Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

................................................................ ................................................................ ................................................................ ................................................................ ................................................................ ................................................................ ................................................................ ................

Pro všechny kteří tuto diskusi stále chápou tak, že jde o nářky přísl. bezpečnostních sborů, kteří pláčou nad tím, že májí malou mzdu.
... NE vážení, nad tím nikdo nepláče. Opakuji NEPLÁČE.
Ale pokud se Vám a mě stane kdekoliv, že mi rozhodnutím sníží moji skutečnou mzdu o 6000,- hrubého měsíčně a se mnou dalším stovkám... kolegů tím, že nás někdo chtěl vytvořením nového zákona mimo jiné také připravit o příplatky za službu v noci + so + ne, na které jsme 17 let měli nárok, a k tomu nám přibalí balíček dalších 150h přesčasů vykonané zdarma v dnech osobního odpočinku, pak zřejmě nežijeme v tržním hospodářství. Tohle prostě pak uslyší třeba celý národ už také proto, aby si všichni rozšířili pohled na tu naši malou, krásnou, kapitalistickou republiku a prostě se o ní více dozvěděli. Zvláště pak ale proto, že nemohu vystát polopravdy a lži našeho pana ministra - politika a (některých dalších), kteří přesvědčují okolí a sebe, že k žádnému snížení nedošlo a kteří zřejmě z důvodu boje o svou popularitu a voliče, sebe a národ klamou, neboť jim předkládají neúplné informace, poloprady a takzvaně prostě mlží, takže doslova LŽOU. Proč? Jde jim předševším zřejmě na prvním místě o vlastní korýtko a to i za cenu, že se ze všeho vylžou.
Takže rád bych Vás všechny poprosil, abyste se nenechali oklamat a nežili tak třeba v mylné představě, že naříkáme a pláčeme. Naopak, díky našim představeným a Vám si uvědomujeme, že se o sebe postráme sami. Nepřišli jsme sem plakat, ale vzájemně se informovat a podpořit. Všem děkuji a přeji krásný víkend.

Standartní vyjádření, jak se věci mají - chytřejší pochopí a srovnají si to v hlavě o co jde, omezenci stylu : NOVÁK, CIVIL, JURA BRNO maj zatemníno, v hlavě vlašský ořech, jejich duševno je možná pod práhem přípustnosti a jejich vnitřní pud je nutí křičet bezduchá hodnocení. Tak ať si křičí - tím neuškodí.

09.02.2007 13:43 X1

No hlavně že ty máš rozedněno. Tak jako různí ., xxx a jim podobní. Jejich slovník je opravdu na ůrovni hlavně hoden policisty. Nedivím se ministerstvu vnitra, že Vám nedají peníze a výsluhy. Nechcete hold chápat, že různí lidi mají různé názory. Tak si dál myslete, že se bez vás lidi neobejdou. Kde ste byli od roku 1989 do roku 1998? Zalezlí na služebnách jako potkani a nevěděli ste co bude dál. Za vlády KSČSSD Vás vytáhli ven, dostali ste moc, peníze a začali ste vyskakovat. Najednou by Vám někdo chtěl sebrat výhody, pravomoci a to se Vám nelíbí! Nikdy ste tyto váhody dostat neměli, protože ve Vašich rukách je to zbraň hromadného ničení! Škoda každé koruny zaplacené na daních, jak pro policii, tak na politiky. Na tento příspěvek reagovat nemusíte, protože s takovejma ufňukanejma chudáčkama končím. Lepší jít v klidu na pivo než se rozčilovat s takovejma dutejma hlavama. Toto se netýká ovšem slušných a podstivých policistů, těch si vážím. Občas tady zveřejním odkaz na naše webovky, ale nijak nebudu nadále reagovat na ty Vaše kraviny. Chodí na tyto stránky i tak dost lidí, kteří sdílejí můj názor na naši policii. Čest vaší "práci" soudruzi.

JURO, JURO,

já ale právě ten slušný policista jsem.

- nikdy jsem nevzal úplatek
- tvůj záporný bod jsem také nesplnil sloužím od 1992 - " tedy v nové éře "
- mladý cucák, který hned prahne po penězích také nejsem - 41 let
- lidem pomáhám v mezích možností, to co nám dovolují zákony
- nikdy jsem nebyl v žádné politické straně
- za celou dobu u PČR jsem byl pouze jednou trestán písemným napomenutím, za to, že jsem nebyl na služebním tělocviku,
- na policejní škole jsem byl v jedenáctce nejlepších ze 200 policistů ( na pódiu sálu potřeseno rukou ředitelem pol. školy, nic jiného )
- moje maličkost se objevila i na titulní stránce novin, když jsem kdysi 27. prosince skočil za topícím se ožralou do vody a vytáhnul ho ven
a to nebylo teplé počasí jako nyní. Co jsem z toho měl ? Vůbec nic, vystřižený článek z přední strany novin
- Právo.
Co by si mě nebo spoustě kolegů chtěl vyčítat ? Na mojí směně, jsou samí slušní kolegové, kteří si dělají práci jak jen to jde a někdy i na hraně zákona, aby pomohli lidem, možná i tak přemýšljíc jako ty. Vyčítat už můžeš jen tak nos mezi očima. A souhlasím tady naprosto s kolegy, kteří zde píší. To že se zde někteří skutečně vulgárně vyjadřují - slovo pitomec a pod. užívám také pokud si to protistrana zaslouží s tím nesouhlasím. Zdar a běž raději na to pivo. Do policie skutečně nevidíš - jsou to jen laciná hodnocení

09.02.2007 14:35 X1
Neumíš číst? Jura ti vysvětlil v předposledním řádku, že se tě to netýká, tak co se zavzdušňuješ? To je problém vás policajtů, jste vztahovační. Chováš se jako potrefená husa.
No tomu, že se na těchto stránkách už neukáže moc nevěřím.

Pane, prosím Vás, jakou máte tu mzdu? Mně když sníží mzdu o 6000Kč, tak mi nezbyde ani minimální mzda garantovaná státem!

JURA BRNO
OK Jinak jsem dlouho neslyšel ,že jsem zamindrákovanej

tak to zkus tady : http://www.policista.estranky.cz/clanky/nazory/forum-jako-moznos t-vyjadrit-svuj-nesouhlas

už dva dny mi nejde http://www.policista.estranky.cz/clanky/nazory/nova-diskuse-demo nstrace Je to podezřelý

onehdá jsme měli problémy s vedením na OOP. Přestali jsme všichni nosit pokuty a vše řešili domluvou. Dostalo se to na okres a museli začít jednat, protože potrestat nás za to, že najednou provádíme pouze prevenci, to nemohli. Měli z toho těžkou hlavu a vedení u nás skončilo. Tenkrát se tomu říkalo skrytá stávka, protože stávkovat se v 90tých letech nemohlo a oficiálně se to stávkou taky nedalo nazvat. Potrestali 2 příslušníky formou služební cesty na rok jako výpomoc, ale po stížnosti nás po měsíci opět vrátili. Myslej si, že jsou chytrý, ale člověk by nevěřil jak málo na ně stačí. Na rádoby JUDry ))

Přesně takto je třeba jednat! Ti co podali třeba odvolání proti zařazení a byli...... a museli to stáhnout, postupovali a dále siztěžovali, vyhráli by, ale vedení vyhrožuje a tahá špinavosti. OŘ Žďár nad Sázavou je toho taky příkladem....

Pánové a dámy, policisti dosud zůstávající. Vy všichni, kteří jste na svých platech pocítili výhody demokracie, pokuste se zkvalitnit svoji práci stejným procentním navýšením, jímž Vám byl plat ponížen. Přestat pracovat nesmíte, zákon to nedovoluje. Postačí jen, když pro začátek začnete číst vše s čím se máte seznámit, z čeho máte být proškoleni. Pak už nezbyde nic jiného než se ptát, kdo bude u policie pracovat ?

Pepa
Tak jako dosud, nikdo. Ono se nic nestane ČR byla bez vlády 8 měsíců a také to nikdo nepoznal. Pokud se sníží počet policajtů, zase to nikdo nepozná, možná to pozná státní polkadna na úsporách za vaše platy.

Filcka je fundovaný, má rozhled, vzdělání, zná problematiku kriminality a boje s ní, samozřejmě zná kolik se kolem nás pohybuje různých recidivistů a z této jeho pozice jistě ví co říká, takže pro ostatní občany je ten jeho názor záruk, že i když odejde větší počet policistů - dlouholetých praktiků a znalých kriminálního prostředí, nic se nestane - recidivisti, kteří jsou pod " patronátem " svých dlouholetých protějšků - kriminalistů, pořádkových policistů na ulicích, to jistě pochopí.

Filcka uděluji Vám vyznamenání za myšlenku roku. Že to ale dalo práci vymyslet, těch statistik, těch studií, té praxe.

divím se, že Juru z Brna nepřestanete ignorovat. Takovýhle primitivové se vždycky někde najdou. Ať je to soused nebo kolega v práci. Bez těch bychom si nemohli život snad ani představit

... já ještě jednou, aby to v tom náporu nezapadlo : Ten člověk je nemocný, to je evidentní. Je v tom ale nevinně ? Nevím, je to snad znamení doby, násilí, netolerance, sváry - pomalu se to i díky sdělovacím prostředkům, médiím ale i absencí výchovy a osobního příkladu blízkých stává normou. On - Jura - je ještě k tomu všemu radikál, takže to umocňuje. Proto ta nenávist, glorifikace nájemných vrahů a negace všeho, co Policie dělá. Proto je tak duševně omezen, že plivá jedovaté sliny na všechny strany nevědouc, že ne zrcadlo, ale huba je křivá.

Tak chlapci, dnes mi byla na konto doručena almužna, je to opravdu k smíchu jaký plat v uvozovkách má policista v ČR, odcházím, tento plat je mým posledním, ať žije korupce protože to je to co bude v naší republice vládnout , prachy prachy a zase jenom prachy, kdo je má může si dovolit všechno, kdo je nemá rád si je vezme ....... Myslím, že naše vláda to v tomto případě prohrává na celé čáře a bohužel vrátí se jim to tisíckráte, bohužel ať si to většina občanů neuvědomuje, budou to právě oni, kdo to odnese ..... Sbohem policie ČR , a těm klukům myslím kluky na ulici, ti, kteří si peníze jako jediní u PČR zaslouží a právě těmto je Langer sprostě ukradl aby mohl srát prachy přebujelému vedení, kteří už tak měli dost, přeji neskutečnou dávku odvahy, trpěivosti hlavně zdraví a třeba i jinou práci bez stresu a lépe ohodnocenou a Langerovi přeji, ať dopadne jak Mlynář a v těch sračkách ať se pořádně vykoupe, nebo ať jej vykoupou vlastní lidi při demonstraci, která je nevyhnutelná , kluci policejní, žijete jenom jednou , JEDNOU !!! Dejte se dohromady a zatočte s nina , neserte se s nima, oni se s váme také neserou, a takové kurvárny, kterých se na vás dopouštějí, to se nedělo ani za komunismu. Pokud budete jenom vyčkávat a nic neudělátě, jste straceni a můžete si za vše sami, zde neplatí ono, kdo nic nedělá nic neposere. Vyjděte do ulic a dějte těm hovadům na frak. Kdybych sloužil dál, neoddělal bych ani hodina z oněch 150 hodin zadarmo ani hodin !!!! A když už by mě k tomu donutili, dvakráte tolik bych byl doma na neschopence, a myslím, že ono to tak i dopadne, nikdo nedělá zadarmo a lidem dojde trpělivost a pak se naši " manageři " mohou obléknout do uniforem a zavzpomínat jaké to bylo nyní na ulici oživit se policejní práci ...... Ono jim to neuškodí, možná se pak zase začnou chovat jako lidé a né jako hovada.....

Nazdar kolego a kolik to dělá suma sumárum?Já jsem taky nedočkavý,ale už jsem to počítal a po 8 letech služby to dělá u mě včetně osobního ohodnocení 15750Kč.Minulý rok jsem měl průměr 17700 Kč.a to ještě nepočítám 150 hodin zdarma.Já jsem na 99% rozhodnutej jít do pryč.Nejvíc mě sere jak se lidi o nás otírají jakou vatu bereme a ono to není vůbec pravda.Šly jsme všichni dolů z platama a musíme vystoupit a jít jim to říci do Prahy.Co mám říct doma že nesu menší peníze a že jsem pořád v práci.Hypotéku taky za mě nikdo platit nebude.

Snížení vašich platů je v naprostém pořádku, protože stát na vaše platy nemá. Ještě by to chtělo snížit platy v celé státní sféře včetně poslanců, senátorů a ministrů.

Filcko, zase fundovaný názor. Ale oni peníze mají, nenech se balamutit, trochu víc sleduj politické dění, rozpočtová vydání státu a pod. Zas tak špatně na tom nejsme. To že řekne někdo - budem šetřit a vyberem si jenom jednu cílenou skupinu lidí a ty budem drbat na penězích, protože vždycky museli držet hubu ve stylu přetrvávající diktatury a máme záruku, že nám to projde bezbolestně. Ale ejhle lidem došla trpělivost. Ty nesleduješ i jiné skupiny obyvatelstva, jak se ozývají ? Mám ti tyto skupiny napovědět. Myslíš, že kdyby došlo ke stejné situaci na jiných místech, která jsou placena státem, že by se tito lidé neozvali? Třeba ve společnosti silná skupina ve zdravotnictví, pedagogové. Vždyť by si to ani vůči těmto skupinám nedovolili, protože by už za dveřmi klepala demonstrace nebo stávka. Napij se hodně alkhoholu, vypláchni si mozek, aby si měl pořadnou opici a potom začni přemýšlet znovu.

JSEM TÁTA POLICAJTA A JE MI KLUKA MOC LÍTO. TĚŠIL SE PO 15 LETECH NA LEPŠÍ OHODNOCENÍ CHTĚL ZAČÍT STAVĚT A VYPADÁ TO, ŽE JE VŠECHNO V PRDELI......

PRO ODCHÁZEJÍC
NORMÁLNĚ JSI MĚ ROZBREČEL.

Tak doufám, že po této masáži to tomu paku konečně dojde a potáhne. Doufám, že toto DS začne opět sloužit svému účelu.

Mě ten blázen už taky pěkně pije krev.Sedí doma na prdeli a sere ho,že je bez práce.Kdykoliv se tady zastavím tak tady ten otrapa je.Podnikatel nebo normálně zaměstnaný člověk by tady nemohl pořád být

.
Ahoj tečko co ty tady pořád děláš? jseš tady vařenej pečenej to ve službě nemáš nic jinýho na práci, než opruzuvat na internetu? To se ti to diskutuje v pracovní době za moje daně!

Jen jestli tady neopruzuješ ty. Jinak tvůj nick docela sedí. Nejsi nic jinýho než filcka