1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

PRO 06.02.2007 16 53 POCTIVÝ NEÚPLATNÝ POLDA
KONEČNĚ NORMÁLNÍ ROZUMNÝ NAZOR S AČR NEPŘICHÁZÍM DO STYKU. TAKŽE NEVÍM. BOHUŽEL S VÁMA SKORO KAŽDÝ DEN . V 90 PROCENTECH NEGATIVNĚ

To musíš bejt pěknej hajzlík, když se setkáváš s policií skoro každý den a 90 % tvých setkání s policií bylo pro tebe negativní :-)

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar PČR.

Jak je vidět Juro, máš dobrý kámoše z dětství, a co druhej kámoš, nebyl náhodou "státní " policista? Jenom ty jsi to nikam nedotáhl a nic nedokázal, proto si tu léčíš mindrák???

JSTE TRAPÁCI KDYŽ NEVÍŠ KUDY KAM. TAK NÁS OZNAČÍŠ ZA MINDRÁKOVCE JDI SE VYCPAT

PRO 3 OTAZNÍKY

Tak jsem se teď díval na Novu a moc se mi to líbilo.Vaši městští kolegové ze Zlína jsou hrdinové a jejich velitel je ryzí charakter.Takoví by měli hlavně dostat přidáno.

Taky sem čuměl na TV Nova. Znám osobně měšťáka, kterej se tímto postupem policie netají. Běžná praxe. Je to bejvalej kámoš z dětství. Realita je hold krutá.

Městská policie není součástí bezpečnostního sboru. Pokud se někdo z nich dopustil trestného činu, neznám jediného policistu, který by nesouhlasil s jejich přísným potrestáním (Novu jsem neviděl,ale zřejmě jde o starší kauzu ohledně umláceného bezdomovce?).

Prohlášení ze setkání představitelů Iniciativy a Výkonného výboru NOS PČR ze dne 7. února 2007

Dne 07. 02. 2007 se sešli představitelé Iniciativy a Výkonného výboru NOS PČR ke společnému jednání v otázce nespokojených příslušníků bezpečnostních sborů, uskutečnění demonstrace a dalšího postupu. Přítomen byl i předseda OSH JUDr. Vladimír Mühlfeit. Jednání se nejméně po dobu jedné hodiny zúčastnil 1. náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Salivar.

Po více než pětihodinovém jednání dospěli všichni zúčastnění k závěru, že se shodují v drtivé většině problémů, které vyvolávají nespokojenost v řadách příslušníků bezpečnostních sborů a chtějí je společně řešit a využít všech prostředků a metod, které jsou jim k dispozici. Jedním z prvních kroků bude vyžádání již avizovaného právního rozboru některých ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., vycházející z poznatků NOS PČR i z podnětů Iniciativy.

Současně proběhne veřejné setkání příslušníků bezpečnostních sborů, včetně bývalých. Z něho by mělo vyplynout jednoznačné stanovisko k řešení vzniklé situace, vyvolané aplikací zákona č. 361/2003 Sb. Součástí tohoto veřejného setkání bude zahájení petiční akce. Termín a místo uskutečnění budou zveřejněny v dostatečné míře a předstihu.

Obě strany se shodují na tom, že veřejné vystoupení formou demonstrace je zákonným prostředkem. Ten nastupuje ve chvíli, pokud nejsou vyslyšeny požadavky a jednání jsou ukončena jako neúspěšná. Žádný z účastníků do budoucna nevylučuje podniknutí tohoto kroku.

Společně dokážeme víc!

.

.

.

Vyjádření INICIATIVY

Vážené kolegyně, kolegové

Dnešní den byl pro mnohé z nás jedním z nejnáročnějších dnů za poslední měsíce. Členové Iniciativy, kteří dobrovolně spojili své síly za účelem přetavit nespokojenost příslušníků bezpečnostních složek v určitou formu protestu dnes poprve vystoupili jako subjekt, který ač bez jakéhokoliv vyjednávacího mandátu začal jednat a informovat o stavu a náladě mezi příslušníky b.s ze získaných podnětů od Vás. Jednání se účastnilo vedení NOSP, OSH, ale také náměstka MV pana Salivara.

Jednání trvalo nepřetržitě více jak 5 hodin ještě za přítomnosti autora zákona p. Tomka tak právní zástupce Iniciativy p. Janečka. Při jednání bylo předloženo našich 14 bodů a velmi důkladně prodiskutováno.

Samozřejmě nejdůležitějším bodem diskuse byla demonstrace. Po mnoha konzultacích s naším právním zástupcem a ujištěním náměstkem panem Salivarem, že v nejbližší možné době dojde k řešení a následné nápravě některých negativních dopadů zákona 361/2003 Sb. bylo rozhodnuto na návrh Iniciativy, že společně s NOSP svolají veřejné fórum všech příslušníků bezpečnostních složek jak současných tak minulých do ještě neurčeného sálu kam budou pozváni nejvyšší představitelé MV ČR, PP,GŘ, NOSP,OSH ( zda toto pozvání samozřejmě příjmou) a dojde tak k netlumočenému přenosu informovací jak z jejich strany, ale následně v diskusi i ze strany příslušníků b.s.

Součástí setkání bude petice, kterou bude mít možnost každý příslušník podepsat.

Po těchto řádcích chápu pocity některých příslušníků b.s. "tak je to tu zase řeči a sliby apod". Vážené kolegyně, kolegové věřte, že některé postupy vyjednávání je nutné dodržet v rámci férové hry a případná demonstrace se bez důkladné přípravy na všech úrovních může změnit ve fiasku srovnatelné s útokem na vojenská kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Kolegyně a kolegové věřte, že stanovit termín demonstrace a ohlásit jí není tak složité a stačí jen trochu osobní odvahy. Co však bude pak ... rozejdeme se a není nic staršího než včerejší noviny. Po dlouhé a vyčerpávající diskusi jsme ze zůčastněných subjektů opravdu našli společnou řeč s NOSPEM viz. společné prohlášení.

Jestliže máme ukázat nejen politickým představitelům, ale také veřejnosti náši jednotu a odhodlání prosíme všechny nespokojené příslušníky b.s. zúčastněte se veřejného fóra v měsíci únoru. Práva na veřejný protest se v žádném případě nevzdáváme !!!



Odvaha nás spojuje Iniciativa

.

Konkrétní datum bude upřesněno po jednání - druhá polovina února

Tohle je ta práce jako každá jiná - prostě normální pracovní proces, jistě ne nepodobná práci ve slévárně


Z výkonu trestu propustili zhruba tak 120 kg vážícího róma, který dostal za vraždu 18 let a po 14 letech v base jej tedy propustili. Na svobodě měl poměrně krátce za sebou 2 loupežná přepadení na občanech SRN, dále jedno čerstvé loupežné přepadení s nožem v baru ( chlapovi sebral klíčky od auta ) a my jej akorát objevili při projíždění služebním autem, jak se nahýbá do auta, které popisem odpovídalo tomu odcizenému. Tento psychopatickej krypl mě a mého kolegu dobře znal, protože všude dělal problémy a neřešili jsme ho poprvé a každý z něj měl obavu a strach tito lidé měli mít proč. Kdyby Vám řekl, že si to s Vámi vyřídí, tak již klidně spát nebudete - to byl skutečný psychopat - bylo mu jedno co provede. Když jsme ho tedy s problémy převezli na oddělení, kdy byl rozpumpovaný drogou, tak jsme ho ještě jednou prohlíželi opřeného o zeď a protože to byl skutečně nadprůměrně vyrostlý člověk ( já mám 97 kilo a kolega 94 kilo ), tak při tom prohlížení se nám vytrhnul a rozeběhnul se proti dveřím a tyto si rukama narazil na hlavu jejich prudkým otevřením. Dveře proděravěl skrz na skrz, kdy potom se na nás otočil za našeho uklidňování, kdy se postavil proti mě, zda chceme ještě vidět, jak skočí do skleněné výplně okna, protože chtěl naplnit to co řekl, tak jsme ho ve třech umravnostili.
Výsledek - dveře opravili oplechováním, nás přijel vyšetřovat důstojník z Krajské správy policie, jak k té situaci s poškozením dveří došlo a zda jsme nebyli brutální a nehodili s tímhle šmejdem do dveří.
Jinak naštěstí tohodlen hajzla, se kterým jsem se ve svém služebním působišti běžně potkával v prodejnách, kdy mě v četně mé manželky zdravil a podával mě u ruku, zavřeli na 17 let - hodně lidem se ulevilo, protože moc podle mě nescházelo, aby někoho " kuchnul " . Pokud budete chtít další příklady mojí nerizkové práce, mám jich v rukávu za 12 let nepočítaně.

- Tohle je ta práce jako jakákoliv jiná.

- Ono jít si pro nějakého konfliktního hajzla, který má doma pistoli, když člověk neví co provede, to je také práce jako jakákoliv jiná.

- A co třeba takhlen sbírání jahod - to se také dá srovnat s tou policejní prací

Pane tenhle Váš úlet jenom ukazuje na obrovskou neznalost co vlastně ti policisté kromě pokut, sepisování oznámení, konzumovaných kafí na benzinkách vlastně dělají - já jen vím se zkušeností fyzické práce před nástupem k policii, že to je tak specifická práce těžko k nalezení rovnocené.

Já mám maturitu, nejsem žádný blb,jak si myslíte, jezdím s tramvají, protože v projekci bych se neuživil a hlavně svoji rodinu. Zkuste si sednout za řízení, v pražské dopravě, kdy vám každou chvíli vběhne někdo pod vůz, řidiči jezdí jako dobytkové( omlouvám se, neznám adekvátní slušné slovo)nervy a stres v dopravní zácpě,fyzicky zápasit musím s ožralama namol, páchnoucíma bezdomovcema, ev. vám vůz pozvrací a já to musím dýchat včetně pasažérů až na konečnou. Kde to eventuelně uklidit.Vstávat ráno ve 3 event. přijít ráno v 5 domů. A když někoho přejedu, tak mně zavřou! Takže je to též práce s nasazením života!
To vy neznáte, pánové!!A žádné výslužné nemám a mít nebudu. Uvědomujete si vůbec, že to výslužné vám musím zaplatit já a všichni ostatní občané této republiky? Jestli nejste na tu svoji "práci" příliš namyšlení!

pro normálního občana: Proč děláš tramvajáka, když je to tak strašná práce a nenastoupíš k policii? Já tě nechápu :-)

Já mám dvě maturity, vysokou školu co by kamenem dohodil. V Praze pracuji také, po Praze jezdním také - dokonce na VRZ - jistě vám to něco říká jako řidiči MHD. Jestli nejsou policisté ve stresu, nepřevážejí nemocné, nakažené, agresivní, bezdomovce apod., tak koho jsem to za posledních 12 let vozil nevím....když někoho přejedu, přijdu stejně jako vy o práci a zavřít mě mohou stejně tak - navíc za řízení nemám na rozdíl od Vás ani korunu navíc, vy jste za to placen. Daně, sociální a zdravotní platíme stejně jako vy a tuhle práci dělám i přesto, že na mě již několikrát namířili pachatelé zbraň (střelnou), že jsem byl několikrát napaden, že řeším veškeré spory ve společnosti, jsem u většiny neštěstí, smrtelných zranění, sebevražd, nehod, že denně potkávám smutné životní příběhy všech lidí a žiji s nimi a navíc jsem přísahal, že i pro vaše zdraví a život položím i svůj krk. Tohle je můj krátký příběh, tak Vám přeji hezký večer, klidnější práci a co nejméně výše uvedeného....policista

Ještě pro normálního občana - pokud nejdeš k policii proto, že máš větší plat než policisti, tak mi to napiš, já tu trmvaj možná vezmu taky :-)

Normální občane nikdo Vás neuráží, neříkám, že jste blb, namyšlení nejsme, vaše všechny uvedené pracovní strasti jsou i u policie, dělám všechny možné směny, které si jen umíte představit, zkrácené noční do 03.00 hod. a pod. S ožraly jsme kamarádi, s bezdomovcema jsme kamarádi s toxikomanama jsme kamarádi, s psychopatama jsme kamarádi atd.....
A ta doprava ? Pro příklad s kolegou jsem nyní jel na zákrok, kde byl občany zadržený takový jeden známý šmejd, kterej se nalil chlastem a udělal problém - trestný čin. Při příjezdu k těmto lidem, kteří ještě s tím hajzlem zápolili a snažili jsme se tam být co nejrychleji, přehlédnul kolega, který řídil, dělící obrubník na parkovišti mezi jednotlivými řadami, protože sledoval při příjezdu tuto konfliktní situaci. Přes ještě určitou reakci nedobrzdil a narazil do obrubníku s poškozením ráfku a možná ramene. Následek - okamžitý zákaz tohoto kolegy řízení služebních vozidel ( běžná praxe ) s odebráním tzv. kuponu k používání služebních vozidel s navrácením po přezkoušení. To znamená, že jej budu muset všude vozit na příjem oznámení. Když někoho přejedem, tak nás taky zavřou. Všechno tohle my právě moc dobže známe a dalších fůru problémů pro nás vyplývajících z nadstandartních situací, které holt nechcete slyšet a jedná se o klasiku českého přemýšlení, dělaj hovno a ještě by chtěli pěkné peníze - znám tyhle řeči - bohužel vycházejí z úst naivků - realita je úplně jiná.

Ještě poslední myšlenka než půjdu spát. Znám jednoho známého, který nejezdí tramvají, ale trolejbusem a vtip je v tom, že před tím pracoval u Městské policie. A proč odešel ? Jak sám řekl, protože nemá zapotřebí řešit samé konflikty mezi lidmy a jeho rozhodnutí o odchodu definitivně padlo, když měl zrovna na určitých směnách smůlu a byl zrovna s námi kolegy od PČR na těch peprnějších zákrocích např. magora, který se snámi rval na ulici, rval se v autě, rval se při vystoupení z auta, rval se při přemístování do místnosti s mřížemi, vychcal se na zem za mříženi, poblil se za mřížemi - no prostě paráda a takovéhle situace a jiné dovedly tohoto známého k řízení trolejbusu a do současné doby nevím nic o tom, že by se chtěl vrátit do toho srovnatelně problematického zaměstnání třeba u Městské policie, která pokud mohu hodnotit, kdy jsem tam byl 3 roky než jsem šel k PČR, není vůbec srovnatelná s PČR co se týká řešení šíře problematiky s různými pachateli a jejich výslechy a pod.

pro policistu
ty trotle proč děláš fizla.tady je 90 stran vašich nářků. KAŽDÝ OBYČEJNÝ ŘIDIČ, KTERÝ JEZDÍ KAŽDÝ DEN RISKUJE 100 KRÁT VÍC ŽIVOT NEŽ TY. NAVÍC TEN TRAMVAJÁK SI NESTĚŽUJE. JO A NAPIŠTE ŽE SI LEČÍM MINDRÁKY. UŽ TO DLOUHO NIKDO NENAPSAL

Ty si mindráky neléčíš, jenom o tom víš prd jako jiní, jsem nad věcí víš.

A prd budeš vědět dál

Vždyť se tady v té republice krade jak o život a kolik znáte zlodějů ze svého blízkého či širšího okolí. Každý policista jich zná dost a dost a o tom to je, neznáš zloděje, neznáš ani práci policistů.

I Mám skromný dotaz, zda je tato diskuze jenom pro policisty, anebo též pro normální občany!
Proč mají mít policisti nějakou výsluhu, či výslužné, když je to práce jako jakákoliv jiná. Takový policista má "přilepšení" k platu větší, než má můj tchán celý důchod!A to pracoval ve slévárně těžkou dřinu, celý den na nohou, jenom se z něj lilo, celou noc, anebo vstávat ráno ve 4, na směny. O takové práci se policistům ani nesnilo !
"Normálnímu " občanovi také nikdo nezajistí, aby se nestal nezaměstnaným. A NIKDO MU NEDÁ NIC !

Od roku 1989 zemřelo ve službě 88 policistů.

I policista je "normální" občan, pouze má jiné zaměstnání než tvůj tchán. Ber to tak, jak to je, každý nemůže dělat všechno. Pokud jsi bezúhonný občan, máš alespoň maturitu, splníš fyzické a psychycké prověrky, můžeš k nám nastoupit a mít se stejně dobře jako já. Každé povolání má své, můžeš být také pilotem F1 nebo lékařem, ti mají také slušný platy.

reakce je nahoře

Několik skromných odpovědí:
Tato diskuze je ministra a je pro všechny, kteří se chtějí vyjádřit o problémech. Věřím, že ne pouze resortu vnitra. Práce příslušníka (policie, hasiče, celníka, dozorce či justiční stráž a BIS) není jako každá jiná, proto výsluhy, ale na tuto otázku hledejte odpověď po celém světě a ve výzkumech odborníků, vědců, kteří hodnotí náročnost práce. Na nohou jsou i policisté celé dny a jestli si myslíte, že práce není fyzicky náročná, mohu vás ujistit z vlastní zkušenosti, že je a to nejen přípravou pro tuto profesi. Příslušníci pracují jak ve dne, tak v noci. Stejně tak o svátcích apod., služba funguje v nepřetržitém provozu, ne Po-Pá od 8-15.30hod.a padla. Příslušník není nikdo jiný než normální občan naší země, který splní podmínky pro přijetí, složí přísahu a splní kvalifikační vzdělání pro práci. Příslušník se dle nového zákona může stát nezaměstnaným dokonce i za zavrženíhodné jednání, tedy i vážný přestupek, který poškodí dobrou pověst sboru a pak mu také NIKDO NEDÁ NIC.

Povolání jako každé jiné :


1. Pro samotné přijetí je třeba splnit jasně definované požadavky na zdravotní, fyzickou a osobnostní způsobilost stanovené nad rámec jiných zaměstnaneckých vztahů a průměr populace.

2. Uchazeč bude přijímán do služebního poměru na dobu určitou a do tří let jej lze na základě kladného hodnocení a úspěšného vykonání služební zkoušky zařadit do služebního poměru na dobu neurčitou.

3. Příslušník bezpečnostního sboru je povinen pravidelným přezkušováním, fyzickými testy, zdravotními prohlídkami a psychologickými vyšetřeními tuto způsobilost i v průběhu služebního poměru prokazovat.

4. Vyšší tarif vyjadřuje mimo jiné práci přesčas až o 150 hodin nad roční fond pracovní doby, službu o sobotách, nedělích, v noci a ve svátek, nepravidelnost služby a s výkonem služby často související špatné hygienické podmínky.

5. Právní úprava služebního poměru příslušníků bude jako jediná v českém právním řádu založena na bezvýjimečném požadavku splnění stanoveného stupně vzdělání, a dokonce i na požadavku potřebného oboru nebo zaměření.

6. Až na výjimky typu umělecké nebo pedagogické činnosti je příslušníkům bezpečnostních sborů zakázáno vykonávat jinou výdělečnou činnost.

7. Nový zákon stanovuje široký okruh základních povinností, které se vztahují i na dobu, kdy příslušník nevykonává službu. Je například povinen chovat se, vystupovat a jednat i v době mimo službu tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

8. Některé druhy deliktů mohou být posuzovány jako vojenský trestný čin. Jedná se z tohoto hlediska opět o stav nesrovnatelný s úpravami ostatních zaměstnaneckých vztahů.

9. Za porušení služební kázně jsou ukládány přísné sankce, včetně takové, která znamená skončení služebního poměru.

10. Může být kdykoli převeden na služební místo v jiném místě služebního působiště, a to i bez jeho souhlasu nebo proti jeho vůli.

11. Navržený vyšší průměr služebního příjmu (u Policie ČR o sedm nikoliv často účelově medializovaných osm tisíc Kč) a výsluhových nároků je vnímán jako kompenzace výše uvedených zásadních omezení služebního poměru, permanentního rizika při výkonu služby

Faktická poznámka :

- Bod číslo č. 11 nebyl realizován pro policisty sloužící na ulici, tedy pro ty, kteří jsou v přímém výkonu ruku v ruce s problémy společnosti - tedy občanů.

A KOLIK ZEMŘELO ŘIDIČŮ A SPOLUCESTUJÍCÍCH

PRO ADF K O N E Č N Ě

Tento dotaz by jste měl směřovat zákonodárcům zemí EU, ale také např. do USA a ostatních zemí. Oni by Vám měli odpovědět proč v jejich zemích, jejich vlastní zaměstnanci bezpečnostních sborů pobírají v případě odchodu po mnoha letech služby pro stát případné výsluhy. Např. u našich sousedů v Rakousku mají jejich zaměstnanci výsluhu po 15 letech služby 70%. A víte třeba o tom, že v Německu se výsluha týká například i zaměstnanců silnic a i takový "popelář" má po mnoha letech nárok na výsluhu? Tohle je na dlouho. Přeji hezký den.

Základní rozdíl je v tom, že jestliže občan - soustružník, zedník, učitel, lékař atd. ztratí z jakéhokoliv důvodu zaměstnání, tak si hledá znovu zaměstnání znovu ve svém oboru a kvalifikace mu zůstává. Zatímco policista, hasič, dozorce, voják, si práci ve svém oboru již hledat nemůže, po 15, 20 a nedej bože 30ti létech služby již svoji původní kvalifikaci ztratil.

X1 - mluví z vás naprostá, ale naprostá neznalost. Každý policista, který několik let špapal chodník, ať to bylo za komančů nebo nyní, když si přečte, že si někdo stěžuje na to, že musí vstával ve čtyři hodiny ráno, tak se musí válet smíchy.

Ne konečně, ta změna nepřišla s novým zákonem, jde vidět, že opravdu nemáte přehled. Novela zákona 186/92Sb.byla v tomto směru účinná již od 1.3.2006.....hezký den

O práci policie nevíte z hola nic, policisty hodnotíte jako stádo neinteligentních lidí - no vidím, že máte jasno o těch policistech. Opakuji nevíte skoro nic - jen povrchní zkušenosti, Ale nechám Vás v té vaší naivitě pohodové práce a pohodových policejních rodin - chytré řeči okolo sebe, když jsem v civilu slyším poměrně často, ale jsem nad věcí a vím že tito lidé jsou vnitřně hloupí, nemyslím neinteligentní, ale lacině naivní.

TO NENÍ ,ŽE NEVÍME NIC. TO JE BUHUŽEL SKUŠENOST S VÁMA

Letos počítám, že opustí TITANIC asi 5000 lidí ve 3 až 4 vlnách. Pak to pan Kalousek s Langerem potopí nadobro bez výsluh a nějakého ocenění. HNUS........

No to snad ne bez výsluch to snad ne!

JASNĚ. LEZETE TAM PRO VÝSLUHY

Pro m(21:04). Velmi trefné, některé názory prostě sednou.

OŠKUBAT ŘADOVÉHO POLICAJTA, TO JE KRÉDO NOVÉ POLICIE. HLAVNĚ ABYSTE MĚLI DOSTATEK LIDÍ NA ULICI PANE CHYTROLÍNE LANGERE A HUSÁKU.

Ale co tam budou na té ulici dělat ? Jenom stát a čekat na plat? Anebo mlátit občana viz Kateřina Jacgue?

Prohlášení ze setkání představitelů Iniciativy a Výkonného výboru NOS PČR ze dne 7. února 2007

Dne 07. 02. 2007 se sešli představitelé Iniciativy a Výkonného výboru NOS PČR ke společnému jednání v otázce nespokojených příslušníků bezpečnostních sborů, uskutečnění demonstrace a dalšího postupu. Přítomen byl i předseda OSH JUDr. Vladimír Mühlfeit. Jednání se nejméně po dobu jedné hodiny zúčastnil 1. náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Salivar.

Po více než pětihodinovém jednání dospěli všichni zúčastnění k závěru, že se shodují v drtivé většině problémů, které vyvolávají nespokojenost v řadách příslušníků bezpečnostních sborů a chtějí je společně řešit a využít všech prostředků a metod, které jsou jim k dispozici. Jedním z prvních kroků bude vyžádání již avizovaného právního rozboru některých ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., vycházející z poznatků NOS PČR i z podnětů Iniciativy.

Současně proběhne veřejné setkání příslušníků bezpečnostních sborů, včetně bývalých. Z něho by mělo vyplynout jednoznačné stanovisko k řešení vzniklé situace, vyvolané aplikací zákona č. 361/2003 Sb. Součástí tohoto veřejného setkání bude zahájení petiční akce. Termín a místo uskutečnění budou zveřejněny v dostatečné míře a předstihu.

Obě strany se shodují na tom, že veřejné vystoupení formou demonstrace je zákonným prostředkem. Ten nastupuje ve chvíli, pokud nejsou vyslyšeny požadavky a jednání jsou ukončena jako neúspěšná. Žádný z účastníků do budoucna nevylučuje podniknutí tohoto kroku.

Společně dokážeme víc!

.

.

.

Vyjádření INICIATIVY

Vážené kolegyně, kolegové

Dnešní den byl pro mnohé z nás jedním z nejnáročnějších dnů za poslední měsíce. Členové Iniciativy, kteří dobrovolně spojili své síly za účelem přetavit nespokojenost příslušníků bezpečnostních složek v určitou formu protestu dnes poprve vystoupili jako subjekt, který ač bez jakéhokoliv vyjednávacího mandátu začal jednat a informovat o stavu a náladě mezi příslušníky b.s ze získaných podnětů od Vás. Jednání se účastnilo vedení NOSP, OSH, ale také náměstka MV pana Salivara.

Jednání trvalo nepřetržitě více jak 5 hodin ještě za přítomnosti autora zákona p. Tomka tak právní zástupce Iniciativy p. Janečka. Při jednání bylo předloženo našich 14 bodů a velmi důkladně prodiskutováno.

Samozřejmě nejdůležitějším bodem diskuse byla demonstrace. Po mnoha konzultacích s naším právním zástupcem a ujištěním náměstkem panem Salivarem, že v nejbližší možné době dojde k řešení a následné nápravě některých negativních dopadů zákona 361/2003 Sb. bylo rozhodnuto na návrh Iniciativy, že společně s NOSP svolají veřejné fórum všech příslušníků bezpečnostních složek jak současných tak minulých do ještě neurčeného sálu kam budou pozváni nejvyšší představitelé MV ČR, PP,GŘ, NOSP,OSH ( zda toto pozvání samozřejmě příjmou) a dojde tak k netlumočenému přenosu informovací jak z jejich strany, ale následně v diskusi i ze strany příslušníků b.s.

Součástí setkání bude petice, kterou bude mít možnost každý příslušník podepsat.

Po těchto řádcích chápu pocity některých příslušníků b.s. "tak je to tu zase řeči a sliby apod". Vážené kolegyně, kolegové věřte, že některé postupy vyjednávání je nutné dodržet v rámci férové hry a případná demonstrace se bez důkladné přípravy na všech úrovních může změnit ve fiasku srovnatelné s útokem na vojenská kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Kolegyně a kolegové věřte, že stanovit termín demonstrace a ohlásit jí není tak složité a stačí jen trochu osobní odvahy. Co však bude pak ... rozejdeme se a není nic staršího než včerejší noviny. Po dlouhé a vyčerpávající diskusi jsme ze zůčastněných subjektů opravdu našli společnou řeč s NOSPEM viz. společné prohlášení.

Jestliže máme ukázat nejen politickým představitelům, ale také veřejnosti náši jednotu a odhodlání prosíme všechny nespokojené příslušníky b.s. zúčastněte se veřejného fóra v měsíci únoru. Práva na veřejný protest se v žádném případě nevzdáváme !!!



Odvaha nás spojuje Iniciativa

Pro občana chudála :

Každý by měl uposlechnout pokynu policisty k zajištění bezpečnosti osob. Pokud si chce spousta lidí dokazovat, jak je v naší společnosti zvykem, že mu nějaký policista nebude rozkazovat a že má práva ( ale ta nejsou neomezená - neomezená jsou jen na pustém ostrově - ve společnosti lidí jsou nutně práva omezována zákony - tak to je a na tom se již nic nezmění ) a za každou cenu, tedy i za cenu, že se proti nějakému pokynu, byť i diskutabilnímu postaví s pocitem " nebude mě poroučet ", potom se nemůže divit, že to takhlen dopadne. Mlácení vypadá jinak -např. mlátit ořechy, mlátit obilí a pod. Když tak bych byl pro přiměřený či nepřiměřený zákrok, důvodný nebo nedůvodný. A pane, zda se mi, že státní zástupkyně došla k závěru, že zákrokem proti Kateřině Zelené nedošlo ke spáchání trestného činu a to tedy musela mít asi pořádně zdůvodněné, když mohla očekávat nevoli, jak samozřejmě všichni volají po potrestání zase toho policisty, kohopak jiného že ? a ona udělá přesně opak.

DEMONSTRACI MÁTE ZE ZÁKONA ZAKÁZANOU TAK UŽ PŘESTANTEŠ KECAT

NOVAKu, jsem policista, takže se ke všem slušným chovám co nejlépe, jak jen umím, ale i přesto, jak se zde vyjadřujete vy, bez znalosti věci, musím reagovat i na vás. Když už neznáte ústavu a právo obecně - což považuji za vaše mínus, tak se podívejte, které složky mají zakázáno stávkovat, o demonstraci tam není ani slovo - jde o ústavní zákon...hezký den