Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Štěpán Janiss, Nejdek
Pátek, 7.srpna 2009, 09:10:21 | Souhlasím | Nesouhlasím | +8

Hromadný utěk policistů do civilu je jenom důsledek činnosti pana Langera. Díky jeho působení ve funkci ministra vnitra došlo k tomu, že policisté v ulicích berou menší platy než v minulosti, nejsou jim propláceny přesčasy a na vedoucí ( a lépe placená )místa jsou dosazováni mladíčci s vysokou školou ale bez praxe.
Kdo z vás řadových zaměstnanců dělá přesčasy zadarmo ?

Souhlasím s tímto názorem. Nejhorší a černou můrou pro mě je to, že se chce Langer v případě vyhraných voleb vrátit zpět do svého křesla. Jedná se opravdu o velmi VŠEHOschopného politika www.youtube.com/watch?v=O-8VCjGInwA
jakým je i taťka ODS www.youtube.com/watch?v=IQ8AqFYv_kU
:-)

Jan Vojta, Bor
Pátek, 7.srpna 2009, 09:08:46 | Souhlasím | Nesouhlasím | +5

Zdravím, pročítám Vaše názory a musím se připojit. Sloužím u PČR a jsem jeden z těch, co si na rentu "sáhnou" po 15 letech. A řeknu Vám, ani jí nechci. Mě by stačilo, kdyby se stát postaral o mou rodinu, kdyby se mi něco stalo. A ne, abych si musel platit odbory a pojištění, aby po mé případné smrti měla rodina alespoň nějaké finanční zabezpečení. Stačilo by mi nepracovat pro tento nenapravitelný národ 150 hodin zdarma, netrávit osobní volno na soudech nebo přestupkových komisích. Nebát se, že když se "zákazníka" dotknu, že si odnesu písmenka na celý život (HIV, žloutenka typu C") - samozřejmě bez jakékoli kompenzace. Rentu nemám, pracovní podmínky mizerné a po 4,5 letech výkonu služby "pro lidi" na ulici beru 19.526,- Kč. Takže možná mi uniká realita, ale nějak jsem nepostřehl, že bych se měl jako prase v žitě. Mimochodem, "POMÁHAT A CHRÁNIT" - ať to zkusí ten b.l.b.e.c, co to logo vymyslel. S přátelským pozdravem David Vojta

Monika Nováková, Praha
Pátek, 7.srpna 2009, 09:07:54 | Souhlasím | Nesouhlasím | +2

Nechci se jich zastávat - mám i pár negativních zkušeností, i když spíše skrze mé příbuzné a známé, kteří narazili na pár arogantních jedinců v řadách PČR

...na druhou stranu - když mě srazilo auto, ležela jsem na silnici a upadala do šoku - byl to policista kdo u mě byl, kdo mi první pomohl, držel za ruku a celou dobu na mě mluvil a uklidňoval...a i později, při vyšetřování (byla to má vina, chtěla jsem doběhnout tramvaj a přehlédla jsem auto), byli velmi vstřícní a ohleduplní,i když pokuta mě samozřejmě neminula. Taky to byla policistka, která mě kus cesty doprovodila, když jsem se zamotala večer v části města, kde jsem to moc neznala - taky mi mohla jen ukázat směr a nechat mě jít samotnou...Prostě si nemyslím, že by to byli jen budižkničemové, které by tu polovina lidí nejraději zrušila. Jsou to JEN lidi.

řekl bych,že renty v dnešní podobě do švestek nevydrží:

http://www.novinky.cz/domaci/175735-hromadny-uprk-policistu-stoj i-stat-rocne-tri-miliardy.html

Do švestek určitě vydrží, protože někde již začínají zrát. Současná podoba však končí dnem 31.12.2009, kdy končí tzv. přechodné období a nebude tedy stačit deset let vč ZVS. Největší chybou byla velmi dlouhá doba přechodného období.
A v novém možná začátek již po 15 letech...

o tom náměstkovi. Mohl by se někdo podívat na jeho aktivitu v případě tr. stíhání jeho povedeného brášky, které záhadně skončilo zproštěním obžaloby.

věc řešil OS PT

Podle Langera porušuje Houbovo odvolání služební zákon
5. 8. 2009 15:21, autor: ČT24

Praha - Místopředseda ODS a bývalý ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policejní prezident Oldřich Martinů porušil služební zákon, když nechal nahradit svého náměstka Jiřího Houbu. Novinářům řekl, že jde o další politicky motivované rozhodnutí ministerstva vnitra pod vedením Martina Peciny. Podle Langra Pecina i jeho náměstek Jiří Komorous vyvíjeli od počátku svého působení v úřadu enormní nátlak na Houbovo odvolání.

Zpět na článek

Diskuse
V diskusi je 93 příspěvků

Zobrazit: ohodnocení 5 a více ohodnocení 0 a více ohodnocení -5 a více všechny



8
Jeseter, 6. 8. 2009 00:36 .Langer je gauner
Tak to je hustý, ten LANGER je opravdu GAUNER.Policii dovedl ke kolapsu a ještě si bude otvírat "pusu".Ten člověk by měl jít sedět, za to co provedl.
5
honza, 6. 8. 2009 11:53 .RE: Langer je gauner
Máte pravdu, snaží.kryje Topolánka, Dalíka , Hřebíčka a ostatní členy.Jen vyjímečně člen ODS není gauner. Ale hlavně kryje sebe, aby nepraskly jeho podvody.Je příšerný gauner. .. 10
Jan, 6. 8. 2009 00:22 .Íčkovi zřejmě otrnulo
nedivím se, že má íčko obavy, protože policajti snad konečně začnou šetřit jeho aktivity a on skončí ne na vnitru jak touží, ale na Borech kam patří.
1
ach, 6. 8. 2009 14:22 .RE: Íčkovi zřejmě otrnulo
Také bych si to přál, ale myslíš, že bude potrestanej, já tomu moc nevěřím. Jeho hoši ho budou bránit, protože by na ně práskal. .. 9
Karel, 5. 8. 2009 23:21 .nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Co si myslí pan Železný v komentářích, že nikoho ze zátupců ČSSD nenechá domluvit, pořád mu skáče do řeči a myslí si jako pan Langer, že má patent na rozum. Pan Langer dokáže pouze obhajovat problémy ve kterých se nachází pan Topolánek a pořád před lidmi mlží svojí za nic nestojící činnost na ministerstvu vnitra.To co u policie zavedl a tloukl se při tom do prsou tak nemají v souzčasné době ani vyspělé demokratické země. Stači se přesvědčit když oznámíte trestnou činnost , která byla na vás spáchána v těchto zemích. Proto co jsem viděl dne 5.8.2009 na událostech komentářích tak pokud lidé neprokouknou lži pana Langera tak opět ODS vyhrají volby.
6
Svatopluk Beran, 6. 8. 2009 01:18 .RE: nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Řekl bych že tohle pan Železný nezvládl. Proč se přešlo ke Komorousovi, když řeč byla o Houbovi. Pan Bublan jasně řekl že umístění pana Houby na pozici mohl pouze policejní president a to byl pana Martinů. Jak je tedy možné, že ho do pozice prosadil Ivan Langer jakožto ministr. Proč se pan Železný nezeptal pana Langera jakto že ho do dané pozice dosadil on a to ještě bez výběru, když je to pouze provomoc policejního presidenta? Pan Langer je veliký vřed na naší demokracii. Viz. například americká víza a tajný dokument o zavedení protiteroristického střediska u nás za pomoci USA a tím i CIA. Po letech snažení se USA pod podmínkou zrušení vízové povinnosti pro Čechy podařilo přimět českou vládu k vytvoření speciálního protiteroristického centra. Má se nacházet v budově, kde sídlí Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a běžný daňový poplatník se o tom, jak je nakládáno s jeho penězi v této oblasti nic nedoví. Praha (INT) Utajena bude i konkrétní podoba, způsob a výsledky práce centra - nedovíme se tedy vůbec nic. Zůstává pouze možnost spekulovat a jelikož podmínky vyplývají z česko-amerických smluv, je nanejvýš pravděpodobné, že vzor činnosti této služby bude v USA. Analytické pracoviště tohoto centra začne pracovat v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. Mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták uvedl, že hlavní náplní tohoto pracoviště bude „sběr, vyhodnocování, analýza a zpracování informací o teroristech a osobách důvodně podezřelých z napojení na teroristické organizace. Toto pracoviště bude zároveň za policii vyhodnocovat hrozby plynoucí z terorismu vůči zájmům České republiky." Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ujišťuje, že s informováním o vznikajícím centru se nepočítá ani do budoucna a že „jediné, co lze obecně o mechanismu spolupráce zveřejnit, je skutečnost, že plně podléhá vnitrostátnímu právu České republiky včetně povinností policie a práv našich občanů zaručených zákonem." O mezinárodním právu zmínka nepadla a vzhledem k Akčnímu (protiteroristickému) plánu, se kterým vláda přišla, se nejeví, že by pravomoci bezpečnostních složek byly omezeny svobodami občanů. A jaká je praxe ve světě? Americká praxe Pokud by se české služby skutečně inspirovaly v USA - a i bez znalostí podmínek je evidentní, že spolupráce je nevyhnutelná - můžeme předpokládat důsledky. Americké bezpečnostní složky mohou například bez rozhodnutí soudu zadržovat kohokoli pro podezření z terorismu ve své věznici Guantánamo, odposlouchávat telefony a číst elektronickou korespondenci. Bez souhlasu cílových států mohou na jejich území podnikat tajné - i vojenské - operace. V Evropských státech si pak už dříve vymohli zavedení tzv.černých listin. Do těch jsou uváděny osoby, podezřelé z terorismu či jeho podpory, kterým jsou podle závažnosti domnělého zločinu blokována konta, zamezen přístup k lékaři atd. Samotné osoby o zařazení do listiny nemusí vědět a de facto není možnost se bránit ani - v případě prokázání neviny - zajistit vyškrtnutí. Britská praxe Nejsilnější omezení v souvislosti s terorismem má v Evropě Velká Británie. Policista zde může po libovolném člověku na ulici požadovat odpovědi na cíl a účel cesty, činnost před cestou. Zároveň může každému prohledat věci, stejně jako jakékoli auto i bez přítomnosti majitele. Ve vazbě může podezřelému bez souhlasu vzít otisky prstů, bot a vzorek slin (poté zanesený do genetické databáze). Podezřelá osoba může být držena ve vazbě (se souhlasem soudce) bez důkazů až 28 dní a i při zproštění obvinění jsou všechny údaje a vzorky uchovány. Ministerstvo vnitra pak na svých stránkách uvádí statistiky zatčení na základě podezření z terorismu v období 11. září 2001 až 31. březen 2007. Z těch vyplývá, že z terorismu a těžkých zločinů bylo obviněno 27 procent zadržených. 54 procent podezřelých nebylo obviněno z žádného zločinu a zbytek překročil zákon v méně závažných věcech. 73 procent osob tedy nebylo z terorismu či těžkých zločinů vůbec obviněno a z toho vyplývá že minimálně v 73 procentech případů jsou tyto pravomoci zneužity. Česká vize v EU Pro období českého předsednictví EU již experti vytvořili program bezpečnostních iniciativ. Hlavními body je blokování internetových stránek a mobilních sítí ve zvláštních případech. Dalším závažným bodem bude migrace. Česká cizinecká policie platí v Evropě i západních zemích mezi nejhorší a nejzkorumpovanější, je tedy s očekáváním, jak se jí podaří moderovat diskusi o padělaných dokladech. V plánu je také téma zavádění biometrických údajů - už i k povolení k pobytu - to je velmi kritizováno organizacemi, chránícími lidská práva a soukromí nejen v Evropě. Ať už se jedná o současnou vládu či opozici, zdá se, že jsou strany připraveny „z bezpečnostních důvodů" dohled pouze utužovat. Není však sjednocování světa proti islámskému terorismu po 11. září pouze obdobou sjednocování Německa proti terorismu „žido-komunistickému", „odhalenému" po vypálení Reichstagu roku 1933?
10

Jak to tu čtu, mnoha lidem pan Langer nadzvedl žluč. Včera byla v televizi diskuse, pan Langer, pan Pecina, pan Bublan. Jednalo se , proč pan Komorous je tak na vysoké funkci u policie ČR. Pan Langer se navážel do pana Peciny, z jeho projevu byla nenávist proti levici, je jedno, zda komunisté, nebo socialisté. Nenávistně šel proti panu Komorousovi, leželo mu v žaludku, že byl tzv estébák. Pan Bublan jej hájil, že byl 3 měsíce na stáži jazykové školy patřící pod složku STB. Neznám pana Komorouse, ale dle mého názoru je to profesionál v policejní práci a to leta, pan Langer mu nesahá ani po kolena.Sloužil jsem jako policista PČR 25 let v přímém výkonu, tak že mně není jedno, kam spěje společnost, též policie ČR.Hlavně,že pan Langer nechal nakoupit velké množství policejních motorových vozidel, stačilo by jich polovina, dále nakoupené plazmové televize a další zbytečnosti. Jak mluvím s bývalými kolegy, není benzín do vozidel, tak že se všehna vozidla hospodárně nevyužijí. Utopily se zbytečně nemalé finanční prostředky na úkor výkonu služby. Mám dojem, že se pan Langer bojí, aby mu nesebrali jeho zajímavý majetek. ODS se stará jenom o zbohatlíky, republika se nadále vesele rozkrádá. Dole čtu, že i soukromník nadává na ODS, něco v tom bude. Všechny politické strany by měly začít řešit razantně krizi, na ni doplatili jenom mladí lidé, rodiče s malými dětmi, důchodci, nebo lidé cc 5-10 do důchodu. Kdo zaměstná občany ve věku 50 ti a výše let, a pracovali na tento bordel většinu života. Každou chvíli je u moci jiná strana, volby stojí zbytečně miliardy korun. Jsem levicově zaměřený volič, nerad bych, aby se výše uměvavý pán dostal znovu k moci. Z jeho projevů je vidět, jak se klepe znovu na uvedenou funkci ministra. Je v něj zloba, že byl sundán z koryta. Všem přeji spokojený den, hodně zdraví, jenom občan Ladislav Marek.Nechci zde jenom kritizovat, věřím v lepší zítřky.

no a to si chce přečíst učebnice dějepisu pro základní a střední školy...co se tluče dětem do hlavy. Prý v roce 1989 studenti zvrátili totalitní režim ? Vždyť nedávno sám Landovský (signatář charty 77) prohlásil... když se Havlovi polámal Mercedes vezl jsem ho v Saabu po Václavském náměstí... a co Havlovi králikárny ? Hnus.... a nejvíce je mi líto mladých, kteří se snaží založit rodinu a jejich rodiče nejsou zrovna Ti, kteří něco po roce 89 .... Kožený, Mrázek aj.

Rentiére Marku ! Už se na to své hodnocení stavu v policii vykašli. Na rozdíl od těch dalších dopisovatelů, co občas reagují na tvé neustále stejné připomínky, tě my starší z oop čl známe. Když už chceš diskutovat, tak piš aspoň pravdu a nelži - jen si vzpomeň a po pravdě napiš kde všude po odchodu od policie jsi pracoval, jak dlouho a proč jsi tam ukončil své učinkování a taky napiš jak dlouho jsi v současné době bez PP a nelži tam že jsi manipulantem ve skladu, když nám je známo, že jsi opět bez pracovního zařazení cca. 6 měsíců, možná i déle a nikde se ti to na delší dobu nezamlouvá. My starší tě známe trochu víc a tak tě prosíme ty své "pravdy" resp. lži tam neuváděj - viz. třeba fráze dokud zdraví slouží dřiny se nebojím !!! Tos přece nemohl myslet vážně !!! Věříme že pro tebe je to změna, žádné stresy, nýbrž pravidelný příjem renty apod., takže kdo tě nezná, ten s tebou má soucit a přikyvuje ti, na rozdíl od nás. Buď soudný a sděl na tomto foru plnou pravdu o sobě anebo se na to opravdu vykašli ať zdejšímu oop zbytečně těmi svými moudry neubližuješ.

Pane Marku, na "kolektivu oop Česká Lípa" se mi líbí, že se za nikoho neschovává, že je ochoten se podepsat plným jménem. To je ale odvaha! Vážený kolektive oop Česká Lípa, nevím který trouba to z vás napsal, ale pokud zde sleduji příspěvky pana Marka, ta ve většině se musím s jejich obsahem ztotožnit. U PČR, předtím SNB, jsem sloužil 27 let, teď jsem v civilu a užívám si renty už druhý rok. Nemám žádnou potřebu se hrnout do nějakého pracovního poměru, když jsem to po svém odchodu od PČR zkoušel, tak jsem vždy narazil na pohled mezi prsty, když jsem řekl, že jsem byl policajt. Ono to totiž není tak jednoduché. V mnoha firmách se dějí nekalosti a nepravosti a vzít si tam někoho, kdo by jim mohl koukat pod ruce, to nechtějí. Osobně se jim ani nedivím, při své povaze bych při zjištění první lumpárny vzal někoho pod krkem (to myslím obrazně). Takže raději užívám svobody, cestování, zahradničení, odpočinku. A, pane Marku, i vám to doporučuji.

porodil ty zrůdo

pomalu, ale ty sejdeš jak zmrd

Langere zmiz z politiky

A ty zmiz ze světa mrdko