A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Viděli jste včera na čt24 půlhodinový rozhovor s Langrem? Ten člověk je úplně mimo realitu.

viděl jsem to, určitě by si měl promluvit s obyčejnými policisty a né s nadřízenými, ty na nás kášlou, protože si přilepšili

Pořád slyším v médiích jak beru víc peněz, než minulí rok. Já už tomu snad začínám věřit. Minulý rok jsem měl v průměru 22000 čistého, ted budu brát 19000 čistého. Langr chce aby odcházeli starší, ale já u nás pozoruji, že odcházejí všechny věkové kategorie. Asi bych měl jít také i když nemám nárok na výsluhu.

Kámo než něco napíšeš, přečti si to po sobě,máš tam hrubku.:)

Já vím, minulý rok, omlouvám se, to to rozčílení.

PRO
---
No ono jde hlavně o to jaké IQ máš ty víš?Takže podle tebe a´t jsou výsluhy jako prase a lidi,kteří slouží ať mají úplné hovno.Ještě tě hřeje stranická legitimace a zakoupené známky do ROH a budeš tady na někoho machrovat s IQ.Já věřím že každý se snaží dělat tu svoji práci dobře at už to je na silnici nebo jako zpracovatel,ale prostě se nám nelíbí že se tady mrhá s takovými peněžními částkami a většina policistů chodí na sociálku žebrat jako nějaký cikáni.Kde to jsme,takže podle tebe lidi kteří něco dělají ať mají hovno a ty co se jenom válí ať mají vatu.zákon si udělali tyhle starý strůktůry aby se navatovali a pak rychle pryč.Jak myslíš že to dopadne všechnovyžerou a na tebe a na všechni zbyde veliký hovno.Já osobně chci peníze za odvedenou práci teď když má člověk rodinu,aby se moje děti mohli mít trochu lépe a mohli studovat a tak.Ale musíš uznat,že kdo je aktivně činný tak nemůže brát méně než ten kdo je doma na udržovacím příspěvku.Bohužel je to tak podle nového zákona nastaveno a musíš brát v zřetel že všichni policisti se do kanceláří nanacpou a že by bylo nespravedlivé,kdyby klucu,kteří se tahají s fekťáki měli mít pořád méně a méně a neřkej ať jdou dělat zpracovetele protože tahle obyčejná práce je nepostradatelná a nikdo nemá právo to znevažovat.

Máš pravdu, nenech se od toho komouše vytáčet, ten už je za vodou, dělá si tebe akorát prdel

Kdyby jsi si můj příspěvek přečetl a neměl rudo před očima, tak hned v první větě souhlasím s rozumným stropem pro renty. Pokud vím, tak k platům aktivních policistů jsem se nevyjadřoval vůbec, ani k činnosti řadových policistů na ulici. Do kanceláře jsem tě neposílal, už jen proto, že na to evidentně nemáš. Přečti si to po sobě ještě jednou a uznej, že při tvém pravopisu, způsobu a schopnostech vyjadřování, je pro tebe vrcholem policejní práce úřední záznam a doufej, že jako takový bude někde hluboce založen a neobjeví se např. v soudním spisu. Na pablby řešící mou "komunistickou minulost" nehodlám reagovat vůbec.

nechápu
Proběhlo pětihodinové jednání, petice byla probrána bod po bodu za přítomností iniciativy, NOSP i vedení MV. Co nového přinese "veřejné shromáždění". Má to být ukázka toho, kolik lidí do Prahy přijede? Jako demonstrace toho, kolik lidí je nespokojeno, by postačila podpisová akce na každém oddělení. Pak by se mohlo říct:"Ano nespokojeno je x tisíc policistů y tisíc hasičů atd..
To, kolik lidí přijede na veřejné shromáždění, bude svědčit jen o tom, kolik lidí si myslí, že něco přinese, či spíše kolik z těch, co si to myslí, mělo čas přijet. Jsem zvědav, kolik lidí pojede např. ze severní Moravy 300-400 km jen proto, aby se nakonec do nějakého sálu s omezenou kapacitou nedostali, nebo poslouchali stejné tlachy, jako denně v televizi od PP a MV

Langer výměnu policejního prezidenta Jaroslava Husáka nechystá.
Langer řekl, že Husák sdílí jeho vizi proměny a zatím plní kroky směřující k jejímu naplnění " Považuji ho za člověka, se kterým můžu nadále velmi dobře spolupracovat."...:-))

Aby zákon 361/03 byl spravedlivý pro státní rozpočet a normální lidi tak by měl obsahovat strop k výsluhovému přízpěvku za službu(rentě), který by neměl překročit ,při vyplacení max. 50 procent, průměrný plat v ČR za příslušný rok. To by byla úspora na správném místě. Za odsloužené roky za komunistů a v kanceláři si součastnou přemrštěnou výši nikdo nezaslouží.

Zcela s Tebou souhlasím.

Je zajímavé, že Severovi neprošel v parlamentu návrh na strop dvojnásobný. A to co předpovídal o 50 000 rentách z PP je nyní realita. Musel jsem se tenkrát smát Bublanovi, který oponoval, že se může jednat maximálně o několik desítek lidí. I kdyby to byl jen jeden, je to svinstvo...

Pánové nahoře si tento zákon udělali pro sebe a my jenom přihlížíme!!!!!

Nazdárek přeju ti hezký den a musím s tebou absolutně souhlasit.Obyčejní lidé jsou v poslední době podrážděný když něco slyší o výsluhách.Mě se taky nelíbí jako obyčejnému policajtovi,který je děnně veňku a babrá se s kdejakým sajrajtem a ožralou.Mě osobně dokáže vytočit do maxima,když přijde šéf a řekne že už si to nechal spočítat a že příští rok mu bude chodit za 30 let služby 21000Kč renty,Musím zdůraznit hlavně obyčejným občanům v této zemi že takové peníze mít obyčejný policista nikdy mít nebude a hlavně že ani v dnešní době lidi ,kteří jsou na hlídkovýh , dopravkách berou pod 20000Kč čistého a můj šéf se doma bude válet za takovouhle sumu.No to snad néééé.Nevidím důvod proč lidi,kteří slouží a mají hovno a lidi,kteří jsou od převratu v kanceláři berou a budou brát takové částky.Za komunistů dostávali policisti byty a výplaty měli také vyšší než obačejný dělník a dneska tyto lidé se zase budou mít lépe.Občejný občan se musí dozvědět,že obyčejný policista nemůže být pévažován za nějakou smetánku atd.protože páni ministři nastavili nový služební zákon jenom pro sebe a své známé u Policie.A kdo to poslouchá deno denně na silnici než obyčejný kluk v uniformě od lidí kteří mu nadávají co máme peněz.Každý si může tuto práci zkusit a poznat že to není žádná prdel.Obyčejným Policajtům vzali absolutně všechno a sami si nahrabali a já až půjdu za několik let do výslužby tak na mě nic už nzbude a ani se tomu nebudu divit,protože díky tomuhle zákonu se pokladna rozpadne a nakonec budeme mít veliký HHHH všichni

Jako bývalý policista pobírající rentu s tebou souhlasím, že by renta mohla mít rozumný strop a že by se tak rozumněji ušetřily finanční prostředky, než poloviční valorizací nebo krácením i těch nejnižších rent v době nemocenské. Ale jinak je to blábol. Myslíš si, že služba řadových policistů před rokem 1989 byla jednodušší. To ani náhodou. A mohu to srovnávat. Sloužil jsem řadu let před i po revoluci. Např. jsem po revoluci nezažil jediný nácvik tzv. bojového poplachu s plnou polní. Neexistovaly žádné přesčasové hodiny, žádné příplatky za noc, so, ne, svátky. Ve mzdě nebyly žádné příplatky za nepodnikání, rizikové příplatky, příplatky za směnnost ani osobní ohodnocení. Nastupoval jsem v roce 1982 za 2950,- hrubého. Za celoroční dobrou práci jsem dostal 300,- Kč odměnu a dodnes si pamatuji, že jsem si za ni koupil stavební kolečka. Taky jsem řadu let pracoval v kanceláři jako zpracovatel a jako zpracovatel jsem se v noci budil zpocený, co mě zase čeká v krmítku. Jeden spis ukončíš a tři dostaneš. Boj s větrnými mlýny. A měl jsem spoustu kolegů, kteří by z ulice do kanceláře nešli, i kdyby byl každý ukončený spis vyvažován zlatem. Pokud jsi vůbec policista, jseš pravděpodobně jeden z těch porevolučních, kteří na ulici slouží né proto, protože je to baví a dělají to rádi, ale proto, že díky svému IQ můžeš sloužit pouze jako věšák na pendrek

Můj manžel pracoval vždy jen u veřejné bezpečnosti. Za komunistů pomalu neexistovala sobota nebo neděla, aby neměl službu, nebo pro něj nepřijeli. Začal tím, že šlapal několik roků chodník. Nervy, které si civil neumí představit. Pak vystudoval civilní vysokou školu a dnes mu někdo bude vyčítat, že má slušný plat. Proč? Jaký je rozdíl mezi grázlem tehdá a dnes? Proč by si slušný člověk, který nikdy nikomu neublížil a konal si v pořádku svou práci něco nezasloužil?

úplně s Tebou souhlasím, jsem jeden z těch jak říkáš porevolučních, od maločka jsem chtěl tuto práci dělat a dělal ji i můj táta a podle několika vyznamenáni asi velice dobře, prošel si vše od ulice, dopravky, kriminálky, oop až po operační středisko. Tak jsem to pojal i já a i když jsem mohl být navesnickém odd s minimálním nápadem šel jsem na OHSdo Prahy šlapat, bavilo mě to a bylo to fajn i se všemi problémy které s tím souvisí, když jsem si myslel že už mi to nic nemůže dát odešel jsem na MOP a v současné době dělám zpracovatele. V noci se nebudím s hrůzou co mě zase v práci čeká ale spíš nemohu usnout a i když mám volno tak mi pořád někdo kvůli něčemu volá nebo si zavolám do práce sám co a jak. Dojíždím a v autobuse probírám všechny spisy a několikrát jsem se přistihl jak dávám dohromady usnesení. Prostě deformace. Chtěl jsem aby můj syn pokračoval v rodinné tradici, ale už na to ani nemyslím. Platy mě ani tak neštvou jako jiné věci kolem zákona, ale o tom nechci psát. Nejvíc mě štve, nazval bych to jinak ale zůstanu u toho štve, že se celou dobu snažím s lidmi komunikovat, pomáhat jim atd. a vždy a to i u nás na odd se vyskytne nějaký blbec, který svým jednáním zkazí dlouhodobé úsilí a to nejen moje. Už jsem tady několikrát psal, že komu ta práce nesedí ať radši odejde, protože ikdyž je plat důležitý, nejde to dělat jen pro peníze a spousta lidí nejsou použitelní ani jako ten věšák na pendrek, protože tak kazí jiným to o co se snaží a to je ubíjející. Nevím jsetli jsem vystihl vše co jsem chtěl říct ale tak nějak to cítím.

S dobou služby za komunistů to nemá nic společného a prosím nenapadejte mě, sloužím od 91.Renty ano, ale vyvážené. Lumpi jsou stále stejní - byli i před sametovou revolucí(mimo politiku- to byl hnus)Tvůrcům nového zákona se tam vloudila "chybička" . Možná i úmyslně. No a potom v jistém zápalu horlivosti stačili zákon deformovat do nám známé podoby. Řekněte sami, kdyby byl zákon opravdu vyvážený, bylo by na něj tolik negativních reakcí ? Ať si autoři sáhnou do svědomí.Tato diskuse by takto obsáhlá nebyla. A je dobře, že se něco děje. Jde to s námi od devíti k pěti. Musí se to změnit! Vydržať!

Abych to uvedl na pravou míru. Mám vysokou školu a pracuji jako výkoňák na OOP v Ostravě, kde nápad je značný a vím co je to krmítko! Novým zákonem jsem byl jsem ustanoven do 4 PT a plat mám nižší než v roce 2006. Přes určitou zkušenost bych uvedl, že se nemohu dostat k 10 PT a tudíž, proč by měl mít ten nahoře se stejným vzděláním a v klidu výšší výsluhu než já. Nebo zase jsme vytvořili zákon jej pro ty , kteří se dostanou na dobré fleky? A co se týče za komunistů a teď pojď si to zkusit a neuvěříš jak nápad vzrostl. Komančům zdar.

Tak abych to uvedl taky na pravou míru. Je třeba si příspěvky číst pořádně a celé. I já jsem vyslovil souhlas s tím, aby renty měly rozumný strop. I já jsem proti tomu, aby výkonný policista ve službě měl nižší mzdu než vysloužilec z prezidia rentu. Tak nechápu, co se do mě navážíte. Sloužil jsem také jako "výkoňák" na oddělení I. typu nedaleko od Ostravy a také mám vysokou školu. A co se týče zvýšeného nápadu, tak ten se od mého odchodu podle statistik spíše snížil. A na pablby, kteří se tu navážejí do předlistopadových řadových policistů nehodlám reagovat.
A ještě k nápadu trestné činnnosti - o zpracování trestných činů neznámých pachatelů - kol, zahrádek, aut, kapesních krádeží apod. si skutečně vůbec nedělám žádné iluze, ale ještě si pamatuji dobu, kdy jsem jako nadstrážmistr končil spisy známých pachatelů návrhem na vazbu a předváděl jsem s tímto návrhem pachatele na tehdy prokuraturu. O přestupcích neznámých pachatelů vím taky svoje a přestupky známých pachatelů se už před mým odchodem dělaly jedním úředním záznamem a postoupením. Tak v klidu....

Pro Nejmenovaného.

Nechci tě nikterak urazit,ale v tvém článku jsem zjistil 13 pravopisných chybiček. Pokud jsem tvůj článek pochopil správně, tak ti jde o to,že tvůj šéf se bude doma válet za 21 000,-Kč? O to by nějak nešlo protože člověk je tvor závistivý,ale to co píšeš dále se na mě moc nezlob,ale nevěřím, že to psal policista. Až budeš mít čas tak si ten tvůj článek přečti a pak se zamysli.No teda pokud by policii tvořili lidi,jako ty,tak tu policii nezruší parlament ,ale tato se zruší sama.Ale k věci. Ty a tebe podobní ( teda pokud jsi policista protože podle mě takoví by u policie neměli co dělat) tady poukazují, že bývalý komouši se budou mít jako prasata a budou mít nehorázné sumy peněz. Musím ti napsat,že se považuji za obyčejného policistu mé ročky jsou skoro,jako roky odsloužené tvého šéfa.Vůbec s tebou nemůžu souhlasit.Pokud už chceš dělat chytrého policistu tak si pořádně prostuduj zákon č.361/03 Sb. , související právní předpisy a nedělej slušným a poctivým poldům na veřejnosti ostudu.Myslím si, že tady hloupě žvaníš nepravdy protože za komunistů jsem nedostal byt a plat hrubého jsem měl 2850,-Kč a nebyl jsem komunista.Ale rozhodně ti nikdo nebrání,abys si doplnil VŠ vzdělání a toho šéfa dělal taky! Připadá mi to jako by učeň ,který se vlastně ještě rozkoukává závidí starému a zkušenému mistrovi plat.Ale proč mu nezávidí poctivou práci, kterou umí,jeho roky zkušeností a zodpovědnost?
To, že jsou obyčejní lidé podráždění s tebou musím souhlasit, ale podráždění nejsou z toho , že starší opotřebovaní policisté,kteří nechali své zdraví a kus života společnosti pro dobrou věc,jako je spravedlnost a odcházejí na renty, ale podráždění jsou kvůli takovým tzv. policistům jako jsi ty,nenažraným , závistivým,nic neumějícím a ostudu dělajícím celému bezpečnostnímu sboru! Vůbec s tebou nemohu souhlasit, že obyčejným policajtům vzali absolutně všechno! A až budeš dělat zase chytrého tak se podívej kolem našich sousedů v EU a pak uvidíš co to vlastně je renta a v jaké výši! Ty jsi opravdu tak omezený a myslíš si, že v USA /75% /, Německu /75% /, Rakousku /80% / a v Maďarsku / 83% /, kde mají policisté renty a tyto dostali proto, že se měli dobře za komoušů?! To, že by měl být u rent strop s tebou souhlasím,ale přečti si zápisy a zejména z 3.čtení z r. 2005 z jednání PS před poslední úpravou zák.č.361/03Sb. (nemyslím tím , loňské zrušení plat.tabulek).A pak pochopíš vůbec smysl nového zákona,který má vlastně obměnit generaci u bez.sboru a nastartovat něco nového,kde budeš hlavně figurovat ty a tví mladší kolegové. Vůbec nezávidím MV.Langerovi , protože pokud toho roku odejde stará garda a zůstanou sloužit policisté jako ty ,tebe podobní vykutálení závistivci, tak jsem zvědav jak ta policie bude vůbec fungovat? Přeji ti hodně méně závisti,větší chuť do práce a vzpomeň si až budeš nějaký ten šéf a budeš před odchodem na rentu tak ti přeji,aby ti moc nezáviděli tví mladší kolegové.

Může mi někdo z iniciativy nebo NOSP vysvětlit, jaký význam mají mít právní rozbory /jak jsem tu někde četl za 0,5 mil korun/? Právní rozbor je vždy jen právní názor nějakého právníka nebo právní kanceláře. Proti Vašemu jednomu nechá za peníze daňových poplatníků udělat MV hned několik jiných právních rozborů s opačnými závěry. A nic se tak nevyřeší. Změnu zákona lze dosáhnout nejistou cestou přes parlament nebo ústavní stížností. Jen ústavní soud může zrušit některá ustanovení zákona. Jen soud může rozhodnout, jestli některá ustanovení jsou dikriminační, zda se vůbec vztahují na bývalé příslušníky apod.. Za toho půl milionu by takový proces mohl fundovaný právník vyhrát. A pak je úplně jedno, kolik lidí za vámi stojí, nebo spíše kolik lidí je ochotno riskovat zaměstnání. Takový spor vedený jménem byť jediného aktivního policisty a jediného bývalého policisty /ve věci výsluh/ by v případě vítězství, znamenal vítězství pro všechny.

pro Civila

S Rudym van Leussenem jsem měl tu čest spolupracovat, v Holandsku jsem s ním párkrát byl, celým programem zavádění kvality do POlicie ČR jsem prošel jako jeden z Týmu podpory kvality. Můžu k tomu říct jen jedno - vedení policie, zejména vedení správy krajů, nemá o zavádění kvalitnější práce, přístupu k veřejnosti i policistům samým sebemenší zájem. LIdi z Týmu podpory kvality byli za velké peníze vyškolení nejen v ČR, ale i v Holandsku, ale na pozice koordinátorů kvality na jednotzlivých krajských správách byli nakonec v mnoha případech dosazeni lidi, kteří o tom nevěděli vůbec nic, ale byli oblíbení krajskými řediteli. Na prezidiu řídí celý program dva lidé, kterým víc než o úspěch programu jde o osobní prospěch a Tým podpory kvality rozpustili poté, co se jim nepodařilo převzít nad ním kontrolu. Pan van Leussen toho sice dost zařídil, ale byl tady hlavně proto, že jeho plat se pohyboval okolo 300 tis měsíčně.

Není to tak dávno, co jsem o celém tomhle programu mluvil s dnes nepopulárním panem Husákem a on tehdy v celku rozumně řekl, že tenhle program sice vyprodukoval hromadu papírů, které leží v šanonech, ale konkrétní výsledky nemá žádné.

Vážený pane, důvodem mé reakce nebyla obhajoba projektu EFQM, ale upozorňoval jsem na to, že v Holandsku jsou policisté, kteří mají úplně jiný přístup ke svému povolání. Vy jste určitě jeden z těch o kterých mluvíte ve svém příspěvku a svědčí a poznámka o 300 000 měsíčně svědčí o tom, o co policistům u nás především jde. Ať má ten Leussen třeba milion, já mu ho nezávidím. štve mne ale, když tu čtu příspěvky polovičních analfabetů, kteří by chtěli odsedět směnu v autě za 40 000 a přesvědčují všechny okolo o své nenahraditelnosti, jsou zahleděni do sebe a jsou s hodnotou své práce úplně mimo realitu... Je mi jasné, co bude nyní následovat za reakce, ti potrefení se určitě předvedou, ale zamyslete se chvilku nad sebou a zeptejte se svých skutečných známých na jejich názor na kvalitu policistů, myslím těch, kteří vám nebudou pochlebovat kvůli vidině odpuštěného dopravního přestupku někdy v budoucnu.

Vážený pane, obávám se, že jsme se nepochopili. Vy jste se snažil napsat, že holandští policisté jsou jiní, než naši. NO...ne o mnoho, i já jsem se v Holandsku dozvěděl jen tak mimo řečí, že např. jejich říční policie si ve služební době ráda zarybaří.

Ani přebírání vzorů z NL není nejšťastnější, protože i tam je celý systém relativně v plenkách, takže přehazovat nizozemskou policie (navíc s úplně odlišným způsobem řízení) jako vzor není možné.

Já nejsem jeden z těch, kteří se tady berou za vyšší platy. Mně už vnitro nějakou dobu neplatí, našel jsem uplatnění mimo resort s jsem moc spokojen, uzvlášť, když vidím, jak se s obyčejnými poldy zametlo.

Velmi dobře znám kvalitu lidí u Policie a vím, že tam je hromada lidí, kteří by se jinde neuplatnili, ale i přesto si myslím, že snížit jim plat aniž by k tomu byl nějaký obhajitelný důvod není fér.

JInak bych řekl, že se asi známe, ne......? Zas tolik lidí u sboru natolik nezná EFQM...

Asi Vás pane zklamu, ve věci EFQM jsem se nikdy neangažoval, už jen proto, že tomu projektu jsem od počátku nevěřil. Podle mne je to jen a jen o lidech.

škoda, já jsem tomu projektu věřil, ale byl jsem vyléčen zhruba po roce a půl fungování a několika intervencích ze strany zejména Severomoravské správy PČR.

Dnešek mi dává za pravdu, ten program se utopil ve své vlastní nemohoucnosti a prioritní snaze zajistit si platy, jak jsem o nich psal, řízení kvality u Policie tedy bohužel neexistuje.

Osobně si nemyslím, že by to bylo jen o lidech, je to také o systému, o pravidlech.

hlasujte na :
http://demonstrace.blog.cz

Pro nejskromnějšího poldu z 7.2. 22:08

Ty zase vůbec nic nevíš o tom, jak funguje v Holandsku policie a na jakých principech. A to je fakt smutné. Veškerá snaha ukázat vám, jak by měla policie a hlavně policisté fungovat, kterou tu se svými spolupracovníky několik let vyvíjel pan Rudy van Leussen, vyšla v niveč. Ono je to totiž hlavně o povaze těch policistů a jejich osobnosti a ne o tom, která policie víc lidi buzeruje a kolik mají policisté peněz.

Ty chudáku já jsem žil v Holandsku dva roky a kdybych ti popisoval, jak zde pracuje policie, tak bys tomu stejně nevěřil. To že na naší polici chodí lidé s každým prdem se v Holandsku rozhodně nestane. Nikdo je nezatěžuje nesmysli jako rozvážením pošty a sepisováním nesmyslných případů, které si lidé zaviní svojí blbostí. V Holandsku má každý policista svou administrativní úřednici, který vše potřebné zapíše a neplýtvá tak jeho časem. Není zatěžován žádnou administrativou, že někdo potřebuje potvrzení do zaměstnání , nebo pro pojišťovnu. Proto má čas se na ulici vybavovat a tvářit se spokojeně. Srovnáváš nesrovnatelné. S radostí si přečtu o těch tvých principech a ještě mi napiš co ty děláš, jak se v práci předřeš a kolik jsi v loňském roce zaplatil na daních, já 45.000,- Kč. Čekám na tebe v náborovém centru policie a můžeš nám to všem ukázat.