Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

V pondělí 5. února 2007 na žádost Nezávislého odborového svazu Policie České republiky navštívil Českou republiku prezident evropské odborové policejní centrály EuroCOP Heinz Kiefer. Tento byl předběžně písemnou formou informován o stavu, který u Policie České republiky panuje po zavedení účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Jeho návštěva byla zahájena v 10:30 hodin prohlídkou nově zrekonstruovaných prostor MOP Krakovská na Praze 1. Zde jej přivítal zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy plk. ing. Zdeněk Bezouška a ředitel Obvodního ředitelství Praha I plk. Bc. Jiří Sellner. Toto oddělení bylo zrekonstruováno v rámci projektu P1000. Je třeba připomenout i to, že finanční prostředky byly pro tento účel uvolněny po loňské návštěvě nejvyšších představitelů EuroCOP na služebnách v Plzni, kde kritizovali neutěšený stav některých z nich. Služebna v Krakovské (i její technické vybavení) se mu líbila, ale s nevolí nesl skutečnost, že zde nejsou žádná bezpečnostní opatření k ochraně policistů např. před příchozím se zbraní. Program pokračoval návštěvou Místního oddělení Bartolomějská a operačního střediska Obvodního ředitelství Praha I. Zde jej jako dlouholetého policistu zejména zaujal kamerový systém. Vyjádřil se, že něco takového by v Německu, kde působí, nebylo možné s ohledem na předpisy týkající se ochrany soukromí. Na závěr návštěvy Prahy I jej ředitel Sellner upozornil na to, že takto samozřejmě nejsou zrekonstruovány všechny služebny a prostory policie, což mu doložil i stavem ostatních pater budovy, kde je MOP Bartolomějská umístěna. Na to Heinz Kiefer reagoval tím, že ani v Německu nejsou všechny služebny ve stavu, který by si představovali.

Ve 13:00 hodin byl Heinz Kiefer přijat policejním prezidentem plk. Mgr. Vladislavem Husákem. Zde byla otevřena mnohá témata, která policisty v současné době nejvíce trápí. K propadům platů policistů policejní prezident uvedl, že po získání potřebného množství relevantních informací dojde k navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku nejvíce postižených skupin policistů. K tomuto by měla být použita rezerva, která byla vytvořena v minulých letech a postupně by měly být rozpouštěny i finanční prostředky určené na neobsazená tabulková místa. Uvedl, že první změny by se měly projevit již ve výplatě za měsíc březen 2007. Ale i v průběhu roku dojde ke změnám, vždy v závislosti na vývoji finančních možností. Heinz Kiefer vyjádřil své překvapení nad tím, že policisté v České republice jsou nuceni odpracovat 150 hodin přesčas zdarma. Byla otevřena i otázka zrušených příplatků. Potom se policejní prezident z jednání omluvil, neboť byl povolán k ministrovi vnitra. Litoval, že si nemohl, vzhledem k rychlému sjednání návštěvy prezidenta EUROCOP, vyhradit více času. Jednání dále pokračovalo s vedoucím kanceláře pplk. Ing. Jindřichem Mayerem, kterému Heinz Kiefer kladl další otázky.

Rozhodně nelze souhlasit s vyjádřením policejního prezidenta, které bylo 5. února 2007 ve 21:15 hodin uveřejněno ČTK (Šéf evropských policejních odborů radí s demonstrací počkat): „Myslím, že pan Kiefer přijal naše argumenty.“ Věc se má tak, že Heinz Kiefer přijal informace, které se mu od policejního prezidenta dostaly, ale neznamená to, že by s nimi bezvýhradně souhlasil.

Po skončení jednání poskytli Heinz Kiefer a Milan Štěpánek přítomným zástupcům médií (ČT 1 a Čro) rozhovory, ve kterých odpověděli na položené otázky. Heinz Kiefer s uspokojením konstatoval, že probíhají jednání s Policejním prezidiem a Ministerstvem vnitra, která se snaží řešit současné problémy policistů. Vyjádřil myšlenku, že případné ostřejší kroky včetně demonstrace by měly být použity v případě neúspěchu těchto jednání.

Návštěva prezidenta EUROCOP pokračovala přijetím u náměstka ředitele Správy Západočeského kraje plk. JUDr. Jiřího Houby, který Heinze Kiefera seznámil s posunem, ke kterému došlo od květnové konference EuroCOP. Dalším bodem byla prohlídka obvodního oddělení Plzeň – střed, kde se H. Kiefer na vlastní oči přesvědčil, k jakému pokroku došlo od poslední návštěvy zástupců EuroCOP. Zde měl příležitost (bez přítomnosti služebních funkcionářů) hovořit s řadovými policisty, kteří byli na oddělení přítomni. Tito si chválili nové pracovní prostředí, ale zároveň mu sdělili konkrétní negativní dopady zákona na svoji osobu – zavedení hodnostních označení a propad služebního příjmu.

V 19:00 hodin byla delegace přijata u ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera. Ze strany ministerstva se účastnil i 1. náměstek ing. Jaroslav Salivar. Ministr zdůraznil, že se nyní nacházíme ve výjimečné situaci pro PČR. Zdůraznil, že dosavadní komunikaci s Nezávislým odborovým svazem PČR považuje za férovou, korektní a ze strany NOS PČR přiměřeně tvrdou. Prohlásil, že se postará, aby dopady nového zákona byly co nejmenší, ale při zachování smyslu zákona, zejména kariérního řádu. Heinz Kiefer jej informoval o tom, že EuroCOP sleduje vývoj nových členských zemí Evropské unie s ohledem na budoucí příslušnost do Schengenského prostoru. Zdůraznil nutnost jednání s policejními odbory. Dále uvedl, že je dostatečně informován o situaci v policii a byly mu osobně předány informace o tom, že došlo v konkrétních případech k propadu platů v řádu 2 – 3.000,-- Kč. Uvedl, že považuje za nebezpečnou cestu, aby byl služební příjem policisty nějak kompenzován z uspořených prostředků z minulosti a z prostředků určených na neobsazená tabulková místa. V případě obsazení těchto neobsazených míst by již do budoucna nebylo kde brát. Ministr zdůraznil, že průměrný plat policisty je na úrovni 150% oproti ostatní rozpočtové sféře a musíme hrát citlivou roli i vůči zbytku veřejnosti. Ví, že platy jsou důležité, ale za důležité považuje i pracovní prostředí, ve kterém policisté pracují. Proto přišel s projektem P1000, ve kterém chce utratit celkem 3 mld. korun. Dalším problémem, na který se chce zaměřit je obměna vozového parku policie. Chce uzavřít na základě výběrového řízení rámcovou smlouvu s výrobci automobilů, na základě které by mělo dojít k rychlé obměně 14 000 vozů pořízených za výhodné ceny díky objemu.

Heinz Kiefer se ministra dotázal na zvěsti o chystaném zrušení či citelném omezení výsluhových příspěvků. Toto ministr rozhodně popřel a řekl, že to podepíše klidně vlastní krví. Jakékoliv podobné snahy považuje za neopodstatněné a mající velmi negativní dopad na policii. Heinz Kiefer uvedl, že je rád, že vedení policejních odborů sází na jednání a je s ním jednáno, neboť z vlastní zkušenosti ví, že toto není obvyklé. Zdůraznil ale také, že si nedokáže představit, že by policista v Německu pracoval zdarma (otázka přesčasů).

Ze strany vedení NOS PČR byly v diskuzi s ministrem vzneseny dvě zásadní skutečnosti, které v posledních dnech zajímají policisty a které jsou velmi diskutovány. Jedná se o případy policistů, kteří dosáhli 58 let věku, jeví se jako „neperspektivní“ a jsou přesvědčováni k odchodu ze služebního poměru. Stejně tak budí rozruch informace o uvažované manipulaci s osobním příplatkem u těch policistů, kteří jsou zařazeni na služebních místech s požadavkem na vzdělání, které nesplňují. Tyto skutečnosti, zejména ve spojení s fámami o omezení výsluhových nároků, vedou k nejistotě, zneklidňují další část policejního sboru a zvyšují procento bezdůvodně odcházejících policistů.

První náměstek Ing. Salivar vznesl kritickou připomínku k činnosti odborového svazu, a to k úrovni práce na úrovní některých krajů nebo okresů, neboť ne všude jsou odboroví funkcionáři dostatečně fundovanými partnery pro služební funkcionáře.

Na závěr jednání s ministrem vnitra Heinz Kiefer poděkoval za přijetí a ubezpečil přítomné, že se bude na konci roku ptát, zda došlo k propadu platů v ročním vyjádření. Je rovněž připraven se účastnit dalších jednání v průběhu roku.

Na závěr celodenního programu se prezident EuroCOP setkal s předsedou Výboru pro bezpečnost PSP Mgr. Františkem Bublanem, se kterým diskutoval o aktuální situaci v české policii i o problémech, se kterými se během dne seznámil. Část jednání se týkala i otázek Schengenského prostoru. Rovněž ze strany Mgr. Bublana byl ujištěn, že omezení výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů nepřichází v úvahu.

Po celou dobu návštěvy byl Heinz Kiefer doprovázen předsedou NOS PČR JUDr. Milanem Štěpánkem a místopředsedy Ing. Alexanderem Burdou, Bc. Danielem Bláhou JUDr. Petrem Tomkem, kteří mu poskytovali potřebná vysvětlení k otázkám, o které se zajímal. Byl také seznámen s plánovanou schůzkou s organizátory demonstrace, stanovenou na den 7. 2. 2007, o jejímž výsledku chce být informován.

Heinz Kiefer vzal v potaz „revoluční“ změnu, kterou nový zákon o služebním poměru přinesl, ale zdůraznil, že si všiml toho, že zde neprobíhá dostatečná informovanost policistů ze strany Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, ale i ze strany odborového svazu.
V pondělí 5. února 2007 na žádost Nezávislého odborového svazu Policie České republiky navštívil Českou republiku prezident evropské odborové policejní centrály EuroCOP Heinz Kiefer. Tento byl předběžně písemnou formou informován o stavu, který u Policie České republiky panuje po zavedení účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Jeho návštěva byla zahájena v 10:30 hodin prohlídkou nově zrekonstruovaných prostor MOP Krakovská na Praze 1. Zde jej přivítal zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy plk. ing. Zdeněk Bezouška a ředitel Obvodního ředitelství Praha I plk. Bc. Jiří Sellner. Toto oddělení bylo zrekonstruováno v rámci projektu P1000. Je třeba připomenout i to, že finanční prostředky byly pro tento účel uvolněny po loňské návštěvě nejvyšších představitelů EuroCOP na služebnách v Plzni, kde kritizovali neutěšený stav některých z nich. Služebna v Krakovské (i její technické vybavení) se mu líbila, ale s nevolí nesl skutečnost, že zde nejsou žádná bezpečnostní opatření k ochraně policistů např. před příchozím se zbraní. Program pokračoval návštěvou Místního oddělení Bartolomějská a operačního střediska Obvodního ředitelství Praha I. Zde jej jako dlouholetého policistu zejména zaujal kamerový systém. Vyjádřil se, že něco takového by v Německu, kde působí, nebylo možné s ohledem na předpisy týkající se ochrany soukromí. Na závěr návštěvy Prahy I jej ředitel Sellner upozornil na to, že takto samozřejmě nejsou zrekonstruovány všechny služebny a prostory policie, což mu doložil i stavem ostatních pater budovy, kde je MOP Bartolomějská umístěna. Na to Heinz Kiefer reagoval tím, že ani v Německu nejsou všechny služebny ve stavu, který by si představovali.

Ve 13:00 hodin byl Heinz Kiefer přijat policejním prezidentem plk. Mgr. Vladislavem Husákem. Zde byla otevřena mnohá témata, která policisty v současné době nejvíce trápí. K propadům platů policistů policejní prezident uvedl, že po získání potřebného množství relevantních informací dojde k navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku nejvíce postižených skupin policistů. K tomuto by měla být použita rezerva, která byla vytvořena v minulých letech a postupně by měly být rozpouštěny i finanční prostředky určené na neobsazená tabulková místa. Uvedl, že první změny by se měly projevit již ve výplatě za měsíc březen 2007. Ale i v průběhu roku dojde ke změnám, vždy v závislosti na vývoji finančních možností. Heinz Kiefer vyjádřil své překvapení nad tím, že policisté v České republice jsou nuceni odpracovat 150 hodin přesčas zdarma. Byla otevřena i otázka zrušených příplatků. Potom se policejní prezident z jednání omluvil, neboť byl povolán k ministrovi vnitra. Litoval, že si nemohl, vzhledem k rychlému sjednání návštěvy prezidenta EUROCOP, vyhradit více času. Jednání dále pokračovalo s vedoucím kanceláře pplk. Ing. Jindřichem Mayerem, kterému Heinz Kiefer kladl další otázky.

Rozhodně nelze souhlasit s vyjádřením policejního prezidenta, které bylo 5. února 2007 ve 21:15 hodin uveřejněno ČTK (Šéf evropských policejních odborů radí s demonstrací počkat): „Myslím, že pan Kiefer přijal naše argumenty.“ Věc se má tak, že Heinz Kiefer přijal informace, které se mu od policejního prezidenta dostaly, ale neznamená to, že by s nimi bezvýhradně souhlasil.

Po skončení jednání poskytli Heinz Kiefer a Milan Štěpánek přítomným zástupcům médií (ČT 1 a Čro) rozhovory, ve kterých odpověděli na položené otázky. Heinz Kiefer s uspokojením konstatoval, že probíhají jednání s Policejním prezidiem a Ministerstvem vnitra, která se snaží řešit současné problémy policistů. Vyjádřil myšlenku, že případné ostřejší kroky včetně demonstrace by měly být použity v případě neúspěchu těchto jednání.

Návštěva prezidenta EUROCOP pokračovala přijetím u náměstka ředitele Správy Západočeského kraje plk. JUDr. Jiřího Houby, který Heinze Kiefera seznámil s posunem, ke kterému došlo od květnové konference EuroCOP. Dalším bodem byla prohlídka obvodního oddělení Plzeň – střed, kde se H. Kiefer na vlastní oči přesvědčil, k jakému pokroku došlo od poslední návštěvy zástupců EuroCOP. Zde měl příležitost (bez přítomnosti služebních funkcionářů) hovořit s řadovými policisty, kteří byli na oddělení přítomni. Tito si chválili nové pracovní prostředí, ale zároveň mu sdělili konkrétní negativní dopady zákona na svoji osobu – zavedení hodnostních označení a propad služebního příjmu.

V 19:00 hodin byla delegace přijata u ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera. Ze strany ministerstva se účastnil i 1. náměstek ing. Jaroslav Salivar. Ministr zdůraznil, že se nyní nacházíme ve výjimečné situaci pro PČR. Zdůraznil, že dosavadní komunikaci s Nezávislým odborovým svazem PČR považuje za férovou, korektní a ze strany NOS PČR přiměřeně tvrdou. Prohlásil, že se postará, aby dopady nového zákona byly co nejmenší, ale při zachování smyslu zákona, zejména kariérního řádu. Heinz Kiefer jej informoval o tom, že EuroCOP sleduje vývoj nových členských zemí Evropské unie s ohledem na budoucí příslušnost do Schengenského prostoru. Zdůraznil nutnost jednání s policejními odbory. Dále uvedl, že je dostatečně informován o situaci v policii a byly mu osobně předány informace o tom, že došlo v konkrétních případech k propadu platů v řádu 2 – 3.000,-- Kč. Uvedl, že považuje za nebezpečnou cestu, aby byl služební příjem policisty nějak kompenzován z uspořených prostředků z minulosti a z prostředků určených na neobsazená tabulková místa. V případě obsazení těchto neobsazených míst by již do budoucna nebylo kde brát. Ministr zdůraznil, že průměrný plat policisty je na úrovni 150% oproti ostatní rozpočtové sféře a musíme hrát citlivou roli i vůči zbytku veřejnosti. Ví, že platy jsou důležité, ale za důležité považuje i pracovní prostředí, ve kterém policisté pracují. Proto přišel s projektem P1000, ve kterém chce utratit celkem 3 mld. korun. Dalším problémem, na který se chce zaměřit je obměna vozového parku policie. Chce uzavřít na základě výběrového řízení rámcovou smlouvu s výrobci automobilů, na základě které by mělo dojít k rychlé obměně 14 000 vozů pořízených za výhodné ceny díky objemu.

Heinz Kiefer se ministra dotázal na zvěsti o chystaném zrušení či citelném omezení výsluhových příspěvků. Toto ministr rozhodně popřel a řekl, že to podepíše klidně vlastní krví. Jakékoliv podobné snahy považuje za neopodstatněné a mající velmi negativní dopad na policii. Heinz Kiefer uvedl, že je rád, že vedení policejních odborů sází na jednání a je s ním jednáno, neboť z vlastní zkušenosti ví, že toto není obvyklé. Zdůraznil ale také, že si nedokáže představit, že by policista v Německu pracoval zdarma (otázka přesčasů).

Ze strany vedení NOS PČR byly v diskuzi s ministrem vzneseny dvě zásadní skutečnosti, které v posledních dnech zajímají policisty a které jsou velmi diskutovány. Jedná se o případy policistů, kteří dosáhli 58 let věku, jeví se jako „neperspektivní“ a jsou přesvědčováni k odchodu ze služebního poměru. Stejně tak budí rozruch informace o uvažované manipulaci s osobním příplatkem u těch policistů, kteří jsou zařazeni na služebních místech s požadavkem na vzdělání, které nesplňují. Tyto skutečnosti, zejména ve spojení s fámami o omezení výsluhových nároků, vedou k nejistotě, zneklidňují další část policejního sboru a zvyšují procento bezdůvodně odcházejících policistů.

První náměstek Ing. Salivar vznesl kritickou připomínku k činnosti odborového svazu, a to k úrovni práce na úrovní některých krajů nebo okresů, neboť ne všude jsou odboroví funkcionáři dostatečně fundovanými partnery pro služební funkcionáře.

Na závěr jednání s ministrem vnitra Heinz Kiefer poděkoval za přijetí a ubezpečil přítomné, že se bude na konci roku ptát, zda došlo k propadu platů v ročním vyjádření. Je rovněž připraven se účastnit dalších jednání v průběhu roku.

Na závěr celodenního programu se prezident EuroCOP setkal s předsedou Výboru pro bezpečnost PSP Mgr. Františkem Bublanem, se kterým diskutoval o aktuální situaci v české policii i o problémech, se kterými se během dne seznámil. Část jednání se týkala i otázek Schengenského prostoru. Rovněž ze strany Mgr. Bublana byl ujištěn, že omezení výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů nepřichází v úvahu.

Po celou dobu návštěvy byl Heinz Kiefer doprovázen předsedou NOS PČR JUDr. Milanem Štěpánkem a místopředsedy Ing. Alexanderem Burdou, Bc. Danielem Bláhou JUDr. Petrem Tomkem, kteří mu poskytovali potřebná vysvětlení k otázkám, o které se zajímal. Byl také seznámen s plánovanou schůzkou s organizátory demonstrace, stanovenou na den 7. 2. 2007, o jejímž výsledku chce být informován.

Heinz Kiefer vzal v potaz „revoluční“ změnu, kterou nový zákon o služebním poměru přinesl, ale zdůraznil, že si všiml toho, že zde neprobíhá dostatečná informovanost policistů ze strany Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, ale i ze strany odborového svazu.

V pondělí 5. února 2007 na žádost Nezávislého odborového svazu Policie České republiky navštívil Českou republiku prezident evropské odborové policejní centrály EuroCOP Heinz Kiefer. Tento byl předběžně písemnou formou informován o stavu, který u Policie České republiky panuje po zavedení účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Jeho návštěva byla zahájena v 10:30 hodin prohlídkou nově zrekonstruovaných prostor MOP Krakovská na Praze 1. Zde jej přivítal zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy plk. ing. Zdeněk Bezouška a ředitel Obvodního ředitelství Praha I plk. Bc. Jiří Sellner. Toto oddělení bylo zrekonstruováno v rámci projektu P1000. Je třeba připomenout i to, že finanční prostředky byly pro tento účel uvolněny po loňské návštěvě nejvyšších představitelů EuroCOP na služebnách v Plzni, kde kritizovali neutěšený stav některých z nich. Služebna v Krakovské (i její technické vybavení) se mu líbila, ale s nevolí nesl skutečnost, že zde nejsou žádná bezpečnostní opatření k ochraně policistů např. před příchozím se zbraní. Program pokračoval návštěvou Místního oddělení Bartolomějská a operačního střediska Obvodního ředitelství Praha I. Zde jej jako dlouholetého policistu zejména zaujal kamerový systém. Vyjádřil se, že něco takového by v Německu, kde působí, nebylo možné s ohledem na předpisy týkající se ochrany soukromí. Na závěr návštěvy Prahy I jej ředitel Sellner upozornil na to, že takto samozřejmě nejsou zrekonstruovány všechny služebny a prostory policie, což mu doložil i stavem ostatních pater budovy, kde je MOP Bartolomějská umístěna. Na to Heinz Kiefer reagoval tím, že ani v Německu nejsou všechny služebny ve stavu, který by si představovali.

Ve 13:00 hodin byl Heinz Kiefer přijat policejním prezidentem plk. Mgr. Vladislavem Husákem. Zde byla otevřena mnohá témata, která policisty v současné době nejvíce trápí. K propadům platů policistů policejní prezident uvedl, že po získání potřebného množství relevantních informací dojde k navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku nejvíce postižených skupin policistů. K tomuto by měla být použita rezerva, která byla vytvořena v minulých letech a postupně by měly být rozpouštěny i finanční prostředky určené na neobsazená tabulková místa. Uvedl, že první změny by se měly projevit již ve výplatě za měsíc březen 2007. Ale i v průběhu roku dojde ke změnám, vždy v závislosti na vývoji finančních možností. Heinz Kiefer vyjádřil své překvapení nad tím, že policisté v České republice jsou nuceni odpracovat 150 hodin přesčas zdarma. Byla otevřena i otázka zrušených příplatků. Potom se policejní prezident z jednání omluvil, neboť byl povolán k ministrovi vnitra. Litoval, že si nemohl, vzhledem k rychlému sjednání návštěvy prezidenta EUROCOP, vyhradit více času. Jednání dále pokračovalo s vedoucím kanceláře pplk. Ing. Jindřichem Mayerem, kterému Heinz Kiefer kladl další otázky.

Rozhodně nelze souhlasit s vyjádřením policejního prezidenta, které bylo 5. února 2007 ve 21:15 hodin uveřejněno ČTK (Šéf evropských policejních odborů radí s demonstrací počkat): „Myslím, že pan Kiefer přijal naše argumenty.“ Věc se má tak, že Heinz Kiefer přijal informace, které se mu od policejního prezidenta dostaly, ale neznamená to, že by s nimi bezvýhradně souhlasil.

Po skončení jednání poskytli Heinz Kiefer a Milan Štěpánek přítomným zástupcům médií (ČT 1 a Čro) rozhovory, ve kterých odpověděli na položené otázky. Heinz Kiefer s uspokojením konstatoval, že probíhají jednání s Policejním prezidiem a Ministerstvem vnitra, která se snaží řešit současné problémy policistů. Vyjádřil myšlenku, že případné ostřejší kroky včetně demonstrace by měly být použity v případě neúspěchu těchto jednání.

Návštěva prezidenta EUROCOP pokračovala přijetím u náměstka ředitele Správy Západočeského kraje plk. JUDr. Jiřího Houby, který Heinze Kiefera seznámil s posunem, ke kterému došlo od květnové konference EuroCOP. Dalším bodem byla prohlídka obvodního oddělení Plzeň – střed, kde se H. Kiefer na vlastní oči přesvědčil, k jakému pokroku došlo od poslední návštěvy zástupců EuroCOP. Zde měl příležitost (bez přítomnosti služebních funkcionářů) hovořit s řadovými policisty, kteří byli na oddělení přítomni. Tito si chválili nové pracovní prostředí, ale zároveň mu sdělili konkrétní negativní dopady zákona na svoji osobu – zavedení hodnostních označení a propad služebního příjmu.

V 19:00 hodin byla delegace přijata u ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera. Ze strany ministerstva se účastnil i 1. náměstek ing. Jaroslav Salivar. Ministr zdůraznil, že se nyní nacházíme ve výjimečné situaci pro PČR. Zdůraznil, že dosavadní komunikaci s Nezávislým odborovým svazem PČR považuje za férovou, korektní a ze strany NOS PČR přiměřeně tvrdou. Prohlásil, že se postará, aby dopady nového zákona byly co nejmenší, ale při zachování smyslu zákona, zejména kariérního řádu. Heinz Kiefer jej informoval o tom, že EuroCOP sleduje vývoj nových členských zemí Evropské unie s ohledem na budoucí příslušnost do Schengenského prostoru. Zdůraznil nutnost jednání s policejními odbory. Dále uvedl, že je dostatečně informován o situaci v policii a byly mu osobně předány informace o tom, že došlo v konkrétních případech k propadu platů v řádu 2 – 3.000,-- Kč. Uvedl, že považuje za nebezpečnou cestu, aby byl služební příjem policisty nějak kompenzován z uspořených prostředků z minulosti a z prostředků určených na neobsazená tabulková místa. V případě obsazení těchto neobsazených míst by již do budoucna nebylo kde brát. Ministr zdůraznil, že průměrný plat policisty je na úrovni 150% oproti ostatní rozpočtové sféře a musíme hrát citlivou roli i vůči zbytku veřejnosti. Ví, že platy jsou důležité, ale za důležité považuje i pracovní prostředí, ve kterém policisté pracují. Proto přišel s projektem P1000, ve kterém chce utratit celkem 3 mld. korun. Dalším problémem, na který se chce zaměřit je obměna vozového parku policie. Chce uzavřít na základě výběrového řízení rámcovou smlouvu s výrobci automobilů, na základě které by mělo dojít k rychlé obměně 14 000 vozů pořízených za výhodné ceny díky objemu.

Heinz Kiefer se ministra dotázal na zvěsti o chystaném zrušení či citelném omezení výsluhových příspěvků. Toto ministr rozhodně popřel a řekl, že to podepíše klidně vlastní krví. Jakékoliv podobné snahy považuje za neopodstatněné a mající velmi negativní dopad na policii. Heinz Kiefer uvedl, že je rád, že vedení policejních odborů sází na jednání a je s ním jednáno, neboť z vlastní zkušenosti ví, že toto není obvyklé. Zdůraznil ale také, že si nedokáže představit, že by policista v Německu pracoval zdarma (otázka přesčasů).

Ze strany vedení NOS PČR byly v diskuzi s ministrem vzneseny dvě zásadní skutečnosti, které v posledních dnech zajímají policisty a které jsou velmi diskutovány. Jedná se o případy policistů, kteří dosáhli 58 let věku, jeví se jako „neperspektivní“ a jsou přesvědčováni k odchodu ze služebního poměru. Stejně tak budí rozruch informace o uvažované manipulaci s osobním příplatkem u těch policistů, kteří jsou zařazeni na služebních místech s požadavkem na vzdělání, které nesplňují. Tyto skutečnosti, zejména ve spojení s fámami o omezení výsluhových nároků, vedou k nejistotě, zneklidňují další část policejního sboru a zvyšují procento bezdůvodně odcházejících policistů.

První náměstek Ing. Salivar vznesl kritickou připomínku k činnosti odborového svazu, a to k úrovni práce na úrovní některých krajů nebo okresů, neboť ne všude jsou odboroví funkcionáři dostatečně fundovanými partnery pro služební funkcionáře.

Na závěr jednání s ministrem vnitra Heinz Kiefer poděkoval za přijetí a ubezpečil přítomné, že se bude na konci roku ptát, zda došlo k propadu platů v ročním vyjádření. Je rovněž připraven se účastnit dalších jednání v průběhu roku.

Na závěr celodenního programu se prezident EuroCOP setkal s předsedou Výboru pro bezpečnost PSP Mgr. Františkem Bublanem, se kterým diskutoval o aktuální situaci v české policii i o problémech, se kterými se během dne seznámil. Část jednání se týkala i otázek Schengenského prostoru. Rovněž ze strany Mgr. Bublana byl ujištěn, že omezení výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů nepřichází v úvahu.

Po celou dobu návštěvy byl Heinz Kiefer doprovázen předsedou NOS PČR JUDr. Milanem Štěpánkem a místopředsedy Ing. Alexanderem Burdou, Bc. Danielem Bláhou JUDr. Petrem Tomkem, kteří mu poskytovali potřebná vysvětlení k otázkám, o které se zajímal. Byl také seznámen s plánovanou schůzkou s organizátory demonstrace, stanovenou na den 7. 2. 2007, o jejímž výsledku chce být informován.

Heinz Kiefer vzal v potaz „revoluční“ změnu, kterou nový zákon o služebním poměru přinesl, ale zdůraznil, že si všiml toho, že zde neprobíhá dostatečná informovanost policistů ze strany Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, ale i ze strany odborového svazu.

V pondělí 5. února 2007 na žádost Nezávislého odborového svazu Policie České republiky navštívil Českou republiku prezident evropské odborové policejní centrály EuroCOP Heinz Kiefer. Tento byl předběžně písemnou formou informován o stavu, který u Policie České republiky panuje po zavedení účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Jeho návštěva byla zahájena v 10:30 hodin prohlídkou nově zrekonstruovaných prostor MOP Krakovská na Praze 1. Zde jej přivítal zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy plk. ing. Zdeněk Bezouška a ředitel Obvodního ředitelství Praha I plk. Bc. Jiří Sellner. Toto oddělení bylo zrekonstruováno v rámci projektu P1000. Je třeba připomenout i to, že finanční prostředky byly pro tento účel uvolněny po loňské návštěvě nejvyšších představitelů EuroCOP na služebnách v Plzni, kde kritizovali neutěšený stav některých z nich. Služebna v Krakovské (i její technické vybavení) se mu líbila, ale s nevolí nesl skutečnost, že zde nejsou žádná bezpečnostní opatření k ochraně policistů např. před příchozím se zbraní. Program pokračoval návštěvou Místního oddělení Bartolomějská a operačního střediska Obvodního ředitelství Praha I. Zde jej jako dlouholetého policistu zejména zaujal kamerový systém. Vyjádřil se, že něco takového by v Německu, kde působí, nebylo možné s ohledem na předpisy týkající se ochrany soukromí. Na závěr návštěvy Prahy I jej ředitel Sellner upozornil na to, že takto samozřejmě nejsou zrekonstruovány všechny služebny a prostory policie, což mu doložil i stavem ostatních pater budovy, kde je MOP Bartolomějská umístěna. Na to Heinz Kiefer reagoval tím, že ani v Německu nejsou všechny služebny ve stavu, který by si představovali.

Ve 13:00 hodin byl Heinz Kiefer přijat policejním prezidentem plk. Mgr. Vladislavem Husákem. Zde byla otevřena mnohá témata, která policisty v současné době nejvíce trápí. K propadům platů policistů policejní prezident uvedl, že po získání potřebného množství relevantních informací dojde k navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku nejvíce postižených skupin policistů. K tomuto by měla být použita rezerva, která byla vytvořena v minulých letech a postupně by měly být rozpouštěny i finanční prostředky určené na neobsazená tabulková místa. Uvedl, že první změny by se měly projevit již ve výplatě za měsíc březen 2007. Ale i v průběhu roku dojde ke změnám, vždy v závislosti na vývoji finančních možností. Heinz Kiefer vyjádřil své překvapení nad tím, že policisté v České republice jsou nuceni odpracovat 150 hodin přesčas zdarma. Byla otevřena i otázka zrušených příplatků. Potom se policejní prezident z jednání omluvil, neboť byl povolán k ministrovi vnitra. Litoval, že si nemohl, vzhledem k rychlému sjednání návštěvy prezidenta EUROCOP, vyhradit více času. Jednání dále pokračovalo s vedoucím kanceláře pplk. Ing. Jindřichem Mayerem, kterému Heinz Kiefer kladl další otázky.

Rozhodně nelze souhlasit s vyjádřením policejního prezidenta, které bylo 5. února 2007 ve 21:15 hodin uveřejněno ČTK (Šéf evropských policejních odborů radí s demonstrací počkat): „Myslím, že pan Kiefer přijal naše argumenty.“ Věc se má tak, že Heinz Kiefer přijal informace, které se mu od policejního prezidenta dostaly, ale neznamená to, že by s nimi bezvýhradně souhlasil.

Po skončení jednání poskytli Heinz Kiefer a Milan Štěpánek přítomným zástupcům médií (ČT 1 a Čro) rozhovory, ve kterých odpověděli na položené otázky. Heinz Kiefer s uspokojením konstatoval, že probíhají jednání s Policejním prezidiem a Ministerstvem vnitra, která se snaží řešit současné problémy policistů. Vyjádřil myšlenku, že případné ostřejší kroky včetně demonstrace by měly být použity v případě neúspěchu těchto jednání.

Návštěva prezidenta EUROCOP pokračovala přijetím u náměstka ředitele Správy Západočeského kraje plk. JUDr. Jiřího Houby, který Heinze Kiefera seznámil s posunem, ke kterému došlo od květnové konference EuroCOP. Dalším bodem byla prohlídka obvodního oddělení Plzeň – střed, kde se H. Kiefer na vlastní oči přesvědčil, k jakému pokroku došlo od poslední návštěvy zástupců EuroCOP. Zde měl příležitost (bez přítomnosti služebních funkcionářů) hovořit s řadovými policisty, kteří byli na oddělení přítomni. Tito si chválili nové pracovní prostředí, ale zároveň mu sdělili konkrétní negativní dopady zákona na svoji osobu – zavedení hodnostních označení a propad služebního příjmu.

V 19:00 hodin byla delegace přijata u ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera. Ze strany ministerstva se účastnil i 1. náměstek ing. Jaroslav Salivar. Ministr zdůraznil, že se nyní nacházíme ve výjimečné situaci pro PČR. Zdůraznil, že dosavadní komunikaci s Nezávislým odborovým svazem PČR považuje za férovou, korektní a ze strany NOS PČR přiměřeně tvrdou. Prohlásil, že se postará, aby dopady nového zákona byly co nejmenší, ale při zachování smyslu zákona, zejména kariérního řádu. Heinz Kiefer jej informoval o tom, že EuroCOP sleduje vývoj nových členských zemí Evropské unie s ohledem na budoucí příslušnost do Schengenského prostoru. Zdůraznil nutnost jednání s policejními odbory. Dále uvedl, že je dostatečně informován o situaci v policii a byly mu osobně předány informace o tom, že došlo v konkrétních případech k propadu platů v řádu 2 – 3.000,-- Kč. Uvedl, že považuje za nebezpečnou cestu, aby byl služební příjem policisty nějak kompenzován z uspořených prostředků z minulosti a z prostředků určených na neobsazená tabulková místa. V případě obsazení těchto neobsazených míst by již do budoucna nebylo kde brát. Ministr zdůraznil, že průměrný plat policisty je na úrovni 150% oproti ostatní rozpočtové sféře a musíme hrát citlivou roli i vůči zbytku veřejnosti. Ví, že platy jsou důležité, ale za důležité považuje i pracovní prostředí, ve kterém policisté pracují. Proto přišel s projektem P1000, ve kterém chce utratit celkem 3 mld. korun. Dalším problémem, na který se chce zaměřit je obměna vozového parku policie. Chce uzavřít na základě výběrového řízení rámcovou smlouvu s výrobci automobilů, na základě které by mělo dojít k rychlé obměně 14 000 vozů pořízených za výhodné ceny díky objemu.

Heinz Kiefer se ministra dotázal na zvěsti o chystaném zrušení či citelném omezení výsluhových příspěvků. Toto ministr rozhodně popřel a řekl, že to podepíše klidně vlastní krví. Jakékoliv podobné snahy považuje za neopodstatněné a mající velmi negativní dopad na policii. Heinz Kiefer uvedl, že je rád, že vedení policejních odborů sází na jednání a je s ním jednáno, neboť z vlastní zkušenosti ví, že toto není obvyklé. Zdůraznil ale také, že si nedokáže představit, že by policista v Německu pracoval zdarma (otázka přesčasů).

Ze strany vedení NOS PČR byly v diskuzi s ministrem vzneseny dvě zásadní skutečnosti, které v posledních dnech zajímají policisty a které jsou velmi diskutovány. Jedná se o případy policistů, kteří dosáhli 58 let věku, jeví se jako „neperspektivní“ a jsou přesvědčováni k odchodu ze služebního poměru. Stejně tak budí rozruch informace o uvažované manipulaci s osobním příplatkem u těch policistů, kteří jsou zařazeni na služebních místech s požadavkem na vzdělání, které nesplňují. Tyto skutečnosti, zejména ve spojení s fámami o omezení výsluhových nároků, vedou k nejistotě, zneklidňují další část policejního sboru a zvyšují procento bezdůvodně odcházejících policistů.

První náměstek Ing. Salivar vznesl kritickou připomínku k činnosti odborového svazu, a to k úrovni práce na úrovní některých krajů nebo okresů, neboť ne všude jsou odboroví funkcionáři dostatečně fundovanými partnery pro služební funkcionáře.

Na závěr jednání s ministrem vnitra Heinz Kiefer poděkoval za přijetí a ubezpečil přítomné, že se bude na konci roku ptát, zda došlo k propadu platů v ročním vyjádření. Je rovněž připraven se účastnit dalších jednání v průběhu roku.

Na závěr celodenního programu se prezident EuroCOP setkal s předsedou Výboru pro bezpečnost PSP Mgr. Františkem Bublanem, se kterým diskutoval o aktuální situaci v české policii i o problémech, se kterými se během dne seznámil. Část jednání se týkala i otázek Schengenského prostoru. Rovněž ze strany Mgr. Bublana byl ujištěn, že omezení výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů nepřichází v úvahu.

Po celou dobu návštěvy byl Heinz Kiefer doprovázen předsedou NOS PČR JUDr. Milanem Štěpánkem a místopředsedy Ing. Alexanderem Burdou, Bc. Danielem Bláhou JUDr. Petrem Tomkem, kteří mu poskytovali potřebná vysvětlení k otázkám, o které se zajímal. Byl také seznámen s plánovanou schůzkou s organizátory demonstrace, stanovenou na den 7. 2. 2007, o jejímž výsledku chce být informován.

Heinz Kiefer vzal v potaz „revoluční“ změnu, kterou nový zákon o služebním poměru přinesl, ale zdůraznil, že si všiml toho, že zde neprobíhá dostatečná informovanost policistů ze strany Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, ale i ze strany odborového svazu.

Dovolte mi otázku na občana, Juru z Brna, Civila a ostatní,kteří jsou přesvědčeni o tom, že policista není normální člověk.
Chci se Vás zeptat, jaké je Vaše řešení problémů, o kterých zde píšete? A jaké je řešení problémů, které nastaly s účinností zákona č.361/2003Sb., jistě víte o kterém je řeč, ale číslo jen pro úplnost.

Děkuji za odpovědi

.

Nás se neptej na řešení, na to máš pana ministra Langera. On to za Vás vyřeší, možná se budete ještě divit.

Takže jen plivat po ostatních je správné? Nebo nemáš ani tušení o čem je zákon a jaký je stav v bezpečnostních složkách? Chtě-nechtě se to obrátí i proti slušným lidem, protože odchází tolik lidí, že to normální člověk nemůže chtít. Už máš pročtenou správnou kritiku, nebo na sobě nepracuješ? :-) a k panu Langerovi, aby se nedivil on....

jen u nás má vypsanou žádost o propuštění cca 80 lidí ze 120 a každý týden ji někdo podá.....skvělá práce ministerstva a prezídia, stačí se podívat na jejich vyjádření o zákonu, jak se plácají v blátě a nemají ani tu soudnost a slušnost jasně říct, že nikomu nic nedají a nemají to v úmyslu, ba naopak ještě seberou......nevidím budoucnost růžově a ty budeš mít klid, nebudeš mít proti komu prudit.....:-(

Člověče, za koho tady neustále mluvíte, snad ne za všechny občany ČR. Dokážete na všechny jenom plivat a vaše chování nedosahuje výše řeznického psa. Komu chcete vyhrožovat Langerem. Každá mince má dvě strany a pokud se podmínky pro policii nevytvoří, tak schopní odejdou a zůstanou ti o jejichž služby asi nestojíte. Já takovou policii nepotřebuji, jestli vám se to hodí, tak to vypovídá o vašem životě. Jak jsem si tak přečetl vaše příspěvky, tak jste zralý pro psychiatra, takhle zamlženém mozek jsem již dlouho neviděl. Člověče jděte se léčit, vaše okolí z vás musí být nešťastné. Ještě že nejste mým sousedem. Díky bohu.

Pane Juro z Brna, neberte si mé jméno neustále do úst, nemusíte domýšlet za mne to, co chci v rezortu ministerstva vnitra učinit. Domnívám se, že na těchto stránkách to již přeháníte a urážíte i mnoho jiných služných policistů, o jejichž služby já osobně stojím. Pokud nezměníte své vyjadřování, tak si nepřeji, aby jste na tyto stránky přispíval. Nedělám to často, ale musel jsem již zareagovat. O tyto vaše služby nestojím. Dále se k tomu vyjadřovat nebudu.

A jestli se mám ptát já pana ministra, tak zkus otevřít oči a podívat se, kde jsi a kdo se tu koho a na co konkrétně ptal a ptá, pro tebe to raději napíšu, jsi na stránkách ministra!!!!! Zajímavé, že stejně jako nadáváš na celou Policii ČR a vyčítáš všem, že nic nedělají a jsou placeni z tvých daní, že totéž neděláš ve směru k ministrovi, nebo on je placen jinak? Navíc on je ten,který odpovídá za bezpečnostní politiku státu a společně s policejním prezidentem za bezpečnost občanů České republiky. Jestli jsi pořád přesvědčen, že tak mizerná nálada, jaká je v bezpečnostním sboru (a nejde jen o PČR, ale i hasiče, celníky, dozorce) a že tak obrovský odliv příslušníků, který nepřestává je díkydobře nastavenému zákonu, tak ti opravdu musím poradit toho lékaře. Možná ti napíše nějaké léky bez doplatku.....
Na těchto stránkách jsem si rád přečetl názory ostatních lidí a chtěl s některými kolegy vysvětlit nebo přiblížit naši práci, problémy nového zákona a stav v bezpečnostních složkách. Tvé rádobypříspěvky nikomu nic nepřinesly a já je nemíním dál číst, takže tu končím, sbohem

.
A Ty si myslíš, že Jura Ti vyřeší Tvůj problém? On je z Brna a ne z vnitra. Brečíš hezky, ale na špatným hrobě.

Já nejsem žádný uplakánek, ale máte pravdu, že slz v očích poškozených a obětí jsem viděl už tolik, že by to dospělého i průměrně psychicky odolného chlapa složilo. Svou práci dělám dál, ale chci pro ni mít důstojné podmínky, pracovní prostředí a dobrý kolektiv a samozřejmě i finanční zajištění (a v tomto nemyslím na sebe, ale na parťáky, kteří s platem padli mnohem víc než já) a jejich starostí bude spíš zajištění rodin než práce samotná a to se musí změnit. Pokud si myslíte, že dělám cokoliv špatně, nesouhlasíte se mnou v názorech, nelíbí se Vám mé vyjadřování, můžete mi to vyvrátit a reagovat, od toho jsou diskuze, ale nedělejte to, co tu předvádí někteří občané, děkuji a opravdu odcházím. Co jsem chtěl, jsemnapsal a je na ministrovi, jestli a jak bude na vzniklou situaci reagovat, já mohu říci, že policisté kolem mě čekají a někteří ztrácí naději a odchází....bohužel jsou to slušní a poctiví chlapi

JA BYCH TAM PŘIDAL ŽE BUDETE DRŽET HUBU A KROK

Tak jsem viděl stav Vašeho konta 41.525 Kč. Jestli se nepletu, tak je to asi 80 haléřů příspěvku od kažtého policajta. No to je masivní podpora. Jestli mi zejtra vyjde nějakej kšeftík, tak vám tam šoupnu aspoň 10 litrů, ať se dostanete nad korunu.

08.02.2007 22:44 Sponzor
Taky těm chudákům něco pošlu, nedá se dívat na jejich zoufalství. Toto má bránit naše bezpečí? To je ubohost.

TO PŮJDU RADŠI DO BORDELU ZA TY PRACHY

Pro poldu 33
Kde jseš, že ani nenapíšeš? Skončila ti služba? Už jsi šel domů?

To je mé pravé jméno.Ten z Brna, co tady stále nabízí odkazy na web, ať si chatuje tam. My tam taky nechodíme, tak nech si to tam čte i s těma, co nás platí na daních, myslím dańové podvodníky, obchodníky,co mají konečné daňové přiznání 500 kč aby byl klid od FÚ, atd bych mohl pokračovat.Nechci se tímto dotknout poctivých podnikatelů, živnostníků a dańových poplatníku. Chtěl bych obětovat celý svůj plat jednomu,od kterého pobírám z jeho daní plat.Sdělte číslo učtu.Jura z Brna, nedělej nám tady ostudu, nám z jihu Moravy, nám všem Jurům.

Koukám, že je tady další policista, který neví jak se jmenuje, že? Seš polda, to tě omlouvá, je to na tebe moc složité vyplnit Tvoje jméno, email a text, že? Jméno uváděj Tvoje, ne moje. Nedivte se potom, že Vás mají lidi za blbce, když se neumíte ani podepsat vlastním jménem. Kde sloužíš? V Brně na kociánce?

Občas mi hrabe tak se nedivte

Juro z Brna! Ty jsi jenom obyčejný čůůůrááák a zasloužíš do tlamy!

Pořád stejný kecy 08.02.2007 22:17

Ty hrdino dne, napiš kdy a kde. Budu se těšit. Pes kterej štěká nekouše a Ty jenom tlacháš!

No fuj! Tato debata je určena pouze pro slušnou diskuzi. Nečetl jsi poučení? Když se neumíš ovládat, tak jak chceš sloužit u policie? Jak jsi mohl projít testy? Chudáku! Ubožáku!

já nejsem policista, já jsem policista, já jsem byl policista, já budu policista.....jsi na veřejné anonymní diskuzi, kde může vkládat kdo chce jakékoliv názory a bohužel i sprosté narážky a vulgární výrazy, stejně jako se vyjadřovat sprostě a představovat se jako policista, jestli máte důkazy, že jde opravdu o policistu, tak sem s nimi.....dík

Blb zůstane blbem

Jo máš pravdu policajt zůstane policajtem a blb, blbem. No ono je to nastejno.

Pánové, bomba. Oni mi už dnes poslali rentu! O dva dny dříve než obvykle. Ti jsou hodní... Začnu je mít rád, hned jak mi ještě dorovnají valorizaci na kterou mám nárok.