4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Štěpán Janiss, Nejdek
Pátek, 7.srpna 2009, 09:10:21 | Souhlasím | Nesouhlasím | +8

Hromadný utěk policistů do civilu je jenom důsledek činnosti pana Langera. Díky jeho působení ve funkci ministra vnitra došlo k tomu, že policisté v ulicích berou menší platy než v minulosti, nejsou jim propláceny přesčasy a na vedoucí ( a lépe placená )místa jsou dosazováni mladíčci s vysokou školou ale bez praxe.
Kdo z vás řadových zaměstnanců dělá přesčasy zadarmo ?

Souhlasím s tímto názorem. Nejhorší a černou můrou pro mě je to, že se chce Langer v případě vyhraných voleb vrátit zpět do svého křesla. Jedná se opravdu o velmi VŠEHOschopného politika www.youtube.com/watch?v=O-8VCjGInwA
jakým je i taťka ODS www.youtube.com/watch?v=IQ8AqFYv_kU
:-)

Jan Vojta, Bor
Pátek, 7.srpna 2009, 09:08:46 | Souhlasím | Nesouhlasím | +5

Zdravím, pročítám Vaše názory a musím se připojit. Sloužím u PČR a jsem jeden z těch, co si na rentu "sáhnou" po 15 letech. A řeknu Vám, ani jí nechci. Mě by stačilo, kdyby se stát postaral o mou rodinu, kdyby se mi něco stalo. A ne, abych si musel platit odbory a pojištění, aby po mé případné smrti měla rodina alespoň nějaké finanční zabezpečení. Stačilo by mi nepracovat pro tento nenapravitelný národ 150 hodin zdarma, netrávit osobní volno na soudech nebo přestupkových komisích. Nebát se, že když se "zákazníka" dotknu, že si odnesu písmenka na celý život (HIV, žloutenka typu C") - samozřejmě bez jakékoli kompenzace. Rentu nemám, pracovní podmínky mizerné a po 4,5 letech výkonu služby "pro lidi" na ulici beru 19.526,- Kč. Takže možná mi uniká realita, ale nějak jsem nepostřehl, že bych se měl jako prase v žitě. Mimochodem, "POMÁHAT A CHRÁNIT" - ať to zkusí ten b.l.b.e.c, co to logo vymyslel. S přátelským pozdravem David Vojta

Monika Nováková, Praha
Pátek, 7.srpna 2009, 09:07:54 | Souhlasím | Nesouhlasím | +2

Nechci se jich zastávat - mám i pár negativních zkušeností, i když spíše skrze mé příbuzné a známé, kteří narazili na pár arogantních jedinců v řadách PČR

...na druhou stranu - když mě srazilo auto, ležela jsem na silnici a upadala do šoku - byl to policista kdo u mě byl, kdo mi první pomohl, držel za ruku a celou dobu na mě mluvil a uklidňoval...a i později, při vyšetřování (byla to má vina, chtěla jsem doběhnout tramvaj a přehlédla jsem auto), byli velmi vstřícní a ohleduplní,i když pokuta mě samozřejmě neminula. Taky to byla policistka, která mě kus cesty doprovodila, když jsem se zamotala večer v části města, kde jsem to moc neznala - taky mi mohla jen ukázat směr a nechat mě jít samotnou...Prostě si nemyslím, že by to byli jen budižkničemové, které by tu polovina lidí nejraději zrušila. Jsou to JEN lidi.

řekl bych,že renty v dnešní podobě do švestek nevydrží:

http://www.novinky.cz/domaci/175735-hromadny-uprk-policistu-stoj i-stat-rocne-tri-miliardy.html

Do švestek určitě vydrží, protože někde již začínají zrát. Současná podoba však končí dnem 31.12.2009, kdy končí tzv. přechodné období a nebude tedy stačit deset let vč ZVS. Největší chybou byla velmi dlouhá doba přechodného období.
A v novém možná začátek již po 15 letech...

o tom náměstkovi. Mohl by se někdo podívat na jeho aktivitu v případě tr. stíhání jeho povedeného brášky, které záhadně skončilo zproštěním obžaloby.

věc řešil OS PT

Podle Langera porušuje Houbovo odvolání služební zákon
5. 8. 2009 15:21, autor: ČT24

Praha - Místopředseda ODS a bývalý ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policejní prezident Oldřich Martinů porušil služební zákon, když nechal nahradit svého náměstka Jiřího Houbu. Novinářům řekl, že jde o další politicky motivované rozhodnutí ministerstva vnitra pod vedením Martina Peciny. Podle Langra Pecina i jeho náměstek Jiří Komorous vyvíjeli od počátku svého působení v úřadu enormní nátlak na Houbovo odvolání.

Zpět na článek

Diskuse
V diskusi je 93 příspěvků

Zobrazit: ohodnocení 5 a více ohodnocení 0 a více ohodnocení -5 a více všechny



8
Jeseter, 6. 8. 2009 00:36 .Langer je gauner
Tak to je hustý, ten LANGER je opravdu GAUNER.Policii dovedl ke kolapsu a ještě si bude otvírat "pusu".Ten člověk by měl jít sedět, za to co provedl.
5
honza, 6. 8. 2009 11:53 .RE: Langer je gauner
Máte pravdu, snaží.kryje Topolánka, Dalíka , Hřebíčka a ostatní členy.Jen vyjímečně člen ODS není gauner. Ale hlavně kryje sebe, aby nepraskly jeho podvody.Je příšerný gauner. .. 10
Jan, 6. 8. 2009 00:22 .Íčkovi zřejmě otrnulo
nedivím se, že má íčko obavy, protože policajti snad konečně začnou šetřit jeho aktivity a on skončí ne na vnitru jak touží, ale na Borech kam patří.
1
ach, 6. 8. 2009 14:22 .RE: Íčkovi zřejmě otrnulo
Také bych si to přál, ale myslíš, že bude potrestanej, já tomu moc nevěřím. Jeho hoši ho budou bránit, protože by na ně práskal. .. 9
Karel, 5. 8. 2009 23:21 .nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Co si myslí pan Železný v komentářích, že nikoho ze zátupců ČSSD nenechá domluvit, pořád mu skáče do řeči a myslí si jako pan Langer, že má patent na rozum. Pan Langer dokáže pouze obhajovat problémy ve kterých se nachází pan Topolánek a pořád před lidmi mlží svojí za nic nestojící činnost na ministerstvu vnitra.To co u policie zavedl a tloukl se při tom do prsou tak nemají v souzčasné době ani vyspělé demokratické země. Stači se přesvědčit když oznámíte trestnou činnost , která byla na vás spáchána v těchto zemích. Proto co jsem viděl dne 5.8.2009 na událostech komentářích tak pokud lidé neprokouknou lži pana Langera tak opět ODS vyhrají volby.
6
Svatopluk Beran, 6. 8. 2009 01:18 .RE: nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Řekl bych že tohle pan Železný nezvládl. Proč se přešlo ke Komorousovi, když řeč byla o Houbovi. Pan Bublan jasně řekl že umístění pana Houby na pozici mohl pouze policejní president a to byl pana Martinů. Jak je tedy možné, že ho do pozice prosadil Ivan Langer jakožto ministr. Proč se pan Železný nezeptal pana Langera jakto že ho do dané pozice dosadil on a to ještě bez výběru, když je to pouze provomoc policejního presidenta? Pan Langer je veliký vřed na naší demokracii. Viz. například americká víza a tajný dokument o zavedení protiteroristického střediska u nás za pomoci USA a tím i CIA. Po letech snažení se USA pod podmínkou zrušení vízové povinnosti pro Čechy podařilo přimět českou vládu k vytvoření speciálního protiteroristického centra. Má se nacházet v budově, kde sídlí Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a běžný daňový poplatník se o tom, jak je nakládáno s jeho penězi v této oblasti nic nedoví. Praha (INT) Utajena bude i konkrétní podoba, způsob a výsledky práce centra - nedovíme se tedy vůbec nic. Zůstává pouze možnost spekulovat a jelikož podmínky vyplývají z česko-amerických smluv, je nanejvýš pravděpodobné, že vzor činnosti této služby bude v USA. Analytické pracoviště tohoto centra začne pracovat v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. Mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták uvedl, že hlavní náplní tohoto pracoviště bude „sběr, vyhodnocování, analýza a zpracování informací o teroristech a osobách důvodně podezřelých z napojení na teroristické organizace. Toto pracoviště bude zároveň za policii vyhodnocovat hrozby plynoucí z terorismu vůči zájmům České republiky." Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ujišťuje, že s informováním o vznikajícím centru se nepočítá ani do budoucna a že „jediné, co lze obecně o mechanismu spolupráce zveřejnit, je skutečnost, že plně podléhá vnitrostátnímu právu České republiky včetně povinností policie a práv našich občanů zaručených zákonem." O mezinárodním právu zmínka nepadla a vzhledem k Akčnímu (protiteroristickému) plánu, se kterým vláda přišla, se nejeví, že by pravomoci bezpečnostních složek byly omezeny svobodami občanů. A jaká je praxe ve světě? Americká praxe Pokud by se české služby skutečně inspirovaly v USA - a i bez znalostí podmínek je evidentní, že spolupráce je nevyhnutelná - můžeme předpokládat důsledky. Americké bezpečnostní složky mohou například bez rozhodnutí soudu zadržovat kohokoli pro podezření z terorismu ve své věznici Guantánamo, odposlouchávat telefony a číst elektronickou korespondenci. Bez souhlasu cílových států mohou na jejich území podnikat tajné - i vojenské - operace. V Evropských státech si pak už dříve vymohli zavedení tzv.černých listin. Do těch jsou uváděny osoby, podezřelé z terorismu či jeho podpory, kterým jsou podle závažnosti domnělého zločinu blokována konta, zamezen přístup k lékaři atd. Samotné osoby o zařazení do listiny nemusí vědět a de facto není možnost se bránit ani - v případě prokázání neviny - zajistit vyškrtnutí. Britská praxe Nejsilnější omezení v souvislosti s terorismem má v Evropě Velká Británie. Policista zde může po libovolném člověku na ulici požadovat odpovědi na cíl a účel cesty, činnost před cestou. Zároveň může každému prohledat věci, stejně jako jakékoli auto i bez přítomnosti majitele. Ve vazbě může podezřelému bez souhlasu vzít otisky prstů, bot a vzorek slin (poté zanesený do genetické databáze). Podezřelá osoba může být držena ve vazbě (se souhlasem soudce) bez důkazů až 28 dní a i při zproštění obvinění jsou všechny údaje a vzorky uchovány. Ministerstvo vnitra pak na svých stránkách uvádí statistiky zatčení na základě podezření z terorismu v období 11. září 2001 až 31. březen 2007. Z těch vyplývá, že z terorismu a těžkých zločinů bylo obviněno 27 procent zadržených. 54 procent podezřelých nebylo obviněno z žádného zločinu a zbytek překročil zákon v méně závažných věcech. 73 procent osob tedy nebylo z terorismu či těžkých zločinů vůbec obviněno a z toho vyplývá že minimálně v 73 procentech případů jsou tyto pravomoci zneužity. Česká vize v EU Pro období českého předsednictví EU již experti vytvořili program bezpečnostních iniciativ. Hlavními body je blokování internetových stránek a mobilních sítí ve zvláštních případech. Dalším závažným bodem bude migrace. Česká cizinecká policie platí v Evropě i západních zemích mezi nejhorší a nejzkorumpovanější, je tedy s očekáváním, jak se jí podaří moderovat diskusi o padělaných dokladech. V plánu je také téma zavádění biometrických údajů - už i k povolení k pobytu - to je velmi kritizováno organizacemi, chránícími lidská práva a soukromí nejen v Evropě. Ať už se jedná o současnou vládu či opozici, zdá se, že jsou strany připraveny „z bezpečnostních důvodů" dohled pouze utužovat. Není však sjednocování světa proti islámskému terorismu po 11. září pouze obdobou sjednocování Německa proti terorismu „žido-komunistickému", „odhalenému" po vypálení Reichstagu roku 1933?
10

Jak to tu čtu, mnoha lidem pan Langer nadzvedl žluč. Včera byla v televizi diskuse, pan Langer, pan Pecina, pan Bublan. Jednalo se , proč pan Komorous je tak na vysoké funkci u policie ČR. Pan Langer se navážel do pana Peciny, z jeho projevu byla nenávist proti levici, je jedno, zda komunisté, nebo socialisté. Nenávistně šel proti panu Komorousovi, leželo mu v žaludku, že byl tzv estébák. Pan Bublan jej hájil, že byl 3 měsíce na stáži jazykové školy patřící pod složku STB. Neznám pana Komorouse, ale dle mého názoru je to profesionál v policejní práci a to leta, pan Langer mu nesahá ani po kolena.Sloužil jsem jako policista PČR 25 let v přímém výkonu, tak že mně není jedno, kam spěje společnost, též policie ČR.Hlavně,že pan Langer nechal nakoupit velké množství policejních motorových vozidel, stačilo by jich polovina, dále nakoupené plazmové televize a další zbytečnosti. Jak mluvím s bývalými kolegy, není benzín do vozidel, tak že se všehna vozidla hospodárně nevyužijí. Utopily se zbytečně nemalé finanční prostředky na úkor výkonu služby. Mám dojem, že se pan Langer bojí, aby mu nesebrali jeho zajímavý majetek. ODS se stará jenom o zbohatlíky, republika se nadále vesele rozkrádá. Dole čtu, že i soukromník nadává na ODS, něco v tom bude. Všechny politické strany by měly začít řešit razantně krizi, na ni doplatili jenom mladí lidé, rodiče s malými dětmi, důchodci, nebo lidé cc 5-10 do důchodu. Kdo zaměstná občany ve věku 50 ti a výše let, a pracovali na tento bordel většinu života. Každou chvíli je u moci jiná strana, volby stojí zbytečně miliardy korun. Jsem levicově zaměřený volič, nerad bych, aby se výše uměvavý pán dostal znovu k moci. Z jeho projevů je vidět, jak se klepe znovu na uvedenou funkci ministra. Je v něj zloba, že byl sundán z koryta. Všem přeji spokojený den, hodně zdraví, jenom občan Ladislav Marek.Nechci zde jenom kritizovat, věřím v lepší zítřky.

no a to si chce přečíst učebnice dějepisu pro základní a střední školy...co se tluče dětem do hlavy. Prý v roce 1989 studenti zvrátili totalitní režim ? Vždyť nedávno sám Landovský (signatář charty 77) prohlásil... když se Havlovi polámal Mercedes vezl jsem ho v Saabu po Václavském náměstí... a co Havlovi králikárny ? Hnus.... a nejvíce je mi líto mladých, kteří se snaží založit rodinu a jejich rodiče nejsou zrovna Ti, kteří něco po roce 89 .... Kožený, Mrázek aj.

Rentiére Marku ! Už se na to své hodnocení stavu v policii vykašli. Na rozdíl od těch dalších dopisovatelů, co občas reagují na tvé neustále stejné připomínky, tě my starší z oop čl známe. Když už chceš diskutovat, tak piš aspoň pravdu a nelži - jen si vzpomeň a po pravdě napiš kde všude po odchodu od policie jsi pracoval, jak dlouho a proč jsi tam ukončil své učinkování a taky napiš jak dlouho jsi v současné době bez PP a nelži tam že jsi manipulantem ve skladu, když nám je známo, že jsi opět bez pracovního zařazení cca. 6 měsíců, možná i déle a nikde se ti to na delší dobu nezamlouvá. My starší tě známe trochu víc a tak tě prosíme ty své "pravdy" resp. lži tam neuváděj - viz. třeba fráze dokud zdraví slouží dřiny se nebojím !!! Tos přece nemohl myslet vážně !!! Věříme že pro tebe je to změna, žádné stresy, nýbrž pravidelný příjem renty apod., takže kdo tě nezná, ten s tebou má soucit a přikyvuje ti, na rozdíl od nás. Buď soudný a sděl na tomto foru plnou pravdu o sobě anebo se na to opravdu vykašli ať zdejšímu oop zbytečně těmi svými moudry neubližuješ.

Pane Marku, na "kolektivu oop Česká Lípa" se mi líbí, že se za nikoho neschovává, že je ochoten se podepsat plným jménem. To je ale odvaha! Vážený kolektive oop Česká Lípa, nevím který trouba to z vás napsal, ale pokud zde sleduji příspěvky pana Marka, ta ve většině se musím s jejich obsahem ztotožnit. U PČR, předtím SNB, jsem sloužil 27 let, teď jsem v civilu a užívám si renty už druhý rok. Nemám žádnou potřebu se hrnout do nějakého pracovního poměru, když jsem to po svém odchodu od PČR zkoušel, tak jsem vždy narazil na pohled mezi prsty, když jsem řekl, že jsem byl policajt. Ono to totiž není tak jednoduché. V mnoha firmách se dějí nekalosti a nepravosti a vzít si tam někoho, kdo by jim mohl koukat pod ruce, to nechtějí. Osobně se jim ani nedivím, při své povaze bych při zjištění první lumpárny vzal někoho pod krkem (to myslím obrazně). Takže raději užívám svobody, cestování, zahradničení, odpočinku. A, pane Marku, i vám to doporučuji.

porodil ty zrůdo

pomalu, ale ty sejdeš jak zmrd

Langere zmiz z politiky

A ty zmiz ze světa mrdko