A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Nový web pro bývalé příslušníky bezpečnostních sborů.

http://www.vysluhoveprispevky.estranky.cz/

Stránky
www.vysluhoveprispevky.estranky.cz

jsou dobré, přesně šité pro policajty. Pro poldy, kteří nechtějí být rušeni při diskuzi, mají možnost na těchto webovkách perlit. Jsou to soukromé webovky a tam se samozřejmě zdržím komentáře. Ovšem na webovkách www.langer.cz se mě hold nezbavíte.

Filcko - tvoje poslední slova " Se mě hold nezbavíte " vypovídá o tvé nenávisti, závisti a jiným skutečně povznášejícím se hodnotám, které jsou tam někde uvnitř tvé hlavy hluboce zakořenělé, neodléčitelné, tak si tu nemoc dále rozvíjej - místa zde máš dost.

Filcko, napiš mi prosím, kdo je to příslušník bezpečnostního sboru, děkuji

Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?

V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Zavřete ústa.

Ty hodiny, o kterých píšete, tak platí tak možná pro vedoucí, kteří pracují v nesměnném režimu, tedy je to to, co nám na těchto diskuzích rovněž nelíbí. Na regabilitaci nemá nárok každý, ale po splnění podmínky 15 let služby. Půl hodiny k dobru nevím, kde jste vzal, ale pokud je to přestávka, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže v případě 12 hodinové směny je mi započítáváno 11 odpracovaných hodin. Šest týdnů dovolené by bylo hezké, ale nám se počítají kalendářní dny, musíte tedy od toho odečíst všechny soboty a neděle a tuším, že i svátky, jsou-li tam. Nemá smysl psát o dalších "výhodách" oproti ostatním zaměstnancům, jako možnost odpracovat až 150 hodin zdarma, neproplácení nočních směn a víkendů, což je jinde běžné, nemožnost podnikat, stávkovat, být v politické straně, mít přísnější tresty v případě porušení pravidel, kdy rozsah těch pravidel je mnohonásobně po Novém roce rozšířen. Má to i další aspekty, ale obávám se, že netoužíte tyto zjišťovat. V každém případě, pokud nám ty výhody závidíte, přijďte nás posílit a užívat si jich, třeba té rehabilitace za 15 let. Až těch 15 let na ulici odsloužíte, zkuste si přečíst to, o čem tu píšete a položit si otázku - Je ta rehabilitace zasloužená?

Proč máme zavírat ústa nechápu. Říkám pojď si to zkusit, já jsem dříve dělal rukama a některé "požitky " jsem neměl. Teď tedy tyhle " požitky " mám, ale nemám rehabilitaci, to je tedy o ty 2 týdny méně a mám oproti jiným o 2 týdny delší dovolenou ? Není dosti běžné, že mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy i třeba 5 týdnů dovolené. Opravte mě, jestli jsme jako policisté, až tak privilegovanou skupinou. Jestli to někdo neví, tak u nás je i spousta nepožitků. To nikdo nechce slyšet, to je samozřejmé.

Tečko běž zase dělat rukama a přestaň fňukat!

Filcko vysvětli mě slovo fňukat, neznám dostatečně význam tohoto slova. Mám zájem o vysvětlení tohoto slova, protože jsem si všimnul, že je dosti často používáš. Já totiž když vždycky tohle slovo uvedeš, nevím co mám dělat. To víš při té naší inteligenci potřebujem poradit.

a ty jsi pi.c.usek, u policajtu nedelam, ale manzel ano. Oproti prosincove vyplate donesl o 6 tis. mene, zivi zenu na materske a deti, doma neni skoro videt, nebot je v praci, ovsem od 1.1. uz bez naroku na priplatky, pouze za pausal. Usta si zavri sam a tak si polib tu cast, ktere asi rikas usta, nebot jen z teto casti tela jdou plodit nesmysly a lejna.

pro abecedu
Madam, tebe bych chtěl mít doma. Já myslím, že toho ten tvůj alespoň dvakrát za den lituje.

11.02.2007 13:02 abeceda
velice se omlouvám za můj názor na polici, Neuvědomil jsem si, že pouze policisté pracují 12 a 24 hodin. Ostatní lidi se jenom flákají, sedí na pracákách, odrbávají na daních, provozují trestnou činnost a další neřesti. Pouze policisté jsou ti pracovití, podstivý a neůplatní respektující zákony tohoto státu, kteří si zaslouží platy, renty a další výhody. Já bych preventivně všechny lidi pozavíral do lochu, aby je nenapadlo dělat nic nezákonného, co vy na to?

Filcko zase se tu navážíš do příslušníků, proč se tu vyjadřuješ za někoho, nikdo z nich tu ostatní profese nepomlouvá, jen ty. Ostatních pracujících si váží každý rozumný, ale já a další kolegové ty peníze a možné renty nemáme zadarmo, pokud to nechápeš nebo nevěříš, nastup.....

asdf
Já jsem možná JUDr. Filcka, ale k poldům nenastoupím, nejsu blbej. Tato práce je pouze pro vyvolené a ty nejlepší a to já rozhodně nejsem.

To nemusíš psát, to vidím z tvých příspěvků.....:-)

Pro všechy rádoby znalé rozdílů práce u PČR a strážníků Obecních policií - v městech, Městských policií.

Tak tenhle člověk tedy ten " Zálusk " se alespoň přede mnou totálně ztrapnil. Je to naivní neznalec. A když jsem si to jeho povídání četl, tak mě to bylo úplně k smíchu.
Ale na vysvětlenou : Jako on jsem přemýšlel v době když jsem byl také městský strážník a takto jsem přemýšlel jen z naprosté neznalosti práce PČR. Policii ČR jsem vlastně znal jen ze situací, kdy jsme jako strážníci zjistili něco co mohlo být asi trestným činem a tak jsme ty od PČR zavolali, aby si to převzali a maximálně jsme napsali někdy úřední záznam.
Potom jsem odešel k Policii ČR a setkával jsem se z bývalými kolegy na mětské policii při své službě u PČR. pak jsem pochopil a poznal ten obrovský rozdíl v náplní práce a hloubky, která se vyžaduje u zpracování oznámených případů.

Dám zde jenom jednu perličku.

Když jsem jednou takhlen seděl na oddělení a byl jsem šťastný, že mám chviličku na prostudování přiděleného spisu, tak se ozval telefon a dozorčí mě řekl, že měšťáci řeší nějakého řidiče, který jim nechce předložit doklady totožnosti. Oprávnění strážníka je v tomto případě jasné, protože při přestupku má právo osobu, která nedoloží ( hodnověrně ) nebo nechce doložit totožnost, tuto osobu předvést na služebnu Policie ČR ke zjištění totožnosti. V tomto případě bylo ale jednodušší zavolat na PČR, že mají tento mrzký problém, který se u PČR běžně řeší předvedením ke zjištění tožnosti. Takže jsem se musel sebrat jít si nafasovat vozidlo a rozjel jsem se na místo, ale notně nasranej, protože jsem skutečně potřeboval dělat svou práci a ne abych ještě řešil takovou hovadinu. Když jsem tedy dojel na místo, tak zde stáli tři stážníci - bývalí kolegové a sddělili mě to co jsem již z oddělení věděl : Řidič se dopustil přestupku a odmítal předložit doklad totožnosti. Vyřešil jsem to asi tak za 90 vteřin, kdy jsem tomu člověku vysvětlil, jestli je nutné, abych si k vůli jeho hrátkám na to jestli vyndá ten průkazek s podobiznou a ukáže jej strážníkům, kteří dle zákona na to mají nárok - oprávnění a musel k vůli tomuhlen jet, když potřebuji dělat svou práci - řešit přijmuté oznámení.
Řidič vytáhnul obč. průkaz, já jsem ho předal vedle stojícímu strážníkovi a jel jsem nazpátek na oddělení pokračovat v přerušené myšlence. Úplně zbytečný výjezd a jen proto, že se někomu nechtělo důrazně pánovi připomenout možnost předvedení a toto třeba při jeho záměrné nespolupráci realizovat. To by se ale na straně strážníků musel psát papír, které se jim psát nechtěl a kterých my běžně píšeme stovky.
Když bude číst tohle nějaký ten strážník, tak ho prosím ať se nerozčiluje, není to všude stejné, někde se i solidně snaží spolupracovat s PČR a svá oprávnění dokáží využívat lépe než jsem popsal, ale u Mětské policie jsem byl 3 roky a můžu směle srovnávat, takže u Městské policie to byl ráj a u PČR je to peklo a kdo nevěří ať to zkusí a pochopí jako jsem pochopil i já.

U MP jsem sloužil také a mám podobné zkušenosti. Oni ani nevědí, co jsou jejich pravomoce a co je ještě horší, ani jejich povinnosti. Navíc to neví ani jejich nadřízený, tedy starosta. Když jsem sloužil u MP, bylo to v Praze, tak jsme viděli, jaký je frmol na PČR, proto jsme si nedovolili přitáhnout něco, s čím bychom státní policisty výrazně zatížili. Předali jsme jim vše komplet a spolupráce byla lepší než ji měli třeba na MOP s PMJ, protože ti nebyli schoppni leckdy napsat ani úřeďák. Nyní, když sloužím u PČR, tak jakmile je věc na hraně mezi okvalifikováním přestupku nebo TČ, tak to hned hází nám a to vidí, jaký máme frmol.

Vše je zase o lidech, jsou strážníci obecních policií a městských policií, kteří spolupracují a jsou schopni si s PČR vycházet vstříc a funguje to a stejně tak jsou příslušníci policie, kteří nejsou schopni a ochotni jednat se strážniky. Bez spolupráce to nikdy nepůjde, dokud tady budou oba subjekty. END

For comandos.
Jo, jsem z toho úplně odvařenej. To jsem teda nečekal, že se tu setkám s takovými tvrďáky. Kdybych nesloužil cca 15 let na ZJ (zásahová jednotka), kdybys náhodou nevěděl, co to je, tak bych šel okamžitě k JOZ. To bych se něco naučil. Škoda. Tam by mě ale asi nevzali, tam to musí být fakt tvrdé. Ty tam také sloužíš? Podle toho nicku, který používáš. Slušelo by ti to tam. Fakt, dostal mě, musím to jít rozdejchat. Měj se komanďáku.

Ano,úplně si HO dostal.Myslím že výcvik a schopnosti u JOZ MP BRNO na takové výši,že bych tam celou PČR zrušil.Já bych jí asi ale zrušil všude.A nemusíš mít strach za ně,já jim fandím.Jsou to hoši na svém místě.Boty a pejsky bych dal státním,myslím že by si měli v hernách instalovat píchačky,když nejsou venku v autech ,jsou zašitý tam.

Ty vtipálku, tys mě ale rozesmál

Máí pravdu ten soudruh co píše,že práce u MP je náročnější a rizikovější než než u PČR na nějakém obvodu.Strážník má za směnu odšlapáno několik hodin v terénu,kdežto stá´ták tak akorát otlačenou zadnici z kanceláře a hlídkař ve vozidle.Asi by pan Langer koukal na zamlžená okénka jejich služebních vozidel.Ti tam musejí makat jak šrouby.Kdežto strážníkovi jde doslova o krk,když je neustále v kontaktu se spodinou lidstva.A prémie a bonusy nemají všichni strážníci.Oni nemají vlastně nic.Policii ČR bych okamžitě zrušil všechny benefity(100% za nemoc,příspěvky na dovolenou-tu mají celý život,rentu atd.)A že strážník není schopen vyřešit nic a volá hned PČR,je taky dobrý nesmysl.Pokaždé když někam tito pánové přijedou,nebo se spíš doplazí,tak je po všem.Stačí se podívat na 112,v Brněš si dělají měštáci radši všechno sami.A že suplují dopravní policii,je jen v pořádku(oni suplují celou polici čr),protože bez městské policie by to tady vypadalo jak na divokém západě.Myslím že pozice městské policie se bude nadále zlepšovat,protože již dnes má zcela nezastupitelnou pozici v bezpečnostním systému České republiky.Podívejme se například na stav v Praze,kdy se nabírá do stavů dalších 1000 strážníků.Proč asi,položme si tuto otázku!Jelikož PČR totálně propadá.Takže již dnes je jasné,že MĚSTSKÁ POLICIE stále expanduje a získává na vážnosti.Takže zdravím všechny nedoceněné strážníky městských policií a snad se na vás bude v připravované novele zákona 553/91 Sb.pamatovat.A mám informace z důvěryhodných zdrojů,že to tak bude.Takže hodně zdraví a pevné nervy při vašich riskantních zákrocích.

Ty nejsi, ale přece žádný strážník, ty jsi jen normální obyčejnej provokatér, který se zařadil do fronty těch idiotů, který maj mindráky s policie, protože sami překračují zákony.

for zálusk.
No ty jsi taky pěkně mimo mísu. U MP to opravdu musí být hodně nebezpečné, hlavně když se dělají odtahy, botičky, kontroly kolařů a chodců. Nechci ale MP nějak křivdit, vím, že mají také těžkou službu, také jsem nějaký rok chodil po městě sám a pěšky. Že v Brně dělají měšťáci všechno sami není moc dobrá vizitka. Jestli to ovšem chtějí dělat dobře, tak se nemůžou navážet do všeho. Stačí mi, když vidím v TV jejich zásahovou jednotku a mám strach za ně. Jestli vidíš potřebnost MP v tom, jak se k ní nabírají lidé, je to tvůj názor. Já v tom vidím jen to, že do MP se hrne mnohem víc peněz a je tahle služba pro lidi zajímavější. To je odpověď na tvou otázku. PČR v současné době propadá, to máš pravdu. Není to ale vinou policistů, je to vina managementu a zákona, o kterém je zde řeč. Hezky jsi to napsal o těch nedoceněných strážnících. Ty jsi asi jeden z nich viď? :-) Ty o té službě na nějakém obvodu asi moc nevíš, podle toho, jak píšeš. A s tou spodinou (opravdovou) jsi také asi ještě pořádně nepřišel do styku. Nebo myslíš ty řidiče s botama a chodce? :-) Na divokém západě to tu bude vypadat, když o důležitých věcech budou rozhodovat lidé tvého ražení.
Ahojky a teď jsem zvědavý, jak mi odpovíš. Šlápl jsem ti na kuří oko viď?

Prosimtě, tohohle ten provokatér právě chtěl dosáhnout, že se tady budem obhajovat proti MP. Není to přitom žádný strážník, jen se za něj vydává. Jinak každý dělá svou práci za kterou je placen a může si vybrat ke komu nastoupí a dále není co řešit.

For zálusk.
Tak jsem si myslel, že spolu dáme řeč a asi ti došly argumenty. Nebo už musíš do rachoty a na dvoře na tebe čeká šofér s KUKA vozem?

Příčinou vzniku Městských a Obecních policií byl myslím zoufalý stav veřejného pořádku , místní dopravy a řešení přestupků občanů v obcích a městech. Výtržnické partičky mladistvých , nepřispůsobiví občané , opilci , narušené mezilidské vztrahy a všeobecný " bordel" jsou to hlavní s čím se občané denně setkávají , co mají denně na očích a co jim nejvíce vadí. Policie ČR v tomto ohledu selhává , prostě na to nestačí a to díky nízkému počtu policistů , bezzubým zákonům s legračními a nevymožitelnými tresty pro přestupce, kteří ve svém jednání stále dál a dál pokračují . Policie ČR navíc řeší daleko širší agendu než MP. Jedná se o objasňování trestných činů, zjišťování pachatelů, zkrácená řízení, pátrání po osobách a věcech, správní řízení a další činosti. Na klasickou obchůzkovou činnost zaměřenou na veřejný pořádek a zjišťování a případně i řešení přestupků již tedy moc prostoru nezbývá. Stát, než aby podpořil navýšení počtů výkonných policistů v obchůzkové a hlídkové službě , umožnil vznik obecních a městských policií placených z rozpočtů jednotlivých měst a obcí. Přenáší tím odpovědnost právě na tyto subjekty. Kdo na to má, zaplatí si vlastní policii a to na úkor Policie ČR. Vždyť si stačí srovnat počty policistů na jednotlivých Obvodních odděleních policie ČR kterí vykonávají obchůzkovou a případně i hlídkovou službu s počtem strážníků v obcích a je to jasné.
Vzhledem k nízkým počtům police ČR je dnes činnost strážníků opravdu velmi potřebná a viditelná. Je si však nutné uvědomit, že tyto služby nestojí proti sobě a měly by pracovat v úzké spojitosti s tím, že každnému jeho jest. Tam kde jsou zřízeni , nechť strážníci řeší veřejný pořádek, kontrolují dodržování různých vyhlášek města a zakročují proti přestupcům , naplní tím svoje poslání a spokojenost občanů a Policii ČR tím uvolní ruce k ostatním činnostem. Myslím, že činnosti MP v současné době již mnohde překračují jejich původní poslání -viz různé zásahové skupiny proti nebezpečným pachatelům , pulty PCO a pod. Je na jedné straně hezké "akčně " zakročovat poti těmto osobám, ale co potom dál . Nastupuje administrativa, zpracování spisů, důkazní řízení , prostě hora papírů, kterou musí někdo vyrobit a zpracovat. To se však již děje v kanceláři a ne ve světle reflektorů. Není to nic akčního a příjemného ale je to minimálně stejně důležité nebo ještě důležitější ,než to samotné zadržení pachatele. Tady je potom " zaseklá" většina policistů ČR. Jinak obdobnou činnost jako strážník MP vykonává policista zařazený u hlídkové policie v rámci PČR a jejcih rizika sou obdobná.

11.02.2007 10:27 Franta
Kdo tady má mindráky? Fando koukni se do policejních řed co to tam máte za policajty! Denodeně je v TV, že policajti přepadli benzinku, přepadli kamiony, vybírali výpalný, dělali únosy..... Co by bylo, kdybychom zrušili policajty? Že by klesla kriminalita? Otevři oči a koukni se kolem sebe! Co máte za lidi u policie. Není to pouze o penězích. Soudci mají platy od 100 000 tisíc nahoru a také se podílejí na trestné činnosti. Tvoji kolegové z ÚOOZ také mají super příjem a jsou namočeni do trestné činnosti.

pro filcku
Tys tu dlouho nebyl, žádná sranda. Už sis umyl nohy? :-)

.
Ahoj tečko, Já mám za sebou kompletní koupel, ale ty si vypláchni tu tvoji sprostou papulu. Děláš policajtům ostudu. Nemusíš souhlasit s mím názorem, ale zkus mluvit slušně, pan ministr to ocení.

Tak tenhle člověk tedy ten " Zálusk " se alespoň přede mnou totálně ztrapnil. Je to naivní neznalec. A když jsem si to jeho povídání četl, tak mě to bylo úplně k smíchu.
Ale na vysvětlenou : Jako on jsem přemýšlel v době když jsem byl také městský strážník a takto jsem přemýšlel jen z naprosté neznalosti práce PČR. Policii ČR jsem vlastně znal jen ze situací, kdy jsme jako strážníci zjistili něco co mohlo být asi trestným činem a tak jsme ty od PČR zavolali, aby si to převzali a maximálně jsme napsali někdy úřední záznam.
Potom jsem odešel k Policii ČR a setkával jsem se z bývalými kolegy na mětské policii při své službě u PČR. pak jsem pochopil a poznal ten obrovský rozdíl v náplní práce a hloubky, která se vyžaduje u zpracování oznámených případů.

Dám zde jenom jednu perličku.

Když jsem jednou takhlen seděl na oddělení a byl jsem šťastný, že mám chviličku na prostudování přiděleného spisu, tak se ozval telefon a dozorčí mě řekl, že měšťáci řeší nějakého řidiče, který jim nechce předložit doklady totožnosti. Oprávnění strážníka je v tomto případě jasné, protože při přestupku má právo osobu, která nedoloží ( hodnověrně ) nebo nechce doložit totožnost, tuto osobu předvést na služebnu Policie ČR ke zjištění totožnosti. V tomto případě bylo ale jednodušší zavolat na PČR, že mají tento mrzký problém, který se u PČR běžně řeší předvedením ke zjištění tožnosti. Takže jsem se musel sebrat jít si nafasovat vozidlo a rozjel jsem se na místo, ale notně nasranej, protože jsem skutečně potřeboval dělat svou práci a ne abych ještě řešil takovou hovadinu. Když jsem tedy dojel na místo, tak zde stáli tři stážníci - bávalé kolegové a sddělili mě to co jsem již z oddělení věděl : Řidič se dopustil přestupku a odmítal předložit doklad totožnosti. Vyřešil jsem to asi tak za 90 vteřin, kdy jsem tomu člověku vysvětlil, jestli je nutné, abych si k vůli jeho hrátkám na to jestli vyndá ten průkazek s podobiznou a ukáže jej strážníkům, kteří dle zákona na to mají nárok - oprávnění a musel k vůli tomuhlen jet, když potřebuji dělat svou práci - řešit přijmuté oznámení.
Řidič vytáhnul obč. průkaz, já jsem ho předal vedle stojícímu strážníkovi a jel jsem nazpátek na oddělení pokračovat v přerušené myšlence. Úplně zbytečný výjezd a jen proto, že se někomu nechtělo důrazně pánovi připomenout možnost předvedení a toto třeba při jeho záměrné nespolupráci realizovat. To by se ale na straně strážníků musel psát papír, které se jim psát nechtěl a kterých my běžně píšeme stovky.
Když bude číst tohle nějaký ten strážník, tak ho prosím ať se nerozčiluje, není to všude stejné, někde se i solidně snaží spolupracovat s PČR a svá oprávnění dokáží využívat lépe než jsem popsal, ale u Mětské policie jsem byl 3 roky a můžu směle srovnávat, takže u Městské policie to byl ráj a u PČR je to peklo a kdo nevěří ať to zkusí a pochopí jako jsem pochopil i já.

Pro zálusk
Vážený je vidět, že z vás mluví neznalost. To že MP v Praze a v Brně si zřídili své zásahové jednotky je jejich věc, kdy jejich členové obdobně jako naší kolegové z URNY a KZJ trénují zákroky proti nebezpečným pachatelům a pak zakročují proti pachateli občanského soužití na kterého od nás jezdí řadový policisté. Tak nesrovnávejte jablka s hruškami.
Jen pro vaší informaci nás na oddělení nikoho nebaví dělat administrativu, ale musíme a nikdo jiný to za nás neudělá. Už dávno mohli naši zákonodárci tuto činnost zjednodušit po vzoru zemích EU, ale nikomu se nechce, ale můžeme za to my.

Prosimtě čeho se má týkat ta novela 553/91???

Deník Šíp - 10.2.2007
Policisté zrušili demonstraci
Policisté nebudou demonstrovat! Plánovaná demonstrace proti novému služebnímu zákonu se před ministerstvem vnitra tento měsíc konat nebude. Zástupci odborů a ministerstva vnitra slíbili nápravu. Společně svolali shromáždění všech příslušníků bezpečnostních sborů. Středeční schůzky se účastnili zástupci Iniciativy, kteří organizovali demonstraci, vedení Nezávislého odborového svazu a první náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar.
"Konečná dohoda zněla, že žádná demonstrace nebude. Musím ale pominout legitimitu Iniciativy, protože zastupuje jen pár nespokojených lidí," prohlásil po schůzce Salivar.

Nečetl jsem plátek ŠÍP z 10.2.2007 a nevím co údajně prohlásil při jednání se zástupci policistů INICIATIVA a NOS pan Salivar. Mylím, že to neví ani autor článku v plátku ŠÍP. Pokud je však pravdivá informace o nekonání , případně o odložení demonstrace policistů proti dopadům nového služebního zákona s tím, že dojde skutečně k serioznímu jednání o těchto věcech a ke skutečné snaze o zjednání nápravy,myslím že je to dobrá zpráva a cesta správným směrem. Pouze hlupák se může tomuto posunu věcí vysmívat.

To je super. Ještě vám poldům párkrát posunou termín demonstrace a vy zapomenete, proč jste vlastně chtěli demonstrovat.

Pro Filcku
Poté co jsi zareagoval je mi jasné, že jsi to byl ty co jsi se za mne vydával. Tímto jsi se u mne totálně zesměšnil, kdy jsi zakomplexovaný ubožák, který umí jenom kritizovat a urážet.

Dle interních informací ze setkání NOS x Iniciativa x Salivar vyplývá, že demonstrace je i nadále jednou z možností, jak hájit zájmy řadových policistů. Na druhé straně vedení resortu činí kroky k tomu, aby nabídlo solidní řešení problémů. Díky Bohu za vstřícnost Salivara, PP dělá mrtvého brouka.

Souhlasím s tebou

To by mělo zajímalo, který ubožák začal používat můj nick.

Pro Poldu 33
To není úmysl, tady pouze někteří nevědí jak se jmenují.

Jestli někomu z policajtů snížili plat, tak je to v pořádku. Těm policajtům, co tu diskutují snížili málo.

To si musíš pořád na někoho hrát? Můj nick zas tak anonymní není. Protože velká většina policistů mě zná. Tak si používej laskavě svůj a nehraj si na někoho jiného!

4 Lars
- Nemocenská se platila a vypočítávala stějně jako u jakékoliv jiné profese, tedy podle stávajících předpisů.
- Odchod do důchodu v 55 letech neměla jen policie, ale i jiná povolání, tam kde byla opotřebovanost zaměstnanců vyšší. V současné době to tak již není. Osobně se Vás zeptám, jak si představujete člověka staršího 55-ti let jak se po ulicích za někým honí. To nemá s délkou průměrného produktivního věku co dělat, je to o schopnosti vykonávat své povolání, navíc jaké další uplatnění má takový člověk ve společnosti pro kterou až 35 let pracoval?
- Příspěvky na dovolenou jsou policistům poskytovány z FKSP 1x za 2 roky, žádost musíte podat v kalendářním roce předcházejícím. FKSP může čerpat každý podnik, který na něj přispívá.
- Část vlastních rekreačních zařízení policie rozprodala.

A zase to není všudec stejné. U nás si můžu dát žádost 1x za 4 roky. Má manželka má příspěvek od firmy každý rok!

U vojáků co jsem slyšel, mají nárok každý rok, pokud nevyberou přechází do dalšího roku = 5 let nevybírám, pak vyberu za 5 let a jedu na pěknou dovolenou.

4 Jesy
Moje manželka třeba nemá nárok žádný :-)

4 Kutil Tim: Ale za to já nemůžu! To je věc firmy, která zaměstnává! Ale teď vážně:-) Vkládal jsem do nového ministra velké naděje, že konečně očistí Policii od pochybného hospodaření a rodiných klanů! Ale je stejnej jako ti před ním! Nechce vidět problémy, které tu jsou. Má v hlavě P1000 a tím udělal všechno! Měněj se okna, stoly židle, výpočetní technika. Super, je to potřeba! Ale, že nevyhovují rozvody elektřiny, takže ta technika, když se zapne najednou bude vyhazovat pojistky a nebo vyhoří. Že nevyhovují odpady. To jsou věci, které nejsou vidět! Že dostaneme techniku, která ve finále je dražší než v prodejně u nás ve městě. Asi rozhodují lidé, kteří o tom moc nevědí. A dalo by se pokračovat donekonečna!

Škoda jen, že veškerý problém se převedl pouze na výši platů, ikdyž to je téma nejcitlivější, není nejdůležitější.
Všechno vyplývá ze zákona a těch ostatních nařízení, které se do obecného povědomí nedostanou, vlastně ani nesmí dostat. :-(

na hasiče se kašle nikdy nic jo přispějou malýmu na tábor odbory to je vše

kde sloužíš, že dostáváš příspěvek na dovolenou ? V Praze na správě jsme ještě nikdy nic nedostali.jen ti nahoře a policejním prezidiu.asi jsme vyjímka.

kde sloužíš, že dostáváš příspěvek na dovolenou ? V Praze na správě jsme ještě nikdy nic nedostali.jen ti nahoře a policejním prezidiu.asi jsme vyjímka.