Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

Každá hodina kterou odsloužíte do fondu neplacených 150 hodin je důkazem

neschopnosti Vašeho vedoucího a navazujících vedoucích funkcionářů

sestavit služby, tak aby vyšly s běžným počtem lidí. Čím více přesčasových hodin se schází v rámci okresního ředitelství čí místního oddělení tím více se prokazuje neschopnost příslušných ředitelů hospodařit s liedským potencionálem. Je to tody jasný důvod k zamyšlení nad jejich výmenou pro totální neschopnost. Toto se přenáší až do nejvyšších funkcí na pol. prezídiu, kde nejsou schopni nabídnout dostatečně lukrativní podmínky pro nově náborované policisty.
Největší tragédie spočívá ale v tom, že tyto špičky se sestupně snaží tuto neschopnost skrávat za důležitým zájem služby.

Vyměňte neschopné funkcionáře. V civílním sektoru se pracuje tak aby bylo co nejméně přesčasových hodin. Zde nejde neschopnost zakrýt zákonem!!!!!!

Samozřejmě, Váš názor je určitě z velké části srozumitelný a v jistých případech v té podobě, v jaké jste ji chtěl popsat se s Vámi dá souhlasit.
Ale z vlastní zkušenosti jsem se s tím co popisujete za 17 let služby nesetkal. Mohu vám ale říci, že na útvaru kde sloužím už roky sloužíme přesčasy z osobního volna proto, že není koho do služby prostě poslat. Prostě je nás méně, než zájem služby vyžaduje a s tím naši funkcionáři zřejmě nejsou schopni nic udělat. Tato situace se může změnit až v době, kdy o policejní práci bude větší zájem a do státní služby bude přicházet dostatečný počet nových zájemců. Toto ale není za současných podmínek reálné.

Asi tak 16 000 policistů pořádkové služby, 16 000 policistů kriminální služby, 2 000 policistů dopravní služby = celkem 34 000 policistů na práci. 54 000 celkem - 34 000 na práci = 20 000 policistů ne na práci, ale jen na výplaty, a to na ty výplaty nad průměrem... Dovedete si někdo představit soukromou firmu, která by tak pracovala? Já ne.
A nyní pokračujeme: z těch 20 000 jen na výplaty si 10 000 hraje karty na počítači a dále neškodí, ale těch druhých 10 000 obhajuje svou existenci vymýšlením práce pro těch 34 000 na ulici. A to už je docela darda, která se musí někde projevit!
1. Na platech těch 34 000 pracujících policistů
2. Na nespokojenosti 10 000 000 lidí s výsledky té práce

Když 150 hodin tak jenom pro policajty na ulici, když přídání peněz tak pouze pro funkcionáře a vedoucí pracovníky.

Tak to opravdu už nemá chybu. U nás na oddělení je nás celkem 9 a v březnu odcházejí od nás 2 policisté do civilu. Už se na to nemohli dívat. Tak jsme rozhodili sítě, kdo by k nám chtěl jít na naše oddělení, kde je celkem dobrá parta. Ale jaké bylo najednou překvapení, když nám bylo zděleno, že nám vezmou 2 tabulky, že je potřebují jinde a že mi to zvládnem v 7 lidech, vždyť na to prý máme každý 150 h přesčasů zadarmo, tak budeme chodit více do práce. Takže dva u nás končí a nikdo nepřijde no super. A už další z našeho oddělení se rozhodl a chce odejít. Já bych řekl, že nejlepší asi opravdu bude, když tu policii zruší a každý si bude dělat co bude chtít. To by byla pak teprve pořádná sranda.

Souhlasím, zrušit policii a ušetřené miliardy dát armádě. Vojákům o 100 % zvýšit přídavek na bydlení, policistům vzít výsluhy a o 100% zvýšit výsluhy vojákům.Čím dřív, tím lépe.Už aby to bylo. Vždyť vojáci zabezpečují vnitřní bezpečnost naší země a my policisdté jsme jen pijavice stáního rozpočtu. Zrovna včera náš útvar navštívil vojenský policista a nestačil se divit. Jeho otázka : "to musí být ale hrozně demotivující ?" Vojáci totiž žijí v úplně jiném světě než my policisté. Přeji jim to, jsem blbec, že jsem k nim nešel již dávno. Když si ale vzpomenu z vojny jak zbytečný to je aparát a nás policistů v ulicích málo, zase je mi z toho blbě. Nastupující policista cca 15.000 hrubého, nutnost středoškolského vzdělání, trestní bezúhonost. A vojáci, nástupní plat zhruba stejný ale k tomu 10.000 čistého na bydlení, takže ve výsledku jednou tolik, střední škola není podmínkou a s trestní bezúhonost také ne. Fajn, skvěle nastavené. Zdar.

ANO - jseš blbec,nic ti nebrání demente aby jsi s tím něco udělal....jenom závidíš....jdi nikdo tě nedrží a jestli si myslíš,že jseš nenahraditelný,tak to určitě ne!!!

Jak vidím vás ta práce nebaví. Vám jde jen o výsluhy a jiné výhody

Každý měl možnost jít k policii a ukázat, jak se to má správně dělat. Neříkám, že jsou všichni 100 % v plnění svých úkolů. Hlavně rozlišuj policii státní a měšťáky. Ti jsou někdy aktivní až běda, ale jsou to zase vyjímky

Tak nevím, jestli pan Husák umí počítat když nedávno tvrdil, že od policie má
podanou žádost v celé republice cca 800 lidí. Na Mostecku to je již 52 policistů
a více jak polovina výkoňáků. A to je okres s nejvyšší nezaměstnaností.
Kolik je okresů v republice x 25 lidí (beru velmi střízlivý odhad) = ?

Zrovna tak, jako obyčejný policista nemůže z obavy o svoji práci veřejně vyjádřit svůj názor, nemůže tomu býti jinak ani u policejního prezidenta. On má nad sebou rovněž vrchnost, které je vděčný za každý pracovní den, který může setrvat na svém postu.

09.02.2007 16:10 pupo
Tomu nerozumím! je 18 let po sametu, žijeme v demokratickém a právním státě se zaručenou svobodou projevu a policejní president má strach sdělit veřejně svůj názor? To je teda totalita, ne? Pokud poliocejní president má strach, tak co mám mít já jako obyčejný občan?

Podřízneš si sám pod sebou větev na který sedíš? Nepodřázneš tak čemu se divíš , V demkracii každej hrabe sám pod sebe a co nejvíc . Kdyby se zákon vymejšlel zdola nahoru tak vypadá jinak. Víte vy dole . myslím policisté že bylo několik kol připomínkování které se měly dostat až k Vám a meli jste dostat možnost se k zákonu vyjádřit? Ani to netušíte protože Vaši nadřízení Vám to ani neřekli natož aby jste dosstali možnost se nějak vyjádřit . PROČ no přece proto že by se mohlo objevit neco proti nim . tak to pěkně napsali místo Vás a takhle to dopsdlo. Napiště intranetem Emil Martinu Kotlanovi do Brna nebo kde ted působí a zeptejte se jak to s celým zákonem vlastně bylo. Je jedníém z lidí kteří ho dávali dohromady . A kdaž už se mnemohl koukat na to co se s tím děje radši odešel z postu na noižší funkci protože to bylo naprosto neudržitelné a nechtel se vystavovat jako jeden z autorů kritice za neco za co potom již vůbec nemohl. Můžu Vám kdo nemáte možnost poskytnout několik verzí zákona k připoménmování od začítku z doby kdy ještě vznikal.. A jsou tam takové věci co se týkají platů a výsluh že by jste se možná nekteří divili. Než do toho začel někdo rejpat a dopadlo to tak jak to dopadlo.

Váš Dědek bohužel ze zdr důvodu odejivší již loni na podzim.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 7
Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání,
minimální doba trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třída
(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třídy

Služební hodnost Minimální stupeň vzdělání Doba trvání služebního poměru Tarifní třída
a) referent střední odborné - 1.,
b) vrchní referent úplné střední, úplné střední odborné - 2.,
c) asistent úplné střední, úplné střední odborné - 3.,
d) vrchní asistent úplné střední, úplné střední odborné 2 roky 4.,
e) inspektor úplné střední, úplné střední odborné 3 roky 5.,
f) vrchní inspektor úplné střední, úplné střední odborné/vyšší odborné 5 let 6.,
g) komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 6 let 7.,
h) vrchní komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 7 let 8.,
i) rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 9 let 9.,
j) vrchní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 10 let 10.,
k)vrchní státní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 12 let 11.
(2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání služebního poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5.
(3) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě.
(4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním hodnostem, jsou uvedeny v příloze.
(5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost stanovené v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských služeb.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 115
Stupnice základních tarifů
(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé tarifní třídě, l0 % ve třetí až sedmé tarifní třídě, 11 % v osmé až deváté tarifní třídě a 13 % v desáté a jedenácté tarifní třídě. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu základnímu tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.
(2) Základní tarif v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince kalendářního roku 1násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(3) Stupnici základních tarifů vypočítaných způsobem, jaký je uveden v odstavci l a 2, vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.56)
(4) Základní tarif vypočtený způsobem, jaký je uveden v odstavci 1 a 2, se dále zvyšuje:
a) u příslušníků zpravodajských služeb a příslušníků zařazených v organizační jednotce, která řídí bezpečnostní sbor nebo v organizační jednotce bezpečnostního sboru s působností na celém území České republiky o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 60 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby,
b) u příslušníků zařazených v ostatních organizačních jednotkách bezpečnostního sboru o částku rovnající se 40 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby.
§ 116
Tarifní třída
(1) Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru.
(2) Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
(3) Katalog činností ve zpravodajské službě zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona a s přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností bezpečnostních sborů.
(4) Při změně systemizace stanoví ředitel bezpečnostního sboru tarifní třídu pro nové služební místo příslušníka podle katalogu činností. Nejsou-li požadované činnosti na nových služebních místech uvedeny v katalogu činností, stanoví ředitel bezpečnostního sboru po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí tarifní třídu podle srovnatelných činností v katalogu uvedených s ohledem na složitost, odpovědnost a psychickou nebo fyzickou náročnost. Při porovnání se vychází z obecné charakteristiky tarifní třídy; ředitel zpravodajské služby tak stanoví bez dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 117
Tarifní stupeň
(1) Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů.
(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává
a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,
b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář.
(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby57) a civilní služby58) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu60) a
b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu,60) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.
(4) Příslušník se zařadí do příslušného tarifního stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavce 2 a 3. Do vyššího tarifního stupně postupuje příslušník od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby praxe.
(5) Příslušníkovi, který je specialistou v zásahové jednotce, vykonává službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je příslušníkem zpravodajské služby nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních policejních sborů, může ředitel bezpečnostního sboru určit základní tarif v rámci rozpětí základních tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší tarifní stupeň příslušné tarifní třídy, a to podle podmínek výkonu služby, jejího rozsahu a výkonnosti příslušníka. Okruh příslušníků a kritéria pro určení základního tarifu stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Základní
tarif určený příslušníkovi podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší základní tarif stanovený ve stupnici základních tarifů pro příslušný kalendářní rok, jestliže se nezmění podmínky, za kterých byl příslušníkovi základní tarif podle věty první určen.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů


ČÁST JEDENÁCTÁ
VÝSLUHOVÉ NÁROKY
Hlava I
Odchodné
§ 155
Podmínky nároku na odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.
(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.
Hlava II
Výsluhový příspěvek
§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.
§ 159
Zvyšování výměry výsluhového příspěvku
Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu,73) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
(1) Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem, a to nejdéle na dobu do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod.74) Od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.
(2) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na dávky nemocenské péče podle zvláštního právního předpisu75) se postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první.

PAN HUSÁK NECHCE SPRÁVNĚ POČÍTAT A PŘEMÝŠLET. INU JE KRÁLOVSKA ZAPLACEN PROTO ZPÍVÁ PÍSEŇ UPLNĚ JINÉHO TÉMATU. CO BUDE CHUDÁK ZPÍVAT S PANEM LANGEREM AŽ JIM ODEJDOU VŠICHNI LIDÉ Z ULICE A PŘÍMÉHO VÝKONU.

http://www.novinky.cz/krimi/bezdomovec-zemrel-pri-policejnim-vys lechu_108952_7r1gr.html

Bezdomovec zemřel při policejním výslechu. Ani se nedivím. Nejspíš neunesl "moderní vybavení" policie. Na fízlárnách to vypadá jako v kasematech a ne jako policejních služebnách. Při návštěvě policejních služeben mám také strach, že mě tam něco kousne.

Asi tam jsi hodně často. A většinou v klepetech, co?

Tak tam nelez a nemusíš se bát. Vlastně u tebe bych věřil, že tam nejsi dobrovolně.

on tam přišel po napadení, měl tam svého advokáta a dokonce z něj padali červy. A když už se tu zmiňuješ o pracovním prostředí, proč ti vadí, že se tu policisté ozývají, v jakém humu.u musí pracovat?????

Začíná druhé dějství "komedie zvané služební zákon" Na účty nabíhají výplaty
za leden, při kterých jste si "tak polepšili". A to ještě nevíte, že se vám ta výplata
sníží za každý den dovolené. Polezou vám oči z důlků a ten kdo
váhal s odchodem nebo protestem už nebude. Pan ministr neví co ho čeká, ale
po právu. Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Ale prd vždyť říkali že za dovolenou to bude lepší bude to průměrem či co a když marodíš tak plná palba!

Za čerpání řádné dovolené bude krázen rizikový příplatek a také osobní
ohodnocení, pokud ho ovšem máte.

Hm fakt lžou kde sedá!

ano je to pravda, měl jsem dovolenou a zkrátili mi tarif a za dovolenou jsem dostal ve výpise nějaké peníze a v součtu s tarifem jsem neměl ani plný původní tarif, takže mám ještě méně než bych měl mít podle tarifu,

Ještě jsi zapoměl, že stejně se krátí "služební volno s poskytnutím příjmu" tedy OČR + krev + pohřeb atd.

Vždyť krácení složek platu při nepřítomnosti v práci je naprosto běžné, proč by se jedna skupiny státních zaměstnanců měla nad tímto pohoršovat. To by byla nerovnost před zákonem a další dotčené skupiny státních zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře by mohly oprávněně poukazovat na zjevnou diskriminaci, to bychom jsme se z těch protestů nikdy nevymotali

Nerovnost před zákonem a zjevná diskriminace mezi státními zaměstnanci. Tak to se ti povedlo. Tak ať tedy ostatní státní zaměstnanci musí taky odpracovat 150 h zadarmo jako policie. Už vidím učitelé, úředníky jak pracují 150 h zadarmo. To by byla hned stávka učitelů. Jo a mimochodem manželka pracuje jako učitelka a když má dovolenou, tak se ji sice krátí osobní, ale výplatu má vyšší než by chodila do práce, protože ji proplácejí soboty i neděle, kdy měla dovolenou. Tak to jsem zvědav jak to bude u nás. No prostě super nový zákon. Co tady ještě vlastně u policie dělám a riskuju svůj život. Svoje jsem si už užil (20 let), tak asi zareaguji na nějakou tu nabídku. Ono jich je dost a budu mít aspoň v civilním životě klid, čistá hlava, v noci budu v klidu spát a užívat si víkendů s rodinou. Pane Langer a Husák další kousek vám odchází, ale vy to tady zvládnete sami co? Vždyť jste to asi chtěli rozhádat celou policii a znepříjemnit jim co nejvíc jejich práci pro lidi.

pepe
Vy policajti si hledáte pořád jenom nějaké záminky, aby jste mohli blbě kecat.
Přečti si napřed příspěvek od 09.02.2007 14:09 Jura Brno a potom teprve diskutuj! Mindráky si tady léčíte vy policajti. Šikanujete nás na silnicích, ale jak vám teče do bot, tak to jsme Vám dobří.

přečti si co je to šikana. Řešení přestupku ze strany správního orgánu, policie apod.není šikana a jestliže porušuješ zákon, následuje trest. Musíš si uvědomit, že máš mimo práv také povinnosti - ty
vás nějak neberou co?

09.02.2007 16:25 ůkjh
Ty uvědomělej dobráku, ty chceš demonstrovat? Za co? Když žereš stupidní zákony, tak je teda respektuj!!! Dle zákona státní zaměstnanec nesmí demonstrovat a stávkovat proti státu!!! Tak drž hubu a krok! Přestaň brečet a skoč si na pracák chytit flek!

nemusíš mít starost, žádost o propuštění mám napsanou, stačí jen podepsat a předat na podatelnu. Když už "žeru stupidní zákony", tak si uvědom, že je sám neznáš a proto jich ani ve svůj prospěch nemůžeš používat. Zakázáno mají bepečnostní složky jen stávkovat a jde o ústavní zákon. Studuj a až potom tu někoho poučuj.....:-)

reakce na Pro xyxy bacha na to když to dáš na podatelnu tak to pujde k tvýmu nejbližšímu nadřízenýmu a teprve až když to ON podepíše tak ti začíná běžet termín podání musíš to podat cetou vedoucího jinak prošvihneš třeba celej měsíc stalo se to takhle nekolika kolegum že nestihli planovanej konec roku . razitko z podatelny se nebere jako den podání ale podpis šéfa abys neprošvih třeba konec mesice nebo čtvrtletí a rozšiř to i ostatním co s tim takhle počítaji že odej dou k určitýmu datu a maj už nachastanou práci jinde tak to portom nestihnou protože se jim to o mesíc prodlouží

Jura se vás snaží rozhádat a vy mu v tom ještě pomáháte. Vždyť se na něho vyprdnite. Ten v životě práci policie neocení tak mu nedělejte radost. Asi ho má malého, tak si léčí mindráky.

Karel
Dobrej postřeh. Vidím, že u policajtů jsou i normální myslící lidi. A co s tím kdo udělá?

PRAHA 9. února 2007 | 13:27
Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál byl spolupracovníkem komunistické tajné policie (StB). Dřívější informace Lidových novin potvrdil náměstek policejního prezidenta Oldřich Martinů.
Náměstek policejního prezidenta nepřímo potvrdil spolupráci Mihála s StB, když prohlásil, že důstojník ztratil předpoklady pro působení na policejním prezidiu a musí odejít.

Podle informací Lidových novin byl Mihál veden v seznamu spolupracovníků StB od roku 1983 a měl krycí jméno Emil. Přitom vlastnil negativní lustrační osvědčení, jak se později ukázalo nikoli na jméno Pavol, ale Pavel. Vedení policie Mihála požádalo, aby předložil nové lustrační osvědčení, které mu ministerstvo vnitra vydalo 1. února.

Policejní prezident Vladislav Husák nedávno řekl, že pokud Mihál lustracemi neprojde, bude muset odejít z prezidia, kde je osvědčení podmínkou k práci. Policista je zatím v pracovní neschopnosti.

Mihálův spis již neexistuje. StB ho nechala skartovat v roce 1988, když nastoupil k
tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti.

Kvůli události nařídil ministr vnitra Ivan Langer kontrolu lustračních osvědčení více než 1000 policistů i civilních pracovníků policie na důležitých funkcích.

CO TO JE, ŽE BUDE MUSET ODEJÍT Z PREZIDIA?
Vždyť tím, že se prokazoval falešným lustračním osvědčením spáchal trestný čin!!!!!!!
Neboť co to je jiného, když veřejnou listinu, zcela zjevně vystavenou na cizí jméno, prokazuje skutečnosti, zýkající se jeho osoby? A neberu ani případnou obhajobu, že to bylo neúmyslné, neboť KAŽDÝ zná své jméno.

§ 176 tr. zákona zcela jednoznačně uvádí:

Padělání a pozměňování veřejné listiny

(1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo

b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

Takže zde připadá v úvahu i odstavec 2, neboť neoprávněně zastával místo, pro které nemá předpoklady a tedy mohl na neoprávněně vyplacené mzdě a dalších požitcích spojených se svou funkcí spáchat i značnou škodu, tedy 500.000,-Kč.

Platí i pro vrcholový managment MORÁLNÍ KODEX POLICISTY nebo platí jen pro plebs ????!!!!!!!!!????????

nejde jen o pozměňování, nýbrž i o podvod ( na "fleku" se obohatil )