stojí mě to vůbec za to pracovat u policie?". Jak jste v Praze na MMF a stojíte s pořádkovou jednotkou (100 policistů) proti rozvášněnému 2000 davu mladých lidí, jak na vás začnou házet zápalné lahve, dlažební kostky. Jak vidíte svého kolegu, který padá k zemi po úderu dlažební kostkou, jak kolega je v plamenech a kříčí, že potřebuje uhasit, jak křičíte, že to musíme vydržet a nesmíme zklamat a čekáte až přijde nějaká posila a každá minuta trvá nekonečné hodiny. Jak vidíte kolegu, jak na něj dopadla lahev s vápnem a on kříčí, že vůbec nic nevidí. Tímto jsem vám chtěl ukázat také druhou stránku života policisty. Někdy si zkuste zjistit jaký je průměrný věk úmrtí u jednotlivých profesí, jako je úředník, lékař, učitel, prodavačka, herec, dělník v továrně, policista. Možná se budete divit, ale na jednom z prvních míst je policista, průměrný věk úmrtí 56 roků, takže plno policistů si ani důchodu neužije a někteří se ho ani nedožijou. Jestli ale závidíte policistům jejich renty, jejich pro vás vysoké platy, tak si to pojďte vyzkoušet, každý z vás má tu možnost. Uvidíme, jak se vám to bude líbit, jak dlouho vydržíte u policie, jak budete vysvětlovat manželce a dětem, že vám zrušili dovolenou, že o víkendu musíte do práce, i když jste měl mít volno, že musíte za každého počasí jet k dopravní nehodě, řešit různé případy a to bych mohl pokračovat dál a dál. Takže pro ty co pořád jen kritizujou policii a něco pořád jenom závidí pojďte si to vyzkoušet máte možnost, protože zkušení policisté už se na to nemohou dívat a odcházejí od policie. Je to smutné, ale je to tak a pan Langer a Husák se domnívají, že je nahradí mladí a nezkušení policisté. To jsme se právě přesvědčili u mladého policisty, který prodal fotky Blesku a udělal samozřejmě ostudu celé policii a problémy nejen sobě, ale i dalším lidem. Toto se stát za pana ministra Bublana, tak pan Langer ho ihned vyzve, aby odstoupil ze své funkce. Je velice smutné, že celá policie je tak rozhádaná. A kdo za to může? Ať si každý odpoví sám.

Milane. Není co dodat.

Přesně, ještě bych přidal vyrozumívání rodičů, partnerů apod., že se jejich blízcí nevrátí domů (nehody, vraždy, úrazy apod.) :-(

Souhlas Milane, ale tohle civil nikdy nepochopí. Aby to pochopil, tak by si to musel prožít, ale to už jsi napsal sám.

Souhlas, ale jak řekli kolegové výše to běžný občan nepochopí on jen vidí to, že se vozíš v autě buzeruješ lidi, dáváš pokuty anebo bereš úplatky.

Pozor, NOVÁK je nasazený a je řízen z PP.

Tak kolegové, to čeho jsem se obával se zřejmě vyplnilo. Po přečtení článku na www. ceskenoviny.cz o návštěvě p. Kiefera u nás jsem se ujistil, že se našemu milovanému managementu zřejmě opět osvědčila úspěšná taktika "Potěmkinových vesnic ". Pan Kiefer byl zcela účelově nasměrován na jednu z nejlépe vybavených a nově zerkonstrovaných služeben v ČR. Tam na něj již čekali " naši " vybraní kolegové, kteří ho dozajista informovali ve stylu, že je vlastně vše v pořádku a není potřeba podléhat panice.
Uvědomta si kolegové, že tento pán půjde vedení našich odborů na ruku, nebot´ reprezentuje stejnou politiku, akorát v celoevropském kontextu. No a naše odbory, až snad na světlou vyjímku p. ing. Burdy, pískají písničku policejního prezidia. Hezký komplot, že ? Takže nutným výsledkem toho všeho je nakonec doporučení p. Kiefera, aby protestní akce byla zrušena.
Co nám nakonec zbývá ? Bez ohledu na doporučení p. Kiefera musíme vydržet a za žádnou cenu to nevzdat. Pokud se nám to nepovede, je konec na dlouhé roky a svých práv se pak již nikdy a nikde nedovoláme.

...Policejní prezidium tvrdí, že naprosté většině policistů se roční příjem oproti loňsku zvýší. Ohroženou skupinu prý tvoří 3000 až 5000 policistů, u kterých ale údajně připravuje několik možností, jak snížené platy kompenzovat. Nezávislý odborový svaz policistů demonstraci nepodporuje...

Pan Kiefer zde určitě nepřišel řešit interní problémy této organizace, potažmo této země, on se přišel jenom ujistit, že problém, který tady nastal v bezpečnostní složce a jeho způsob řešení, neohrozí bezpečnost a zájmy okolních zemí...nic víc, nic míň. Prostě vlastní problémy si tady budou muset lidé, příslušníci policie, vyřešit sami...a asi to nebude žádná procházka modrým sadem. :-)

Musíme teď plně podporovat Pittbulovu a Hornetovu iniciativu, jinak je po všem. A je úplně šumafuk jak se tato nazývá. Pokud není zcela právně čistý výraz " demonstrace " v názvu akce, nechť se tato nazve jinak. Celý náš protest není o názvu, ale o obsahu.

Tak šéf evr.policejních odborů přijel... a zase odejel.. ukázali mu jen to, co chtěli, ojedinělé výstavné kousky policie a vzorové oddělení.. Řekli jen mu jen to co chtěli a k čemu to bylo? Jaký bude závěr si každý domyslete.. a co bude dál? Nic! Při pomyšlení jaká je skutečnost, kterou jsem měl naposledy v reálu možnost plnými doušky vychutnat o tomto služebním víkendu, mě přepadá beznaděj.. Já nevnímám jako hlavní můj plat a myslím si, že plat je jen vrcholkem ledovce, který ale zdárně odvádí pozornost od mnohdy podstatně hlubších problémů policie, které když někdy někdo vyřeší, spokojím se i s nižším platem..

Musíme aspoň něco zkusit, myslím minimálně se zúčastnit demonstrace, může se totiž potom stát, že i ta poslední hrdost vyprchá, já půjdu, abych si mohl říct, že jsem jenom neseděl na zadku a nečekal ... toť vše kolego ...

http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=234950 - zpráva z návštěvy šéfa evropských policejních odborů v Praze

Jo jo zaplácli jsme mu hubu jedinou pořádnou služebnou v Praze (víc jich zatím nemáme) a vlk se nažral a koza .... :-)) teď pujdeme na skleničku a pěšáci (lůza) ať si řvou ...

Interpelace poslance Ratha na MV ČR Dr. Langera k platům policistů ze dne 1.2.2007 cituji vás :" Může dojít k propadům, kdy špatně fungoval policejní management kdy někteří příslušníci měli stovky odpracovaných přesčasových hodin, COŽ VY JAKO LÉKAŘ VÍTE, ŽE NENÍ DOBRÉ, protože takovýto policista potom nemůže podávat výkony....Hlavně ža pan Langer ví,že přesčasy zadarmo jsou v pohodě!!!

Ti lidé, kteří nám zde nadávají si zřejmě neuvědomují že demokracii v této zemi máme jenom na papíře a spousta politiků jí má plnou hubu ale jenom hodně málo lidí má asi páru co to vůbec je a že se to nemaže na chleba. Dneska zametli s námi a zítra to může být s kýmkoliv jiným, třeba se zde již zmiňovanými učiteli. Od té slavné revoluce se změnilo jenom to, že si neříkáme soudruhu ale pane. Není na místě dívat se na náš protest jako na nespokojené policajty ale je to odrazem dění ve společnosti a je nutné to posuzovat v širších souvislostech. Nenechte se zmást výroky pana ministra a jiných o naších výhodách, přečtěte si zákon o služebním poměru a naše příspěvky zde na těchto stránkách. Nemusíte s námi souhlasit a my respektujeme váš názor, tak respektujte ten náš a normálnímu člověku musí dojít slespoň to, že asi opravdu něco není v pořádku.

hezky napsáno, ale bohužel tak s 15-ti letým zpožděním. Některé zvyky, jak ukázala historie, se jenom politicky nedají změnit, ač jim předcházel dobrý úmysl. Krom toho, jak pravil klasik, moc se udržuje nejlépe těmi prostředky, které ji pomohly na svět a...a ty té současné vlády byly naprosto tragické.