Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Viděli jste včera na čt24 půlhodinový rozhovor s Langrem? Ten člověk je úplně mimo realitu.

viděl jsem to, určitě by si měl promluvit s obyčejnými policisty a né s nadřízenými, ty na nás kášlou, protože si přilepšili

Pořád slyším v médiích jak beru víc peněz, než minulí rok. Já už tomu snad začínám věřit. Minulý rok jsem měl v průměru 22000 čistého, ted budu brát 19000 čistého. Langr chce aby odcházeli starší, ale já u nás pozoruji, že odcházejí všechny věkové kategorie. Asi bych měl jít také i když nemám nárok na výsluhu.

Kámo než něco napíšeš, přečti si to po sobě,máš tam hrubku.:)

Já vím, minulý rok, omlouvám se, to to rozčílení.

PRO
---
No ono jde hlavně o to jaké IQ máš ty víš?Takže podle tebe a´t jsou výsluhy jako prase a lidi,kteří slouží ať mají úplné hovno.Ještě tě hřeje stranická legitimace a zakoupené známky do ROH a budeš tady na někoho machrovat s IQ.Já věřím že každý se snaží dělat tu svoji práci dobře at už to je na silnici nebo jako zpracovatel,ale prostě se nám nelíbí že se tady mrhá s takovými peněžními částkami a většina policistů chodí na sociálku žebrat jako nějaký cikáni.Kde to jsme,takže podle tebe lidi kteří něco dělají ať mají hovno a ty co se jenom válí ať mají vatu.zákon si udělali tyhle starý strůktůry aby se navatovali a pak rychle pryč.Jak myslíš že to dopadne všechnovyžerou a na tebe a na všechni zbyde veliký hovno.Já osobně chci peníze za odvedenou práci teď když má člověk rodinu,aby se moje děti mohli mít trochu lépe a mohli studovat a tak.Ale musíš uznat,že kdo je aktivně činný tak nemůže brát méně než ten kdo je doma na udržovacím příspěvku.Bohužel je to tak podle nového zákona nastaveno a musíš brát v zřetel že všichni policisti se do kanceláří nanacpou a že by bylo nespravedlivé,kdyby klucu,kteří se tahají s fekťáki měli mít pořád méně a méně a neřkej ať jdou dělat zpracovetele protože tahle obyčejná práce je nepostradatelná a nikdo nemá právo to znevažovat.

Máš pravdu, nenech se od toho komouše vytáčet, ten už je za vodou, dělá si tebe akorát prdel

Kdyby jsi si můj příspěvek přečetl a neměl rudo před očima, tak hned v první větě souhlasím s rozumným stropem pro renty. Pokud vím, tak k platům aktivních policistů jsem se nevyjadřoval vůbec, ani k činnosti řadových policistů na ulici. Do kanceláře jsem tě neposílal, už jen proto, že na to evidentně nemáš. Přečti si to po sobě ještě jednou a uznej, že při tvém pravopisu, způsobu a schopnostech vyjadřování, je pro tebe vrcholem policejní práce úřední záznam a doufej, že jako takový bude někde hluboce založen a neobjeví se např. v soudním spisu. Na pablby řešící mou "komunistickou minulost" nehodlám reagovat vůbec.

nechápu
Proběhlo pětihodinové jednání, petice byla probrána bod po bodu za přítomností iniciativy, NOSP i vedení MV. Co nového přinese "veřejné shromáždění". Má to být ukázka toho, kolik lidí do Prahy přijede? Jako demonstrace toho, kolik lidí je nespokojeno, by postačila podpisová akce na každém oddělení. Pak by se mohlo říct:"Ano nespokojeno je x tisíc policistů y tisíc hasičů atd..
To, kolik lidí přijede na veřejné shromáždění, bude svědčit jen o tom, kolik lidí si myslí, že něco přinese, či spíše kolik z těch, co si to myslí, mělo čas přijet. Jsem zvědav, kolik lidí pojede např. ze severní Moravy 300-400 km jen proto, aby se nakonec do nějakého sálu s omezenou kapacitou nedostali, nebo poslouchali stejné tlachy, jako denně v televizi od PP a MV

Langer výměnu policejního prezidenta Jaroslava Husáka nechystá.
Langer řekl, že Husák sdílí jeho vizi proměny a zatím plní kroky směřující k jejímu naplnění " Považuji ho za člověka, se kterým můžu nadále velmi dobře spolupracovat."...:-))

Aby zákon 361/03 byl spravedlivý pro státní rozpočet a normální lidi tak by měl obsahovat strop k výsluhovému přízpěvku za službu(rentě), který by neměl překročit ,při vyplacení max. 50 procent, průměrný plat v ČR za příslušný rok. To by byla úspora na správném místě. Za odsloužené roky za komunistů a v kanceláři si součastnou přemrštěnou výši nikdo nezaslouží.

Zcela s Tebou souhlasím.

Je zajímavé, že Severovi neprošel v parlamentu návrh na strop dvojnásobný. A to co předpovídal o 50 000 rentách z PP je nyní realita. Musel jsem se tenkrát smát Bublanovi, který oponoval, že se může jednat maximálně o několik desítek lidí. I kdyby to byl jen jeden, je to svinstvo...

Pánové nahoře si tento zákon udělali pro sebe a my jenom přihlížíme!!!!!

Nazdárek přeju ti hezký den a musím s tebou absolutně souhlasit.Obyčejní lidé jsou v poslední době podrážděný když něco slyší o výsluhách.Mě se taky nelíbí jako obyčejnému policajtovi,který je děnně veňku a babrá se s kdejakým sajrajtem a ožralou.Mě osobně dokáže vytočit do maxima,když přijde šéf a řekne že už si to nechal spočítat a že příští rok mu bude chodit za 30 let služby 21000Kč renty,Musím zdůraznit hlavně obyčejným občanům v této zemi že takové peníze mít obyčejný policista nikdy mít nebude a hlavně že ani v dnešní době lidi ,kteří jsou na hlídkovýh , dopravkách berou pod 20000Kč čistého a můj šéf se doma bude válet za takovouhle sumu.No to snad néééé.Nevidím důvod proč lidi,kteří slouží a mají hovno a lidi,kteří jsou od převratu v kanceláři berou a budou brát takové částky.Za komunistů dostávali policisti byty a výplaty měli také vyšší než obačejný dělník a dneska tyto lidé se zase budou mít lépe.Občejný občan se musí dozvědět,že obyčejný policista nemůže být pévažován za nějakou smetánku atd.protože páni ministři nastavili nový služební zákon jenom pro sebe a své známé u Policie.A kdo to poslouchá deno denně na silnici než obyčejný kluk v uniformě od lidí kteří mu nadávají co máme peněz.Každý si může tuto práci zkusit a poznat že to není žádná prdel.Obyčejným Policajtům vzali absolutně všechno a sami si nahrabali a já až půjdu za několik let do výslužby tak na mě nic už nzbude a ani se tomu nebudu divit,protože díky tomuhle zákonu se pokladna rozpadne a nakonec budeme mít veliký HHHH všichni

Jako bývalý policista pobírající rentu s tebou souhlasím, že by renta mohla mít rozumný strop a že by se tak rozumněji ušetřily finanční prostředky, než poloviční valorizací nebo krácením i těch nejnižších rent v době nemocenské. Ale jinak je to blábol. Myslíš si, že služba řadových policistů před rokem 1989 byla jednodušší. To ani náhodou. A mohu to srovnávat. Sloužil jsem řadu let před i po revoluci. Např. jsem po revoluci nezažil jediný nácvik tzv. bojového poplachu s plnou polní. Neexistovaly žádné přesčasové hodiny, žádné příplatky za noc, so, ne, svátky. Ve mzdě nebyly žádné příplatky za nepodnikání, rizikové příplatky, příplatky za směnnost ani osobní ohodnocení. Nastupoval jsem v roce 1982 za 2950,- hrubého. Za celoroční dobrou práci jsem dostal 300,- Kč odměnu a dodnes si pamatuji, že jsem si za ni koupil stavební kolečka. Taky jsem řadu let pracoval v kanceláři jako zpracovatel a jako zpracovatel jsem se v noci budil zpocený, co mě zase čeká v krmítku. Jeden spis ukončíš a tři dostaneš. Boj s větrnými mlýny. A měl jsem spoustu kolegů, kteří by z ulice do kanceláře nešli, i kdyby byl každý ukončený spis vyvažován zlatem. Pokud jsi vůbec policista, jseš pravděpodobně jeden z těch porevolučních, kteří na ulici slouží né proto, protože je to baví a dělají to rádi, ale proto, že díky svému IQ můžeš sloužit pouze jako věšák na pendrek

Můj manžel pracoval vždy jen u veřejné bezpečnosti. Za komunistů pomalu neexistovala sobota nebo neděla, aby neměl službu, nebo pro něj nepřijeli. Začal tím, že šlapal několik roků chodník. Nervy, které si civil neumí představit. Pak vystudoval civilní vysokou školu a dnes mu někdo bude vyčítat, že má slušný plat. Proč? Jaký je rozdíl mezi grázlem tehdá a dnes? Proč by si slušný člověk, který nikdy nikomu neublížil a konal si v pořádku svou práci něco nezasloužil?

úplně s Tebou souhlasím, jsem jeden z těch jak říkáš porevolučních, od maločka jsem chtěl tuto práci dělat a dělal ji i můj táta a podle několika vyznamenáni asi velice dobře, prošel si vše od ulice, dopravky, kriminálky, oop až po operační středisko. Tak jsem to pojal i já a i když jsem mohl být navesnickém odd s minimálním nápadem šel jsem na OHSdo Prahy šlapat, bavilo mě to a bylo to fajn i se všemi problémy které s tím souvisí, když jsem si myslel že už mi to nic nemůže dát odešel jsem na MOP a v současné době dělám zpracovatele. V noci se nebudím s hrůzou co mě zase v práci čeká ale spíš nemohu usnout a i když mám volno tak mi pořád někdo kvůli něčemu volá nebo si zavolám do práce sám co a jak. Dojíždím a v autobuse probírám všechny spisy a několikrát jsem se přistihl jak dávám dohromady usnesení. Prostě deformace. Chtěl jsem aby můj syn pokračoval v rodinné tradici, ale už na to ani nemyslím. Platy mě ani tak neštvou jako jiné věci kolem zákona, ale o tom nechci psát. Nejvíc mě štve, nazval bych to jinak ale zůstanu u toho štve, že se celou dobu snažím s lidmi komunikovat, pomáhat jim atd. a vždy a to i u nás na odd se vyskytne nějaký blbec, který svým jednáním zkazí dlouhodobé úsilí a to nejen moje. Už jsem tady několikrát psal, že komu ta práce nesedí ať radši odejde, protože ikdyž je plat důležitý, nejde to dělat jen pro peníze a spousta lidí nejsou použitelní ani jako ten věšák na pendrek, protože tak kazí jiným to o co se snaží a to je ubíjející. Nevím jsetli jsem vystihl vše co jsem chtěl říct ale tak nějak to cítím.

S dobou služby za komunistů to nemá nic společného a prosím nenapadejte mě, sloužím od 91.Renty ano, ale vyvážené. Lumpi jsou stále stejní - byli i před sametovou revolucí(mimo politiku- to byl hnus)Tvůrcům nového zákona se tam vloudila "chybička" . Možná i úmyslně. No a potom v jistém zápalu horlivosti stačili zákon deformovat do nám známé podoby. Řekněte sami, kdyby byl zákon opravdu vyvážený, bylo by na něj tolik negativních reakcí ? Ať si autoři sáhnou do svědomí.Tato diskuse by takto obsáhlá nebyla. A je dobře, že se něco děje. Jde to s námi od devíti k pěti. Musí se to změnit! Vydržať!

Abych to uvedl na pravou míru. Mám vysokou školu a pracuji jako výkoňák na OOP v Ostravě, kde nápad je značný a vím co je to krmítko! Novým zákonem jsem byl jsem ustanoven do 4 PT a plat mám nižší než v roce 2006. Přes určitou zkušenost bych uvedl, že se nemohu dostat k 10 PT a tudíž, proč by měl mít ten nahoře se stejným vzděláním a v klidu výšší výsluhu než já. Nebo zase jsme vytvořili zákon jej pro ty , kteří se dostanou na dobré fleky? A co se týče za komunistů a teď pojď si to zkusit a neuvěříš jak nápad vzrostl. Komančům zdar.

Tak abych to uvedl taky na pravou míru. Je třeba si příspěvky číst pořádně a celé. I já jsem vyslovil souhlas s tím, aby renty měly rozumný strop. I já jsem proti tomu, aby výkonný policista ve službě měl nižší mzdu než vysloužilec z prezidia rentu. Tak nechápu, co se do mě navážíte. Sloužil jsem také jako "výkoňák" na oddělení I. typu nedaleko od Ostravy a také mám vysokou školu. A co se týče zvýšeného nápadu, tak ten se od mého odchodu podle statistik spíše snížil. A na pablby, kteří se tu navážejí do předlistopadových řadových policistů nehodlám reagovat.
A ještě k nápadu trestné činnnosti - o zpracování trestných činů neznámých pachatelů - kol, zahrádek, aut, kapesních krádeží apod. si skutečně vůbec nedělám žádné iluze, ale ještě si pamatuji dobu, kdy jsem jako nadstrážmistr končil spisy známých pachatelů návrhem na vazbu a předváděl jsem s tímto návrhem pachatele na tehdy prokuraturu. O přestupcích neznámých pachatelů vím taky svoje a přestupky známých pachatelů se už před mým odchodem dělaly jedním úředním záznamem a postoupením. Tak v klidu....

Pro Nejmenovaného.

Nechci tě nikterak urazit,ale v tvém článku jsem zjistil 13 pravopisných chybiček. Pokud jsem tvůj článek pochopil správně, tak ti jde o to,že tvůj šéf se bude doma válet za 21 000,-Kč? O to by nějak nešlo protože člověk je tvor závistivý,ale to co píšeš dále se na mě moc nezlob,ale nevěřím, že to psal policista. Až budeš mít čas tak si ten tvůj článek přečti a pak se zamysli.No teda pokud by policii tvořili lidi,jako ty,tak tu policii nezruší parlament ,ale tato se zruší sama.Ale k věci. Ty a tebe podobní ( teda pokud jsi policista protože podle mě takoví by u policie neměli co dělat) tady poukazují, že bývalý komouši se budou mít jako prasata a budou mít nehorázné sumy peněz. Musím ti napsat,že se považuji za obyčejného policistu mé ročky jsou skoro,jako roky odsloužené tvého šéfa.Vůbec s tebou nemůžu souhlasit.Pokud už chceš dělat chytrého policistu tak si pořádně prostuduj zákon č.361/03 Sb. , související právní předpisy a nedělej slušným a poctivým poldům na veřejnosti ostudu.Myslím si, že tady hloupě žvaníš nepravdy protože za komunistů jsem nedostal byt a plat hrubého jsem měl 2850,-Kč a nebyl jsem komunista.Ale rozhodně ti nikdo nebrání,abys si doplnil VŠ vzdělání a toho šéfa dělal taky! Připadá mi to jako by učeň ,který se vlastně ještě rozkoukává závidí starému a zkušenému mistrovi plat.Ale proč mu nezávidí poctivou práci, kterou umí,jeho roky zkušeností a zodpovědnost?
To, že jsou obyčejní lidé podráždění s tebou musím souhlasit, ale podráždění nejsou z toho , že starší opotřebovaní policisté,kteří nechali své zdraví a kus života společnosti pro dobrou věc,jako je spravedlnost a odcházejí na renty, ale podráždění jsou kvůli takovým tzv. policistům jako jsi ty,nenažraným , závistivým,nic neumějícím a ostudu dělajícím celému bezpečnostnímu sboru! Vůbec s tebou nemohu souhlasit, že obyčejným policajtům vzali absolutně všechno! A až budeš dělat zase chytrého tak se podívej kolem našich sousedů v EU a pak uvidíš co to vlastně je renta a v jaké výši! Ty jsi opravdu tak omezený a myslíš si, že v USA /75% /, Německu /75% /, Rakousku /80% / a v Maďarsku / 83% /, kde mají policisté renty a tyto dostali proto, že se měli dobře za komoušů?! To, že by měl být u rent strop s tebou souhlasím,ale přečti si zápisy a zejména z 3.čtení z r. 2005 z jednání PS před poslední úpravou zák.č.361/03Sb. (nemyslím tím , loňské zrušení plat.tabulek).A pak pochopíš vůbec smysl nového zákona,který má vlastně obměnit generaci u bez.sboru a nastartovat něco nového,kde budeš hlavně figurovat ty a tví mladší kolegové. Vůbec nezávidím MV.Langerovi , protože pokud toho roku odejde stará garda a zůstanou sloužit policisté jako ty ,tebe podobní vykutálení závistivci, tak jsem zvědav jak ta policie bude vůbec fungovat? Přeji ti hodně méně závisti,větší chuť do práce a vzpomeň si až budeš nějaký ten šéf a budeš před odchodem na rentu tak ti přeji,aby ti moc nezáviděli tví mladší kolegové.

Může mi někdo z iniciativy nebo NOSP vysvětlit, jaký význam mají mít právní rozbory /jak jsem tu někde četl za 0,5 mil korun/? Právní rozbor je vždy jen právní názor nějakého právníka nebo právní kanceláře. Proti Vašemu jednomu nechá za peníze daňových poplatníků udělat MV hned několik jiných právních rozborů s opačnými závěry. A nic se tak nevyřeší. Změnu zákona lze dosáhnout nejistou cestou přes parlament nebo ústavní stížností. Jen ústavní soud může zrušit některá ustanovení zákona. Jen soud může rozhodnout, jestli některá ustanovení jsou dikriminační, zda se vůbec vztahují na bývalé příslušníky apod.. Za toho půl milionu by takový proces mohl fundovaný právník vyhrát. A pak je úplně jedno, kolik lidí za vámi stojí, nebo spíše kolik lidí je ochotno riskovat zaměstnání. Takový spor vedený jménem byť jediného aktivního policisty a jediného bývalého policisty /ve věci výsluh/ by v případě vítězství, znamenal vítězství pro všechny.

pro Civila

S Rudym van Leussenem jsem měl tu čest spolupracovat, v Holandsku jsem s ním párkrát byl, celým programem zavádění kvality do POlicie ČR jsem prošel jako jeden z Týmu podpory kvality. Můžu k tomu říct jen jedno - vedení policie, zejména vedení správy krajů, nemá o zavádění kvalitnější práce, přístupu k veřejnosti i policistům samým sebemenší zájem. LIdi z Týmu podpory kvality byli za velké peníze vyškolení nejen v ČR, ale i v Holandsku, ale na pozice koordinátorů kvality na jednotzlivých krajských správách byli nakonec v mnoha případech dosazeni lidi, kteří o tom nevěděli vůbec nic, ale byli oblíbení krajskými řediteli. Na prezidiu řídí celý program dva lidé, kterým víc než o úspěch programu jde o osobní prospěch a Tým podpory kvality rozpustili poté, co se jim nepodařilo převzít nad ním kontrolu. Pan van Leussen toho sice dost zařídil, ale byl tady hlavně proto, že jeho plat se pohyboval okolo 300 tis měsíčně.

Není to tak dávno, co jsem o celém tomhle programu mluvil s dnes nepopulárním panem Husákem a on tehdy v celku rozumně řekl, že tenhle program sice vyprodukoval hromadu papírů, které leží v šanonech, ale konkrétní výsledky nemá žádné.

Vážený pane, důvodem mé reakce nebyla obhajoba projektu EFQM, ale upozorňoval jsem na to, že v Holandsku jsou policisté, kteří mají úplně jiný přístup ke svému povolání. Vy jste určitě jeden z těch o kterých mluvíte ve svém příspěvku a svědčí a poznámka o 300 000 měsíčně svědčí o tom, o co policistům u nás především jde. Ať má ten Leussen třeba milion, já mu ho nezávidím. štve mne ale, když tu čtu příspěvky polovičních analfabetů, kteří by chtěli odsedět směnu v autě za 40 000 a přesvědčují všechny okolo o své nenahraditelnosti, jsou zahleděni do sebe a jsou s hodnotou své práce úplně mimo realitu... Je mi jasné, co bude nyní následovat za reakce, ti potrefení se určitě předvedou, ale zamyslete se chvilku nad sebou a zeptejte se svých skutečných známých na jejich názor na kvalitu policistů, myslím těch, kteří vám nebudou pochlebovat kvůli vidině odpuštěného dopravního přestupku někdy v budoucnu.

Vážený pane, obávám se, že jsme se nepochopili. Vy jste se snažil napsat, že holandští policisté jsou jiní, než naši. NO...ne o mnoho, i já jsem se v Holandsku dozvěděl jen tak mimo řečí, že např. jejich říční policie si ve služební době ráda zarybaří.

Ani přebírání vzorů z NL není nejšťastnější, protože i tam je celý systém relativně v plenkách, takže přehazovat nizozemskou policie (navíc s úplně odlišným způsobem řízení) jako vzor není možné.

Já nejsem jeden z těch, kteří se tady berou za vyšší platy. Mně už vnitro nějakou dobu neplatí, našel jsem uplatnění mimo resort s jsem moc spokojen, uzvlášť, když vidím, jak se s obyčejnými poldy zametlo.

Velmi dobře znám kvalitu lidí u Policie a vím, že tam je hromada lidí, kteří by se jinde neuplatnili, ale i přesto si myslím, že snížit jim plat aniž by k tomu byl nějaký obhajitelný důvod není fér.

JInak bych řekl, že se asi známe, ne......? Zas tolik lidí u sboru natolik nezná EFQM...

Asi Vás pane zklamu, ve věci EFQM jsem se nikdy neangažoval, už jen proto, že tomu projektu jsem od počátku nevěřil. Podle mne je to jen a jen o lidech.

škoda, já jsem tomu projektu věřil, ale byl jsem vyléčen zhruba po roce a půl fungování a několika intervencích ze strany zejména Severomoravské správy PČR.

Dnešek mi dává za pravdu, ten program se utopil ve své vlastní nemohoucnosti a prioritní snaze zajistit si platy, jak jsem o nich psal, řízení kvality u Policie tedy bohužel neexistuje.

Osobně si nemyslím, že by to bylo jen o lidech, je to také o systému, o pravidlech.

hlasujte na :
http://demonstrace.blog.cz

Pro nejskromnějšího poldu z 7.2. 22:08

Ty zase vůbec nic nevíš o tom, jak funguje v Holandsku policie a na jakých principech. A to je fakt smutné. Veškerá snaha ukázat vám, jak by měla policie a hlavně policisté fungovat, kterou tu se svými spolupracovníky několik let vyvíjel pan Rudy van Leussen, vyšla v niveč. Ono je to totiž hlavně o povaze těch policistů a jejich osobnosti a ne o tom, která policie víc lidi buzeruje a kolik mají policisté peněz.

Ty chudáku já jsem žil v Holandsku dva roky a kdybych ti popisoval, jak zde pracuje policie, tak bys tomu stejně nevěřil. To že na naší polici chodí lidé s každým prdem se v Holandsku rozhodně nestane. Nikdo je nezatěžuje nesmysli jako rozvážením pošty a sepisováním nesmyslných případů, které si lidé zaviní svojí blbostí. V Holandsku má každý policista svou administrativní úřednici, který vše potřebné zapíše a neplýtvá tak jeho časem. Není zatěžován žádnou administrativou, že někdo potřebuje potvrzení do zaměstnání , nebo pro pojišťovnu. Proto má čas se na ulici vybavovat a tvářit se spokojeně. Srovnáváš nesrovnatelné. S radostí si přečtu o těch tvých principech a ještě mi napiš co ty děláš, jak se v práci předřeš a kolik jsi v loňském roce zaplatil na daních, já 45.000,- Kč. Čekám na tebe v náborovém centru policie a můžeš nám to všem ukázat.