Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Omlouvám se všem policistům. Připouštím, že jsem psychopat, ale slibuji, že ode dneška budu řádně platit daně a budu ctít a respektovat práci policie.

Omlouvám se ti Juro, že jsem včera odešel tak brzo a nemohl jsem s tebou pokračovat v této oduševnělé debatě. Byl jsem po několika šichtách unaven, proto jsem si musel jít odpočinout.
Pořád mi tu něco ale nehraje. Já jsem sice polda, který je dle tebe placen z tvých daní, měl bych být odpočatější více než ty, když pořád říkáš, že se jenom flákáme. A podívej se, večer příjdu domů padnu na hubu a chrápu. To se u tebe říct nedá.
Ty musíš mít nevyčerpatelný fond energie. Poctivě podnikáš, vytváříš hodnoty, platíš nás z tvých daní, chodíš ještě k tomu na výslechy a navíc máš dost času každý den tady předvádět tvé " one man show ". Kurva, jak ty to děláš ? Ty si se snad naučil pohybovat časoprostorem.

Tak pro všechny civily. Jsem taky civil a ač se vám to zdá divné s policisty sympatizuji. Jejich služba je nelehká a mám s nimi jenom dobré zkušenosti. Takový dement jako je Jura Brno, Filcka a jim podobní psychopati z tohoto diskusního fóra dělají frašku pro své pobavení. Jinak pro Juru Brno specielně: Já se na DF začnu bavit na tvůj účet, stejně jako ty se bavíš na účet policistů. Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Pro Nováka jeden běžný den našeho flákání :
V v 06.30 hodin přicházím na naše oddělení na ranní směnu, kdy ve dveřích se od kolegů co měli noční dozvídám, že v noci zadrželi opilého neřidiče, který na nás čeká v policejní cele. I když mi směna začíná až v 07.00 hodin již v 06.50 hodin vyjíždím s kolegou na vloupání do zaparkovaného vozidla. Krátce po příjezdu na místo nám dozorčí sděluje, že o dvě ulice je další nahlášené vloupání do zaparkovaného vozidla. Máme štěstí okresní technik je volný a přijíždí po 20 minutách na místo. S tímto provedu na místě ohledání vozidla a kolega se mezitím od poškozeného zjišťuje, kdy k vloupání došlo a co bylo odcizeno. Dále se s poškozeným domluvil, že až bude případ zadán v ETŘ tak mu zavolá a on přijede na výslech, kdy tento s tímto souhlasí.
Následně pokračujeme s technikem na druhé místo já opět provádím s technikem ohledání a kolega se s druhým poškozeným domluvil stejně jako s prvním. Poté co jsme se v 08.00 hodin vrátili na oddělení tak kolega zadává první případ do ETŘ a já druhý a poté si kolega připravuje výslech prvního poškozeného a já protokol o ohledání místa činu, kdy po jejich sepsání kolega v 08. 30 hodin volá prvního poškozeného s kterým dopíše jeho výslech a poté tento společně s poučením poškozeného vytiskne a s mým protokolem o ohledání MČ je dá podepsat poškozenému, který v 09.00 hodin z oddělení odchází. Já mezitím začínám psát protokol o ohledání místa druhého vykradeného vozidla a kolega si připravuje druhý výslech. Mezitím na oddělení přišla oznámit nějaká paní, že jí její trvale opálená sousedka slovně vyhrožuje fyzickým napadením. Já dopisuji protokol o ohledáni místa činu a poté si paní beru vedle do kanceláře, kde s ní případ zadám a poté jí k věci vyslechnu a paní v 09.40 hodin odchází z oddělení. Kolega už doslechl druhého poškozeného a poté společně doděláme kompletně oba spisy a tak všechny tři případy předáváme dozorčímu. Následně v 10.00 hodin odjíždíme do policejní cely, kde kolega zadrženému neřidiči sdělil obvinění a poté jej k věci vyslechl. Po skončení výslechu v 11.30 hodin odjíždíme na oběd, kdy po 10 minutách nám dozorčí sděluje, že si máme s obědem pospíšit, protože pracovnici ostrahy marketu zadrželi pachatele krádeže zboží. Naše 30 minut trvající přestávka na oběd se zkracuje na 20 minut a my přijíždíme do uvedeného marketu. Zde provedenou lustrací zjišťujeme, že u tohoto pachatele se nejedná o přestupek, ale trestný čin a tak jej na místě zadržujeme a převážíme na oddělení. Zde se okamžitě po prohlídce a umístění pachatele za katr, roztáčí administrativní kolotoč, kdy kolega zadává případ. Já okamžité začínám psát protokol o zadržení, úřední záznam a rejstřík trestů. Kolega už napsal zahajovačku a dozorčí se po 20 minutách konečně dovolal nějakému státnímu zástupci. Kolega opět zadrženému sděluje obvinění a vyslýchá jej a já mezitím odjíždím do uvedeného marketu s poučením a vyčíslením škody, které mi zde potvrzují. V 15.00 hodin jsme s tímto případem hotový, kdy si s kolegy říkáme, že snad už bude klid, ale z tohoto nás po 20 minutách proberou kolegové z dopravního družstva, kteří dozorčímu radiostanicí sdělují, že zadrželi řidiče se zákazem řízení motorových vozidel a tohoto nám převážejí na oddělení. Zhruba po 5 minutách už stojí ve dveřích a kolotoč se roztáčí znovu jenom s tou změnou, že zadržení a úřední záznam píší kolegové z dopravky. V 17.00 hodin máme případ zpracovaný a tak si s kolegou chceme udělat druhou 30 minut trvající přestávku, kterou pro rýpali máme nárok a není placená, ale ani si nestihneme zalít hrnek s kávou a už nás operační posílá k dopravní nehodě s těžkým zraněním, kterou musíme zajistit do příjezdu nehodovky. Tato přijíždí asi po 30 minutách, ale dalších 40 minut jsme na místě nuceni zůstat, protože je nutné v místě řídit dopravu. V 18.20 hod se vracíme na oddělení, kdy jsme posláni do dalšího marketu, kde je ochrankou zadržen podnapilý mladík, který se zde dopustil výtržnictví. Směna nám oficiálně končí v 19.00 hodin, ale my z ní s kolegou odcházíme v 20.20 hodin. To je jen malá ukázka toho našeho flákání, kdy toto Vám vřele doporučuji zažít.

pane kolego copak tomu nerozumíš? tihle pánové nic pochopit nechtějí, nemá to cenu vůbec reagovat na jejich provokace, ztráta času

Soudný člověk to ví, blbec to nepochopí. Diskutovat s blbcem a ještě k tomu aktivním, je ztráta času.

Je to hlavně pro ty - co si nemyslí, že policisté nic nedělají a je to prezentace - skládání účtů co ten policista kromě pokut a " ježdění autem " vlastně dělá.
Jurové, Novákové, Civilové a jim podobní to nepochopí pro vlašský oříšek v hlavě - tak to je. Zdraví polda co se taky " fláká " tímto způsobem.

Proboha kámo, to sem vůbec nepiš. Normální polda všechno tohle zná a ví o čem je řeč. A pro ty ostatní magory z tohoto fóra je to nezajímavé. Oni se chtějí do nás pouze navážet. Proto máš jen dvě možnosti. Buď je úplně ignorovat, nebo s nimi hrát tu jejich hru a třeba to brát jako určitý způsob legračního odreagování se. Má to alespoň jeden pozitivní aspekt. Na těchto dementech si člověk alespoň prakticky vyzkouší bez většího nebezpečí, jak s takovými jednat, jak reagují a co od nich člověk může čekat. Opravdu slušnej studijní materiál.

Skoro dvě hodiny přesčasů. Kurva! To neni možné. Před týdnem ve čtvrtek jsem poslouchal p. ministra vnitra, který v televizi prohlásil, že policista, který slouží přesčasy, je unavený a jeho práce neni kvalitní. Nechal bych vás potrestat. My občané, žádáme kvalitní služby od policie. Pak nemá být státní pokladna prázdná. Rejžujete na přesčasech a my trpíme vaší nekvalitní prací.

Pro Civil
Ty 2 hodiny navíc nebyly žádný přesčas, ale byli na oltář vlasti do 150 hodin zadarmo. takto odpracovaných hodin mám zadarmo s kolegy ze šichty už 30. Tak se Vás zeptám kolik hodin zadarmo jste Vy odpracoval pro svojí firmu ?

Civile plácej si to své vnitřní bahno, nevíš o čem je řeč - dojdi se vylejt někam do putyky, jseš tento styl, tam budeš s těmahle chytrostma a úsudkama " Králem hospody ".

Fakt jsem myslel, že tam chodíte spát nebo mastit karty.To je překvapení, ale vybral sis to

Omlouvám se, musím k výslechu, mám sděleno za podvod. Je to bordel, podnikatel u nás nemůže trošku upravit účetnictví, hned jsou na něj jako supi. Zatím se podívejte na stránky mých kamarádů, nájemných vrahů, já příjdu.

Pořád stejný kecy

Dyť se vykecej a ulev si. Chceš mě dát do tlamy? Za co? Za pravdu? Jó pravda je hold krutá. Tak napiš, kdy a kde mě dáš do tlamy. Budu se těšit. Bojim, bojim. Ha ha ha.

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Ty blbe, policista nejsem! Jsem občan jako ty, který má právo vyjádřit zde svůj názor. Ty taky přeci nejsi policajt. Sympatizuji s policisty a ty zasloužíš rozbít hubu. Já na rozdíl od nich, si to mohu dovolit říct, ty vyjebaná hlavo.

Díky našim poslancům, kteží sami sobě přidávají kde můžou, prošel nový zákon. Přináší problémy nejen v oblasti platů. Byli jsme mnozí degradováni(což se za všech dob používalo jako jeden z nejpotupnějších trestů) ale ještě se po nás vozí staří i noví plukovníci,kterých je nyní více než dostatek. A ptají se nás, jak to, že nemáte řádné hodnostní označení? Odpovídáme, že zatím nebylo pro tisíce nových praporčických hodností dodáno(asi někdo zapoměl) odpověď: TO MĚ NEZAJÍMÁ! Tak že : děkujeme!!!!!!!

Juro z Brna! Ty jsi jenom obyčejný čůůůrááák a zasloužíš do tlamy! Brzo do ní dostaneš!

Vidíš, ani občan není spokojenej s tvím slovníkem. Chováš se jako takomplexovanej buran. To seš policista?

Pořád stejný kecy
Koukám, další tvrďák od policie. To se hnedka lépe platí daně, když vidím ostré hochy od policie. A co ten slovník? No to je hrůza. Lidem za jejich daně nadávat do čůůůráááků, to se nedělá. Za co ty chceš vlastně demonstrovat? Ty patříš do polepšovny!

PROSÍM O VYSVĚTLENÍ PROČ TADY NEKNOURÁ DOPRAVÁK,ALE SAMÝ ŠLAPKY UVÁLENÝ

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

09.02.2007 01:47 občan

Můžeš mě občane povědět, kde jsem já na těhto stránkách vulgárně někoho napadal?

Však ono se to ukáže na té jejich demonstraci kolik policajtů se demonstrace vůbec zůčastní. Slušnej policajt má stušnou mzdu a nemusí demonstrovat. To jenom ti mladí kluci mají pocit, že pořád berou málo. Na pracovních úřadech vás srovnají. Po demonstraci vás totiž polovinu vyházejí. Já bych vás vyházel všechny.

Jak říkám, to nepochopíš. Ale zkusím to. Představ si, že policajti jsou placeni státem, souhlas. Takto jsou i placeni jiní zaměstnanci sttem ( my jsme služebníci jasně ). Do konce roku 2006 jsme byli valorizováni stejně jako rozpočtovky - tedy třeba paní na úřadu práce, paní na OSSZ, učitelé, lékaři, Městští policisté atd. Od 1.1.2007 již máme odlišné podmínky a zatímco ti co jsem zde uvedl a mnoho jiných včetně pracující větších podniků, kde měli kolektivnimi smlouvami dojednáno navýšení platů a dejme tomu 5 %, tak u nás ( bezpečnostních složek ) to vzali revolučně a někdo šel do nového roku bez běžného navýšení a někteří mají o 1.000 - 3.000,- Kč méně. Bude tomuhle někdo pleskat ? Asi těžko, když vím, že tahle genialita postihla nás, ale nikoliv šéfy policie, kteří dostali nadstandartní navýšení, rovněž jak jsem uvedl dostali běžné roční přidání i ostatní.
Ale je toho o mnoho a mnoho víc, co 1.1.2007 přišlo a není samo sebou, že se " najednou " něco děje a že se ti flákači u policie ozývají. Jistě ti co mají v hlavě jen závist a neví o téhle práci nic víc to nepochopí - byl jsem dříve mechanik silnoproudých zařízení, dělal jsem na napětí 3 Kv, tedy práce s hutsukem a pod., ale kdo pozná policejní práci ve městě, kde je drbanů tolik, že není chvilka, aby nějakého nepotkal, tak pozná, že to není o žádné flákárně a negatov této práce je až až. Kdo nechce nepochopí, kdo chce pochopí, že někdy je toho až už dost a že již i nastala doba se ozvat. A to se děje teď. Stávkovat nesmíme, demonstrovat, tedy nijak neomezit služební výkon a ve volnu se zůčastnit nějakého shromáždění občanů a vyjádřit nespokojenost s pracovními podmínkami a pod. zakázáno nemáme. Toť vše dobrou noc.

Co to tady tlacháte policajti pomatení? Za co chcete přidat? Už tak berete až dost! Já bych Vás naučil dělat, to by jste viděli co je to práce!

Mě nemusíš nic učit, ruce mě živily, k policii jsem šel ze stabilného zaměstnání, které funguje i teď a špatné peníze bych tam neměl ani teď, i když o něco menší. K Polici jsem šel ale z přesvědčení dělat něco proti hajzlům. Nejsem si už ale jist, zda by si se uplatnil u Policie ČR - laciné řeči znám, ty mě říkat nemusíš - kdo o tom prd ví, tak kecá jen pitomosti - pravda je někde jinde, ale ty ji nenajdeš nemáš na to si to v hlavě srovnat - na to svoje myšlení stačíš.

x 1
Na co tam lezeš k policajtům, když potom brečíš, že máš málo peněz? Jak můžete jako státní zaměstnanci demonstrovat proti státu??? Jak chcete nahlásit magistrátu dopředu, utajenou demonstraci? Zákony se vás policajtů netýkají?