4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Omlouvám se všem policistům. Připouštím, že jsem psychopat, ale slibuji, že ode dneška budu řádně platit daně a budu ctít a respektovat práci policie.

Omlouvám se ti Juro, že jsem včera odešel tak brzo a nemohl jsem s tebou pokračovat v této oduševnělé debatě. Byl jsem po několika šichtách unaven, proto jsem si musel jít odpočinout.
Pořád mi tu něco ale nehraje. Já jsem sice polda, který je dle tebe placen z tvých daní, měl bych být odpočatější více než ty, když pořád říkáš, že se jenom flákáme. A podívej se, večer příjdu domů padnu na hubu a chrápu. To se u tebe říct nedá.
Ty musíš mít nevyčerpatelný fond energie. Poctivě podnikáš, vytváříš hodnoty, platíš nás z tvých daní, chodíš ještě k tomu na výslechy a navíc máš dost času každý den tady předvádět tvé " one man show ". Kurva, jak ty to děláš ? Ty si se snad naučil pohybovat časoprostorem.

Tak pro všechny civily. Jsem taky civil a ač se vám to zdá divné s policisty sympatizuji. Jejich služba je nelehká a mám s nimi jenom dobré zkušenosti. Takový dement jako je Jura Brno, Filcka a jim podobní psychopati z tohoto diskusního fóra dělají frašku pro své pobavení. Jinak pro Juru Brno specielně: Já se na DF začnu bavit na tvůj účet, stejně jako ty se bavíš na účet policistů. Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Pro Nováka jeden běžný den našeho flákání :
V v 06.30 hodin přicházím na naše oddělení na ranní směnu, kdy ve dveřích se od kolegů co měli noční dozvídám, že v noci zadrželi opilého neřidiče, který na nás čeká v policejní cele. I když mi směna začíná až v 07.00 hodin již v 06.50 hodin vyjíždím s kolegou na vloupání do zaparkovaného vozidla. Krátce po příjezdu na místo nám dozorčí sděluje, že o dvě ulice je další nahlášené vloupání do zaparkovaného vozidla. Máme štěstí okresní technik je volný a přijíždí po 20 minutách na místo. S tímto provedu na místě ohledání vozidla a kolega se mezitím od poškozeného zjišťuje, kdy k vloupání došlo a co bylo odcizeno. Dále se s poškozeným domluvil, že až bude případ zadán v ETŘ tak mu zavolá a on přijede na výslech, kdy tento s tímto souhlasí.
Následně pokračujeme s technikem na druhé místo já opět provádím s technikem ohledání a kolega se s druhým poškozeným domluvil stejně jako s prvním. Poté co jsme se v 08.00 hodin vrátili na oddělení tak kolega zadává první případ do ETŘ a já druhý a poté si kolega připravuje výslech prvního poškozeného a já protokol o ohledání místa činu, kdy po jejich sepsání kolega v 08. 30 hodin volá prvního poškozeného s kterým dopíše jeho výslech a poté tento společně s poučením poškozeného vytiskne a s mým protokolem o ohledání MČ je dá podepsat poškozenému, který v 09.00 hodin z oddělení odchází. Já mezitím začínám psát protokol o ohledání místa druhého vykradeného vozidla a kolega si připravuje druhý výslech. Mezitím na oddělení přišla oznámit nějaká paní, že jí její trvale opálená sousedka slovně vyhrožuje fyzickým napadením. Já dopisuji protokol o ohledáni místa činu a poté si paní beru vedle do kanceláře, kde s ní případ zadám a poté jí k věci vyslechnu a paní v 09.40 hodin odchází z oddělení. Kolega už doslechl druhého poškozeného a poté společně doděláme kompletně oba spisy a tak všechny tři případy předáváme dozorčímu. Následně v 10.00 hodin odjíždíme do policejní cely, kde kolega zadrženému neřidiči sdělil obvinění a poté jej k věci vyslechl. Po skončení výslechu v 11.30 hodin odjíždíme na oběd, kdy po 10 minutách nám dozorčí sděluje, že si máme s obědem pospíšit, protože pracovnici ostrahy marketu zadrželi pachatele krádeže zboží. Naše 30 minut trvající přestávka na oběd se zkracuje na 20 minut a my přijíždíme do uvedeného marketu. Zde provedenou lustrací zjišťujeme, že u tohoto pachatele se nejedná o přestupek, ale trestný čin a tak jej na místě zadržujeme a převážíme na oddělení. Zde se okamžitě po prohlídce a umístění pachatele za katr, roztáčí administrativní kolotoč, kdy kolega zadává případ. Já okamžité začínám psát protokol o zadržení, úřední záznam a rejstřík trestů. Kolega už napsal zahajovačku a dozorčí se po 20 minutách konečně dovolal nějakému státnímu zástupci. Kolega opět zadrženému sděluje obvinění a vyslýchá jej a já mezitím odjíždím do uvedeného marketu s poučením a vyčíslením škody, které mi zde potvrzují. V 15.00 hodin jsme s tímto případem hotový, kdy si s kolegy říkáme, že snad už bude klid, ale z tohoto nás po 20 minutách proberou kolegové z dopravního družstva, kteří dozorčímu radiostanicí sdělují, že zadrželi řidiče se zákazem řízení motorových vozidel a tohoto nám převážejí na oddělení. Zhruba po 5 minutách už stojí ve dveřích a kolotoč se roztáčí znovu jenom s tou změnou, že zadržení a úřední záznam píší kolegové z dopravky. V 17.00 hodin máme případ zpracovaný a tak si s kolegou chceme udělat druhou 30 minut trvající přestávku, kterou pro rýpali máme nárok a není placená, ale ani si nestihneme zalít hrnek s kávou a už nás operační posílá k dopravní nehodě s těžkým zraněním, kterou musíme zajistit do příjezdu nehodovky. Tato přijíždí asi po 30 minutách, ale dalších 40 minut jsme na místě nuceni zůstat, protože je nutné v místě řídit dopravu. V 18.20 hod se vracíme na oddělení, kdy jsme posláni do dalšího marketu, kde je ochrankou zadržen podnapilý mladík, který se zde dopustil výtržnictví. Směna nám oficiálně končí v 19.00 hodin, ale my z ní s kolegou odcházíme v 20.20 hodin. To je jen malá ukázka toho našeho flákání, kdy toto Vám vřele doporučuji zažít.

pane kolego copak tomu nerozumíš? tihle pánové nic pochopit nechtějí, nemá to cenu vůbec reagovat na jejich provokace, ztráta času

Soudný člověk to ví, blbec to nepochopí. Diskutovat s blbcem a ještě k tomu aktivním, je ztráta času.

Je to hlavně pro ty - co si nemyslí, že policisté nic nedělají a je to prezentace - skládání účtů co ten policista kromě pokut a " ježdění autem " vlastně dělá.
Jurové, Novákové, Civilové a jim podobní to nepochopí pro vlašský oříšek v hlavě - tak to je. Zdraví polda co se taky " fláká " tímto způsobem.

Proboha kámo, to sem vůbec nepiš. Normální polda všechno tohle zná a ví o čem je řeč. A pro ty ostatní magory z tohoto fóra je to nezajímavé. Oni se chtějí do nás pouze navážet. Proto máš jen dvě možnosti. Buď je úplně ignorovat, nebo s nimi hrát tu jejich hru a třeba to brát jako určitý způsob legračního odreagování se. Má to alespoň jeden pozitivní aspekt. Na těchto dementech si člověk alespoň prakticky vyzkouší bez většího nebezpečí, jak s takovými jednat, jak reagují a co od nich člověk může čekat. Opravdu slušnej studijní materiál.

Skoro dvě hodiny přesčasů. Kurva! To neni možné. Před týdnem ve čtvrtek jsem poslouchal p. ministra vnitra, který v televizi prohlásil, že policista, který slouží přesčasy, je unavený a jeho práce neni kvalitní. Nechal bych vás potrestat. My občané, žádáme kvalitní služby od policie. Pak nemá být státní pokladna prázdná. Rejžujete na přesčasech a my trpíme vaší nekvalitní prací.

Pro Civil
Ty 2 hodiny navíc nebyly žádný přesčas, ale byli na oltář vlasti do 150 hodin zadarmo. takto odpracovaných hodin mám zadarmo s kolegy ze šichty už 30. Tak se Vás zeptám kolik hodin zadarmo jste Vy odpracoval pro svojí firmu ?

Civile plácej si to své vnitřní bahno, nevíš o čem je řeč - dojdi se vylejt někam do putyky, jseš tento styl, tam budeš s těmahle chytrostma a úsudkama " Králem hospody ".

Fakt jsem myslel, že tam chodíte spát nebo mastit karty.To je překvapení, ale vybral sis to

Omlouvám se, musím k výslechu, mám sděleno za podvod. Je to bordel, podnikatel u nás nemůže trošku upravit účetnictví, hned jsou na něj jako supi. Zatím se podívejte na stránky mých kamarádů, nájemných vrahů, já příjdu.

Pořád stejný kecy

Dyť se vykecej a ulev si. Chceš mě dát do tlamy? Za co? Za pravdu? Jó pravda je hold krutá. Tak napiš, kdy a kde mě dáš do tlamy. Budu se těšit. Bojim, bojim. Ha ha ha.

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Ty blbe, policista nejsem! Jsem občan jako ty, který má právo vyjádřit zde svůj názor. Ty taky přeci nejsi policajt. Sympatizuji s policisty a ty zasloužíš rozbít hubu. Já na rozdíl od nich, si to mohu dovolit říct, ty vyjebaná hlavo.

Díky našim poslancům, kteží sami sobě přidávají kde můžou, prošel nový zákon. Přináší problémy nejen v oblasti platů. Byli jsme mnozí degradováni(což se za všech dob používalo jako jeden z nejpotupnějších trestů) ale ještě se po nás vozí staří i noví plukovníci,kterých je nyní více než dostatek. A ptají se nás, jak to, že nemáte řádné hodnostní označení? Odpovídáme, že zatím nebylo pro tisíce nových praporčických hodností dodáno(asi někdo zapoměl) odpověď: TO MĚ NEZAJÍMÁ! Tak že : děkujeme!!!!!!!

Juro z Brna! Ty jsi jenom obyčejný čůůůrááák a zasloužíš do tlamy! Brzo do ní dostaneš!

Vidíš, ani občan není spokojenej s tvím slovníkem. Chováš se jako takomplexovanej buran. To seš policista?

Pořád stejný kecy
Koukám, další tvrďák od policie. To se hnedka lépe platí daně, když vidím ostré hochy od policie. A co ten slovník? No to je hrůza. Lidem za jejich daně nadávat do čůůůráááků, to se nedělá. Za co ty chceš vlastně demonstrovat? Ty patříš do polepšovny!

PROSÍM O VYSVĚTLENÍ PROČ TADY NEKNOURÁ DOPRAVÁK,ALE SAMÝ ŠLAPKY UVÁLENÝ

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

Je mi jasné že jste normální provokatér, nejde Vám o žádnou diskuzi, nechcete se ani nic dozvědět a viděl bych to na nějakou psychopatologikou úchylku. Z Vašich příspěvků a z příspěvků Jury Brno je to jasně vidět. Jenom to, že za každým příspěvkem vidíte policajta. Jistě, asi je jich tady většina, ale já policajtem nejsem. Tyto diskuze mě zajímají a občas sem zajdu a přečtu si pár stránek. I na můj nevulgární příspěvek bylo takhle reagováno. Chcete jen provokovat a dělat zle a myslíte že tím někoho dostanete? Policisté jsou ze své práce zvyklí bavit se s takovými jako Vy. A stejně všechny odpovědi na Vaše bláboly nemusí být od nich. Takže nevíte kdo Vám ve skutečnosti odpovídá a stejně reagujete jak reagujete. Znám typ těchto lidí, anonymní dopisy, udání...atd. Ale ony ty mlýnyi melou.........

09.02.2007 01:47 občan

Můžeš mě občane povědět, kde jsem já na těhto stránkách vulgárně někoho napadal?

Však ono se to ukáže na té jejich demonstraci kolik policajtů se demonstrace vůbec zůčastní. Slušnej policajt má stušnou mzdu a nemusí demonstrovat. To jenom ti mladí kluci mají pocit, že pořád berou málo. Na pracovních úřadech vás srovnají. Po demonstraci vás totiž polovinu vyházejí. Já bych vás vyházel všechny.

Jak říkám, to nepochopíš. Ale zkusím to. Představ si, že policajti jsou placeni státem, souhlas. Takto jsou i placeni jiní zaměstnanci sttem ( my jsme služebníci jasně ). Do konce roku 2006 jsme byli valorizováni stejně jako rozpočtovky - tedy třeba paní na úřadu práce, paní na OSSZ, učitelé, lékaři, Městští policisté atd. Od 1.1.2007 již máme odlišné podmínky a zatímco ti co jsem zde uvedl a mnoho jiných včetně pracující větších podniků, kde měli kolektivnimi smlouvami dojednáno navýšení platů a dejme tomu 5 %, tak u nás ( bezpečnostních složek ) to vzali revolučně a někdo šel do nového roku bez běžného navýšení a někteří mají o 1.000 - 3.000,- Kč méně. Bude tomuhle někdo pleskat ? Asi těžko, když vím, že tahle genialita postihla nás, ale nikoliv šéfy policie, kteří dostali nadstandartní navýšení, rovněž jak jsem uvedl dostali běžné roční přidání i ostatní.
Ale je toho o mnoho a mnoho víc, co 1.1.2007 přišlo a není samo sebou, že se " najednou " něco děje a že se ti flákači u policie ozývají. Jistě ti co mají v hlavě jen závist a neví o téhle práci nic víc to nepochopí - byl jsem dříve mechanik silnoproudých zařízení, dělal jsem na napětí 3 Kv, tedy práce s hutsukem a pod., ale kdo pozná policejní práci ve městě, kde je drbanů tolik, že není chvilka, aby nějakého nepotkal, tak pozná, že to není o žádné flákárně a negatov této práce je až až. Kdo nechce nepochopí, kdo chce pochopí, že někdy je toho až už dost a že již i nastala doba se ozvat. A to se děje teď. Stávkovat nesmíme, demonstrovat, tedy nijak neomezit služební výkon a ve volnu se zůčastnit nějakého shromáždění občanů a vyjádřit nespokojenost s pracovními podmínkami a pod. zakázáno nemáme. Toť vše dobrou noc.

Co to tady tlacháte policajti pomatení? Za co chcete přidat? Už tak berete až dost! Já bych Vás naučil dělat, to by jste viděli co je to práce!

Mě nemusíš nic učit, ruce mě živily, k policii jsem šel ze stabilného zaměstnání, které funguje i teď a špatné peníze bych tam neměl ani teď, i když o něco menší. K Polici jsem šel ale z přesvědčení dělat něco proti hajzlům. Nejsem si už ale jist, zda by si se uplatnil u Policie ČR - laciné řeči znám, ty mě říkat nemusíš - kdo o tom prd ví, tak kecá jen pitomosti - pravda je někde jinde, ale ty ji nenajdeš nemáš na to si to v hlavě srovnat - na to svoje myšlení stačíš.

x 1
Na co tam lezeš k policajtům, když potom brečíš, že máš málo peněz? Jak můžete jako státní zaměstnanci demonstrovat proti státu??? Jak chcete nahlásit magistrátu dopředu, utajenou demonstraci? Zákony se vás policajtů netýkají?