1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Kouknul jsem na ten slavnej projev Langera na ct24 a bylo mi z toho zle. Veřejně lže a směje se u toho. Prej dostaneme nadtarifní složky platu, přesčasy apod. To už nemá obdoby. On ani nezná znění zákona. Jak řekl, není přece ministr policie, hlupák. Konec už jsem radši nedokoukal.
Na přesčas mě už nikdo nedostane, ani výhružkama, jako celej rok loni.Je to přece nebezpečné pro mě i pro okolí. To je dobře, nechtěl jsem je sloužit. Vedení řeklo, půjdeš nebo si to s tebou vyřídíme. Stejně mi teď klesnul plat, ikdyž přesčasy nepočítám. Langer tvrdí, že to není pravda. Tak už nevím. Je mi zle, zle, zle. Ještě, že odcházím, bude líp.
Kluci, kdo tady zůstáváte, držim palce. A přeju hromadu trpělivosti, bude potřeba. Langer policii brzy zničí.

Juro z Brna! Ty jsi jenom obyčejný čůůůrááák a zasloužíš do čumáku!

Dyť se vykecej a ulev si. Chceš mě dát do čumáku? Za co? Za pravdu? Jó pravda je hold krutá. Tak napiš, kdy a kde mě dáš do čumáku. Budu se těšit. Bojim, bojim. Ha ha ha.

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Neví někdo kolik peněz bere policista - student na ZOP ve
škole.Děkuji za odpověď.

Ještě si to rozmysli a zjisti si od nějakého známého odpolicie, jak to tam vypadá. ZOP je jen chvíli a je to to nejmenší zlo, tam si na poldu jenom hraješ.
Pomáhat lidem nebudeš, ikdyž asi chceš, naopak, jak nebudeš mít výsledky v pokutách, budeš trestán. Odměny nejsou v módě. Motivuje se bičem, už léta. A spisy jsou úplnej nesmysl. Jen papíry, další papíry, hromady papírů a vyšetřování se nestíhá. Nevidím smysl takhle vykonávané práce. Všechno je špatně a langerovi vůbec nevěř, lže jako když tiskne.

Já myslel, že za studium se platí a ne že ti ještě zaplatí...
Podívejte se do civilní svéry, já musím za své děti na školách platit a ne že budou dostávat peníze od státu. Tady je fakt ještě socialismus.....

Policista na ZOP je samozřejmě k dipozici a může být také nasazen, jeli to třeba. Což se mi i stalo. Na ZOP jsem sbíral zbytky několika mrtvých lidí rozházených po poli a jejich věci, kde jsme dělali uzávěru. První z řady silných zážitků u policie. Na praxi policista slouží s hotovými policisty. Ještě, aby mu za to neplatili, to by byl vrchol.

Pro Občan
Po přečtení tohoto příspěvku, že nastupující člověk by se měl studium na ZOP platit, jste mě přesvědčil, že máte v sobě zakořeněnou averzi vůči policii.
Jinak k té vámi uváděné buzeraci řidičů můžu uvést jen toto, je zvláštní, když probíhají DBA typu Kryštof tak je to buzerování řidičů a když se neprovádějí tak se flákáme. Skoro každý občan raději nic nevidí a neslyší a když ano tak se raději dívá na druhou stranu a my pak máme něco vypátrat. Tak se nedivte, že je mnoho neobjasněných trestných činů, ale to Vás přece nezajímá, kdy si nás platíte z daní tak se máme starat. Víte, kdy se změní Policie ČR až se změní myšlení a chování českého národa.

Něco k 11 tis.čistého.přibližně.

neblázni, všichni odcházejí a ty tam jdeš, ted je tam nejhorší situace co tam kdy byla

pro Michala
na ZOP (základní odborná příprava) je policista zařazen v 3.platové třídě, asi 17500,- hrubého. K tomu internátní ubytování zdarma, strava zdarma, úhrada jízdného každý týden do bydliště, oděv - uniforma zdarma.
Výuka je náročná jako na střední škole, dělají se závěrečné zkouška srovnatelné s maturitou. Vyučuje se i jazyk (cizí).
Včetně nástupu a následné praxe to vše trvá asi 2 roky. Pak je ještě nutno si osvojit praktické zkušenosti, takže nejdříve po cca 4-5 letech je policista reálně použitelný. To je velmi vysoká vstupní investice na pracovní místo středoškoláka.

Proto je udivující cynismus policejního managementu, v klidu přihlížejícího odlivu zkušených pracantů, který dosáhl takového měřítka, že to ohrožuje funkčnost policie ve smyslu vůbec se dostavit na místo násilného činu.
Odcházejí důchodci (po dosažení 55 let). Odcházejí střednědobí pracovníci - ti nejcenější. Odcházejí i ti s 10 lety služby, co už něco umí. Odcházejí pochopitelně ti schopní, kteří mají odvahu k odchodu do nejistoty a jsou znechuceni nekorektním a pohrdavým chováním managementu.

Juro Juro, ty si piča, neurážej tady všechny Jury a táhni do piče...

08.02.2007 18:03 Jura Čechy

Ty malej chudinko, kdo ti sebral kačera na hraní? Malí sopláci nesmějí mluvi sprostě, to ti maminka neřekla?

Je jedno jestli bude demonstrace,nebo nebude. Oni pani budu porad slibovat, ale Ty sliby nebudou plnit! Proto to chce zapojit i ostatni lidi s cele republiky! Ti nahore (zakonodarci) delaj vse jak se to hodi jim do zahradky. Oni maji svoji zahradku-velice bohatou a chteji ji mit jeste bohatsi, proto beru tem chudsim a budou jim brat dokud je nekdo nezastavi, ale to by se museli spojit vsicni lidi !Jenze jak je to s nasima lidma to vi kazdy. Kdyz v necem vyhravame, tak jsme hrdi, ale jak prohravame, tak se k tomu, ze je CECH tezko priznava. Tak lidi bojujte !Jinak to tady v tom state bude cim dal horsi !Korupce je, ale je na hore, kde jsou milionove uplatky !Tady uz pomuze jen
DEFENESTRACE

Souhlasím s tebou, ale!! Jestli jsi policajt, tak ti musí být jasné, že každá dobrá věc se může obrátit ve špatnost. Jak tomu chceš zabránit? Když bude demonstrovat složka (tedy Policie) tak kdo bude zabraňovat případným nepokojům? Zase policie.To může zkončit špatně. Když si tak pročítám co se tady píše a sleduji jak se "občané" staví k problémům policistů, mám docela strach z výsledku. Ostatní občaní totiž jen tak nepodpoří lidi, kteří jim dávají pokuty za přestupky. To je česká mentalita. Jinak vám přeji hodně zdaru a pokud budu moci nějak pomoci, tak to udělám.

Jjsem fizl. A mas pravdu. Holt je to povaha CECHU. Jen JA a MUJ PISECEK.

Nejsi placenej agitátor poslanecké sněmovny ? Proč bych kurva nemohl srovnávat naše platy se zápaďáckými platy ? Je už na čase, aby si to konečně lidi uvědomili. Jak dlouho ještě budem čekat ? Vždyť je 18 let po revoluci. To je skoro jedna generace.
Nedříve tu byl 50 let trvající bolševický experiment a teď na nás jedni a ti samí lidé, akorát v jiném dresu, zkoušejí už 18 let experiment další. Oni totiž páni nahoře také nemají zrovna východní platy. Takže se ptám proč bych, když mi zde téměř ve všem zavádějí západní ceny a alibisticky se vymlouvají na nutnost srovnání všech cen S EU, nemohl oprávněně vznášet dotazy také k problému evropských platů.
Jestli nejsi schopen tohle pochopit, pak si opravdu, jak jsem již uvedl, musel utrpět těžký pád z těch štaflí a to přímo na tu tvojí bambeřici, a to bez ohledu jestli jsi malíř, nebo natěrač.

nobody for jura

Vše funguje jednoduše. Nabídka, poptávka. Policie ti nabízí práci a k tomu plat. Ber, nebo neber. To platí samozřejmě pro všechny profese, nejenom pro policii. Já taky nedělám práci, která by mě bavila, ale dělám práci, která mě živí. Klaus řekl, že si utáhneme opasky a pak se budeme mít dobře. To splnil. Utáhli sme si opasky a oni se mají dobře. Jenom na nás už nezůstalo.

Konečně Juro tady poprvé slyším z tvé strany alespoň trochu rozumný názor. Sice tomu ještě něco chybí k dokonalosti, ale vydrž v nastoupeném směru. Třeba časem pochopíš i ten zbytek.

Pro Františka a posléze pro zbytek "lidí", kteří zde diskutují!
Franto! Tak to je konečně názor a má dokonce něco do sebe. Jenom se mi tak trochu zdá, že to naši politici, včetně I. Langera nedodělají do konce a vznikne opět hroznej paskvil. Takže tady zůstane policie k ničemu a budeme na tom škodní všichni. Já možná nejsem úplnej policajt (dělám u Městské policie), ale zajímá mě co se s policií u nás děje.
Pro ostatní!! Žvanit o nesmyslech můžete na četu a sprosťárny se nacházejí na porno-stránkách. Jestli si takto představujete vlastenectví popř. inteligenci, tak jste ubožáci.

Juro z brna choď do piče a neztrapňuj zde všechny Jury demente

08.02.2007 15:14 Jura čechy

Je vidět, že Tě doma nikdo nenaučil slušnému chování. Chováš se jako buran. To seš policista? Styď se!!! Přečti si co pořád hájíš!

http://www.novinky.cz/krimi/elitni-policista-byl-obvinen-z-vytrz nictvi_108840_jnjcj.html

Pro Jura Brno: § 2 z.č.141/1961Sb.ve znění pozdějších novel. Platí pro všechny, děkuji

Dělám u PČR 7 let, přeju starším kolegům výsluhy, ale jsem stoprocentně přesvědčen, že výsluhy se v budoucnu rapidně sníží nebo úplně zruší. Je to zlatý padák pro starší kolegy a když bych u policie zůstal, nevěřím, že půjdu do civilu za stejných podmínek jako niní starší kolegové

Ty Matěji, musím tě lepnout, přečti si to po sobě ještě jednou nebo raději dvakrát. Za koho kopeš? Jo a po sedmi letech u policie jsem se nějakýma výsluhama vůbec nezabýval, prostě nebylo proč, sloužil jsem. Ani jsem nevěděl, že existují. Jen sem tam někdo z doslechu odešel do civilu, tak jsme mu to přáli. Nyní je atmosféra jiná - hrozná. A jinak - zlatý padák zrušit (zavedením přiměřených stropů výsluh), a vyvážené renty už konečně nechat na pokoji. To je to tak složité? Neboj renty v rozumné výši budou. Musí být. :-))

Musíš se o to trochu přičinit a položit ruku k dílu. Jsme na stejné potápějící se lodi a připustit si ztrátu výsluh, to by znamenalo konec výhod a konec policie v Čechách.

Omlouvám se, že jsem chvíli nediskutoval. Pšoukl jsem si u monitoru a hnědka mi znečistila slipy, musel jsem si dát sprchu. Ale jsem již přípraven do vás Poliši bušit.

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Tak za co chceš brát výplatu a rentu? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje.

Doporučuji ti diskusní fórum na stránkách nějaké psychiatrické léčebny, tam budeš king.

pro Jura Brno : tuším to už někdo níže napsal. Ve většině případech, kdy jsou zde zveřejňovány nadávky, se nejedná o policisty. To si jen někteří občánci na ně hrají, je totiž velmi populární poukazovat na to, že každý policista je vlastně hulvát! Nemám potřebu u své přezdívky uvádět e-mail. Mnoho z těch kdo sem zavítají, vědí o koho jde a kontakt na mě vlastní.