4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nasranej občan má pravdu, holenkové. Když si to sčítnete, tak né, že 150 hod. ročně zadarmo, ale naopak, nejméně 100 hod. placeného volna ročně, této společnosti dlužíte...

Chovej se asertivně a udržuj kázeň !

Této společnosti nedlužím ani halíř, svou práci dělám poctivě a hodiny zdarma bych např.při záplavách (byl jsem jak v Praze 2002, tak na Moravě 1997) odsloužil zdarma bez mrknutí oka. Jen tu žvaníš o tom, čemu prostě nerozumíš....jestli chceš reagovat, prosím diskuzí a ne stup.dníma kecama. Bavme se o zákonu, který se tu řeší a ostatních věcech a ne o nesmyslech kdo komu co dluží....

Nevím jaký máš informace, ale u policie se od doby trvání novýho služ. zák. si policista na ulici nevydělá víc než 17000 čistýho. A to navíc musí dělat 150 h. zadarmo, noční, denní,soboty,neděle bez příplatků.Tak si spočítej hodiny a vyjde ti,že uklízečka má víc.A jak píšeš má čistou hlavu.

Ty vole, ty snad ani neumíš číst, jinak bys takhle nereagoval. Ale oni tu reagují právě ti z vás, kteří nemají na to, aby měli aspoň ten policajtskej průměr. Touto reakcí končím. Nestojíte mi za čas.

Občas se mrknu na ty vaše nářky v této diskusi a dlouho jsem nereagoval, ale už to nemůžu vydržet. Co melete o 150 hodninách zadarmo. A co takhle 2 týdny dovolené navíc proti zákoníku práce? Dva týdny rehabilitace? Co o půl hodiny kratší pracovní den oproti zákoníku práce? Co o 10% vyšší tarif za směny - oproti zákoníku práce. Riziko? Máte za něj příplatek! Když se vám nelíbí, že máte 150 % průměrné mzdy v republice, tak táhněte dělat jinam! Kurva buďte rádi že jste kde jste a neserte poctivě pracující lidi.

Nezlob se ale opravdu o tom víš kuloví! Je pravda, že je dovolená navíc. Počítá se pracovní den 7,5 hod. Pokud slouží v nepřetržitém provozu, například 12 hodin, nebo 24 hodin, tak na dovoleno se bere den=7,5 hod, ale pokud má službu 12 hodin, tak si rozdíl musí nadělat. Tak co na tom prosím tě vydělali?

Jessy
Kuloví o tom víš ty, protože hodiny na dovolenou ti naprosto přesně na půl hodiny, spočítá Ekis, a to speciálně pro nerovnoměrnou dobu služby. He...

Nasranej občan
Máš zdravej názor! Koho práce nebaví, ať si najde jinou! Tady je to jak v mateřské školce. Samej ufňukánek. Toto má zajistit naši bezpečnost? Vždiť to umí jenom plakat jako malí fakani. Proč tady nefňuká třeba kriminálka, ÚOOZ, IMV a další. Fňukají tady z 99% šlapky z chodníku těsně poškole. Co by taky chtěli, když ještě v životě nic nedokázali!

pro nasranej občan
Tak když se máme tak strašně dobře, proč už nejsi u nás ???? Nemám slov, hlavně že TY to víš ze všech nejlíp ...

pro Filcka
dost dobře asi nechapeš náš problém. My tady chceme pouze poukázat na ten paskvil jménem služební zákon. Sloužím 13 let a práce na ulici mě baví a taky si myslím, že jsem doho v životě dokázal dost, ale i kdybych to napsal neuvěříš a nebude tě to zajímat ... Ti z IMV a kriminálky nebrečí proto, že jsou o 3 až 4 třídy výš něž mi na ulici a jejich plat se v průměru zvýšil o 3000,- až 5000,- kč zaleží na funkci, kterou zastáváš. Narozdíl od nás, kdy my jsme šli o 2000,- až 4000,-kč dolů. Tobě by to asi bylo jedno, kdyby jednoho dne tvůj zaměstnavatel přišel a řekl ti, že budeš brát o 3000,- kč míň. No nic asi jsi na tom finančně velmi dobře.

10.02.2007 13:06 speed
podobnou situaci jsem osobně zažil u jedné firmy kde jsem byl zaměstnán. Přeřadili mě na jinou práci za míň peněz. Již dlouho tam nepracuji!

Špatné informace, dovolenou musíš zužit a rehabilitace ztratila smysl právě začátkem roku.

pro Filcku,
chlapče a kolik je Ti vlastně let? Jsi asi mlád a tedy perspektivní. Poldové před důchodem si nemohou dovolit takové veletoče s neuváženou změnou zaměstnavatele. Věř , že to po letech poznáž i Ty sám.

Jen pro tvoji info, jako policajt si musím brát dovolenou i když je svátek. To jako narozdíl od tebe! A ke 150 hodinám zadara? Mlčím, od nového roku jsem oddělal 28 hodin který mi nikdo nezaplatí, nemám za ně nárok vůbec na nic, ale nestěžuju si, kolegové jsou na tom i hůře.

ODS a jde jen o to vytvořit v ČR prostor pro manipulační prostor organizacím,kteří dokonočí to co se jim nepodařilo v době kdy byli u moci.Začíná to heslem nespokojený polda = úplatný polda.To znamená když se o policistu nepostará stát tak jak je ve vyspělých státech zcela běžné,tak se o policisty postarají ti co na tom vydělají.Za krátkou dobu se budem srovnávat tak akorát s banánovími republikami.Pro srovnání to začíná tím,že už dnes má uklízečka stejný plat jako policista,který denně nasazuje život a chrání životy jiných.

Drak
Tak to mě zajímá. Takovou uklízečku bych chtěl vidět na vlastní oči. A kde bere uklízečka 20 000 tisíc? Tam bych šel uklízet i já. Za dvacet litrů čistá pac, čistá hlava pevná prac doba, to je super. Poraď kde mě zaměstnají za tyto love.

For Filcka: Třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu

Dobrý den.Nevím proč si pořád stěžují tito státní policisté na výši svých mezd.Co mají potom říkat jejich kolegové od Městské policie,kteří si o nějaké rentě a mnoho jiných požitků těchto příslušníků mohou nechat jenom zdát.Přitom mají stejně rizikovou prácí(možná i rizikovější),jelikož jsou stále na ulici mezi svými šmejdy.Takže by možná stálo zamyslet se nad tímto ožehavým problémem.

pro Občana
Už jsme nabízeli kolegům od MP, že jsou u nás volná místa zda nechtějí k PČR, kdy každý to se smíchem odmítl.

Pro občana :

Prosím o upřesnění co se skrývá pod tím : " mnohé jiné požitky "

Občane, vy musíte být, s prominutím, úplný vocas, když tady melete takové nesmysly :-)) A co teprve má říkat takovej kotelník ? Pracuje v horším prostředí, má menší plat a rentu taky žádnou...:-))))

Vážený občane, doporučuji Vám podívat se na statistiku složení úkonů Městské policie. Zde v několika řádech převažuje anonymní nasazování tzv. botiček a odtahů vozidel. Máte pravdu, skutečně se jedná o velmi rizikovou práci (možná i rizikovější)". Nebo se snad mýlím?

Pro všechny kteří tuto diskusi stále chápou tak, že jde o nářky přísl. bezpečnostních sborů, kteří pláčou nad tím, že májí malou mzdu.
... NE vážení, nad tím nikdo nepláče. Opakuji NEPLÁČE.
Ale pokud se Vám a mě stane kdekoliv, že mi rozhodnutím sníží moji skutečnou mzdu o 6000,- hrubého měsíčně a se mnou dalším stovkám... kolegů tím, že nás někdo chtěl vytvořením nového zákona mimo jiné také připravit o příplatky za službu v noci + so + ne, na které jsme 17 let měli nárok, a k tomu nám přibalí balíček dalších 150h přesčasů vykonané zdarma v dnech osobního odpočinku, pak zřejmě nežijeme v tržním hospodářství. Tohle prostě pak uslyší třeba celý národ už také proto, aby si všichni rozšířili pohled na tu naši malou, krásnou, kapitalistickou republiku a prostě se o ní více dozvěděli. Zvláště pak ale proto, že nemohu vystát polopravdy a lži našeho pana ministra - politika a (některých dalších), kteří přesvědčují okolí a sebe, že k žádnému snížení nedošlo a kteří zřejmě z důvodu boje o svou popularitu a voliče, sebe a národ klamou, neboť jim předkládají neúplné informace, poloprady a takzvaně prostě mlží, takže doslova LŽOU. Proč? Jde jim předševším zřejmě na prvním místě o vlastní korýtko a to i za cenu, že se ze všeho vylžou.
Takže rád bych Vás všechny poprosil, abyste se nenechali oklamat a nežili tak třeba v mylné představě, že naříkáme a pláčeme. Naopak, díky našim představeným a Vám si uvědomujeme, že se o sebe postráme sami. Nepřišli jsme sem plakat, ale vzájemně se informovat a podpořit. Všem děkuji a přeji krásný víkend.

Skušeností ti musím říci , že jsem dělal 7 led u MěPo a teď dělám 7 let u PČR a nedá se to srovnat. U MěPo jsem bral 13. plat, příspěvek na dovolennou, odměny za odvedené pokuty a to jsem nemusel chytit pachatele TČ. Co se týče zpracování závažnějších věcí(pach.TČ) jsem vždy předával PČR, která vždy to musel a převzít a já s čistou hlavou odcházel po práci domů.
U PČR nemám 13. plat, příplatek na dovolenou, a odměny, ne za pokuty, jen za zvl. záv. TČ a to , když jsou zrovna peníze. Co se týče práce ,kterou momentálně vykonávám na OOP, můžu říci , že nasazení a výkonu u PČR je o 80 procent vyšší než u MěPO a to spoustu přípádů přebírám od MěPo . A co se týče renty, která je po 15 letech tak za tu se neuživíte, protože činí 4500 Kč. Takže, pokud nemůžete objektivně posoudit tak nesuďte.Děkuji.

taky občan
Ono nasazování botiček je určitě velice nebezpečné. Ono pokud mladej blbej policajt nasadí botičku starýmu ostřílenýmu mazáku na jeho např. sedmičkové BMV s SPZ 1B1 0000 tak je to v případě kontaktu tohoto řidiče s blbím policajtem pro tohoto nebezpečné. Pokud je policajt ještě drzej, tak ho to většinou stojí místo. Minimálně z policejního vozu skončí zase u šlapání chodníku.

Kolegové u MP mají solidní dorovnání v podobě odměn a prémií na což u rozpadající se policie ČR na kluky na ulici nezbyde.

"občane"Je vidět, že problematiku znáš tak možná z TV NOVA. Jinak úroveň služby státní policie a městké policie je trochu jinde.Nechci se dotknout práce městské policie, ale když mají na ulici problém a to je skoro vždy, tak věc neumí sami řešit a tak u skoro každého jejích výjezdu musí být přítomna i státní policie. V současné době jim veřejný pořádek nic neříká a stali se z nich dopraváci s radary, kteří dávají jen pokuty, ale "taky práce", že??? U případu s nebezpečným pachatelem MP nikdo neuvidí, tak bych chtěl vidět tu jejich rizikovější práci.

Ty jseš asi padle na hlavu když meleš takovéhle věci,.Nemůžeš srovnávat MP a státní Policii.MP dostali pravomoce a je to jenom banda ignorantů,kteří místo aby lidi buzerovali kvůli psím hovínkům tak machrujou s radarama a mají tak maximálně vysokou zednickou

HLEDÁME SI PRÁCI PANE MINISTŘE, OD NOVÉHO ROKU JE TO U POLICIE NĚJAKÉ ZKAŽENÉ, NEUROVNANÉ A KONFLIKTNÍ.

Tak mnoho úspěchů při hledání kluci.

http://www.urad-prace.cz/

Hledáte zaměstnance? Inzerujte Vaše volná místa po dobu 40 dní
Úřad práce BenešovÚřad práce BerounÚřad práce BlanskoÚřad práce BřeclavÚřad práce Brno - městoÚřad práce Brno - venkovÚřad práce BruntálÚřad práce Česká LípaÚřad práce České BudějoviceÚřad práce Český KrumlovÚřad práce DěčínÚřad práce DomažliceÚřad práce Frýdek - MístekÚřad práce Havlíčkův BrodÚřad práce HodonínÚřad práce Hradec KrálovéÚřad práce ChebÚřad práce ChomutovÚřad práce ChrudimÚřad práce Jablonec nad NisouÚřad práce JeseníkÚřad práce JičínÚřad práce JihlavaÚřad práce Jindřichův HradecÚřad práce Karlovy VaryÚřad práce KarvináÚřad práce KladnoÚřad práce KlatovyÚřad práce KolínÚřad práce KroměřížÚřad práce Kutná HoraÚřad práce LiberecÚřad práce LitoměřiceÚřad práce LounyÚřad práce MělníkÚřad práce Mladá BoleslavÚřad práce MostÚřad práce NáchodÚřad práce Nový JičínÚřad práce NymburkÚřad práce OlomoucÚřad práce OpavaÚřad práce OstravaÚřad práce PardubiceÚřad práce PelhřimovÚřad práce PísekÚřad práce Plzeň - jihÚřad práce Plzeň - městoÚřad práce Plzeň - severÚřad práce PrahaÚřad práce Praha - východÚřad práce Praha - západÚřad práce PrachaticeÚřad práce PřerovÚřad práce PříbramÚřad práce ProstějovÚřad práce RakovníkÚřad práce RokycanyÚřad práce Rychnov nad KněžnouÚřad práce SemilyÚřad práce SokolovÚřad práce StrakoniceÚřad práce ŠumperkÚřad práce SvitavyÚřad práce TáborÚřad práce TachovÚřad práce TepliceÚřad práce TřebíčÚřad práce TrutnovÚřad práce Uherské HradištěÚřad práce Ústí nad LabemÚřad práce Ústí nad OrlicíÚřad práce VsetínÚřad práce VyškovÚřad práce Žďár nad SázavouÚřad práce ZlínÚřad práce Znojmo

Vždy rád poradím a pomůžu

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

tak Jurko pusť nějakou perlu, prosím

Pane Langer prosím Vás změňte si už tu vaši fotografii co tady pořád na nás kouká na těchto stránkách. Usmíváte se tam jako by se vůbec nic nedělo, ale ono se děje pane Langer opravdu děje. Nebo si to pořád nechce připustit? Ona ta loď se pomalu, ale jistě potápí a za chvíli bude úplně na dně a bojím se, že už ji nikdo nevytáhne, protože se to některým skupinám lidí líbí. Aby z té lodi nebyla za chvíli ponorka nebo přímo vrak na dně.

Musíš si uvědomit, že tento zákon vyhovuje určitým skupinám v řídících funkcích a dal jim dost velký BIČ na řadové policisty. Ten bič o kterém mluvil ten náš neobjektivní ministr.

Tak jsem si právě přečetl, že si to za měsíc leden podalo do civilu 852 policistů. A to je teprve leden. No na konci roku to bude opravdu zajímavé. Jen aby tady za chvíli nezůstal pan Langer a Husák sami. Jo jinak se vám to tedy opravdu povedlo rozhádat celou policii a znepříjemnit jim tak práci, že zkušení policisté odcházejí do civilu. Ale je vidět, že vám je to úplně jedno. Možná jste rádi, protože ušetříte více peněz za policisty, kteří odcházejí do civilu a na vás zbyde více peněz. Budete si moci udělit vysoké odměny za to, jak to tady zvládáte a tváříte se pořád na veřejnosti, že se vůbec, ale vůbec přece nic neděje.

PÁNOVÉ LANGER, HUSÁK, SALIVAR A PŘÍŽIVNÍCI NA PREZIDIU NEMAJÍ ZÁJEM O LEPŠÍ CHOD POLICIE. POTŘEBUJÍ NOVÉ MLADÉ LIDI, ABY JE MOHLI OHÝBAT JAK JARNÍ PROUTÍ. AKORÁT ZAPOMNĚLI, ŽE JIM TADY NIKDO NEVYDRŽÍ A VŠICHNI UTEČOU AŽ POZNAJÍ PŘÍSTUP NADŘÍZENÝCH A PRAVIDLA HRY U PČR.

09.02.2007 22:29 znechucení
neměj strach, pan ministr si bez vás poradí. Ona se policie bez vás obejde. Nikdo není nenahraditelnej, ani vy ne!

Máš pravdu Filcko, každý je nahraditelný, to uznávám. Ale zeptej se tady těch různých policejních flákačů, jak dlouho se " praktikovali " než skutečně o sobě mohli říci, že jsou " policajti " a že si ví rady v různých jak konfliktních situacích, tak po stránce správného posouzení právní stránky a přes někoho laciné přemýšlení to někdy není vůbec ve stylu 1 + 1 = 2. Tradičně se mezi samými policisty hovoří o době služby ( ne policejní školy ) nejméně 5 let, než je člověk alespoň tak odborně vyspělý, že si může být v solidní míře jistý správností své činnosti. Dále je zde vyspělost mnoha a mnoha výslechy s pachateli, zvládání taktiky výslechů - zkrátka není to o tom si obléci uniformu a vyrazit do ulic. Tohle existuje v každé práci a tuplem to platí u Policie ČR, i když si spousta lidí řekne : Co na tom " flákání" může být nějak obtížného. Neznalost této práce dělá laciné hodnocení.
Takže tito noví policisté si na svůj čas budou muset několik let počkat.

10.02.2007 08:37 x1
Jasně, souhlasím. Pokud ovšem policajt po škole nemá zkušenosti a není použitelný na 100% nemůže brát 100% plat! Každej člověk po dokončení vzdělání při nástupu do zaměstnání bere také mnohem méně, než jeho zkušení kolegové. Je to logické a správné. Teprve praxe dělá z učně profesionála. To samé platí i u policajtů.

4 Filcka
Právě díky Novému zákonu tohle pravidlo neplatí.

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb