4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nevšiml jsem si, že bys byl ještě někde jinde než na těhto webovkách.

Jak jsem již uvedl níže, jsem naprostý prostoduchý člověk, který o problému neví zhola nic. Vzhledem k tomu, že jsem problémový člověk, nemohu vystupovat jinak, než proti zřízení ČR. A protože již upadá zájem o moji osobu, zahlcuji diskuzní bloky na většině webovývh stránkách.

naprosto s tebou souhlasim

MAŠ MOJE SYMPATIE

Ty a Novák jste dementi

Olino, za co ta nenávist? Že bys od nějakého poldy dostala kopačky a nemůžeš to rozdýchat?

Vážený pane Oline, nevěřím jen tomu, co ukazuje televize NOVA, ale řídím se jen vlastní ZKUŠENOSTÍ.Tehdy byl stav opačný, kdy policie měla všechny důkazy( my jsme je předkládali, za to jsme si vysloužili jen pokutu), ale nadržovala zločincům, kteří byli nevinní jak lilium. Holt, smůla je, že ti zloději mají peníze a ti poškození, je, chudinky, nemají. Holt, síla peněz dělá své.
Smůla je také to, že hodně lidí se u policie neocitlo, protože se jim nic nepřihodilo. Ti pak tomu, jaký je stav v policii ,nevěří.

tohle Vam proste neverim

07.02.2007 20:23 marf

Ale to klidně Olině věř!!! Ona žije v realitě, narozdíl od tebe.

..zhrzeny obcan mi vysvetluje,kde ziju ja,podejte si ruce a utikejte do louky plne kvetu,motylu,nezkazenych poldu a rychlych soudu

4:Jura Brno.....
hele Bobe, už ti zas došly porno-časáky? 2 dny tu byl klídek a zase se musíš realizovat?
Neblbni, vždyť ti už ani nikdo nenadává. Jenom tě všichni litují a jsi pro smích...
Už zažij rozumu, vyčistit zuby, vyčurat a šup hajinkat, ať ráno můžeš včas zasednout do toho svého "megenerského"
křesla!
A že vím, na co se chytneš teď?:-)

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar PČR.

O vině a trestu v České republice rozhoduje pořád soud, novelu ústavního zákona jsem ještě v tomto směru nezaregistroval, takže ani ty, ani nikdo jiný nebude odsuzovat kohokoliv a křivě obviňovat a můžeš sem dávat stovky adres, dokud nerozhodne soud a cokoliv na jakýchkoliv stránkách je max.podezření. Takže se laskavě uklidni a prober se. Už jsem ti tu psal stokrát, aby jsi se podíval na základy kritiky, najdeš to v každé publikaci teorie řízení, managementu apod. Pokud chceš kritizovat, kritizuj konkrétní jednotlivce za chyby a ne celou Policii, jinak jsi tu za i.iota.......

.

Ha ha ha, tos mě pobavil. policie? ha ha ha, soud? ha ha ha. Například Kajínek a policie- Kajínek a soud- ha ha ha. di se vysmát se zákonama!!!

Hahahahahahaha - ústavní zákon, ne jen zákon chlapče...:-)))

Ledy se pohnuly díky iniciativě
www.policista.estranky.cz/clanky/nazory/prohlaseni-ze-setkani-pr edstavitelu-iniciativy-a--nos-pcr-_

Vy kluci a holky jedny policejní, běžte do toho, běžte do demonstrace. Většině národa budete pak jenom pro smích, vy ale vlastně už pro smích jste.. Máte akorát tak na těch dolních deset tisíc a taky si nic jenom nezasloužíte, než dostat za svoji práci deset tisíc korun českých. A pak si u kachlíkárny zakřičte: "máme hole v ruce" :-) :-) Přestaňte kecat a začněte sloužit!! Chápete co je slovo sloužit???

07.02.2007 20:03 Občan

Seš rozdávačnej, 10 000Kč je až moc. Za minimální práci je úměrná minimální mzda. Kdo policejní práci nechce dělat za danou mzdu, ať si najde jinou.

Oni to chápou a právě pro to jdou demonstrovat za nás občany. Za podmínky, při kterých je možné opravdu kvalitně sloužit občanům a ne jen vegetovat. Je možné, že je někdo tak hloupý, že to nechápe? Hmmm. spíše provokatér.

..chapeme,obcane

Že bys nám to šel předvést ,jak se to má správně dělat ty chytráku.Kecat v hospodě u piva umí každej.

po dvou dnech služby byste mluvil jinak a to byste se mnou jen chodil, protože bych vás k ničemu nepustil......:-) takových expertů na práci policie vidím kolem sebe každý den desítky, nejčastěji když jdou po 10 škopcích z hospody.....

Pro Občana
Vážený pane je rozdíl sloužit a posluhovat, kdy je smutné, že s kolegy se každou chvíli doprošujeme poškozených o vyčíslení škody, o dodání výrobního čísla odcizené věci a další věci důležité k ukončení spisů. Já mám příbuzné v zahraničí a tam, když něco ve smluvenou dobu nedodáte policii tak zastaví vyšetřování a pak Vám pojišťovna může klidně krátit pojistku. Také když nedodáte v.č. odcizené věci tak Vám ji nikdo hledat nebude.
Také se nějakého cizince zeptejte zda se tam jejich policie zabývá přestupky na úseku občanského soužití a drobnými krádežemi. Věc tam oznámíte, kdy si vyplníte dotazník, který Vám potvrdí a okamžitě přepošlou na příslušný úřad. Také neprovádí žádné předávání písemnosti úřadů.
Byli jsme s kolegy příjemně překvapeni, když nám tlumočnice přetlumočila pochvalu okradeného cizince, který si pochvaloval náš přístup, kdy nám sdělil, že u nich doma by policisté ani nepřijeli a on by musel vše přijet oznámit k nim na stanici. A jednali jsme s ním jako z každým jiným.

Naprostý souhlas. Vyslýchal jsem okradené občany Holandska za účasti soudce a tito Holanďané ( manželé ) byli velmi překvapeni, že se u nás touto krádeží takto obsáhle zabýváme. Byl jsem jejich reakcí při výslechu překvapen a tak jsem se přes tlumočnici ptal zda to v Holandsku chodí jinak. Bylo mě od nich sděleno, že policie by se na místo dostavila, ale dál by již nic neprošetřovala, tedy by na místo nepřijel žádný technik ohledávat místo činu a snažit se zajišťovat nějaké stopy. U nás právě policie maká tak, že nevíte co mluvíte - mluví z vás hloupá naivita policistů pohodářů - pro pohodu musíte jinam.

Ty zase vůbec nic nevíš o tom, jak funguje v Holandsku policie a na jakých principech. A to je fakt smutné. Veškerá snaha ukázat vám, jak by měla policie fungovat, kterou tu se svými spolupracovníky několik let vyvíjel pan Rudy van Leussen, vyšla v niveč. Ono je to totiž hlavně o povaze těch policistů a jejich osobnosti a ne o tom, která policie víc lidi buzeruje.

dobrý den, jsem policista, který má toho všeho už dost. Slavný zákon nepřinesl nic a to jsem čekal,že konečně budu na něco hrdý. Pánové na PP mohu Vás poprosit o budoucnost, která nám policistům přinese práci bez starostí!!!!!!Vím, že je to nemožné - ale nespokojenost mezi náma dóle je !!! Tak už..........

PANAČCI VYKRMENÍ Z PP MAJÍ ZÁKON UŠITÝ PŘÍMO NA MÍRU. ZAPOMNĚLI ALE ŽE BUDOU MUSET NA ULICI MÍSTO LIDÍ, KTERÉ UVRTALI DO 3 TT. VŠICHNI JIM UTEČOU.

neslyšel jsem pana ministra na ČT 24, ale snad neřekl, to co jsem si nedovedl přestavit ani ve nejhorších snech, že by došlo k tak , pro policii katastrofální novelizaci zákona ve smyslu odchodného a vskutku velmi zajímavé výsluhy. Já osobně tomu nevěřím, přesvědčte mne.

samozřejmě, že to nahlas neřekl, jen se zmínil o NOVELIZACI, ale na MV se údajně tato novelizace připravuje.

A nemluvil o novele zákona o PČR ? Jinak jsem slyšel že na těch atraktivních výsluhách pracují černoprodelníci.

kdepak, novelizace zákona o služebním poměru a s těma černoprdelníkama je to pravda, však když se náš KAMARÁD dostal na post ministra financí, tak kde asi tak začne šetřit?

Tohle je třeba ohlídat!Dát si pozor, aby to nepřipleskli k nějakýmu jinýmu zákonu a nepostavili nás před hotovou věc renta nula nebo málo a odchod 2 platy!

Skončí to tady velice nemile pro lidi co neodejdou a budou čekat pořád dál na lepší časy. Tady je konečná a jediné výhody , které tu ještě jsou vezme ten gauner Kalousek.

Jenom pro ilustraci dodatek. Kupř. při vyšetřování majet. trest.činnosti se mně ptal policista (kriminalista!) - kdo je to na výpisu z účtu ten pan " debet ".
Ukradení kabelky v pizzerii Einstein napsal foneticky-
"Ainštajn", atd. Pan Husák si stěžuje, že takových tam teď bude málo? Takoví ať tam nejsou vůbdec! Koukají jenom na to, jak vysoký budou brát plat, ale co za to! Jaký za to odvedou výkon! To by je mělo zajímat!
Nehledě na to, kolik je jich zločinných! Viz Berdychův gang, atd. A kolik se toho neodhalí! Jak to, že si mohou dovolit zneužívat takto svého postavení?Policista, to je něco jako novodobý šlechtic, několikrát ukazovali, jak policista umlátil člověka naposledy dokonce k smrti. Kolik těch věcí je v televizi, na Občanském judu, každou chvíli, kupříkladu, když policista unesl manželce dítě( dceru), je to jeho právo, ale když to udělá kdokoli jiný, je to trestný čin.A My na to musíme jen bezmocně koukat!
Taková policie nám má sloužit? Z takové policie máme míti respekt ?

Olino, nesmíte věřit všemu, co ukazuje Nova a Mf Dnes.

Olninko, je mi vás líto. Navrhnětě zrušení policie! Myslím, že potom by Vám bylo jedno, jestli do protokolu někdo napíše, že jste "slepice" nebo "slepyce"

Olino, ta upoutávka TV Nova, to se týká městské policie a jejich strážníka. Nevěř hned naivně všemu. My nejsme měšťáci. A kdo ví jak to nakonec bylo.

Olino
Máte pravdu, jsem u policie již dlouho a vím, že moji kolegové naprosto nerespektují zákony. Platy, které policisté berou jsou přehnané a nepřiměřené. Jiní občané se v práci nadřou a takové peníze nedostanou. Kolegové se zajímají pouze o své platy a renty, ale jinak pro společnost nic nedělají. Je to smutné, ale je to tak. Stydím se za některé policisty, kteří se tak chovají.

Pojďte k nám ať si to zkusíte, ženy také berou. Každy má možnost potom objektivního posouzení. Doufám, že se dostanete přes příjmací testy. A pak se zbraní hurá do ulic.

07.02.2007 19:56 Raymond

Olina má pravdu, že konkrétně městská policie se tak chová. Dokonce můj kamarád od měšťáků se přesně mlácením lidí chvástá v hospodě. To nejsou keci, to je realita.

Olino, třeba ten policista nemá ekonomické vzdělání, výplata mu stačí za nájem a jídlo pro rodinu. Tudíž mu nechodí výpisy z banky a bankovní výrazy mu nic neříkají.
A ujišťují vás,že v projekčním ústavu kde pracuji,i inženýr
klidně napíše "výce". Dokonce i v knihách jsou hrubky. To
nic nevypovídá o charakteru jednotlivce.

U policisty,ktery "unesl"sve vlastni dite pan redaktor zapomel rici,ze se pani,ktera holcicku zamerne otci nedava,tak jak naridil soud s nejvetsi pravdepodobnosti dopousti trestneho cinu mareni vykonu uredniho rozhodnuti...prava ma jen matka,nebo byl ukazan pohled jen z jedne strany?

Tebe neštvou ty možné úlety, kterých se dočkáš ve všech profesích. Ale ty prostě nemáš poliše ráda, nesnášíš je, jsi z nějakého osobního důvodu proti policii zaujatá. Nevidíš a nechceš vidět tisíce případů kdy policie neselhala. Nepodlehej masáži televize NOVA, PRIMA a NEČTI BLESK ! Když se následně zjistí, že vše bylo jinak, nikdy se policii neomluví. Nebo si to už někdy zažila ? Než jsem k policii nastoupila, viděla jse taky vše jasně a kroutila hlavou nad některou relací v TV, dnes vím, že profese policisty je jedna z nejtěžších profesí která existuje !

Paní Olinko, s tím panem debetem - to byl vtip a do dneška jste ho nepochopila. No a s těmi důkazy - to máte blbé. Vidíte, nemáte nadržovat zločincům...

Pene kriminalisto, těm zločincům jsem nenadržovala já, ale ten kriminalista. A ještě si dělá z občana legraci Od toho tady asi ta policie je. A vůbec si neuvědomuje, že ji platíme my, z našich daní !!!! Jest to odporné, jak jste prohnilý, pane, ještě si dělat legraci z postiženého !

OLINA MÁ PRAVDU