4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vy všichni, kteří hovoříte o tom, že příslušníci bezpečnostních sborů jsou hloupí a nic neumí, tak jenom připomínám, že když na televizi NOVA běžel pořad IQ test národa, tak si vzpomeňte kdo ze všech skupin přítomných ve studiu NOVY měl to nejvyšší IQ , byli to policisté!!!

Ale oni to vědí, jen jsou chorobně nanávistný k policii a jejich rekace na toto může být jen ve stylu, že z těch 46.000 je tam těch pár chytrých - ostatní IQ 70-80, nikdo z nich nepřipustí, že se psychologickými testy zkoumá úroveň přirozené inteligence a nikdo neproleze bez solidních ukazatelů - to nicméně ale nezaručuje úroveň akceschopnosti a správného rozhodování na místě krizových situací apod.

Pro Občana a jemu podobným
Můžete mi prosím vysvětlit, když jsme tak hloupý, neschopný a bůhví co ještě tak proč se na nás stále obracíte se svými oznámeními. Je tedy zvláštní, že Policie ČR má jednu z nejvyšších objasněností v EU, kdy o vybaveností zahraničních policejních složek si může jenom nechat zdát, kdy mají náskok tak 15 let. O chybách v zákonech, které pachatelům nahrávají se nebudu ani zmiňovat. Čím to asi vážení bude no tím lidským faktorem tím obyčejným policistou a kriminalistou, který mi tak opovrhujete. A je chybou vedení Policie ČR, že neumí a nedokáže prodat svojí dobrou práci a jsou zveřejňovány pouze její chyby o které media a veřejnost stojí.

Proč se na vás někdo obrací s oznámeními? A kam jinam, kdo jiný bere za tu práci krásné peníze? Já vím jsme s tím protivní, ale jste ve SLUŽEBNÍM poměru!
Objasněností bych se vůbec nechlubil. Doporučoval bych se podívat do ESSK. Kdyby nebylo takových TČ jako výživa a mařenky, tak je celá objasněnost PČR v háji. Třeba výživa není ve spoustě jiných států vůbec TČ. A objasněnost také znamená, že jeden blb, který je chycen při jízdě z hospody bez ŘP a ještě v zákazu řízení, může vydat až za 3 známé TČ, proti tomu jedno neznámé LP se zbraní a objasněnost je přesto krásných 75%.

No já má zkušenost takovou, že je lepší se obrátit na městskou policii, kterou tady spousta policistů PČR uráží. Přijedou hned, případ vyřeší. Nebo když je to nad 5000 zadrží zloděje, počkají několik desítek minut na PČR a zloděje jim předají. Při řešení oznámení hledají ZPŮSOB jak věc vyřešit a ne DŮVOD (jako PČR) proč to nejde.

Pro Civil
K objasněnosti závažné trestné činnosti Vám uvedu, jen to, že nemluvíte pravdu, kdy je jedna z nejvyšších.
Také proč neuvedete, že v zahraničí se moc bagatelní trestnou činností nezabývají tím myslím drobné krádeže.
Také proč doručujeme poštu různých úřadu a soudů, kdy toto v zahraničí také policisté nedělají. Až přestaneme dělat tyto zbytečné činnosti můžeme se více věnovat chytání pachatelů, kdy do té doby tuto činnost musí někdo dělat a my budeme 2/3 pracovní doby trávit za PS a psacími stroji.

Těsně vedle, o stodolu. Nebo o Stodolovy?

Civile, nejsi vyhozený polda?

Musím tě zklamat. Ne. Ale přál by sis to, že jo.

Pro Obchodník
Víte proč toto nejde my na rozdíl od kolegů od MP nesmíme věc na místě vyřešit v blokovém řízení, ale administrativě. To také nějakou dobu trvá. Oproti kolegům z MP máme na starosti kromě města i přilehlé obce.

Jsem pro to aby městská policie, která má lepší vybavení a platy aby si vše co chytí zpracovala a nepředávala PČR. Tímto by pomohla a byla k užitku. Není umění přivést pachatele ale usvědčit jej a předat soudu. Každý spis není desetiminutová záležitost. Taky platím daně a něco by se změnit mělo!!

Pro Civila
Jseš bývalý kolega a nelži, kdy tě prozradila tvoje mluva.

Policista, bývalý policista, bývalý příslušník SNB, bývalý PS-VB, kontráš, inspekce MV, advokát, státní zástupce, soudce, zapisovatelka na těch všech institucích, probační úředník, civilní zaměstnanec, kantýnská, no prostě koho si vybereš. To všechno já jsem. Proto jsem v obraze. Nezkoumej kdo doopravdy, ale raději vyšetřuj to co máš!

Pro Obchodníka
Musím Vám uvést, že při škodě nad 5000,- Kč, kdy se jedná o trestný čin nemusí kolegové od MP na místě několik desítek minut čekat na příjezd hlídky PČR, ale můžou dle § 76/2 trestního řádu pachatele zadržet a převést na služebnu PČR, kdy by pak museli napsat o tomto Úřední záznam, kdy je jednoduší počkat na hlídku PČR a této případ na místě předat a nic nepsat.

Taky se mě to dobře předávalo, když jsem byl na Městské policii a a trvalo mě to asi tak - chvilku, chviličku. Dneska jsem na PČR a předané řeším se všemi papíry, které jsem si nevymyslel - dlouho, dlouhoučko.

.........
- STRÁŽNÍK : Dobrý den občane, co se Vám stalo ? Jo ukradli Vám věci z auta ? Na to máme osvědčené postupy. My Vám pomůžeme, na nás se spolehněte, my Vám pomůžeme. My jsme tu pro občany a ne jako ti u té státní policie, ti furt něco nechtějí, že jó. To my to zařídíme. Franto hoď tam linku na státní.
- POLICIE ČR : Policie obvod, u telefonu ......
- STRÁŽNÍK : Ahoj, hele mám tady u sebe nějakýho občana a má vykradený auto.
- POLICIE ČR : No to je pěkný, já mám lidi na dalších dvou vykradených autech, nemám tam koho poslat, ale počkej já se zeptám jak jsou na tom s ohledáním místa činu na těch autech.
- STRÁŽNÍK : Jo, já tady chvilku počkám s občanem, zkus sem někoho poslat.
- POLICIE ČR : Tak co kluci policajtský, jak jste na tom s těmi oledáními těch aut. Mám zde další vykradené auto. To si děláš legraci ? Ne volala městská policie je v ul. ... a je tam další vykradené auto, mají tam i poškozeného, tak to uyrchlete a jeďte na to další auto. Jo, my to urychlíme jak to jde, ale technik ještě hotov není, za cca 15 minut tam budu, ale když to tak vidím, tak to máme s papírováním do konce směny a ani se v klidu nenažerem.
- POLICIE ČR : Tak jsem teď hovořil s našima klukama a za 15 minut je tam máš, ještě dodělávaj ohledání.
- STRÁŽNÍK : Jó dík, jí to vyřídím klukům.
- STRÁŽNÍK : Takže kluci, od státní Vám tam přijedou asi za 15 minut. tak čekejte.
- STRÁŽNÍK : Jo, my tady s občanem čekáme.
- STRÁŽNÍK : Pane, už jedou, počkali jsem si tady, ale dočkali jsme se a rádi jsem Vám pomohli. Vždy se na nás obraťte, jsme tu pro Vás, my jdeme dál cestou necestou, ta se mějte.
- POLICIE ČR : Dobrý den pane, tak co máte s autem ? Jo už to vidím ten zámek je vytržený, nemilé a koukám autorádio je pryč, no jsou to hajzlové ten ksindl zlodějskej. No co, tak to ohledáme, technika máme sebou, protože jsme byli teď na jiných dvou autech a vy jste třetí a to ještě nevíme jestli se neozve někdo s něčím dalším.
No ale až to technik a můj kolega ohledá, tak pojedete s námi a vyslechneme Vás k tomu, ale již na oddělení čekají ti pánové od těch dvou aut a ještě tam řešíme zadrženého pachatele v prodejně Tesco, takže budete muset čekat než se k Vám prokoušeme přes papíry.
- OBČAN : No jo, co mi zbývá, tak jedu za Vámi.

- Končí směna na Policii ČR : To byla zase dneska šichta viď od začátku jsme se nezastavili, to je vhajzlu, ty svině kradou jak o život. Snad bude zítra líp, potřeboval bych to, protože si potřebuju zítra zajet pro toho podezřelého co mě nepřišel na výslech a už to několik dnů nemůžu udělat, protože jen se utrhnu, že si pro něja zajedu, tak je tu dlaší oznámení. Jo, Jo.

- Končí směna na Městské policii : Tak jdem domu ? Dneska to bylo naprd viď , vždycky to čekání než ty stáťáci přijedou, to je otrava, co by bez nás dělali.

VAŠE PŘIZNÁNÍ ŽE NIC NEDĚLÁTE A JEŠTĚ CHCETE PŘIDAT
PRO X1

Pro Novák
Nyní jste nám opět dokázal, že jste zakomplexovaný člověk, který nemá rád policisty, kdy k tomu není co dodat.

Mohu se připojit a poprosit všechny policisty, aby tyto stránky nepoužívali. Skoro to tady vypadá, že tu nediskutují slušní lidé. Sám za sebe - pokud budu panu Langrovi něco chtít, napíši mu, ale ne tady, ne dnes a ne s takovou podivnu reakcí některých nicků. Všechno ostatní je tu zbytenčné psát!

Podívej se na to trochu pozitivně. Vždyť všechno podstatné tady bylo již x krát vysloveno. No a příspěvky Jury a spol. a reakce na ně ber jako docela prču k zasmání a odlehčení situace. Alespoň k něčemu pozitivnímu poslouží server pana ministra.

pro Juru, Občana a Novaka:
Přišel jsem do styku při své práci již s hodně velkými úchyly, ale vy hrajete první housle. Ty vaše slovní průjmy a opruzy, to je teda darda. Vy jste fakticky museli být ve svém dětství sexuelně doma zneužíváni, jinak to není možné. Nebo jste snad jedna rozvětvená rodina rozlezlá po celé zemi a rozhodli jste nás otravovat. Vy musíte být masochisti a musí vám dělat dobře, že vám tu pořád někdo dost drsně nadává a s vámi to ani nehne, spíš vám to dělá dobře. Jak je to s vaší sexuální orientací ?

08.02.2007 20:37 clusoe

Díky takovejm jako seš ty má policie špatný jméno. Co si to vůbec dovoluješ ty sopláku mladej! Já tě platím na daních a Ty se podle toho chovej! Přečti si pořádně co Ti napsal Tvůj kolega 361 Je to sakra rozumnej názor. To je názor na úrovni. Ty seš jenom zamindrákovanej policajt, kterej je u policie jenom pro peníze, renty a za Tvůj plat ještě vyskakuješ! Je smutný, že takovejch jako Ty je u policie víc. Nebejt zakovejch exotů jako Ty, byla by policie občany uzvávaná a ceněná!

Ha ha ha !!!! Přesně jak jsem předpokládal, chytil se na kus cezený nudle a startuješ na první šlápnutí.
Jen pro tvojí informaci jsem ročník 1960, takže opatrně s tím mladým soplákem. Ty troubo ubohej, jak ty mě můžeš platit z tvých daní, vždyť ty ani žádný nemůžeš vyprodukovat, když máš tolik času tu každý den sedět a navážet se do nás.
Vem si už konečně ten tvůj slavnej seznam úchylných stránek a pouštěj si je se stejnými magory někde ve vašem zájmovém kroužku.

PŘESTAN SI KONEČNĚ HONIT OCAS A STRKAT PENDREK DO PRDELE ÚCHYLE

PRO CLUSOE VIZ HAFI

clusoe
Koukám, že seš totalitní mozek, jak to že tě nevyhodili po 89 roce? Ty stará struktúro, co tam ještě děláš za moje daně? Vypadni a uvolni flek těm mladejm.

Chci se Vás zeptat co je pravdy na tom, že je v úmyslu od května nebo června předělat výsluhy a to v tom smyslu, že nárok by měl policsta až po odsloužených 20 let , její výše by měla být 5.000,- Kč a měla by se vyplácet pouze na dobu pěti let. Co je na tom pravdy. Myslíte si že déle sloužící policisté, kteří v současné době nejsou oceněni jako vojáci ( kteří si hrajou v kasárnách na vojáčky a při každé své službě nenasazují život jako policisté a hasiči) neodejdou ze svých míst do civilního sektoru. .
Kde získám informace o přípravě a návrzích změn ve výsluhách.

Děkuji za odpověď

OD PÁNŮ KALOUSKA A LANGERA ČLOVĚK MŮŽE ČEKAT JEDINĚ NŮŽ DO ZAD A SLIBOVÁNÍ.

No tak to by byl konec policie i hasiču to by se stát zhroutil!Tady Ti na to nikdo neodpoví!

prosim Tě, neblbni, já vím, že fáma je poloviční pravda, ale tohle fakt není na pořadu dne, já sám mám zájem se tyhle informace dozvědět, pokud se dozvím něco ověřenýho, tak to sám zavěsím kam to půjde

No co se to tu děje nechápu, všem slušným polišům radím už sem nechodit ! Svěřovat se tady na těch stránkách takového člověka je pod mou úroveň .

Páni policisté s tímto slovníkem, který používáte, mám mít před policií respekt? Ne ne ne, koukám, že pan Langer věděl proč nekterým snížil platy. Až se naučíte slušnému chování, tak vám třeba zase přidá. Děláte policii ostudu a tím i celé ČR.

Dovolte mi otázku na občana, Juru z Brna, Civila a ostatní,kteří jsou přesvědčeni o tom, že policista není normální člověk.
Chci se Vás zeptat, jaké je Vaše řešení problémů, o kterých zde píšete? A jaké je řešení problémů, které nastaly s účinností zákona č.361/2003Sb., jistě víte o kterém je řeč, ale číslo jen pro úplnost.

Děkuji za odpovědi

Chyba, měl jsi děti dát do státních služeb, dostáváli by prachů jako želez. Tak snad vnoučky, ještě je možnost, langer nabírá. Bude teď lepší policie, to chce podchytit, bude tam moc dobře :)

jsem blbý hovado

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Tak za co chceš brát výplatu a rentu? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje. Nedivte se potom, že Vás mají lidi za blbce, když se neumíte ani podepsat vlastním jménem.

bože, jaký já jsem kokot, omlouvám se všem policistům, přesvčdčili jste mě

Teď jsem zjistil, že když budu čerpat dovolenou tak mi budou krátit směnnost. Ví tady o tom někdo něco? podle čeho lze takto postupovat? 150 hod zadarmo a ještě míň peněz za to že si vyberu dovolenou no to je vrchol. Mám dojem že v civilu když někdo čerpá dovolenou tak má víc než když normálně chodí do práce.

08.02.2007 14:49 Jura Brno

Omlouvám se, že jsem chvíli nediskutoval. Pšoukl jsem si u monitoru a hnědka mi znečistila slipy, musel jsem si dát sprchu. Ale jsem již přípraven do vás Poliši bušit.

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Tak za co chceš brát výplatu a rentu? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje.