4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Každá hodina kterou odsloužíte do fondu neplacených 150 hodin je důkazem

neschopnosti Vašeho vedoucího a navazujících vedoucích funkcionářů

sestavit služby, tak aby vyšly s běžným počtem lidí. Čím více přesčasových hodin se schází v rámci okresního ředitelství čí místního oddělení tím více se prokazuje neschopnost příslušných ředitelů hospodařit s liedským potencionálem. Je to tody jasný důvod k zamyšlení nad jejich výmenou pro totální neschopnost. Toto se přenáší až do nejvyšších funkcí na pol. prezídiu, kde nejsou schopni nabídnout dostatečně lukrativní podmínky pro nově náborované policisty.
Největší tragédie spočívá ale v tom, že tyto špičky se sestupně snaží tuto neschopnost skrávat za důležitým zájem služby.

Vyměňte neschopné funkcionáře. V civílním sektoru se pracuje tak aby bylo co nejméně přesčasových hodin. Zde nejde neschopnost zakrýt zákonem!!!!!!

Samozřejmě, Váš názor je určitě z velké části srozumitelný a v jistých případech v té podobě, v jaké jste ji chtěl popsat se s Vámi dá souhlasit.
Ale z vlastní zkušenosti jsem se s tím co popisujete za 17 let služby nesetkal. Mohu vám ale říci, že na útvaru kde sloužím už roky sloužíme přesčasy z osobního volna proto, že není koho do služby prostě poslat. Prostě je nás méně, než zájem služby vyžaduje a s tím naši funkcionáři zřejmě nejsou schopni nic udělat. Tato situace se může změnit až v době, kdy o policejní práci bude větší zájem a do státní služby bude přicházet dostatečný počet nových zájemců. Toto ale není za současných podmínek reálné.

Asi tak 16 000 policistů pořádkové služby, 16 000 policistů kriminální služby, 2 000 policistů dopravní služby = celkem 34 000 policistů na práci. 54 000 celkem - 34 000 na práci = 20 000 policistů ne na práci, ale jen na výplaty, a to na ty výplaty nad průměrem... Dovedete si někdo představit soukromou firmu, která by tak pracovala? Já ne.
A nyní pokračujeme: z těch 20 000 jen na výplaty si 10 000 hraje karty na počítači a dále neškodí, ale těch druhých 10 000 obhajuje svou existenci vymýšlením práce pro těch 34 000 na ulici. A to už je docela darda, která se musí někde projevit!
1. Na platech těch 34 000 pracujících policistů
2. Na nespokojenosti 10 000 000 lidí s výsledky té práce

Když 150 hodin tak jenom pro policajty na ulici, když přídání peněz tak pouze pro funkcionáře a vedoucí pracovníky.

Tak to opravdu už nemá chybu. U nás na oddělení je nás celkem 9 a v březnu odcházejí od nás 2 policisté do civilu. Už se na to nemohli dívat. Tak jsme rozhodili sítě, kdo by k nám chtěl jít na naše oddělení, kde je celkem dobrá parta. Ale jaké bylo najednou překvapení, když nám bylo zděleno, že nám vezmou 2 tabulky, že je potřebují jinde a že mi to zvládnem v 7 lidech, vždyť na to prý máme každý 150 h přesčasů zadarmo, tak budeme chodit více do práce. Takže dva u nás končí a nikdo nepřijde no super. A už další z našeho oddělení se rozhodl a chce odejít. Já bych řekl, že nejlepší asi opravdu bude, když tu policii zruší a každý si bude dělat co bude chtít. To by byla pak teprve pořádná sranda.

Souhlasím, zrušit policii a ušetřené miliardy dát armádě. Vojákům o 100 % zvýšit přídavek na bydlení, policistům vzít výsluhy a o 100% zvýšit výsluhy vojákům.Čím dřív, tím lépe.Už aby to bylo. Vždyť vojáci zabezpečují vnitřní bezpečnost naší země a my policisdté jsme jen pijavice stáního rozpočtu. Zrovna včera náš útvar navštívil vojenský policista a nestačil se divit. Jeho otázka : "to musí být ale hrozně demotivující ?" Vojáci totiž žijí v úplně jiném světě než my policisté. Přeji jim to, jsem blbec, že jsem k nim nešel již dávno. Když si ale vzpomenu z vojny jak zbytečný to je aparát a nás policistů v ulicích málo, zase je mi z toho blbě. Nastupující policista cca 15.000 hrubého, nutnost středoškolského vzdělání, trestní bezúhonost. A vojáci, nástupní plat zhruba stejný ale k tomu 10.000 čistého na bydlení, takže ve výsledku jednou tolik, střední škola není podmínkou a s trestní bezúhonost také ne. Fajn, skvěle nastavené. Zdar.

ANO - jseš blbec,nic ti nebrání demente aby jsi s tím něco udělal....jenom závidíš....jdi nikdo tě nedrží a jestli si myslíš,že jseš nenahraditelný,tak to určitě ne!!!

Jak vidím vás ta práce nebaví. Vám jde jen o výsluhy a jiné výhody

Každý měl možnost jít k policii a ukázat, jak se to má správně dělat. Neříkám, že jsou všichni 100 % v plnění svých úkolů. Hlavně rozlišuj policii státní a měšťáky. Ti jsou někdy aktivní až běda, ale jsou to zase vyjímky

Tak nevím, jestli pan Husák umí počítat když nedávno tvrdil, že od policie má
podanou žádost v celé republice cca 800 lidí. Na Mostecku to je již 52 policistů
a více jak polovina výkoňáků. A to je okres s nejvyšší nezaměstnaností.
Kolik je okresů v republice x 25 lidí (beru velmi střízlivý odhad) = ?

Zrovna tak, jako obyčejný policista nemůže z obavy o svoji práci veřejně vyjádřit svůj názor, nemůže tomu býti jinak ani u policejního prezidenta. On má nad sebou rovněž vrchnost, které je vděčný za každý pracovní den, který může setrvat na svém postu.

09.02.2007 16:10 pupo
Tomu nerozumím! je 18 let po sametu, žijeme v demokratickém a právním státě se zaručenou svobodou projevu a policejní president má strach sdělit veřejně svůj názor? To je teda totalita, ne? Pokud poliocejní president má strach, tak co mám mít já jako obyčejný občan?

Podřízneš si sám pod sebou větev na který sedíš? Nepodřázneš tak čemu se divíš , V demkracii každej hrabe sám pod sebe a co nejvíc . Kdyby se zákon vymejšlel zdola nahoru tak vypadá jinak. Víte vy dole . myslím policisté že bylo několik kol připomínkování které se měly dostat až k Vám a meli jste dostat možnost se k zákonu vyjádřit? Ani to netušíte protože Vaši nadřízení Vám to ani neřekli natož aby jste dosstali možnost se nějak vyjádřit . PROČ no přece proto že by se mohlo objevit neco proti nim . tak to pěkně napsali místo Vás a takhle to dopsdlo. Napiště intranetem Emil Martinu Kotlanovi do Brna nebo kde ted působí a zeptejte se jak to s celým zákonem vlastně bylo. Je jedníém z lidí kteří ho dávali dohromady . A kdaž už se mnemohl koukat na to co se s tím děje radši odešel z postu na noižší funkci protože to bylo naprosto neudržitelné a nechtel se vystavovat jako jeden z autorů kritice za neco za co potom již vůbec nemohl. Můžu Vám kdo nemáte možnost poskytnout několik verzí zákona k připoménmování od začítku z doby kdy ještě vznikal.. A jsou tam takové věci co se týkají platů a výsluh že by jste se možná nekteří divili. Než do toho začel někdo rejpat a dopadlo to tak jak to dopadlo.

Váš Dědek bohužel ze zdr důvodu odejivší již loni na podzim.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 7
Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání,
minimální doba trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třída
(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třídy

Služební hodnost Minimální stupeň vzdělání Doba trvání služebního poměru Tarifní třída
a) referent střední odborné - 1.,
b) vrchní referent úplné střední, úplné střední odborné - 2.,
c) asistent úplné střední, úplné střední odborné - 3.,
d) vrchní asistent úplné střední, úplné střední odborné 2 roky 4.,
e) inspektor úplné střední, úplné střední odborné 3 roky 5.,
f) vrchní inspektor úplné střední, úplné střední odborné/vyšší odborné 5 let 6.,
g) komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 6 let 7.,
h) vrchní komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 7 let 8.,
i) rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 9 let 9.,
j) vrchní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 10 let 10.,
k)vrchní státní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 12 let 11.
(2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání služebního poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5.
(3) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě.
(4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním hodnostem, jsou uvedeny v příloze.
(5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost stanovené v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských služeb.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 115
Stupnice základních tarifů
(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé tarifní třídě, l0 % ve třetí až sedmé tarifní třídě, 11 % v osmé až deváté tarifní třídě a 13 % v desáté a jedenácté tarifní třídě. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu základnímu tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.
(2) Základní tarif v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince kalendářního roku 1násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(3) Stupnici základních tarifů vypočítaných způsobem, jaký je uveden v odstavci l a 2, vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.56)
(4) Základní tarif vypočtený způsobem, jaký je uveden v odstavci 1 a 2, se dále zvyšuje:
a) u příslušníků zpravodajských služeb a příslušníků zařazených v organizační jednotce, která řídí bezpečnostní sbor nebo v organizační jednotce bezpečnostního sboru s působností na celém území České republiky o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 60 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby,
b) u příslušníků zařazených v ostatních organizačních jednotkách bezpečnostního sboru o částku rovnající se 40 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby.
§ 116
Tarifní třída
(1) Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru.
(2) Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
(3) Katalog činností ve zpravodajské službě zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona a s přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností bezpečnostních sborů.
(4) Při změně systemizace stanoví ředitel bezpečnostního sboru tarifní třídu pro nové služební místo příslušníka podle katalogu činností. Nejsou-li požadované činnosti na nových služebních místech uvedeny v katalogu činností, stanoví ředitel bezpečnostního sboru po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí tarifní třídu podle srovnatelných činností v katalogu uvedených s ohledem na složitost, odpovědnost a psychickou nebo fyzickou náročnost. Při porovnání se vychází z obecné charakteristiky tarifní třídy; ředitel zpravodajské služby tak stanoví bez dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 117
Tarifní stupeň
(1) Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů.
(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává
a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,
b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář.
(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby57) a civilní služby58) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu60) a
b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu,60) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.
(4) Příslušník se zařadí do příslušného tarifního stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavce 2 a 3. Do vyššího tarifního stupně postupuje příslušník od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby praxe.
(5) Příslušníkovi, který je specialistou v zásahové jednotce, vykonává službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je příslušníkem zpravodajské služby nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních policejních sborů, může ředitel bezpečnostního sboru určit základní tarif v rámci rozpětí základních tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší tarifní stupeň příslušné tarifní třídy, a to podle podmínek výkonu služby, jejího rozsahu a výkonnosti příslušníka. Okruh příslušníků a kritéria pro určení základního tarifu stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Základní
tarif určený příslušníkovi podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší základní tarif stanovený ve stupnici základních tarifů pro příslušný kalendářní rok, jestliže se nezmění podmínky, za kterých byl příslušníkovi základní tarif podle věty první určen.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů


ČÁST JEDENÁCTÁ
VÝSLUHOVÉ NÁROKY
Hlava I
Odchodné
§ 155
Podmínky nároku na odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.
(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.
Hlava II
Výsluhový příspěvek
§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.
§ 159
Zvyšování výměry výsluhového příspěvku
Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu,73) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
(1) Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem, a to nejdéle na dobu do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod.74) Od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.
(2) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na dávky nemocenské péče podle zvláštního právního předpisu75) se postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první.

PAN HUSÁK NECHCE SPRÁVNĚ POČÍTAT A PŘEMÝŠLET. INU JE KRÁLOVSKA ZAPLACEN PROTO ZPÍVÁ PÍSEŇ UPLNĚ JINÉHO TÉMATU. CO BUDE CHUDÁK ZPÍVAT S PANEM LANGEREM AŽ JIM ODEJDOU VŠICHNI LIDÉ Z ULICE A PŘÍMÉHO VÝKONU.

http://www.novinky.cz/krimi/bezdomovec-zemrel-pri-policejnim-vys lechu_108952_7r1gr.html

Bezdomovec zemřel při policejním výslechu. Ani se nedivím. Nejspíš neunesl "moderní vybavení" policie. Na fízlárnách to vypadá jako v kasematech a ne jako policejních služebnách. Při návštěvě policejních služeben mám také strach, že mě tam něco kousne.

Asi tam jsi hodně často. A většinou v klepetech, co?

Tak tam nelez a nemusíš se bát. Vlastně u tebe bych věřil, že tam nejsi dobrovolně.

on tam přišel po napadení, měl tam svého advokáta a dokonce z něj padali červy. A když už se tu zmiňuješ o pracovním prostředí, proč ti vadí, že se tu policisté ozývají, v jakém humu.u musí pracovat?????

Začíná druhé dějství "komedie zvané služební zákon" Na účty nabíhají výplaty
za leden, při kterých jste si "tak polepšili". A to ještě nevíte, že se vám ta výplata
sníží za každý den dovolené. Polezou vám oči z důlků a ten kdo
váhal s odchodem nebo protestem už nebude. Pan ministr neví co ho čeká, ale
po právu. Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Ale prd vždyť říkali že za dovolenou to bude lepší bude to průměrem či co a když marodíš tak plná palba!

Za čerpání řádné dovolené bude krázen rizikový příplatek a také osobní
ohodnocení, pokud ho ovšem máte.

Hm fakt lžou kde sedá!

ano je to pravda, měl jsem dovolenou a zkrátili mi tarif a za dovolenou jsem dostal ve výpise nějaké peníze a v součtu s tarifem jsem neměl ani plný původní tarif, takže mám ještě méně než bych měl mít podle tarifu,

Ještě jsi zapoměl, že stejně se krátí "služební volno s poskytnutím příjmu" tedy OČR + krev + pohřeb atd.

Vždyť krácení složek platu při nepřítomnosti v práci je naprosto běžné, proč by se jedna skupiny státních zaměstnanců měla nad tímto pohoršovat. To by byla nerovnost před zákonem a další dotčené skupiny státních zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře by mohly oprávněně poukazovat na zjevnou diskriminaci, to bychom jsme se z těch protestů nikdy nevymotali

Nerovnost před zákonem a zjevná diskriminace mezi státními zaměstnanci. Tak to se ti povedlo. Tak ať tedy ostatní státní zaměstnanci musí taky odpracovat 150 h zadarmo jako policie. Už vidím učitelé, úředníky jak pracují 150 h zadarmo. To by byla hned stávka učitelů. Jo a mimochodem manželka pracuje jako učitelka a když má dovolenou, tak se ji sice krátí osobní, ale výplatu má vyšší než by chodila do práce, protože ji proplácejí soboty i neděle, kdy měla dovolenou. Tak to jsem zvědav jak to bude u nás. No prostě super nový zákon. Co tady ještě vlastně u policie dělám a riskuju svůj život. Svoje jsem si už užil (20 let), tak asi zareaguji na nějakou tu nabídku. Ono jich je dost a budu mít aspoň v civilním životě klid, čistá hlava, v noci budu v klidu spát a užívat si víkendů s rodinou. Pane Langer a Husák další kousek vám odchází, ale vy to tady zvládnete sami co? Vždyť jste to asi chtěli rozhádat celou policii a znepříjemnit jim co nejvíc jejich práci pro lidi.

pepe
Vy policajti si hledáte pořád jenom nějaké záminky, aby jste mohli blbě kecat.
Přečti si napřed příspěvek od 09.02.2007 14:09 Jura Brno a potom teprve diskutuj! Mindráky si tady léčíte vy policajti. Šikanujete nás na silnicích, ale jak vám teče do bot, tak to jsme Vám dobří.

přečti si co je to šikana. Řešení přestupku ze strany správního orgánu, policie apod.není šikana a jestliže porušuješ zákon, následuje trest. Musíš si uvědomit, že máš mimo práv také povinnosti - ty
vás nějak neberou co?

09.02.2007 16:25 ůkjh
Ty uvědomělej dobráku, ty chceš demonstrovat? Za co? Když žereš stupidní zákony, tak je teda respektuj!!! Dle zákona státní zaměstnanec nesmí demonstrovat a stávkovat proti státu!!! Tak drž hubu a krok! Přestaň brečet a skoč si na pracák chytit flek!

nemusíš mít starost, žádost o propuštění mám napsanou, stačí jen podepsat a předat na podatelnu. Když už "žeru stupidní zákony", tak si uvědom, že je sám neznáš a proto jich ani ve svůj prospěch nemůžeš používat. Zakázáno mají bepečnostní složky jen stávkovat a jde o ústavní zákon. Studuj a až potom tu někoho poučuj.....:-)

reakce na Pro xyxy bacha na to když to dáš na podatelnu tak to pujde k tvýmu nejbližšímu nadřízenýmu a teprve až když to ON podepíše tak ti začíná běžet termín podání musíš to podat cetou vedoucího jinak prošvihneš třeba celej měsíc stalo se to takhle nekolika kolegum že nestihli planovanej konec roku . razitko z podatelny se nebere jako den podání ale podpis šéfa abys neprošvih třeba konec mesice nebo čtvrtletí a rozšiř to i ostatním co s tim takhle počítaji že odej dou k určitýmu datu a maj už nachastanou práci jinde tak to portom nestihnou protože se jim to o mesíc prodlouží

Jura se vás snaží rozhádat a vy mu v tom ještě pomáháte. Vždyť se na něho vyprdnite. Ten v životě práci policie neocení tak mu nedělejte radost. Asi ho má malého, tak si léčí mindráky.

Karel
Dobrej postřeh. Vidím, že u policajtů jsou i normální myslící lidi. A co s tím kdo udělá?

PRAHA 9. února 2007 | 13:27
Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál byl spolupracovníkem komunistické tajné policie (StB). Dřívější informace Lidových novin potvrdil náměstek policejního prezidenta Oldřich Martinů.
Náměstek policejního prezidenta nepřímo potvrdil spolupráci Mihála s StB, když prohlásil, že důstojník ztratil předpoklady pro působení na policejním prezidiu a musí odejít.

Podle informací Lidových novin byl Mihál veden v seznamu spolupracovníků StB od roku 1983 a měl krycí jméno Emil. Přitom vlastnil negativní lustrační osvědčení, jak se později ukázalo nikoli na jméno Pavol, ale Pavel. Vedení policie Mihála požádalo, aby předložil nové lustrační osvědčení, které mu ministerstvo vnitra vydalo 1. února.

Policejní prezident Vladislav Husák nedávno řekl, že pokud Mihál lustracemi neprojde, bude muset odejít z prezidia, kde je osvědčení podmínkou k práci. Policista je zatím v pracovní neschopnosti.

Mihálův spis již neexistuje. StB ho nechala skartovat v roce 1988, když nastoupil k
tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti.

Kvůli události nařídil ministr vnitra Ivan Langer kontrolu lustračních osvědčení více než 1000 policistů i civilních pracovníků policie na důležitých funkcích.

CO TO JE, ŽE BUDE MUSET ODEJÍT Z PREZIDIA?
Vždyť tím, že se prokazoval falešným lustračním osvědčením spáchal trestný čin!!!!!!!
Neboť co to je jiného, když veřejnou listinu, zcela zjevně vystavenou na cizí jméno, prokazuje skutečnosti, zýkající se jeho osoby? A neberu ani případnou obhajobu, že to bylo neúmyslné, neboť KAŽDÝ zná své jméno.

§ 176 tr. zákona zcela jednoznačně uvádí:

Padělání a pozměňování veřejné listiny

(1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo

b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

Takže zde připadá v úvahu i odstavec 2, neboť neoprávněně zastával místo, pro které nemá předpoklady a tedy mohl na neoprávněně vyplacené mzdě a dalších požitcích spojených se svou funkcí spáchat i značnou škodu, tedy 500.000,-Kč.

Platí i pro vrcholový managment MORÁLNÍ KODEX POLICISTY nebo platí jen pro plebs ????!!!!!!!!!????????

nejde jen o pozměňování, nýbrž i o podvod ( na "fleku" se obohatil )