Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vy všichni, kteří hovoříte o tom, že příslušníci bezpečnostních sborů jsou hloupí a nic neumí, tak jenom připomínám, že když na televizi NOVA běžel pořad IQ test národa, tak si vzpomeňte kdo ze všech skupin přítomných ve studiu NOVY měl to nejvyšší IQ , byli to policisté!!!

Ale oni to vědí, jen jsou chorobně nanávistný k policii a jejich rekace na toto může být jen ve stylu, že z těch 46.000 je tam těch pár chytrých - ostatní IQ 70-80, nikdo z nich nepřipustí, že se psychologickými testy zkoumá úroveň přirozené inteligence a nikdo neproleze bez solidních ukazatelů - to nicméně ale nezaručuje úroveň akceschopnosti a správného rozhodování na místě krizových situací apod.

Pro Občana a jemu podobným
Můžete mi prosím vysvětlit, když jsme tak hloupý, neschopný a bůhví co ještě tak proč se na nás stále obracíte se svými oznámeními. Je tedy zvláštní, že Policie ČR má jednu z nejvyšších objasněností v EU, kdy o vybaveností zahraničních policejních složek si může jenom nechat zdát, kdy mají náskok tak 15 let. O chybách v zákonech, které pachatelům nahrávají se nebudu ani zmiňovat. Čím to asi vážení bude no tím lidským faktorem tím obyčejným policistou a kriminalistou, který mi tak opovrhujete. A je chybou vedení Policie ČR, že neumí a nedokáže prodat svojí dobrou práci a jsou zveřejňovány pouze její chyby o které media a veřejnost stojí.

Proč se na vás někdo obrací s oznámeními? A kam jinam, kdo jiný bere za tu práci krásné peníze? Já vím jsme s tím protivní, ale jste ve SLUŽEBNÍM poměru!
Objasněností bych se vůbec nechlubil. Doporučoval bych se podívat do ESSK. Kdyby nebylo takových TČ jako výživa a mařenky, tak je celá objasněnost PČR v háji. Třeba výživa není ve spoustě jiných států vůbec TČ. A objasněnost také znamená, že jeden blb, který je chycen při jízdě z hospody bez ŘP a ještě v zákazu řízení, může vydat až za 3 známé TČ, proti tomu jedno neznámé LP se zbraní a objasněnost je přesto krásných 75%.

No já má zkušenost takovou, že je lepší se obrátit na městskou policii, kterou tady spousta policistů PČR uráží. Přijedou hned, případ vyřeší. Nebo když je to nad 5000 zadrží zloděje, počkají několik desítek minut na PČR a zloděje jim předají. Při řešení oznámení hledají ZPŮSOB jak věc vyřešit a ne DŮVOD (jako PČR) proč to nejde.

Pro Civil
K objasněnosti závažné trestné činnosti Vám uvedu, jen to, že nemluvíte pravdu, kdy je jedna z nejvyšších.
Také proč neuvedete, že v zahraničí se moc bagatelní trestnou činností nezabývají tím myslím drobné krádeže.
Také proč doručujeme poštu různých úřadu a soudů, kdy toto v zahraničí také policisté nedělají. Až přestaneme dělat tyto zbytečné činnosti můžeme se více věnovat chytání pachatelů, kdy do té doby tuto činnost musí někdo dělat a my budeme 2/3 pracovní doby trávit za PS a psacími stroji.

Těsně vedle, o stodolu. Nebo o Stodolovy?

Civile, nejsi vyhozený polda?

Musím tě zklamat. Ne. Ale přál by sis to, že jo.

Pro Obchodník
Víte proč toto nejde my na rozdíl od kolegů od MP nesmíme věc na místě vyřešit v blokovém řízení, ale administrativě. To také nějakou dobu trvá. Oproti kolegům z MP máme na starosti kromě města i přilehlé obce.

Jsem pro to aby městská policie, která má lepší vybavení a platy aby si vše co chytí zpracovala a nepředávala PČR. Tímto by pomohla a byla k užitku. Není umění přivést pachatele ale usvědčit jej a předat soudu. Každý spis není desetiminutová záležitost. Taky platím daně a něco by se změnit mělo!!

Pro Civila
Jseš bývalý kolega a nelži, kdy tě prozradila tvoje mluva.

Policista, bývalý policista, bývalý příslušník SNB, bývalý PS-VB, kontráš, inspekce MV, advokát, státní zástupce, soudce, zapisovatelka na těch všech institucích, probační úředník, civilní zaměstnanec, kantýnská, no prostě koho si vybereš. To všechno já jsem. Proto jsem v obraze. Nezkoumej kdo doopravdy, ale raději vyšetřuj to co máš!

Pro Obchodníka
Musím Vám uvést, že při škodě nad 5000,- Kč, kdy se jedná o trestný čin nemusí kolegové od MP na místě několik desítek minut čekat na příjezd hlídky PČR, ale můžou dle § 76/2 trestního řádu pachatele zadržet a převést na služebnu PČR, kdy by pak museli napsat o tomto Úřední záznam, kdy je jednoduší počkat na hlídku PČR a této případ na místě předat a nic nepsat.

Taky se mě to dobře předávalo, když jsem byl na Městské policii a a trvalo mě to asi tak - chvilku, chviličku. Dneska jsem na PČR a předané řeším se všemi papíry, které jsem si nevymyslel - dlouho, dlouhoučko.

.........
- STRÁŽNÍK : Dobrý den občane, co se Vám stalo ? Jo ukradli Vám věci z auta ? Na to máme osvědčené postupy. My Vám pomůžeme, na nás se spolehněte, my Vám pomůžeme. My jsme tu pro občany a ne jako ti u té státní policie, ti furt něco nechtějí, že jó. To my to zařídíme. Franto hoď tam linku na státní.
- POLICIE ČR : Policie obvod, u telefonu ......
- STRÁŽNÍK : Ahoj, hele mám tady u sebe nějakýho občana a má vykradený auto.
- POLICIE ČR : No to je pěkný, já mám lidi na dalších dvou vykradených autech, nemám tam koho poslat, ale počkej já se zeptám jak jsou na tom s ohledáním místa činu na těch autech.
- STRÁŽNÍK : Jo, já tady chvilku počkám s občanem, zkus sem někoho poslat.
- POLICIE ČR : Tak co kluci policajtský, jak jste na tom s těmi oledáními těch aut. Mám zde další vykradené auto. To si děláš legraci ? Ne volala městská policie je v ul. ... a je tam další vykradené auto, mají tam i poškozeného, tak to uyrchlete a jeďte na to další auto. Jo, my to urychlíme jak to jde, ale technik ještě hotov není, za cca 15 minut tam budu, ale když to tak vidím, tak to máme s papírováním do konce směny a ani se v klidu nenažerem.
- POLICIE ČR : Tak jsem teď hovořil s našima klukama a za 15 minut je tam máš, ještě dodělávaj ohledání.
- STRÁŽNÍK : Jó dík, jí to vyřídím klukům.
- STRÁŽNÍK : Takže kluci, od státní Vám tam přijedou asi za 15 minut. tak čekejte.
- STRÁŽNÍK : Jo, my tady s občanem čekáme.
- STRÁŽNÍK : Pane, už jedou, počkali jsem si tady, ale dočkali jsme se a rádi jsem Vám pomohli. Vždy se na nás obraťte, jsme tu pro Vás, my jdeme dál cestou necestou, ta se mějte.
- POLICIE ČR : Dobrý den pane, tak co máte s autem ? Jo už to vidím ten zámek je vytržený, nemilé a koukám autorádio je pryč, no jsou to hajzlové ten ksindl zlodějskej. No co, tak to ohledáme, technika máme sebou, protože jsme byli teď na jiných dvou autech a vy jste třetí a to ještě nevíme jestli se neozve někdo s něčím dalším.
No ale až to technik a můj kolega ohledá, tak pojedete s námi a vyslechneme Vás k tomu, ale již na oddělení čekají ti pánové od těch dvou aut a ještě tam řešíme zadrženého pachatele v prodejně Tesco, takže budete muset čekat než se k Vám prokoušeme přes papíry.
- OBČAN : No jo, co mi zbývá, tak jedu za Vámi.

- Končí směna na Policii ČR : To byla zase dneska šichta viď od začátku jsme se nezastavili, to je vhajzlu, ty svině kradou jak o život. Snad bude zítra líp, potřeboval bych to, protože si potřebuju zítra zajet pro toho podezřelého co mě nepřišel na výslech a už to několik dnů nemůžu udělat, protože jen se utrhnu, že si pro něja zajedu, tak je tu dlaší oznámení. Jo, Jo.

- Končí směna na Městské policii : Tak jdem domu ? Dneska to bylo naprd viď , vždycky to čekání než ty stáťáci přijedou, to je otrava, co by bez nás dělali.

VAŠE PŘIZNÁNÍ ŽE NIC NEDĚLÁTE A JEŠTĚ CHCETE PŘIDAT
PRO X1

Pro Novák
Nyní jste nám opět dokázal, že jste zakomplexovaný člověk, který nemá rád policisty, kdy k tomu není co dodat.

Mohu se připojit a poprosit všechny policisty, aby tyto stránky nepoužívali. Skoro to tady vypadá, že tu nediskutují slušní lidé. Sám za sebe - pokud budu panu Langrovi něco chtít, napíši mu, ale ne tady, ne dnes a ne s takovou podivnu reakcí některých nicků. Všechno ostatní je tu zbytenčné psát!

Podívej se na to trochu pozitivně. Vždyť všechno podstatné tady bylo již x krát vysloveno. No a příspěvky Jury a spol. a reakce na ně ber jako docela prču k zasmání a odlehčení situace. Alespoň k něčemu pozitivnímu poslouží server pana ministra.

pro Juru, Občana a Novaka:
Přišel jsem do styku při své práci již s hodně velkými úchyly, ale vy hrajete první housle. Ty vaše slovní průjmy a opruzy, to je teda darda. Vy jste fakticky museli být ve svém dětství sexuelně doma zneužíváni, jinak to není možné. Nebo jste snad jedna rozvětvená rodina rozlezlá po celé zemi a rozhodli jste nás otravovat. Vy musíte být masochisti a musí vám dělat dobře, že vám tu pořád někdo dost drsně nadává a s vámi to ani nehne, spíš vám to dělá dobře. Jak je to s vaší sexuální orientací ?

08.02.2007 20:37 clusoe

Díky takovejm jako seš ty má policie špatný jméno. Co si to vůbec dovoluješ ty sopláku mladej! Já tě platím na daních a Ty se podle toho chovej! Přečti si pořádně co Ti napsal Tvůj kolega 361 Je to sakra rozumnej názor. To je názor na úrovni. Ty seš jenom zamindrákovanej policajt, kterej je u policie jenom pro peníze, renty a za Tvůj plat ještě vyskakuješ! Je smutný, že takovejch jako Ty je u policie víc. Nebejt zakovejch exotů jako Ty, byla by policie občany uzvávaná a ceněná!

Ha ha ha !!!! Přesně jak jsem předpokládal, chytil se na kus cezený nudle a startuješ na první šlápnutí.
Jen pro tvojí informaci jsem ročník 1960, takže opatrně s tím mladým soplákem. Ty troubo ubohej, jak ty mě můžeš platit z tvých daní, vždyť ty ani žádný nemůžeš vyprodukovat, když máš tolik času tu každý den sedět a navážet se do nás.
Vem si už konečně ten tvůj slavnej seznam úchylných stránek a pouštěj si je se stejnými magory někde ve vašem zájmovém kroužku.

PŘESTAN SI KONEČNĚ HONIT OCAS A STRKAT PENDREK DO PRDELE ÚCHYLE

PRO CLUSOE VIZ HAFI

clusoe
Koukám, že seš totalitní mozek, jak to že tě nevyhodili po 89 roce? Ty stará struktúro, co tam ještě děláš za moje daně? Vypadni a uvolni flek těm mladejm.

Chci se Vás zeptat co je pravdy na tom, že je v úmyslu od května nebo června předělat výsluhy a to v tom smyslu, že nárok by měl policsta až po odsloužených 20 let , její výše by měla být 5.000,- Kč a měla by se vyplácet pouze na dobu pěti let. Co je na tom pravdy. Myslíte si že déle sloužící policisté, kteří v současné době nejsou oceněni jako vojáci ( kteří si hrajou v kasárnách na vojáčky a při každé své službě nenasazují život jako policisté a hasiči) neodejdou ze svých míst do civilního sektoru. .
Kde získám informace o přípravě a návrzích změn ve výsluhách.

Děkuji za odpověď

OD PÁNŮ KALOUSKA A LANGERA ČLOVĚK MŮŽE ČEKAT JEDINĚ NŮŽ DO ZAD A SLIBOVÁNÍ.

No tak to by byl konec policie i hasiču to by se stát zhroutil!Tady Ti na to nikdo neodpoví!

prosim Tě, neblbni, já vím, že fáma je poloviční pravda, ale tohle fakt není na pořadu dne, já sám mám zájem se tyhle informace dozvědět, pokud se dozvím něco ověřenýho, tak to sám zavěsím kam to půjde

No co se to tu děje nechápu, všem slušným polišům radím už sem nechodit ! Svěřovat se tady na těch stránkách takového člověka je pod mou úroveň .

Páni policisté s tímto slovníkem, který používáte, mám mít před policií respekt? Ne ne ne, koukám, že pan Langer věděl proč nekterým snížil platy. Až se naučíte slušnému chování, tak vám třeba zase přidá. Děláte policii ostudu a tím i celé ČR.

Dovolte mi otázku na občana, Juru z Brna, Civila a ostatní,kteří jsou přesvědčeni o tom, že policista není normální člověk.
Chci se Vás zeptat, jaké je Vaše řešení problémů, o kterých zde píšete? A jaké je řešení problémů, které nastaly s účinností zákona č.361/2003Sb., jistě víte o kterém je řeč, ale číslo jen pro úplnost.

Děkuji za odpovědi

Chyba, měl jsi děti dát do státních služeb, dostáváli by prachů jako želez. Tak snad vnoučky, ještě je možnost, langer nabírá. Bude teď lepší policie, to chce podchytit, bude tam moc dobře :)

jsem blbý hovado

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Tak za co chceš brát výplatu a rentu? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje. Nedivte se potom, že Vás mají lidi za blbce, když se neumíte ani podepsat vlastním jménem.

bože, jaký já jsem kokot, omlouvám se všem policistům, přesvčdčili jste mě

Teď jsem zjistil, že když budu čerpat dovolenou tak mi budou krátit směnnost. Ví tady o tom někdo něco? podle čeho lze takto postupovat? 150 hod zadarmo a ještě míň peněz za to že si vyberu dovolenou no to je vrchol. Mám dojem že v civilu když někdo čerpá dovolenou tak má víc než když normálně chodí do práce.

08.02.2007 14:49 Jura Brno

Omlouvám se, že jsem chvíli nediskutoval. Pšoukl jsem si u monitoru a hnědka mi znečistila slipy, musel jsem si dát sprchu. Ale jsem již přípraven do vás Poliši bušit.

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Tak za co chceš brát výplatu a rentu? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje.