Vidět to z té druhé strany
Začínám vaší myšlenkou paní Anno - Jinak to člověk vidí zhora a jinak z opačné strany. A jsem si jist, že ze strany lékárníků se nedívá nikdo. Stačí, aby jen někdo prohlásil, že se přiživují na nemocných a lidi mají hned svůj názor a začnou je odsuzovat aniž by se nad tím zamysleli.
Je to typická česká vlastnost. Pokud tlučou člověka na ulici, tak jsou všichni slepí, hluší, ale jakmile má někdo více než druhý, tak by se bili do krve jen aby ten druhý měl méně.

Kdo má alespoň trochu představu o obchodě ví, že marže (marže, ne zisk) 30% není neobvyklá a patří zcela do běžného průměru. Kdo má alespoň trochu přehled o problému ví, že obchodní přirážka 30% na léky je společná pro lékárnu a distributora léčiv, tj ne pouze pro lékárnu je plných 30%. Při čtení názoru jednoho pána v MFDnes, který se rozčiloval nad tou zlodějinou, jsem se trpce pousmál zvláště v pasáži, kde psal, že zelinář má doporučenou marži 10-20%. S úctou k jakémukoliv slušnému zaměstnání mi to připadá směšné. Chcete, aby měli lékárníci marže 10-20% jako zelináři? Jak může někdo porovnávat lékárníka se zelinářem, který potřebuje pouze dodávku, sklep a umět počítat. Marže 30% je moc? Není, je zcela přiměřená k požadavkům, které jsou na ně kladeny. Uvědomuje se vůbec někdo, že tito lide studují univerzitu, aby mohli vydávat léky. Studují 5 let obory z farmacie, biologie, chemie, lékařství. A to samozřejmě má důvod, protože tito lidé suplují několik profesí a to co dělají nese sebou značnou zodpovědnost. K jejich práci, to co ostatní nevidí, patří např. – musí kontrolovat léky a nesmí vydat léky, které nelze kombinovat (určitá kombinace léku jinak bezproblémových může způsobit vážné problémy), správně znát dávkování a při pochybnostech o špatně napsaném dávkování lékařem tohoto lékaře kontaktovat, při špatném vydání musí zajistit na vlastní náklady okamžitou nápravu (tj. okamžitě přes doktora kontaktovat pacienta a správný lék mu neprodleně doručit), pokud se přestane vyrábět nějaký lék musí pacientovi nabídnout stejně kvalitní alternativu a oznámit to lékaři, musí luštit ty šílené škrabopisy doktorů na receptech a použít vlastních znalostí ke správné identifikaci léku a dávkování. Při tom se musejí stále vzdělávat o nových lécích a absolvovat atestace. A za každou chybu v lécích, kterou doktor způsobí a oni ji přehlédnou jsou zodpovědní (i trestně) lékárníci, protože nám je vydali.
Nikdo si neuvědomí, že veškeré ty regály s léky, přípravky, jaké dávkování k čemu s čím, kdy se může brát, oni mají v hlavě. Ukážete jim lék a oni vám řeknou do jaké skupiny léku patří, v jakém dávkování po kolika se vyrábí, v jakém stavu (pilulky, tobolky, čípky, mast..), na co to je lék, kdy a jak často se bere, jak dlouho působí, s čím se nesmí brát dohromady, vedlejší účinky, kdo to vyrábí, jaký podobný lék jako alternativa k tomu existuje.
Pokud lékárník pracuje v nemocnici, tak se podílí i na výzkumech např. působení léků na rakovinu a jejich vyhodnocení.

Jsou to vzdělaní lidé a mají zcela zodpovědnou práci. A co my? Doktoři se na ně dívají skrz prsty a odmítají se s nimi bavit, když něco špatně předepíší. Oni totiž jsou doktoři mistři světa a nebude je poučovat o lécích a dávkováních nějaký prodavač léků. V zahraničí dokonce lékárníci chodí při vizitě s doktory a konzultují nasazování léku při léčbě. Ono přeci jen doktor nemá šanci znát vše kolem léků, stále doplňovat informace o nových poznatcích a vývoji. Tady se to také zkoušelo, bez úspěchů, ano mistři světa znají všechno nejlépe a spíše si dělali z lékárníků srandu než je brali vážně. Tož doktoři a co obyčejný člověk? Ten je ještě horší. Kde jaký hejhula nadává ubohé lékárnici za tárou, že je sprostá zlodějka, div že děvče nepláče. Neviděl jsem, že by někdo nadával prodavačce v zelenině, že má drahou papriku, ale chlapa, který má zaplatit 50 korun za lék proti nadýmání způsobené interakcí s lékem na rakovinu, který stojí 2500 kč a je hrazen zcela pojišťovnou, to jsem viděl. Lidé si kupují stupidní přípravky na hubnutí za stovky korun a ani neceknou, ale jakmile mají zaplatit za lék, tak řvou jak podsvinče. Ale oni se musí stále usmívat, snášet nadávky a ani nepípnout, dokola vysvětlovat starým lidem co a jak, stýkat se s pacienty kteří se usmívají a přitom vědí, že ten lék který dostávají jim prodlouží život maximálně o pár měsíců, stýkají se s idioty diagnózou potvrzené, i s hulváty a idioty, co se pokládají za normální lidi. A to všechno jenom, aby mohli vydávat léky.

Uvědomuje si vůbec někdo, že lékárna je první a poslední instance, která nás chrání před tím, aby nám doktor nenamíchal přepsáním se smrtící kombinaci špatných léků či přehnal dávkování? Nikdo jsou to jen obyčejní prodavači. Zkuste se zeptat kolikrát volají doktorům za den, aby opravili nesrovnalost na receptu, teprve pak si uvědomíte, že dělají mnohé více nežli si každý z nás myslí.

A to že je lékáren moc? Trafika či benzínky jsou na každém rohu a nemyslím si, že to jsou boháči a příživníci (mimochodem marže na benzínkách vám nevadí, to jste asi přehlédla záměr pana Ratha obejít lékárny a převést prodej léků na benzínky a lékaře).
Lékárny jsou prostě taženy spotřebou léků, která je u nás na osobu enormní, ale hlavně prodejem doplňkového zboží jako potravinové doplňky, vitamíny, čaje, zdravotnické potřeby, za které neváhají češi bezhlavě utrácet tisíce, podle toho, na co zrovna běžela reklama v televizi.
Paříme mezi nejtlustější národy v Evropě, zanedbáváme vlastní zdraví, kouříme, vypijíme si prvenství ve spotřebě piva a to vše řešíme „zázračnými“ léky. Kolik léku je použito na nemoci z vlastní pohodlnosti a lenosti a kolik na nemoci, které neovlivníme.
Znám člověka, který má silnou nadváhu, kašle na životosprávu a cpe se léky na všechno možné (tlak, klouby..), které platíme my, protože ho to možná zachrání. Ten člověk ve stáru bude odkázán na cizí pomoc a hromadu dalších léků, které zaplatíme my. Proč nejsou léky, které jsou způsobeny nezodpovědností člověka placeny z jeho peněz. Proč člověk, který o sebe dbá platí na toho kdo užírá peníze, které by se dali použít pro někoho, kdo je opravdu potřebuje na léčení. Proč pokud o sebe dbám nemám výhodu z toho, že nezatěžuji zdravotní systém oproti tomu, kdo z vlastní lenosti a ignorance tento systém vysává.
Toho člověka, co na všechno kašle by to mělo něco stát, když ne úsilí a snahu, tak peníze. Můj učitel tělovýchovy vždy opakoval, že nejnevděčnější investice je do vlastního těla. Musíš o ní pečovat celý život, jinak ztratíš vše, co jsi již do ní vložil. Jenže komu by se chtělo, že?

Všichni křičí na lékárníky, ale nikoho nezajímá proč jsou na desítky léku předepsané úhrady pojišťovnou 3 kč. Celým systémem od doktora, přes lékárnu do pojišťovny jde pitomý recept aby se uhradili 3 kč. To, že tento proces stojí desetkrát tolik nikoho nezajímá. Proč si ty 3 kč úhrady nezruší a neuhradí je pacient, kterého to nezabije? Proč nikoho nezajímá, že každý 4-tý pacient jde do k doktorovi, aby si nechal předepsat paralen či kapky, protože jsou na předpis levnější. Ztrácí čas pacient, doktor. Za návštěvu u doktora zaplatí pojišťovna více nežli stojí paralen a kapky dohromady. Proč nikoho nezajímá to, že v nemocnicích bez doplatku si doktoři předepisují sobě a svým příbuzným extrémně drahé léky. Proč nikoho nezajímá, že na internách odkládají staré lidi příbuzní, kteří je obírají o důchod a nehodlají se o ně starat. Proč si tolik lidí naškudlí léky, které nikdy nepoužije?
Proč to nikoho nezajímá? Protože za všechno můžou lékárníci. Pan Rath je vypočítavý člověk, který vidí jen to, co chce a v čem má osobní, ne profesní angažovanost. To není člověk na správném místě, ten se nedokáže jako doktor na to podívat z druhé strany.

Každý z Vás, kdo věděl alespoň pětinu toho, co jsem napsal má právo lékárníky kritizovat, ostatní ať raději mlčí.

POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

jdi do prdele se výma románkama prožil jsi tak setinu, taky jsem sloužil, jdi, pracovat pro NOVU, tam ti to budou žrát

To je ze života obyčejných lidí a policajtů na ulici - románky vypadají jinak.

to těžko!nevěřím tomu

Proslýchá se že chcou zrušit výsluhy, je to pŕavda?Nebo spíš nárok po 20 letech na výsluhu 5 tis. po době 5 let, je to pravda?

Pokud by byly fámy na úpravu našeho sl. zákona jen trochu pravdivé, spíš než iniciativy poslanecké sněmovny by bylo nutno hlídat výtvory senátorů, neboť tito do zákona, který hladce prošel PSP, rádi přidávají pozměňovací návrhy tzv. přílepky, týkající se i jiného zákona, než v senátu projednávají. Již nám to několikrát předvedli. Pak do potřebného zákona, který má šanci i po vrácení ze senátu i s tzv. přílepky projít opětovným hlasováním PSP můžou zamaskovat nějaký přílepek, který by nám policistům uškodil. Profesor na hradě by to s lehkýým srdcem podepsal a pak už jen tisk ve Sbírce zákonů. Krátké, rychlé a účinné.

ty stranky na policista.cz, nebo ne??projev nespokojenoszi- co to je za přesměrování??

Je možné někde dohledat skutečné počty lidí, kteří dali výpověď. Doslechl jsem se, že 42lidí z Děčína a další desítky z různých oddělení letiště,ochraná služba a další. Náborová akce najdi hlupáka je zřejmně velice úspěšná, když se nařizuje řadovým poldům dělat nábor a toto dokladovat.

Tak už se rozkládá i "okres na severu". Řadových zatím 22,
z OŘ nevím přesný počet, ale jdou také. A hlupáci nejsou a nejsou. PP by si mělo s tím náborem sakra pospíšit.

POLICIE SE TÍMTO ROKEM ZŘEJMĚ ROZPADNE. PŘECE NENÍ MOŽNÉ ABY MINISTRSTVO ŠKOLSTVÍ SCHVÁLILO NĚJAKÉ POCHYBNÉ ŠKOLY PRO JĚŠTĚ POCHYBNĚJŠÍ FUNKCIONÁŘE.

Žiješ u nás. Možné je všechno. Ministerstvo školství se prostě domluvilo s ministerstvem vnitra. Je to přeci jedna a tatáž pakáž. Korytáři budou u nás dál a jen si lehce doplní vzdělání. A to pouze za účast.

na strankach policista.cz nejede řádne diskuse.Nejaký hekr se v tom rýpe a píše jak sfetovaneej

VŠICHNI POLICISTÉ V 3 TŘÍDÁCH BY SE MĚLI SEBRAT A ODEJÍT DO CIVILU NEŽ SI NECHAT KYDAT NA HLAVU OD TAKOVÝCH JAKO JE MINISTR A POLICEJNÍ PREZIDENT.

Bankrot policie

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

TAKŽE PRASÁRNY V POLICII POKRAČUJÍ DÁL, VLÁDNOUT TADY BUDOU PROTEKCE, NEKOMPETENTNOST A HULVÁTSTVÍ. PRO PANÁČKY CUKR, PRO ŘADOVÉ LIDI BIČ-TO JE NOVÝ ZÁKON.

...už teď je znám první úspěšný absolvent VOŠ zavedený korespondenčním magistrem podobného švindl kurzu - Kubice.

...no policie si asi vybrala cestu totálního propadu a ztráty posledního zbytku prestiže.

...prostě lidi, zapomeňte na prvorepublikový četníky a zavzpomínejte na nedávnou dobu kágebáků, stebáku a čekistů páč se v podobě Ivana vrací mílovými kroky..:-(