Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

jdi do prdele se výma románkama prožil jsi tak setinu, taky jsem sloužil, jdi, pracovat pro NOVU, tam ti to budou žrát

To je ze života obyčejných lidí a policajtů na ulici - románky vypadají jinak.

to těžko!nevěřím tomu

Proslýchá se že chcou zrušit výsluhy, je to pŕavda?Nebo spíš nárok po 20 letech na výsluhu 5 tis. po době 5 let, je to pravda?

Pokud by byly fámy na úpravu našeho sl. zákona jen trochu pravdivé, spíš než iniciativy poslanecké sněmovny by bylo nutno hlídat výtvory senátorů, neboť tito do zákona, který hladce prošel PSP, rádi přidávají pozměňovací návrhy tzv. přílepky, týkající se i jiného zákona, než v senátu projednávají. Již nám to několikrát předvedli. Pak do potřebného zákona, který má šanci i po vrácení ze senátu i s tzv. přílepky projít opětovným hlasováním PSP můžou zamaskovat nějaký přílepek, který by nám policistům uškodil. Profesor na hradě by to s lehkýým srdcem podepsal a pak už jen tisk ve Sbírce zákonů. Krátké, rychlé a účinné.

ty stranky na policista.cz, nebo ne??projev nespokojenoszi- co to je za přesměrování??

Je možné někde dohledat skutečné počty lidí, kteří dali výpověď. Doslechl jsem se, že 42lidí z Děčína a další desítky z různých oddělení letiště,ochraná služba a další. Náborová akce najdi hlupáka je zřejmně velice úspěšná, když se nařizuje řadovým poldům dělat nábor a toto dokladovat.

Tak už se rozkládá i "okres na severu". Řadových zatím 22,
z OŘ nevím přesný počet, ale jdou také. A hlupáci nejsou a nejsou. PP by si mělo s tím náborem sakra pospíšit.

POLICIE SE TÍMTO ROKEM ZŘEJMĚ ROZPADNE. PŘECE NENÍ MOŽNÉ ABY MINISTRSTVO ŠKOLSTVÍ SCHVÁLILO NĚJAKÉ POCHYBNÉ ŠKOLY PRO JĚŠTĚ POCHYBNĚJŠÍ FUNKCIONÁŘE.

Žiješ u nás. Možné je všechno. Ministerstvo školství se prostě domluvilo s ministerstvem vnitra. Je to přeci jedna a tatáž pakáž. Korytáři budou u nás dál a jen si lehce doplní vzdělání. A to pouze za účast.

na strankach policista.cz nejede řádne diskuse.Nejaký hekr se v tom rýpe a píše jak sfetovaneej

VŠICHNI POLICISTÉ V 3 TŘÍDÁCH BY SE MĚLI SEBRAT A ODEJÍT DO CIVILU NEŽ SI NECHAT KYDAT NA HLAVU OD TAKOVÝCH JAKO JE MINISTR A POLICEJNÍ PREZIDENT.

Bankrot policie

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

TAKŽE PRASÁRNY V POLICII POKRAČUJÍ DÁL, VLÁDNOUT TADY BUDOU PROTEKCE, NEKOMPETENTNOST A HULVÁTSTVÍ. PRO PANÁČKY CUKR, PRO ŘADOVÉ LIDI BIČ-TO JE NOVÝ ZÁKON.

...už teď je znám první úspěšný absolvent VOŠ zavedený korespondenčním magistrem podobného švindl kurzu - Kubice.

...no policie si asi vybrala cestu totálního propadu a ztráty posledního zbytku prestiže.

...prostě lidi, zapomeňte na prvorepublikový četníky a zavzpomínejte na nedávnou dobu kágebáků, stebáku a čekistů páč se v podobě Ivana vrací mílovými kroky..:-(