4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Viděli jste včera na čt24 půlhodinový rozhovor s Langrem? Ten člověk je úplně mimo realitu.

viděl jsem to, určitě by si měl promluvit s obyčejnými policisty a né s nadřízenými, ty na nás kášlou, protože si přilepšili

Pořád slyším v médiích jak beru víc peněz, než minulí rok. Já už tomu snad začínám věřit. Minulý rok jsem měl v průměru 22000 čistého, ted budu brát 19000 čistého. Langr chce aby odcházeli starší, ale já u nás pozoruji, že odcházejí všechny věkové kategorie. Asi bych měl jít také i když nemám nárok na výsluhu.

Kámo než něco napíšeš, přečti si to po sobě,máš tam hrubku.:)

Já vím, minulý rok, omlouvám se, to to rozčílení.

PRO
---
No ono jde hlavně o to jaké IQ máš ty víš?Takže podle tebe a´t jsou výsluhy jako prase a lidi,kteří slouží ať mají úplné hovno.Ještě tě hřeje stranická legitimace a zakoupené známky do ROH a budeš tady na někoho machrovat s IQ.Já věřím že každý se snaží dělat tu svoji práci dobře at už to je na silnici nebo jako zpracovatel,ale prostě se nám nelíbí že se tady mrhá s takovými peněžními částkami a většina policistů chodí na sociálku žebrat jako nějaký cikáni.Kde to jsme,takže podle tebe lidi kteří něco dělají ať mají hovno a ty co se jenom válí ať mají vatu.zákon si udělali tyhle starý strůktůry aby se navatovali a pak rychle pryč.Jak myslíš že to dopadne všechnovyžerou a na tebe a na všechni zbyde veliký hovno.Já osobně chci peníze za odvedenou práci teď když má člověk rodinu,aby se moje děti mohli mít trochu lépe a mohli studovat a tak.Ale musíš uznat,že kdo je aktivně činný tak nemůže brát méně než ten kdo je doma na udržovacím příspěvku.Bohužel je to tak podle nového zákona nastaveno a musíš brát v zřetel že všichni policisti se do kanceláří nanacpou a že by bylo nespravedlivé,kdyby klucu,kteří se tahají s fekťáki měli mít pořád méně a méně a neřkej ať jdou dělat zpracovetele protože tahle obyčejná práce je nepostradatelná a nikdo nemá právo to znevažovat.

Máš pravdu, nenech se od toho komouše vytáčet, ten už je za vodou, dělá si tebe akorát prdel

Kdyby jsi si můj příspěvek přečetl a neměl rudo před očima, tak hned v první větě souhlasím s rozumným stropem pro renty. Pokud vím, tak k platům aktivních policistů jsem se nevyjadřoval vůbec, ani k činnosti řadových policistů na ulici. Do kanceláře jsem tě neposílal, už jen proto, že na to evidentně nemáš. Přečti si to po sobě ještě jednou a uznej, že při tvém pravopisu, způsobu a schopnostech vyjadřování, je pro tebe vrcholem policejní práce úřední záznam a doufej, že jako takový bude někde hluboce založen a neobjeví se např. v soudním spisu. Na pablby řešící mou "komunistickou minulost" nehodlám reagovat vůbec.

nechápu
Proběhlo pětihodinové jednání, petice byla probrána bod po bodu za přítomností iniciativy, NOSP i vedení MV. Co nového přinese "veřejné shromáždění". Má to být ukázka toho, kolik lidí do Prahy přijede? Jako demonstrace toho, kolik lidí je nespokojeno, by postačila podpisová akce na každém oddělení. Pak by se mohlo říct:"Ano nespokojeno je x tisíc policistů y tisíc hasičů atd..
To, kolik lidí přijede na veřejné shromáždění, bude svědčit jen o tom, kolik lidí si myslí, že něco přinese, či spíše kolik z těch, co si to myslí, mělo čas přijet. Jsem zvědav, kolik lidí pojede např. ze severní Moravy 300-400 km jen proto, aby se nakonec do nějakého sálu s omezenou kapacitou nedostali, nebo poslouchali stejné tlachy, jako denně v televizi od PP a MV

Langer výměnu policejního prezidenta Jaroslava Husáka nechystá.
Langer řekl, že Husák sdílí jeho vizi proměny a zatím plní kroky směřující k jejímu naplnění " Považuji ho za člověka, se kterým můžu nadále velmi dobře spolupracovat."...:-))

Aby zákon 361/03 byl spravedlivý pro státní rozpočet a normální lidi tak by měl obsahovat strop k výsluhovému přízpěvku za službu(rentě), který by neměl překročit ,při vyplacení max. 50 procent, průměrný plat v ČR za příslušný rok. To by byla úspora na správném místě. Za odsloužené roky za komunistů a v kanceláři si součastnou přemrštěnou výši nikdo nezaslouží.

Zcela s Tebou souhlasím.

Je zajímavé, že Severovi neprošel v parlamentu návrh na strop dvojnásobný. A to co předpovídal o 50 000 rentách z PP je nyní realita. Musel jsem se tenkrát smát Bublanovi, který oponoval, že se může jednat maximálně o několik desítek lidí. I kdyby to byl jen jeden, je to svinstvo...

Pánové nahoře si tento zákon udělali pro sebe a my jenom přihlížíme!!!!!

Nazdárek přeju ti hezký den a musím s tebou absolutně souhlasit.Obyčejní lidé jsou v poslední době podrážděný když něco slyší o výsluhách.Mě se taky nelíbí jako obyčejnému policajtovi,který je děnně veňku a babrá se s kdejakým sajrajtem a ožralou.Mě osobně dokáže vytočit do maxima,když přijde šéf a řekne že už si to nechal spočítat a že příští rok mu bude chodit za 30 let služby 21000Kč renty,Musím zdůraznit hlavně obyčejným občanům v této zemi že takové peníze mít obyčejný policista nikdy mít nebude a hlavně že ani v dnešní době lidi ,kteří jsou na hlídkovýh , dopravkách berou pod 20000Kč čistého a můj šéf se doma bude válet za takovouhle sumu.No to snad néééé.Nevidím důvod proč lidi,kteří slouží a mají hovno a lidi,kteří jsou od převratu v kanceláři berou a budou brát takové částky.Za komunistů dostávali policisti byty a výplaty měli také vyšší než obačejný dělník a dneska tyto lidé se zase budou mít lépe.Občejný občan se musí dozvědět,že obyčejný policista nemůže být pévažován za nějakou smetánku atd.protože páni ministři nastavili nový služební zákon jenom pro sebe a své známé u Policie.A kdo to poslouchá deno denně na silnici než obyčejný kluk v uniformě od lidí kteří mu nadávají co máme peněz.Každý si může tuto práci zkusit a poznat že to není žádná prdel.Obyčejným Policajtům vzali absolutně všechno a sami si nahrabali a já až půjdu za několik let do výslužby tak na mě nic už nzbude a ani se tomu nebudu divit,protože díky tomuhle zákonu se pokladna rozpadne a nakonec budeme mít veliký HHHH všichni

Jako bývalý policista pobírající rentu s tebou souhlasím, že by renta mohla mít rozumný strop a že by se tak rozumněji ušetřily finanční prostředky, než poloviční valorizací nebo krácením i těch nejnižších rent v době nemocenské. Ale jinak je to blábol. Myslíš si, že služba řadových policistů před rokem 1989 byla jednodušší. To ani náhodou. A mohu to srovnávat. Sloužil jsem řadu let před i po revoluci. Např. jsem po revoluci nezažil jediný nácvik tzv. bojového poplachu s plnou polní. Neexistovaly žádné přesčasové hodiny, žádné příplatky za noc, so, ne, svátky. Ve mzdě nebyly žádné příplatky za nepodnikání, rizikové příplatky, příplatky za směnnost ani osobní ohodnocení. Nastupoval jsem v roce 1982 za 2950,- hrubého. Za celoroční dobrou práci jsem dostal 300,- Kč odměnu a dodnes si pamatuji, že jsem si za ni koupil stavební kolečka. Taky jsem řadu let pracoval v kanceláři jako zpracovatel a jako zpracovatel jsem se v noci budil zpocený, co mě zase čeká v krmítku. Jeden spis ukončíš a tři dostaneš. Boj s větrnými mlýny. A měl jsem spoustu kolegů, kteří by z ulice do kanceláře nešli, i kdyby byl každý ukončený spis vyvažován zlatem. Pokud jsi vůbec policista, jseš pravděpodobně jeden z těch porevolučních, kteří na ulici slouží né proto, protože je to baví a dělají to rádi, ale proto, že díky svému IQ můžeš sloužit pouze jako věšák na pendrek

Můj manžel pracoval vždy jen u veřejné bezpečnosti. Za komunistů pomalu neexistovala sobota nebo neděla, aby neměl službu, nebo pro něj nepřijeli. Začal tím, že šlapal několik roků chodník. Nervy, které si civil neumí představit. Pak vystudoval civilní vysokou školu a dnes mu někdo bude vyčítat, že má slušný plat. Proč? Jaký je rozdíl mezi grázlem tehdá a dnes? Proč by si slušný člověk, který nikdy nikomu neublížil a konal si v pořádku svou práci něco nezasloužil?

úplně s Tebou souhlasím, jsem jeden z těch jak říkáš porevolučních, od maločka jsem chtěl tuto práci dělat a dělal ji i můj táta a podle několika vyznamenáni asi velice dobře, prošel si vše od ulice, dopravky, kriminálky, oop až po operační středisko. Tak jsem to pojal i já a i když jsem mohl být navesnickém odd s minimálním nápadem šel jsem na OHSdo Prahy šlapat, bavilo mě to a bylo to fajn i se všemi problémy které s tím souvisí, když jsem si myslel že už mi to nic nemůže dát odešel jsem na MOP a v současné době dělám zpracovatele. V noci se nebudím s hrůzou co mě zase v práci čeká ale spíš nemohu usnout a i když mám volno tak mi pořád někdo kvůli něčemu volá nebo si zavolám do práce sám co a jak. Dojíždím a v autobuse probírám všechny spisy a několikrát jsem se přistihl jak dávám dohromady usnesení. Prostě deformace. Chtěl jsem aby můj syn pokračoval v rodinné tradici, ale už na to ani nemyslím. Platy mě ani tak neštvou jako jiné věci kolem zákona, ale o tom nechci psát. Nejvíc mě štve, nazval bych to jinak ale zůstanu u toho štve, že se celou dobu snažím s lidmi komunikovat, pomáhat jim atd. a vždy a to i u nás na odd se vyskytne nějaký blbec, který svým jednáním zkazí dlouhodobé úsilí a to nejen moje. Už jsem tady několikrát psal, že komu ta práce nesedí ať radši odejde, protože ikdyž je plat důležitý, nejde to dělat jen pro peníze a spousta lidí nejsou použitelní ani jako ten věšák na pendrek, protože tak kazí jiným to o co se snaží a to je ubíjející. Nevím jsetli jsem vystihl vše co jsem chtěl říct ale tak nějak to cítím.

S dobou služby za komunistů to nemá nic společného a prosím nenapadejte mě, sloužím od 91.Renty ano, ale vyvážené. Lumpi jsou stále stejní - byli i před sametovou revolucí(mimo politiku- to byl hnus)Tvůrcům nového zákona se tam vloudila "chybička" . Možná i úmyslně. No a potom v jistém zápalu horlivosti stačili zákon deformovat do nám známé podoby. Řekněte sami, kdyby byl zákon opravdu vyvážený, bylo by na něj tolik negativních reakcí ? Ať si autoři sáhnou do svědomí.Tato diskuse by takto obsáhlá nebyla. A je dobře, že se něco děje. Jde to s námi od devíti k pěti. Musí se to změnit! Vydržať!

Abych to uvedl na pravou míru. Mám vysokou školu a pracuji jako výkoňák na OOP v Ostravě, kde nápad je značný a vím co je to krmítko! Novým zákonem jsem byl jsem ustanoven do 4 PT a plat mám nižší než v roce 2006. Přes určitou zkušenost bych uvedl, že se nemohu dostat k 10 PT a tudíž, proč by měl mít ten nahoře se stejným vzděláním a v klidu výšší výsluhu než já. Nebo zase jsme vytvořili zákon jej pro ty , kteří se dostanou na dobré fleky? A co se týče za komunistů a teď pojď si to zkusit a neuvěříš jak nápad vzrostl. Komančům zdar.

Tak abych to uvedl taky na pravou míru. Je třeba si příspěvky číst pořádně a celé. I já jsem vyslovil souhlas s tím, aby renty měly rozumný strop. I já jsem proti tomu, aby výkonný policista ve službě měl nižší mzdu než vysloužilec z prezidia rentu. Tak nechápu, co se do mě navážíte. Sloužil jsem také jako "výkoňák" na oddělení I. typu nedaleko od Ostravy a také mám vysokou školu. A co se týče zvýšeného nápadu, tak ten se od mého odchodu podle statistik spíše snížil. A na pablby, kteří se tu navážejí do předlistopadových řadových policistů nehodlám reagovat.
A ještě k nápadu trestné činnnosti - o zpracování trestných činů neznámých pachatelů - kol, zahrádek, aut, kapesních krádeží apod. si skutečně vůbec nedělám žádné iluze, ale ještě si pamatuji dobu, kdy jsem jako nadstrážmistr končil spisy známých pachatelů návrhem na vazbu a předváděl jsem s tímto návrhem pachatele na tehdy prokuraturu. O přestupcích neznámých pachatelů vím taky svoje a přestupky známých pachatelů se už před mým odchodem dělaly jedním úředním záznamem a postoupením. Tak v klidu....

Pro Nejmenovaného.

Nechci tě nikterak urazit,ale v tvém článku jsem zjistil 13 pravopisných chybiček. Pokud jsem tvůj článek pochopil správně, tak ti jde o to,že tvůj šéf se bude doma válet za 21 000,-Kč? O to by nějak nešlo protože člověk je tvor závistivý,ale to co píšeš dále se na mě moc nezlob,ale nevěřím, že to psal policista. Až budeš mít čas tak si ten tvůj článek přečti a pak se zamysli.No teda pokud by policii tvořili lidi,jako ty,tak tu policii nezruší parlament ,ale tato se zruší sama.Ale k věci. Ty a tebe podobní ( teda pokud jsi policista protože podle mě takoví by u policie neměli co dělat) tady poukazují, že bývalý komouši se budou mít jako prasata a budou mít nehorázné sumy peněz. Musím ti napsat,že se považuji za obyčejného policistu mé ročky jsou skoro,jako roky odsloužené tvého šéfa.Vůbec s tebou nemůžu souhlasit.Pokud už chceš dělat chytrého policistu tak si pořádně prostuduj zákon č.361/03 Sb. , související právní předpisy a nedělej slušným a poctivým poldům na veřejnosti ostudu.Myslím si, že tady hloupě žvaníš nepravdy protože za komunistů jsem nedostal byt a plat hrubého jsem měl 2850,-Kč a nebyl jsem komunista.Ale rozhodně ti nikdo nebrání,abys si doplnil VŠ vzdělání a toho šéfa dělal taky! Připadá mi to jako by učeň ,který se vlastně ještě rozkoukává závidí starému a zkušenému mistrovi plat.Ale proč mu nezávidí poctivou práci, kterou umí,jeho roky zkušeností a zodpovědnost?
To, že jsou obyčejní lidé podráždění s tebou musím souhlasit, ale podráždění nejsou z toho , že starší opotřebovaní policisté,kteří nechali své zdraví a kus života společnosti pro dobrou věc,jako je spravedlnost a odcházejí na renty, ale podráždění jsou kvůli takovým tzv. policistům jako jsi ty,nenažraným , závistivým,nic neumějícím a ostudu dělajícím celému bezpečnostnímu sboru! Vůbec s tebou nemohu souhlasit, že obyčejným policajtům vzali absolutně všechno! A až budeš dělat zase chytrého tak se podívej kolem našich sousedů v EU a pak uvidíš co to vlastně je renta a v jaké výši! Ty jsi opravdu tak omezený a myslíš si, že v USA /75% /, Německu /75% /, Rakousku /80% / a v Maďarsku / 83% /, kde mají policisté renty a tyto dostali proto, že se měli dobře za komoušů?! To, že by měl být u rent strop s tebou souhlasím,ale přečti si zápisy a zejména z 3.čtení z r. 2005 z jednání PS před poslední úpravou zák.č.361/03Sb. (nemyslím tím , loňské zrušení plat.tabulek).A pak pochopíš vůbec smysl nového zákona,který má vlastně obměnit generaci u bez.sboru a nastartovat něco nového,kde budeš hlavně figurovat ty a tví mladší kolegové. Vůbec nezávidím MV.Langerovi , protože pokud toho roku odejde stará garda a zůstanou sloužit policisté jako ty ,tebe podobní vykutálení závistivci, tak jsem zvědav jak ta policie bude vůbec fungovat? Přeji ti hodně méně závisti,větší chuť do práce a vzpomeň si až budeš nějaký ten šéf a budeš před odchodem na rentu tak ti přeji,aby ti moc nezáviděli tví mladší kolegové.

Může mi někdo z iniciativy nebo NOSP vysvětlit, jaký význam mají mít právní rozbory /jak jsem tu někde četl za 0,5 mil korun/? Právní rozbor je vždy jen právní názor nějakého právníka nebo právní kanceláře. Proti Vašemu jednomu nechá za peníze daňových poplatníků udělat MV hned několik jiných právních rozborů s opačnými závěry. A nic se tak nevyřeší. Změnu zákona lze dosáhnout nejistou cestou přes parlament nebo ústavní stížností. Jen ústavní soud může zrušit některá ustanovení zákona. Jen soud může rozhodnout, jestli některá ustanovení jsou dikriminační, zda se vůbec vztahují na bývalé příslušníky apod.. Za toho půl milionu by takový proces mohl fundovaný právník vyhrát. A pak je úplně jedno, kolik lidí za vámi stojí, nebo spíše kolik lidí je ochotno riskovat zaměstnání. Takový spor vedený jménem byť jediného aktivního policisty a jediného bývalého policisty /ve věci výsluh/ by v případě vítězství, znamenal vítězství pro všechny.

pro Civila

S Rudym van Leussenem jsem měl tu čest spolupracovat, v Holandsku jsem s ním párkrát byl, celým programem zavádění kvality do POlicie ČR jsem prošel jako jeden z Týmu podpory kvality. Můžu k tomu říct jen jedno - vedení policie, zejména vedení správy krajů, nemá o zavádění kvalitnější práce, přístupu k veřejnosti i policistům samým sebemenší zájem. LIdi z Týmu podpory kvality byli za velké peníze vyškolení nejen v ČR, ale i v Holandsku, ale na pozice koordinátorů kvality na jednotzlivých krajských správách byli nakonec v mnoha případech dosazeni lidi, kteří o tom nevěděli vůbec nic, ale byli oblíbení krajskými řediteli. Na prezidiu řídí celý program dva lidé, kterým víc než o úspěch programu jde o osobní prospěch a Tým podpory kvality rozpustili poté, co se jim nepodařilo převzít nad ním kontrolu. Pan van Leussen toho sice dost zařídil, ale byl tady hlavně proto, že jeho plat se pohyboval okolo 300 tis měsíčně.

Není to tak dávno, co jsem o celém tomhle programu mluvil s dnes nepopulárním panem Husákem a on tehdy v celku rozumně řekl, že tenhle program sice vyprodukoval hromadu papírů, které leží v šanonech, ale konkrétní výsledky nemá žádné.

Vážený pane, důvodem mé reakce nebyla obhajoba projektu EFQM, ale upozorňoval jsem na to, že v Holandsku jsou policisté, kteří mají úplně jiný přístup ke svému povolání. Vy jste určitě jeden z těch o kterých mluvíte ve svém příspěvku a svědčí a poznámka o 300 000 měsíčně svědčí o tom, o co policistům u nás především jde. Ať má ten Leussen třeba milion, já mu ho nezávidím. štve mne ale, když tu čtu příspěvky polovičních analfabetů, kteří by chtěli odsedět směnu v autě za 40 000 a přesvědčují všechny okolo o své nenahraditelnosti, jsou zahleděni do sebe a jsou s hodnotou své práce úplně mimo realitu... Je mi jasné, co bude nyní následovat za reakce, ti potrefení se určitě předvedou, ale zamyslete se chvilku nad sebou a zeptejte se svých skutečných známých na jejich názor na kvalitu policistů, myslím těch, kteří vám nebudou pochlebovat kvůli vidině odpuštěného dopravního přestupku někdy v budoucnu.

Vážený pane, obávám se, že jsme se nepochopili. Vy jste se snažil napsat, že holandští policisté jsou jiní, než naši. NO...ne o mnoho, i já jsem se v Holandsku dozvěděl jen tak mimo řečí, že např. jejich říční policie si ve služební době ráda zarybaří.

Ani přebírání vzorů z NL není nejšťastnější, protože i tam je celý systém relativně v plenkách, takže přehazovat nizozemskou policie (navíc s úplně odlišným způsobem řízení) jako vzor není možné.

Já nejsem jeden z těch, kteří se tady berou za vyšší platy. Mně už vnitro nějakou dobu neplatí, našel jsem uplatnění mimo resort s jsem moc spokojen, uzvlášť, když vidím, jak se s obyčejnými poldy zametlo.

Velmi dobře znám kvalitu lidí u Policie a vím, že tam je hromada lidí, kteří by se jinde neuplatnili, ale i přesto si myslím, že snížit jim plat aniž by k tomu byl nějaký obhajitelný důvod není fér.

JInak bych řekl, že se asi známe, ne......? Zas tolik lidí u sboru natolik nezná EFQM...

Asi Vás pane zklamu, ve věci EFQM jsem se nikdy neangažoval, už jen proto, že tomu projektu jsem od počátku nevěřil. Podle mne je to jen a jen o lidech.

škoda, já jsem tomu projektu věřil, ale byl jsem vyléčen zhruba po roce a půl fungování a několika intervencích ze strany zejména Severomoravské správy PČR.

Dnešek mi dává za pravdu, ten program se utopil ve své vlastní nemohoucnosti a prioritní snaze zajistit si platy, jak jsem o nich psal, řízení kvality u Policie tedy bohužel neexistuje.

Osobně si nemyslím, že by to bylo jen o lidech, je to také o systému, o pravidlech.

hlasujte na :
http://demonstrace.blog.cz

Pro nejskromnějšího poldu z 7.2. 22:08

Ty zase vůbec nic nevíš o tom, jak funguje v Holandsku policie a na jakých principech. A to je fakt smutné. Veškerá snaha ukázat vám, jak by měla policie a hlavně policisté fungovat, kterou tu se svými spolupracovníky několik let vyvíjel pan Rudy van Leussen, vyšla v niveč. Ono je to totiž hlavně o povaze těch policistů a jejich osobnosti a ne o tom, která policie víc lidi buzeruje a kolik mají policisté peněz.

Ty chudáku já jsem žil v Holandsku dva roky a kdybych ti popisoval, jak zde pracuje policie, tak bys tomu stejně nevěřil. To že na naší polici chodí lidé s každým prdem se v Holandsku rozhodně nestane. Nikdo je nezatěžuje nesmysli jako rozvážením pošty a sepisováním nesmyslných případů, které si lidé zaviní svojí blbostí. V Holandsku má každý policista svou administrativní úřednici, který vše potřebné zapíše a neplýtvá tak jeho časem. Není zatěžován žádnou administrativou, že někdo potřebuje potvrzení do zaměstnání , nebo pro pojišťovnu. Proto má čas se na ulici vybavovat a tvářit se spokojeně. Srovnáváš nesrovnatelné. S radostí si přečtu o těch tvých principech a ještě mi napiš co ty děláš, jak se v práci předřeš a kolik jsi v loňském roce zaplatil na daních, já 45.000,- Kč. Čekám na tebe v náborovém centru policie a můžeš nám to všem ukázat.