Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

podívej te se na čt24 je tam husák živě a opět plácá a plácá

Novaku, nemáš nějakýho úchylnýho příbuznýho jméne Jura V Brně ?

Vykašlete se na Juru. Přečtěte si zprávu z jednání dnešního dne.

Že by jim konečně začalo docházet co se tady děje ??? Docela pozdě nemyslíte pana Štěpánku a Vám podobní ???

Kde je ta zpráva ?

www.nosp.cz

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie.

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Nic jiného jsi nemohl očekávat.Sežeň si právníka a žaluj to.Jen ta se dočkáš kladného vyřízení.

To se nechalo čekat. Tím pádem příští služební zákon klidně výsluhovej příspěvek může zrušit nebo úplně stačí novela zákona. Pak je ale něco špatně, když nový zákony můžou měnit podmínky odchodu od policie za starého zákona. Ale co bychom taky v tomhle českým bordelu plným bezpráví mohli chtít.

Něco pro pobavení
Naše slavné vedení stále dokolečka hovoří o budování prestiže PČR a na druhé straně tuto maximálním způsobem podkopává. Mluvím tu o náborové kampani NAJDI PARŤÁKA, kdy se nabírá kde kdo. O tomto jsem se přesvědčil dnešního dne při návštěvě rodičů mé družky, kteří nám hned nevěřícně sdělovali velikou novinu koho vzali k PČR v Praze. Tím budoucím kolegou je bývalý spolužák mé družky, kterého má celá vesnice za neschopného zastydlého puberťáka, který většinu svého času tráví sezením u PC. Všichni se diví a musím uvést při pohledu na něho i já jak mohl udělat fyzické testy, kdy je to takový váleček 170 cm vysoký a pomalu metrák vážící. Od družky jsem se dozvěděl, že jak na základní tak i na střední škole měl z TV 3. Co k tomuto dodat asi nic, kdy při pomyšlení, že i u nás na oddělení za dva fyzicky a administrativně zdatné kolegy co odešli do civilu dají něco podobného tak potěš pánbůh.

A v čem jseš lepší.Když vás potkavám na ulici tak z toho málem zvracím.Takových vás je tam většina. A DNES SE DÍVEJ NA VLASTNÍ OČI TO JE VAŠE VIZITKA.

Fyzické testy jsou fraška, i když je někdo neudělá stejně ho berou. Ukažte mi u PČR ženu či dívku, která dá 24 kliků, neznám a neviděl jsem !

V čem jsem lepší to ať posoudí lidé, kteří nás znají.

Pro NOVÁKA
--------------
Je zajímavé, že upozorňuje, že se máme dívat na dnešní Na vlastní oči. Sám to neviděl a už odsuzuje šmahem všechny. To mi dává naprosto jasný obrázek o jeho inteligenci a dalších duševních vlastnostech. (Pokud bys Nováku chtěl namítat, jak mohu posuzovat Tvůj zde uvedený písemný projev, tak mohu, myslím si, že můj doktorát z psychologie se zaměřením na sociálně patologické jevy mně k tomu docela opravňuje a materiálu na posudek jsi mi zde poskytl dostatečné množství.)

Pro Nováka
Mám Vám od své družky vyřídit, že ve všem. Jinak jsou určitě lepší naši bývalý kolegové, kteří odcházejí do civilu a co si budeme namlouvat tak kvalitní lidi půjdou k AČR a né k PČR.

Pravdou je, že když začala profesionalizace armády, tak z původně stanovených fyzických testů museli hodně slevit, protože velká část adeptů neprocházela.

A pro živnostníka Nováka : Nové policisty co jsem měl zatím možnost vidět nesahají po stránce robustnosti a fyzickým dispozicím řešit nějaké fyzické konflikty ani po kotníky lidem na mé směně.
Nováku nic proti tobě nemám i přes nataktní slova ( diplomaticky vyjádřeno ) na nás a včera jsem si do půlnoci s tebou popovídal, ale upřímně pokud by si byl skutečně v nějakém hypotetickém problému, tedy například by tě napadli nějaká skutečná hovada, tak ti noví policisté, které jsem zatím měl možnost vidět by ti nijak nepomohli. Mladíčci kolem 18-19 let s váhou kolem 65 kilo i s oblečením jsou tak na to zavřít někam do kanceláře, odpustit jim tu špínu na ulici a zaměstnant na 1OO% pracovní doby jen papírama. Tam budou využitý. V době když jsem nastoupil, tak mezi námi byl taky takový střízlík, který rychle pochopil, že na ulici nemá šanci. Proto rychle prohlédnul a protože mu to pálilo, tak jako jeden z tech prvních si udělal policejní akademii a zalezl na Okresní ředitelství policie. Tam je mu dobře. A podobní nyní často nastupují k policii - alespoň to co jsem měl možnost zatím vidět - toto je realita.
A ještě jedna věc, jestli ti vadí ta zapařená okna aut a daně které na nás platíš a za to naše nic nedělání, zkus trochu zapátrat směrem k armádě, zda jseš spokojený s odvodem svých daní tímto směrem, případně směrem i jiným.

Dnes jsem viděl na netu nedělní pořad "OTÁZKY V. MORAVCE" a v nich koktání p. Langra s jeho pohůnkem p. Husákem. Jejich projev byl hrozný a nesmyslný. Jak mi může někdo trvdit, že nemohu srovnávat průměrný hrubý měsíční příjem v roce 2006 a můj měsíční hrubý plat, pevně stanovený v platovém výměru pro rok 2007. Neustále poukazují na to, že nesmíme počítat příplatky za noc, sobotu a neděli a rovněž tak i přesčas. To nechápu proč to nemohu počítat, když tenhle stát mi to do daní v loňském roce pohodlně spočítal a do děravé státní pokladny odebral. Jak můžou tito dva pánové tvrdit, že k propadu došlo u kolegů sloužících jen ve 3 a 4 TT, když bezpečně vím, že se to týká i lidí v 5 a některých i v 6 TT a poukazovat jen na to, že to jsou služebníci sloužící kolem 4 až 5 let. Já sloužím 15 let a propad mého platu je měsíčně o cca. 3.000,- Kč hrubého . Byl jsem zastáncem vyjednávání a to i přesto, že nejsem v NOSP. Po shlédnutí tohoto pořadu jsem 100 % pro radikálnější řešení.............DEMONSTRACE JE OPRAVDU NEVYHNUTELNÁ, protože to co bylo uděláno po 1.1. 2007 s bezp. sbory tohoto státu, budou brzy aplikovat i na civilním obyvatelstvu. I Ti by se měli dle mého názoru k této akci připojit, vždyť jde i o jejich budoucnost.

Souhlasím, souhlasím, souhlasím! Jako bych poslouchal sám sebe. Je to opravdu na poblití, co s námi odborníci přes ozbrojené sbory udělali. D E M O N S T R A C E !!!

J
SEŠ JEDEN VELKEJ B L Á B O L NAPIŠ KOLIK MÁŠ DAN ZE MZDY

Pro kolegy
Na Civila a Nováka nereagujte bude to jeden člověk co nemá na to, aby mohl dělat práci poldy a ze závisti uráží.

Pro Novák
prosím tě nech si těch debilních keců !!! Ty jsi ještě nepochopil, že ty tvé srance nikoho nezajímají ???

Leopolde ty jseš ale koumák. Netočili podle tebe majora Zemana? Od tebe bych se nechal vyšetřovat, kdybych něco provedl, to by byla prča. Tvůj Civil

To je gól, být ve 3 PT a ve 3 TT a při troše marodění mít 15 800 to je docela masakr. Nemam slov fakt ne.Demonstrace je nevyhnutelná.

Přečetl jsem si 3 poslední stránky.Opravdu jste velicí chudáci, asi budu muset udělat nějaký přestupek ,aby jste si polepšili.A propo ,proč to děláš,když je to tak strašný.Já odpovím za tebe, protože by ses neuživil.Lemry nikde nechtěj.A při troše marodění já první týden nedostanu ani korunu a za zbývající 3 týdny tak 4 tisíce. A váš kolega má pravdu v minulém článku , že vas vidíme se válet v autě ,nebo buzerovat lidi, nebo brát uplatky. JINAK CIVIL MÁ VE VŠEM PRAVDU

Pro Novak
Tz jeden chudáku, je vidět, že nemáš vůbec tucha, jak policie funguje a kam se odvádí peníze z blokových pokut. Nech si své výlevy a jdi se radši někam léčit, protože tobě už pomůže jen lékař !!!

Ty Novaku, neměl si v dětství nějaký traumatizující zážitek ?
Myslím tím, jestli tě sexuelně někdo z rodiny nezneužíval. Jinak si nedovedu vysvětlit, že se cpeš pořád někam, kde na tebe nikdo není zvědavej. Dělá ti dobře, když ti tady hromada lidí nadává ? Že ty se utoho vždycky uděláš ?

Pro Vincek - na kontě je 41.525,- Kč roste pomalu, ale postupně narůstá a když budem jenom kecat tak nenaroste. Nyní z výplaty zasílám druhou stovku a když to udělají i jiní, myslím, že kolegové, kteří se mnou na směně zaslali, pošlou také tak se k rozumnější částce můžem dopracovat. Kecat ale nestačí.

NEBUDE NIC ČEŠI JSOU NÁROD TUPCŮ!

Taky si to mylsím. Ale již dávno říkám, pokud nás tam bude málo a ničeho nedosáhneme, pak holt MÁME CO JSME CHTĚLI. Vždyť je nás tolik tisíc a nedokážeme se posbírat ani na toho právníka - HNUS

pro LK : Češi jsou češi, určitě ne národ t.... A když bude potřeba, demonstrace bude, možná i později. Někdy může být zlé na něco dobré. Špatný zákon je nutné změnit a v případě toho našeho - ty podstatné věci 100%. No a teď je k tomu příležitost, tak se snad něco pohne. Musíme víc chtít - poškození i ti zdánlivě nepoškození, a že nás panečku je. Jdu to zase poslat, protože mnoho ustanovení je v novém zákoně špatných, pozitivních (a to ještě zdánlivě) pro zůčastněné málo. Prostě negativa převažují, tak proto.

Píši zde pod nickou Realista, protože nejsem již nejmladší a snažím se na svět dívat reálně bez oranžových, ale také bez černých brýlí.
Když to tu tak sleduji, tím myslím, kolik nás sem píše, dále na stav konta potřebného k zaplacení právní pomoci, pak musím , ač mne to velice bolí, souhlasit s kolegou " LK ". V tomto mne utvrzuje i dosti vlažný postoj kolegů na mém pracovišti. Opět se tu projevuje klasická česká, švejkovská povaha, kdy všichni na šatně a u piva nadávají na ten binec, ale sami takticky vyčkávají, nechtějí se do ničeho namočit a tajně doufají, že to snad za ně někdo vzřeší.
Ruku na srdce kolegové:
KOLIK Z VÁS PŘISPĚLO SVOJÍ TROCHOU DO MLÝNA ALESPOŇ TÍM, ŽE POSLALO JEDNU USMOLENOU STOKORUNU NA KONTO INICIATIVY ??
Moc vás asi nebude, a to je přitom to nejmenší, co pro naši věc můžete udělat.
Proto mám i tak trochu obavy ohledně protestu. Proč si myslíte, že pan ministr a pan prezident neustále uvádějí jen mlhavé řeči o nápravě, případně vědomě mylně informují veřejnost ? Oni totiž tak hloupí nejsou, jak si většina myslí. Jsou to totiž staří ostřílení političtí harcovníci, kteří prošli již nejednou bitvou.
A teď to nejdůležitější:
ONI TOTIŽ S PŘESNĚ TAKOVOU NAŠÍ ČESKOU POVAHOU POČÍTAJÍ !!!
Pokud si to rychle neuvědomíme, pak nám nezbývá, než na hezkých pár zavřít hubu, pěkně ohnout hřbet a snášet další nové ústrky a šikanu.

Hlavně by si měli sáhnout na svědomí kolegové z různých OOP a MOP! Peníze posílají a účast na demonstraci prislíbili hlavně policisté z větších porádkových útvarů (ohs, pmj, ppo apod.), kdežto obvoďáci jen nadávají, ale jsou posraní jít na demonstraci a neznám nikoho, kdo by poslal byť jen blbou padesátikorunu na právníka! Asi se jim líbí, že za stejnou práci jsou někteří v 4, jiní v 5 a jiní v 6. třídě! Dále jim nevadí 150 hodin zdarma a ani to, že přišli o příplatky za noční a víkendy... Proboha, vzpamatujte se, to máte nějakou hrdost???

Pro Vincek - na kontě je 41.525,- Kč roste pomalu, ale postupně narůstá a když budem jenom kecat tak nenaroste. Nyní z výplaty zasílám druhou stovku a když to udělají i jiní, myslím, že kolegové, kteří se mnou na směně zaslali, pošlou také tak se k rozumnější částce můžem dopracovat. Kecat ale nestačí.

Pro všechny civilní respondenty a návštěvníky tohoto fóra. To co se stalo v letošním roce státním zaměstnancům ve služebním poměru kromě Armády ČR se v nejbližších letech stane všem ostatním občanům kromě Armády ČR v této republice. Jelikož Vám naši vrcholní političtí představitelé řeknou, že za tu práci, kterou jste odvedli nemáte nárok na důchody, protože prostě peníze na důchody nejsou. A nebudou Vám schopni vysvětlit kam se ty peníze poděli. Takže se nedivte v jaké situaci jsou policisté, hasiči, záchranáři atd. Již se těším a jsem zvědav jak budete na stejnou situaci, která v současnosti postihla nás reagovat, až se bude týkat většiny občanů ČR. To pak zase vyjdete do ulic a skončí to tzv. Sametovou revolucí !!!!!

06.02.2007 14:26 obvoďák

Máš pravdu, ale většinu lidí to nezaskočí, neboď s tím většina lidí počítá. Je to sice bordel, ale nikdo s tím nic nenadělá. Sametová se nikdy opakovat nebude. Pokud by byla revoluce, tak bude krvavá. Lidi vydrží strašně moc.

pro jura Brno.....
Pokud tu bude něco krvavýho, tak maxim. tvá obličejová část nebo tvůj anální otvor, až ti do něj někdo z tvých příznivců narve ježka proti bodlinám...! A že jich máš!?!