Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nevšiml jsem si, že bys byl ještě někde jinde než na těhto webovkách.

Jak jsem již uvedl níže, jsem naprostý prostoduchý člověk, který o problému neví zhola nic. Vzhledem k tomu, že jsem problémový člověk, nemohu vystupovat jinak, než proti zřízení ČR. A protože již upadá zájem o moji osobu, zahlcuji diskuzní bloky na většině webovývh stránkách.

naprosto s tebou souhlasim

MAŠ MOJE SYMPATIE

Ty a Novák jste dementi

Olino, za co ta nenávist? Že bys od nějakého poldy dostala kopačky a nemůžeš to rozdýchat?

Vážený pane Oline, nevěřím jen tomu, co ukazuje televize NOVA, ale řídím se jen vlastní ZKUŠENOSTÍ.Tehdy byl stav opačný, kdy policie měla všechny důkazy( my jsme je předkládali, za to jsme si vysloužili jen pokutu), ale nadržovala zločincům, kteří byli nevinní jak lilium. Holt, smůla je, že ti zloději mají peníze a ti poškození, je, chudinky, nemají. Holt, síla peněz dělá své.
Smůla je také to, že hodně lidí se u policie neocitlo, protože se jim nic nepřihodilo. Ti pak tomu, jaký je stav v policii ,nevěří.

tohle Vam proste neverim

07.02.2007 20:23 marf

Ale to klidně Olině věř!!! Ona žije v realitě, narozdíl od tebe.

..zhrzeny obcan mi vysvetluje,kde ziju ja,podejte si ruce a utikejte do louky plne kvetu,motylu,nezkazenych poldu a rychlych soudu

4:Jura Brno.....
hele Bobe, už ti zas došly porno-časáky? 2 dny tu byl klídek a zase se musíš realizovat?
Neblbni, vždyť ti už ani nikdo nenadává. Jenom tě všichni litují a jsi pro smích...
Už zažij rozumu, vyčistit zuby, vyčurat a šup hajinkat, ať ráno můžeš včas zasednout do toho svého "megenerského"
křesla!
A že vím, na co se chytneš teď?:-)

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar PČR.

O vině a trestu v České republice rozhoduje pořád soud, novelu ústavního zákona jsem ještě v tomto směru nezaregistroval, takže ani ty, ani nikdo jiný nebude odsuzovat kohokoliv a křivě obviňovat a můžeš sem dávat stovky adres, dokud nerozhodne soud a cokoliv na jakýchkoliv stránkách je max.podezření. Takže se laskavě uklidni a prober se. Už jsem ti tu psal stokrát, aby jsi se podíval na základy kritiky, najdeš to v každé publikaci teorie řízení, managementu apod. Pokud chceš kritizovat, kritizuj konkrétní jednotlivce za chyby a ne celou Policii, jinak jsi tu za i.iota.......

.

Ha ha ha, tos mě pobavil. policie? ha ha ha, soud? ha ha ha. Například Kajínek a policie- Kajínek a soud- ha ha ha. di se vysmát se zákonama!!!

Hahahahahahaha - ústavní zákon, ne jen zákon chlapče...:-)))

Ledy se pohnuly díky iniciativě
www.policista.estranky.cz/clanky/nazory/prohlaseni-ze-setkani-pr edstavitelu-iniciativy-a--nos-pcr-_

Vy kluci a holky jedny policejní, běžte do toho, běžte do demonstrace. Většině národa budete pak jenom pro smích, vy ale vlastně už pro smích jste.. Máte akorát tak na těch dolních deset tisíc a taky si nic jenom nezasloužíte, než dostat za svoji práci deset tisíc korun českých. A pak si u kachlíkárny zakřičte: "máme hole v ruce" :-) :-) Přestaňte kecat a začněte sloužit!! Chápete co je slovo sloužit???

07.02.2007 20:03 Občan

Seš rozdávačnej, 10 000Kč je až moc. Za minimální práci je úměrná minimální mzda. Kdo policejní práci nechce dělat za danou mzdu, ať si najde jinou.

Oni to chápou a právě pro to jdou demonstrovat za nás občany. Za podmínky, při kterých je možné opravdu kvalitně sloužit občanům a ne jen vegetovat. Je možné, že je někdo tak hloupý, že to nechápe? Hmmm. spíše provokatér.

..chapeme,obcane

Že bys nám to šel předvést ,jak se to má správně dělat ty chytráku.Kecat v hospodě u piva umí každej.

po dvou dnech služby byste mluvil jinak a to byste se mnou jen chodil, protože bych vás k ničemu nepustil......:-) takových expertů na práci policie vidím kolem sebe každý den desítky, nejčastěji když jdou po 10 škopcích z hospody.....

Pro Občana
Vážený pane je rozdíl sloužit a posluhovat, kdy je smutné, že s kolegy se každou chvíli doprošujeme poškozených o vyčíslení škody, o dodání výrobního čísla odcizené věci a další věci důležité k ukončení spisů. Já mám příbuzné v zahraničí a tam, když něco ve smluvenou dobu nedodáte policii tak zastaví vyšetřování a pak Vám pojišťovna může klidně krátit pojistku. Také když nedodáte v.č. odcizené věci tak Vám ji nikdo hledat nebude.
Také se nějakého cizince zeptejte zda se tam jejich policie zabývá přestupky na úseku občanského soužití a drobnými krádežemi. Věc tam oznámíte, kdy si vyplníte dotazník, který Vám potvrdí a okamžitě přepošlou na příslušný úřad. Také neprovádí žádné předávání písemnosti úřadů.
Byli jsme s kolegy příjemně překvapeni, když nám tlumočnice přetlumočila pochvalu okradeného cizince, který si pochvaloval náš přístup, kdy nám sdělil, že u nich doma by policisté ani nepřijeli a on by musel vše přijet oznámit k nim na stanici. A jednali jsme s ním jako z každým jiným.

Naprostý souhlas. Vyslýchal jsem okradené občany Holandska za účasti soudce a tito Holanďané ( manželé ) byli velmi překvapeni, že se u nás touto krádeží takto obsáhle zabýváme. Byl jsem jejich reakcí při výslechu překvapen a tak jsem se přes tlumočnici ptal zda to v Holandsku chodí jinak. Bylo mě od nich sděleno, že policie by se na místo dostavila, ale dál by již nic neprošetřovala, tedy by na místo nepřijel žádný technik ohledávat místo činu a snažit se zajišťovat nějaké stopy. U nás právě policie maká tak, že nevíte co mluvíte - mluví z vás hloupá naivita policistů pohodářů - pro pohodu musíte jinam.

Ty zase vůbec nic nevíš o tom, jak funguje v Holandsku policie a na jakých principech. A to je fakt smutné. Veškerá snaha ukázat vám, jak by měla policie fungovat, kterou tu se svými spolupracovníky několik let vyvíjel pan Rudy van Leussen, vyšla v niveč. Ono je to totiž hlavně o povaze těch policistů a jejich osobnosti a ne o tom, která policie víc lidi buzeruje.

dobrý den, jsem policista, který má toho všeho už dost. Slavný zákon nepřinesl nic a to jsem čekal,že konečně budu na něco hrdý. Pánové na PP mohu Vás poprosit o budoucnost, která nám policistům přinese práci bez starostí!!!!!!Vím, že je to nemožné - ale nespokojenost mezi náma dóle je !!! Tak už..........

PANAČCI VYKRMENÍ Z PP MAJÍ ZÁKON UŠITÝ PŘÍMO NA MÍRU. ZAPOMNĚLI ALE ŽE BUDOU MUSET NA ULICI MÍSTO LIDÍ, KTERÉ UVRTALI DO 3 TT. VŠICHNI JIM UTEČOU.

neslyšel jsem pana ministra na ČT 24, ale snad neřekl, to co jsem si nedovedl přestavit ani ve nejhorších snech, že by došlo k tak , pro policii katastrofální novelizaci zákona ve smyslu odchodného a vskutku velmi zajímavé výsluhy. Já osobně tomu nevěřím, přesvědčte mne.

samozřejmě, že to nahlas neřekl, jen se zmínil o NOVELIZACI, ale na MV se údajně tato novelizace připravuje.

A nemluvil o novele zákona o PČR ? Jinak jsem slyšel že na těch atraktivních výsluhách pracují černoprodelníci.

kdepak, novelizace zákona o služebním poměru a s těma černoprdelníkama je to pravda, však když se náš KAMARÁD dostal na post ministra financí, tak kde asi tak začne šetřit?

Tohle je třeba ohlídat!Dát si pozor, aby to nepřipleskli k nějakýmu jinýmu zákonu a nepostavili nás před hotovou věc renta nula nebo málo a odchod 2 platy!

Skončí to tady velice nemile pro lidi co neodejdou a budou čekat pořád dál na lepší časy. Tady je konečná a jediné výhody , které tu ještě jsou vezme ten gauner Kalousek.

Jenom pro ilustraci dodatek. Kupř. při vyšetřování majet. trest.činnosti se mně ptal policista (kriminalista!) - kdo je to na výpisu z účtu ten pan " debet ".
Ukradení kabelky v pizzerii Einstein napsal foneticky-
"Ainštajn", atd. Pan Husák si stěžuje, že takových tam teď bude málo? Takoví ať tam nejsou vůbdec! Koukají jenom na to, jak vysoký budou brát plat, ale co za to! Jaký za to odvedou výkon! To by je mělo zajímat!
Nehledě na to, kolik je jich zločinných! Viz Berdychův gang, atd. A kolik se toho neodhalí! Jak to, že si mohou dovolit zneužívat takto svého postavení?Policista, to je něco jako novodobý šlechtic, několikrát ukazovali, jak policista umlátil člověka naposledy dokonce k smrti. Kolik těch věcí je v televizi, na Občanském judu, každou chvíli, kupříkladu, když policista unesl manželce dítě( dceru), je to jeho právo, ale když to udělá kdokoli jiný, je to trestný čin.A My na to musíme jen bezmocně koukat!
Taková policie nám má sloužit? Z takové policie máme míti respekt ?

Olino, nesmíte věřit všemu, co ukazuje Nova a Mf Dnes.

Olninko, je mi vás líto. Navrhnětě zrušení policie! Myslím, že potom by Vám bylo jedno, jestli do protokolu někdo napíše, že jste "slepice" nebo "slepyce"

Olino, ta upoutávka TV Nova, to se týká městské policie a jejich strážníka. Nevěř hned naivně všemu. My nejsme měšťáci. A kdo ví jak to nakonec bylo.

Olino
Máte pravdu, jsem u policie již dlouho a vím, že moji kolegové naprosto nerespektují zákony. Platy, které policisté berou jsou přehnané a nepřiměřené. Jiní občané se v práci nadřou a takové peníze nedostanou. Kolegové se zajímají pouze o své platy a renty, ale jinak pro společnost nic nedělají. Je to smutné, ale je to tak. Stydím se za některé policisty, kteří se tak chovají.

Pojďte k nám ať si to zkusíte, ženy také berou. Každy má možnost potom objektivního posouzení. Doufám, že se dostanete přes příjmací testy. A pak se zbraní hurá do ulic.

07.02.2007 19:56 Raymond

Olina má pravdu, že konkrétně městská policie se tak chová. Dokonce můj kamarád od měšťáků se přesně mlácením lidí chvástá v hospodě. To nejsou keci, to je realita.

Olino, třeba ten policista nemá ekonomické vzdělání, výplata mu stačí za nájem a jídlo pro rodinu. Tudíž mu nechodí výpisy z banky a bankovní výrazy mu nic neříkají.
A ujišťují vás,že v projekčním ústavu kde pracuji,i inženýr
klidně napíše "výce". Dokonce i v knihách jsou hrubky. To
nic nevypovídá o charakteru jednotlivce.

U policisty,ktery "unesl"sve vlastni dite pan redaktor zapomel rici,ze se pani,ktera holcicku zamerne otci nedava,tak jak naridil soud s nejvetsi pravdepodobnosti dopousti trestneho cinu mareni vykonu uredniho rozhodnuti...prava ma jen matka,nebo byl ukazan pohled jen z jedne strany?

Tebe neštvou ty možné úlety, kterých se dočkáš ve všech profesích. Ale ty prostě nemáš poliše ráda, nesnášíš je, jsi z nějakého osobního důvodu proti policii zaujatá. Nevidíš a nechceš vidět tisíce případů kdy policie neselhala. Nepodlehej masáži televize NOVA, PRIMA a NEČTI BLESK ! Když se následně zjistí, že vše bylo jinak, nikdy se policii neomluví. Nebo si to už někdy zažila ? Než jsem k policii nastoupila, viděla jse taky vše jasně a kroutila hlavou nad některou relací v TV, dnes vím, že profese policisty je jedna z nejtěžších profesí která existuje !

Paní Olinko, s tím panem debetem - to byl vtip a do dneška jste ho nepochopila. No a s těmi důkazy - to máte blbé. Vidíte, nemáte nadržovat zločincům...

Pene kriminalisto, těm zločincům jsem nenadržovala já, ale ten kriminalista. A ještě si dělá z občana legraci Od toho tady asi ta policie je. A vůbec si neuvědomuje, že ji platíme my, z našich daní !!!! Jest to odporné, jak jste prohnilý, pane, ještě si dělat legraci z postiženého !

OLINA MÁ PRAVDU