4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tato vláda (včetně pana Langera)nám ukazuje jak to s většinou myslí..na horních 10tis myslí včetně sebe fajnově..a na dolních 9 990 000 sere..viz sociální bydlení..domy do 350m2...tak to je v ČR asi každý socka:)

Ty si fakt myslíš, že bude ODS prosazovat prosociální zákony??? No tak na to rychle zapomeň. Těm nikdy nezáleželo na obyčejných lidech. Pokud nejsi podnikatel, nehraješ tenis a golf, nemáš účty v zahraničí, tak je nikdy nebudeš zajímat. Prober se.

Právě jsem dnes 6. 2. 2007 dostal dopis s datem 22. 1. 2007, v němž mi MV sděluje, že moje odvolání proti poloviční valorizaci příspěvku za službu bylo postoupeno odvolacímu orgánu. Odvolání jsem zaslal 10. 1., to vypadá, že se to pěkně protáhne. To je také dobrá taktika. Pomaličku, v klídku, zatím nikoho nedráždit nějakým zamítnutím. Než to zamítnou, tak se "vyblbnou" aktivní policisté a pak si s "několika nepříliš spokojenými " bývalými policisty v klidu poradí.

Maj na to 90dnů...tak se moc nepřetrhnou

dovolí si na nás jenom to co si necháme líbit,Ž A L O B A !!!

přesně tak, ŽALOBA, 361 je v rozporu minimálně se zákoníkem práce a to stačí na projednání ústavním soudem, nejlépe hromadná!

Bude nás hromada, že se tam všechny nevejdem. Je nás dost!!!!

Pro "polda": S 361/2003 nejsem spokojen, ale že je v rozporu se zákoníkem práce sem, prosím Tě, netahej - my nejsme v pracovním, ale ve služebním poměru, a tak pro nás neplatí žádné ustanovení zákoníku práce, ale právě onen ZKU..ENÝ zákon o služebním poměru příslušníků bezp. sborů...

Moc ze správního řádu asi neznáš. Měli dvě možnosti, buď autoremedurou svoje Rozhodnutí shodit, což jak píšeš neudělali, anebo zaslat odvolání druhostupňovému odovolacímu orgánu. Normální postup ze zákona a normální lhůty v zákonu, neplaš se, stejně se půjde k soudu.

Něco málo vím, nedávno jsem vyhrál jiný spor u odvolacího orgánu - Ministrstva práce a soc. věcí

Přikláním se taky k hromadné žalobě, tím paskvilem 361/2003 byly porušeny základní ústavní principy. Musí se jen dohodnout jednotný postup.

Pro všechny civilní respondenty a návštěvníky tohoto fóra. To co se stalo v letošním roce státním zaměstnancům ve služebním poměru kromě Armády ČR se v nejbližších letech stane všem ostatním občanům kromě Armády ČR v této republice. Jelikož Vám naši vrcholní političtí představitelé řeknou, že za tu práci, kterou jste odvedli nemáte nárok na důchody, protože prostě peníze na důchody nejsou. A nebudou Vám schopni vysvětlit kam se ty peníze poděli. Takže se nedivte v jaké situaci jsou policisté, hasiči, záchranáři atd. Již se těším a jsem zvědav jak budete na stejnou situaci, která v současnosti postihla nás reagovat, až se bude týkat většiny občanů ČR. To pak zase vyjdete do ulic a skončí to tzv. Sametovou revolucí !!!!!

To o čem tady píšeš je politický problém, stačí se podívat, kdo prosadil výhody pro vojáky, kdo poté zařízl 361 když se ještě jednalo o dobrý zákon, kdo jej pozměňoval připomínkami a návrhy do současné podoby, komu by se nejvíce hodilo, aby byla policie neakceschopná. Myslím, že z tohoto rozboru je jasně vidět, které politické strany jsou ty, o které jde ohledně našich problémů. Přijdou volby a tam budeš moci prokázat bystrost svého úsudku a volit tu stranu, která se v současné době staví za naše požadavky.

Výhody pro vojáky prošli, protože nikomu nevadí a hlavně to byla nutnost pro vstup do NATO

Že by to byl kam vítr tam plášť náš milovaný KALOUSEK ???

Víte, docela mně fascinuje, když ministr vnitra nebo policejní prezident prohlašují, že se snížení platů dotkne asi JEN 4-5-ti tisíc policistů. I kdyby se to týkalo jen deseti nebo jednoho, Z JAKÉHO DŮVODU JIM VŮBEC PLAT KLESL? Zde se nejedná o nějakou malou chybu v zákoně nebo o chybu nadřízeného, jedná se o NAPROSTÉ SYSTÉMOVÉ SELHÁNÍ jak poslaneské sněmovny, parlamentu, vlády a v neposlední řadě Ministerstva vnitra a policejního prezidia. Není to chyba jednotlivců, ale chyba celého systému tzv. právního státu, který je u nát opravdu jen tzv.

Víš kolego náš ministr Langr a cele naše slavné vedení přece nelžou oni si jenom trochu upravují pravdu, kdy široká veřejnost jim to krásně baští. Je vidět, že je pravdou nedávný výzkum nezávislé společnosti o právním vědomí občanu ČR, které je dle výsledků velmi nízké a závidět i to co není je tak české.

Čáu kolegové,být vámi,vůbec nereaguji na výpady jury a civila,jsou to lidé,kteří nemají všech pět pohromadě a snaží se vás rozhodit.Když nikdo nebude reagovat,přestanou sem psát a bude klid.To jen malé odbočení,chtěl jsem vám napsat jednu věc,ze které mi zůstává rozum stát. Čtěte a pak mi prosím vysvětlete v čem je rozdíl,takže zde je příklad.Dopravní nehoda,střet nákl. a osobního automobilu,dva mrtví dva těžce zranění,stejný úsek dálnice D8,jenže jednu nehodu šetří Policista dálničního oddělení,které spadá pod Prahu a druhou šetří policista ,který spadá po Správu SVčK kraje.Na místě DN stejné úkony,stejné pracovní nasazení,stejný počet lidí,stejne hodnostní označení,jen jeden rozdíl tu je a to v platovém zařazení pražský policista ma 6 třídu a Severočeský 5.Vůbec to nepíšu jako nějakou závistivou poznámku,aby zde došlo k nějakým rozbrojům,jen mi někdo vysvětlete,proč to tak je.Já tomu nerozumím.

No problém je v tom, že o TT na jednotlivých pracovištích rozhodují samotní šéfíci. Tak když ty polezeš svému kompetentnímu nadřízenému do análu, tak tu šestku budeš mít také, možná i víc, jde o to jak hlubokose dostaneš. Bohužel tak je to nastavené v 361. Že by to mělo být stanovené jednotně nějakým prováděcím předpisem, aby k takovým věcem nedocházelo je myslím jasné. Bohužel však jenom nám a pánové, kteří by mohli, tak nechtějí.

06.02.2007 12:25 jan

Asi Tě zklamu. Ignorováním nic nezměníš. Prostě se s tím smiř. Hold různí lidé mají různé názory. Ty jako policista s min. středoškolským vzděláním bys to měl vědět. Pokud to nevíš, tak nemáš u policie co dělat.

DNES na ČT24 v 18,32 PP Husák vysvětlí, kdo nahradí chybějící policisty na ulicích!

Langr stále dokola argumentuje, že plat se snížil pouze těm policistům co v roce 2006 odpracovali mnoho přesčasových hodin a nadměrné míře odpracovali mnoho příplatkových hodin o svátcích, sobotách, nedělích a nočních. Je zvláštní, že u nás někteří kolegové nechtěli na přesčas a museli, protože to vedení chtělo. A nebylo to jen vůle okresu, ale i kraje a možná PP, protože to byla samá okresní, krajská nebo celorepubliková DBA, aby byli vidět policajti v ulicích a silnicích. Pak se cele vedení poplácalo po ramenech za snížení nehodovosti a za výslednost, kdy si pak nadělili krásné odměny pod stromeček.

Jasně to jsou ty nadměrné přesčasy - ve skutečnosti často potřebné pro zabezpečení chodu policie.
Teď budou potřeba ještě více, ale nebudou se muset proplácet a o to jde. Kdo si přečte tu bílou brožuru o zákoně o SP č.361 s těmi článečky k jednotlivým paragrafům o penězích, tak se zde dokola, dokolečka omílá jak skrouhnout policisty. Takto byl zákon vypracováván - nebo spíše přepracován, novelizován s důrazem na oškubání.

Stručně řečeno za málo peněz hodně muziky.

gross udelal pro policii hovno ale taky neuskodil. vy jste udelal pro policii hovno a jen skodite. neznate zakon 361. hlasate do sveta bludy. za 3 roky existence zakona nebylo do nej provedeno nic. ted se vse sije horkou jehlou. a to ten kasparek ve funkci PP tam byl celou dobu jako 1.namestek. 8 let jste byl ve fci stinoveho ministra MV a co jste predvedl?? zakon 361 je z dilny MV. vy jste jej mohl zarazit. jste teoretik. praxe je vam na hony vzdalena. kdyz odejdete od koryta nikdo vam to nebude zazlivat a cely narod si oddechne. a dokonce vam spousta lidi k vasemu kroku zatleska.

Koukněte na policii. Tady http://www.metacafe.com/watch/299980/italian_police_lamborghini/

Tady už nejde jen o propad platů, neplacení příplatků či ztráty hodnosti, ale o princip. Jestliže dnes projdou bez povšimnutí zpětné úpravy pracovních poměrů na dobu určitou, zpětné úpravy podmínek pro valorizaci výsluh, zpětné zavádění nových podmínek pro vyplácení a krácení již dříve přiznaných výsluh, měnění podmínek pro odchod v průběhu služebního poměru, pak si již nikdo nemůže být ničím jistý. Pokud jsem si všiml, tak PP a MV slibují pouze dorovnání platů nespokojeným, případně se mluví o nějakých úpravách hodnostního označení. Ale o výše uvedených změnách, které přinesla 361 nikoliv. K čemu pak jsou jakékoliv jiné přislíbené sociální výhody či zákonem zaručované podmínky, když mohou být kdykoliv jakýmkoliv dalším zákonem změněny a to i těm, kterým byly po splnění podmínek přiznány. Toto je podle mého názoru naprostý základ jakéhokoliv protestu!!!! Nemá přece žádný smysl cokoliv vyjednávat a snažit se dosáhnout jakýchkoliv změn zákona 361, když nebude zaručeno, že podmínky pro službu i podmínky odchodu nebude možné průběžně měnit a to i se zpětnou platností. Základním § služebního zákona by mělo být ustanovení, že na policistu se vztahuje po dobu jeho služby i po odchodu do civilu ten zákona, za jehož platnosti k Policii ČR nastoupil. Ustanovení pozdějšího zákona se na něj vztahuji jen tehdy, je-li to pro něj výhodnější.

Máte naprostou pravdu.Mám jen obavy, že vaše argumenty jsou nad úroveň chápání pana ministra Langera a většiny poslanců PSČR.

Pro občany příklad z civilu - je to asi totéž, jako by jste splnili podmínky pro výplatu důchodu z důchodového připojištění a pak by jste dostali rozhodnutí, že důchodové připojištění se nově jmenuje např. příspěvek na stáří a jako takový se bude valorizovat polovinou, než bylo uvedeno ve smlouvě, že pokud pracujete, tak se vám výše případné nemocenské odečte od vyplaceného příspěvku, nedostanete podporu v nezaměstnanosti atd. . Nebo by jste po splnění tříměsiční zkušební doby pracovali v nějaké firmě již např. rok a měli smlouvu na dobu neurčitou a pak by si Vás pozvali na osobní a dali vám podepsat novou smlouvu na dobu určitou na dalších 1 a3/4 roku. Asi by jste si mysleli, že se někdo zbláznil, když si myslí , že to podepíšete.

Jsem stejného názoru,celou věc je třeba řešit žalobou,všechny řeči jsou zbytečné,neboť příslušné instituce nebudou na nic jiného reagovat.Žalovat společně nebo každý sám?

Až přijde zamítnité odvolání tak to chce právníka a projednat případně hromadnou žalobu.

Naprosto souhlasím. Oni stále přemýšlejí stylem, jak se vyslovil pol. prezident o " nespokojenosti policistů ", tedy jeho slovy : " Jedná se o skupinu ne zcela spokojených policistů ", tedy jinak řečeno jsou policisté spokojeni, ale k dokonalosti trochu schází. Prostě demagogie, polopravdy a pravda je úplně někde jinde a když ji člověk neřekne nahlas, tak budou například pokřivené finanční zajištění pytlikovat nějakým nouzovým nekomplexním navýšením osobního ohodnocení, které není nárokovatelné a pod. a o ostatním radši ani nemluvit. Dosud nikdo nebyl schopen říci veřejně - Toto je špatné, to se musí změnit, dáme návrh na změnu zákona pod. Je to stále tutláno s jediným cílem pokusit se vydržet v polopravdách demagogiích a posunout se někam, kde již budou držet policajti hubu a smíří se s tím paskvilem a život půjde dál. Pokud k tomuto dojde, je s námi ámen a budem již stále smrdět od ho... jak si s námi budou utírat pr.... !!!! Proto pošlu z další výplaty další 100,- Kč na právníka - HOP nebo TROP.

Současný výsledek našich poměrů je odrazem toho,že nízké politikaření a osobní zájmy politiků,poslanců jsou nadřazeny základním právním principům,odrazem toho,že k právní u státu máme daeko.

Několik let se jako policista musím přiznat, že jsem opustil myšlenku, že žiji v právním státě. Dění okolo mě neustále přesvědčuje, jak to zde již někdo několikrát řekl : na papíře ano ve skutečnosti je to držet hubu a krok. Domoci se svých práv je přesložitá věc - smutné je, že to musím říci jako policista a dle příspěvků, kterých tady bylo přespočet o stylech nátlaků nadřízených na policisty, kteří si podali odvolání ( ne všude, ale evidentně, kde se smýšlí stylem diktatury ), je vnitřně Policie ČR stále před rokem 89.

Pro ---
to by jsi po nich chtěl moc. Vždyť i pro pašíky toto platí, jenže my jsme asi horší než pašíci !!!